Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

65 A 105/2016 - 25

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Ostravě - pobočka v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Zuzany Šnejdrlové, Ph.D., a soudkyň Mgr. Barbory Berkové a Mgr. Jany Volkové ve věci

žalobce: P. T.

bytem X.

zastoupeného advokátem Mgr. Jaroslavem Topolem sídlem Na Zlatnici 301/2, Praha 4

proti

žalovanému: Magistrát města Olomouce

sídlem Horní náměstí 583, Olomouc

o žalobě na ochranu proti nečinnosti

takto:

I. Žaloba se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

1. Podáním doručeným žalovanému dne 25. 7. 2016 v řízení o přestupku, nazvaným „Odvolání proti sdělení o námitce podjatosti ve věci sp. zn. S-SMOL/274193/2015/OARMV“, požádala paní Š. Š. jako zmocněnkyně žalobce o poskytnutí informací podle , o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „“). Konkrétně požadovala informaci o rozpočtu žalovaného na rok 2016, a dále v souvislosti s uplatněnou námitkou podjatosti v přestupkovém řízení informaci o výši platu, včetně tzv. nenárokových složek platu (příplatky, odměny) za rok 2015 a měsíce leden až červen roku 2016, a to za každý měsíc zvlášť, vyplácených zaměstnancům Bc. J. P. a Mgr. M. U., i s důvody udělení odměn a příplatků.

2. Žalobou na ochranu proti nečinnosti, doručenou soudu dne 29. 11. 2016, žalobce požadoval, aby soud uložil žalovanému povinnost mu do 15 dnů uvedené informace poskytnout, nebo vydat rozhodnutí o odmítnutí žádosti, nebo žádost odložit. Tvrdil, že mu žalovaný v zákonné lhůtě 15 dnů žádané informace neposkytl, ani nepostupoval jiným, zákonem předvídaným způsobem. Žalobce proto podal stížnost na postup při vyřizování žádosti o informace dle nařízenému žalovaného, tedy Krajskému úřadu Olomouckého kraje, který zaslal žalobci dne 23. 9. 2016 sdělení, že ze spisového materiálu vyplývá, že požadované informace měly být žalovaným dne 12. 8. 2016 poskytnuty, a to zaslány poštou do vlastních rukou žalobcovy zástupkyně. Toto tvrzení však není dle žalobce pravdivé, neboť jeho zástupkyni nebyla žádná taková písemnost doručena. Dále zdůraznil, že jeho zástupkyně Š. Š. v dané době disponovala datovou schránkou, tudíž měl žalovaný doručovat primárně tímto způsobem. Nemohlo tak dojít k náhradnímu doručení dle , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř.“), neboť bylo postupováno v rozporu s věta druhá s. ř. Požadované informace tedy nebyly žalobcově zástupkyni poskytnuty.

3. Dále žalobce vyjádřil nesouhlas s názorem krajského úřadu, který ve sdělení ze dne 23. 9. 2016 uvedl, že žalovaný neměl vůbec povinnost požadované informace poskytnout, neboť žalobcova zástupkyně neprokázala, že by byla zmocněna k podání předmětné žádosti jménem žalobce, tudíž podanou žádost nelze považovat za žádost o informace. Z uvedeného důvodu se krajský úřad odmítl zabývat meritorním přezkumem postupu žalovaného. Dle názoru žalobce se plná moc ze dne 12. 1. 2016, udělená žalobcem paní Š. Š. v přestupkovém řízení, vztahovala též na podání žádosti o informace, neboť požadované informace úzce s předmětným přestupkovým řízením souvisely (viz rovněž usnesení Nejvyššího správního soudu č. j. -158 ze dne 18. 12. 2008). I pokud by se však plná moc na dané řízení nevztahovala, jednalo by se o vadu podání, a správní orgán tedy měl (alespoň) jeho zástupkyni vyzvat k doložení plné moci, nebo alespoň poučit žalobce o tom, že může žádost o informace, která byla podána jeho jménem, uznat jako vlastní úkon ve smyslu s. ř. Naopak nelze považovat za souladný s s. ř., jakož ani se základními zásadami činnosti správních orgánů a účelem , postup, kdy správní orgán bez dalšího ignoruje žádost o informace jen z toho důvodu, že tuto podala osoba A za osobu B, aniž prokázala zmocnění k takovému úkonu, zvláště vystupuje-li osoba A v jiném řízení před stejným správním orgánem jako zmocněnec osoby B, a její zmocnění též k podání žádosti o informace tedy je vysoce pravděpodobné. Nadto se požadované informace týkaly právě případu, ve kterém podatel vystupuje jako zmocněnec osoby, jejíž jménem byla žádost o informace podána. Názor krajského úřadu tak dle žalobce vede k bezdůvodnému odepření poskytnutí informací, neboť pokud by zástupkyně žalobce požádala o tytéž informace svým jménem, tyto by jí byly (resp. musely by být) poskytnuty. Pokud tedy správní orgán nepovažoval za prokázané, že zmocnění zástupce žalobce zahrnuje též podání žádosti o informace, měl požadované informace poskytnout alespoň podatelce žádosti.

