Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

10 Ads 249/2017 - 52

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Zdeňka Kühna a soudkyň Daniely Zemanové a Michaely Bejčkové v právní věci žalobkyně: M. K., zast. JUDr. Martinem Havelkou, advokátem se sídlem Gorkého 658/15, Liberec, proti žalovanému: Ministerstvo práce a sociálních věcí, se sídlem Na Poříčním právu 376/1, Praha 2, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 25. 8. 2016, čj. MPSV-2016/153017-421/1, v řízení o kasační stížnosti žalobkyně proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci ze dne 1. 8. 2017, čj. -23,

takto:

Usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci ze dne 1. 8. 2017, čj. -23, se ruší a věc se vrací tomuto soudu k dalšímu řízení.

Odůvodnění:

[1] Rozhodnutím ze dne 6. 6. 2016, čj. CLA-1348/2016-05D Úřad práce České republiky - Krajská pobočka v Liberci vyřadil žalobkyni z evidence uchazečů o zaměstnání. Odvolání žalobkyně pak v záhlaví specifikovaným rozhodnutím zamítl žalovaný. Žalobu proti tomuto rozhodnutí krajský soud považoval za opožděnou; výše označeným usnesením jí odmítl dle

[2] Žalobkyně (dále jen „stěžovatelka“) s usnesením krajského soudu nesouhlasí a podává proti němu kasační stížnost. Namítá, že žaloba nebyla opožděná. Stěžovatelka totiž prvně podala žalobu k Okresnímu soudu v Českých Budějovicích, a to dne 31. 10. 2016. Řízení o této žalobě bylo posléze zastaveno a okresní soud stěžovatelku poučil o možnosti ve lhůtě jednoho měsíce od tohoto usnesení podat žalobu ve správním soudnictví.

[3] Žalovaný se k sporné otázce nevyjádřil.

[4] Důvodnost kasační stížnosti posoudil NSS v mezích jejího rozsahu a uplatněných důvodů; shledal přitom vadu, kterou by byl povinen se zabývat i bez návrhu ( a 4 ).

[5] Kasační stížnost je důvodná.

[6] NSS předesílá, že v této kauze lze namítat pouze nezákonnost odmítnutí žaloby, protože se jedná o kasační stížnost proti usnesení o odmítnutí žaloby, tj. důvod dle Úkolem NSS je jen a pouze posoudit, zda krajský soud postupoval správně, pokud žalobu stěžovatelky odmítl, a zda své rozhodnutí dostatečně odůvodnil.

[7] Krajský soud se žalobou meritorně nezabýval, neboť jí považoval za opožděnou. Avšak jak z kasační stížnosti, tak ze spisů je patrné, že podání sporné žaloby předcházelo řízení před soudem v občanském soudním řízení. Proti rozhodnutí žalovaného se stěžovatelka nejprve bránila žalobou doručenou Okresnímu soudu v České Lípě. Tento soud sice podání odmítl usnesením ze dne 28. 11. 2016, čj. -3, nicméně odvolací soud, konkrétně Krajský soud v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci, usnesením ze dne 16. 3. 2017, čj. -14, toto usnesení okresního soudu změnil tak, že se podání stěžovatelky neodmítá. Zároveň okresní soud zavázal k postupu dle , tj. aby řízení o žalobě zastavil a stěžovatelku poučil o možnosti podat žalobu proti rozhodnutí ve správním soudnictví. V návaznosti na to Okresní soud v České Lípě usnesením ze dne 25. 4. 2017, čj. -46, řízení zastavil a stěžovatelku poučil, že ve lhůtě jednoho měsíce od právní moci tohoto usnesení může podat žalobu ve správním soudnictví. Toto usnesení nabylo právní moci dne 18. 5. 2017, což NSS ověřil u Okresního soudu v České Lípě.

[8] Dle [n]áleží-li věc do věcné příslušnosti soudu, který rozhoduje podle zvláštního zákona věci správního soudnictví, soud řízení zastaví. V usnesení o zastavení řízení musí být navrhovatel rovněž poučen o možnosti podat žalobu proti rozhodnutí správního orgánu ve správním soudnictví.

[9] Podle platí, že pokud soud rozhodující v občanském soudním řízení zastavil řízení proto, že šlo o věc, v níž měla být podána žaloba proti rozhodnutí správního orgánu, může ten, kdo takovou žalobu v občanském soudním řízení podal, podat u věcně a místně příslušného soudu žalobu ve správním soudnictví do jednoho měsíce od právní moci rozhodnutí o zastavení řízení. V takovém případě platí, že žaloba byla podána dnem, kdy došla soudu rozhodujícímu v občanském soudním řízení. Podle lze žalobu podat do dvou měsíců poté, kdy rozhodnutí bylo žalobci oznámeno doručením písemného vyhotovení nebo jiným zákonem stanoveným způsobem, nestanoví-li zvláštní zákon lhůtu jinou.

[10] Stěžovatelka podala žalobu u Okresního soudu v České Lípě dne 31. 10. 2016. Řízení o této žalobě bylo posléze zastaveno výše cit. usnesením ze dne 25. 4. 2017, které nabylo právní moci 18. 5. 2017. K tomu, aby si stěžovatelka zachovala dvouměsíční lhůtu pro podání žaloby ve správním soudnictví, tj. k tomu, aby se včasnost druhé žaloby (podané u správního soudu) odvíjela od data podání první žaloby (podané u civilního soudu), musela stěžovatelka podat v pořadí druhou žalobu nejpozději do 19. 6. 2017 (18. 6. 2017 byla totiž neděle; viz , 2 a 3 ). Žalobu, která vyvolala nynější spor, stěžovatelka nakonec podala u Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci dne 15. 6. 2017, tzn. před uplynutím lhůty jednoho měsíce od právní moci cit. usnesení o zastavení řízení.

[11] Proto je třeba posoudit včasnost podání první žaloby (podané u civilního soudu). Dle doručenky založené ve správním spisu žalovaný doručil napadené rozhodnutí stěžovatelce dne 2. 9. 2016. Ve smyslu tedy stěžovatelka mohla podat žalobu nejpozději dne 2. 11. 2016. Jelikož první žaloba (podaná u civilního soudu) byla Okresnímu soudu v České Lípě doručena 31. 10. 2016, stěžovatelka stihla tuto žalobu podat ve lhůtě. Proto třeba nahlížet i na její další žalobu, nyní podanou u věcně a místně příslušného soudu, u Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci, jako soudu správního, jako na včasnou žalobu.

[12] Kasační stížnost je tedy důvodná, proto podle NSS napadené rozhodnutí krajského soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení. V novém řízení je krajský soud vázán právním názorem vysloveným v tomto rozsudku ( ). Žalobu tedy, budou-li splněny další procesní podmínky, věcně projedná.

[13] O náhradě nákladů řízení o této kasační stížnosti rozhodne krajský soud v novém rozhodnutí ( ).

Poučení: Proti tomuto rozsudku nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 8. listopadu 2017

Zdeněk Kühn

předseda senátu