4. Závěrem žalobce uvedl, že i kdyby žalovaný nebyl povinen postupovat výše nastíněnými způsoby, stále jej lze považovat za nečinného, neboť v takovém případě měl vydat buď rozhodnutí o odmítnutí žádosti z tzv. faktického důvodu (kterým je absence zmocnění k podání žádosti o informace), nebo žádost odložit.

5. K žalobě se vyjádřilo statutární město Olomouc, které namítlo, že povinným subjektem dle je právě ono, nikoli žalovaný, neboť požadované informace o rozpočtu a platech zaměstnanců spadají do samostatné působnosti obce. Žalovaný tedy dle názoru statutárního města Olomouce nemůže být ve sporu pasivně legitimován. Dále statutární město Olomouc namítlo, že většina žalobních námitek směřuje proti postupu krajského úřadu, který není účastníkem předmětného řízení vůbec. K věci samé uvedlo, že ze spisu vyplývá, že požadované informace byly zmocněnkyni žalobce skutečně poskytnuty, a to zaslány poštou s datem vypravení 12. 8. 2016, tudíž žalovaný není nečinný. Způsob doručování odpovídal běžnému postupu žalovaného, který informace o platech vždy zasílal do vlastních rukou, ačkoli byla žádost o informace podána datovou schránkou. Nadřízený správní orgán reagoval na stížnost dle sdělením, které žalobce popsal, v němž konstatoval, že žalovaný poskytl informace nad rámec udělené plné moci. avšak v tomto sdělní absentovalo jakékoli metodické či nápravné opatření vůči žalovanému. Informace byla poskytnuta v požadovaném rozsahu, proto neměl žalovaný důvod rozhodovat o odmítnutí žádosti či o odložení věci.

6. Žalobce v replice k vyjádření statutárního města Olomouc uvedl, že pokud by skutečně požadované informace nespadaly do působnosti žalovaného, byl povinen žádost odložit dle . Dále uvedl, že žalovaný měl v každém případě povinnost informace o platech poskytnout, neboť jimi nepochybně disponoval, když se jedná o platy jeho zaměstnanců (viz shodně názor Nejvyššího správního soudu vyslovený v rozsudku ze dne 7. 4. 2015, č. j. -41). Dle názoru žalobce však je žalovaný, jakožto orgán obce, povinným subjektem dle , a požadované informace spadají do jeho působnosti, jelikož dle , d) zákona o obcích „tajemník obecního úřadu c) stanoví podle zvláštních právních předpisů platy všem zaměstnancům obce zařazeným do obecního úřadu, d) plní úkoly statutárního orgánu zaměstnavatele podle zvláštních právních předpisů vůči zaměstnancům obce zařazením do obecního úřadu.“ Ve vztahu k tvrzenému poskytnutí informací zdůraznil, že žalovaný nedisponuje potřebným dokladem o doručení písemnosti obsahující požadované informace. Závěrem označil důvody, pro které měl žalovaný zaslat informace poštou a nikoli prostřednictvím datové schránky, za absurdní, neboť i prostřednictvím datové schránky lze zaslat datovou zprávu do vlastních rukou adresáta.

7. K žádosti žalobce mu byla soudem zaslána kopie doručenky od zásilky, v níž žalovaný zasílal zástupkyni žalobce požadované informace. Žalobce se k písemnosti nevyjádřil a k nařízenému jednání soudu se bez omluvy nedostavil, ačkoli nařízení jednání požadoval.

8. Podle , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „“) ten, kdo bezvýsledně vyčerpal prostředky, které procesní předpis platný pro řízení u správního orgánu stanoví k jeho ochraně proti nečinnosti správního orgánu, může se žalobou domáhat, aby soud uložil správnímu orgánu povinnost vydat rozhodnutí ve věci samé nebo osvědčení. To neplatí, spojuje-li zvláštní zákon s nečinností správního orgánu fikci, že bylo vydáno rozhodnutí o určitém obsahu nebo jiný právní důsledek.

9. K procesní legitimaci žalovaného krajský soud uvádí:

10. Podle povinnými subjekty, které mají podle tohoto zákona povinnost poskytovat informace vztahující se k jejich působnosti, jsou státní orgány, územní samosprávné celky a jejich orgány a veřejné instituce.

11. Z obsahu předloženého správního spisu vyplývá, že žádost o poskytnutí informací dle byla podána paní Š. Š. jako zmocněnkyní žalobce žalovanému, tj. Magistrátu města Olomouce, dne 25. 7. 2016, a to jako součást podání nazvaného „Odvolání proti sdělení o námitce podjatosti ve věci sp. zn. S-SMOL/274193/2015/OARMV“, v rámci řízení o přestupku, vedeného proti žalobci jako obviněnému. Dále z obsahu spisu vyplývá, že i stížnost dle byla dne 9. 9. 2016 paní Š. Š. adresována Krajskému úřadu Olomouckého kraje prostřednictvím žalovaného.

12. Žalobce, který se s ohledem na obsah požadovaných informací (rozpočet Magistrátu města Olomouce a výše mezd a odměn jeho zaměstnanců) zcela logicky obrátil s žádostí o poskytnutí těchto informací právě na uvedený orgán obce ( zákona o obcích), jenž je dle citovaného povinným subjektem dle , následně (rovněž zcela logicky) označil tento orgán jako žalovaného, obzvláště, pokud mu dle jeho tvrzení nebyla doručena písemnost ze dne 10. 8. 2016, kterou se vyřízení jeho žádosti ujalo samo statutární město Olomouc.

13. Přestože Ústavní soud ČR považuje zřetelně za povinný subjekt dle územní samosprávný celek jako takový, tj. nikoli jeho jednotlivé orgány (viz např. usnesení sp. zn. či ), není tento závěr s ohledem na text citovaného nepochybný. V judikatuře soudů rozhodujících ve správním soudnictví nebyla tato otázka doposud uspokojivě a jednotně vyřešena (viz F., A., R., L., J., T.: Zákon o svobodném přístupu k informacím. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2016, 1256 s, str. 27-30). Krajský soud proto dospěl k závěru, že Magistrát města Olomouce je dle povinným subjektem k poskytnutí informací o vlastním rozpočtu a platu svých zaměstnanců, přičemž není porušením zákona, pokud se vyřízení žádosti o poskytnutí informací, spadajících do samostatné působnosti obce, ujme obec sama. Žalovaného tudíž krajský soud považuje za pasivně legitimovaného.

14. Z obsahu předloženého spisu však dále krajský soud zjistil, že statutární město Olomouc, které se žádosti za žalobce jednající paní Š. Š. ze dne 25. 7. 2016 ujalo, tuto žádost zcela vyřídilo a požadované informace bezezbytku poskytlo, a to z části odkazem na zveřejněnou informaci (informace o rozpočtu úřadu) ve smyslu , obsaženým v písemnosti ze dne 10. 8. 2016, č. j. SMOL/174200/2016/OKT/PERS/Pos, a z části přímým poskytnutím informací v listinné podobě (informace o platech a odměnách úředníků). Tyto informace zaslalo statutární město Olomouc paní Š. Š. poštou v zásilce určené do vlastních rukou adresáta na adresu K. 183, U. B. Zásilka nebyla adresátem vyzvednuta v úložní době.

15. Podle poslední věty , pokud je to možné s přihlédnutím k povaze podané žádosti a způsobu záznamu požadované informace, poskytne povinný subjekt informaci v elektronické podobě.

Podle je-li informace poskytována na základě žádosti, poskytuje se způsobem podle obsahu žádosti, zejména a) sdělením informace v elektronické nebo listinné podobě, b) poskytnutím kopie dokumentu obsahujícího požadovanou informaci, c) poskytnutím datového souboru obsahujícího požadovanou informaci, d) nahlédnutím do dokumentu obsahujícího požadovanou informaci, e) sdílením dat prostřednictvím rozhraní informačního systému, nebo f) umožněním dálkového přístupu k informaci, která se v průběhu času mění, obnovuje, doplňuje nebo opakovaně vytváří, nebo jejím pravidelným předáváním jiným způsobem.

Podle pokud způsob poskytnutí informace podle odstavce 2 není možný nebo by pro povinný subjekt představoval nepřiměřenou zátěž, vyhoví povinný subjekt žádosti tím, že poskytne informaci jiným způsobem umožňujícím její účinné využití žadatelem.

16. Zmocněnkyně žalobce podala žádost o poskytnutí informace elektronickou formou, tj. datovou zprávou. Povaha podané žádosti tedy rozhodně umožňovala poskytnutí informace v elektronické podobě. Ke způsobu záznamu požadované informace se sice žalovaný ani statutární město Olomouc přímo nevyjádřili, lze však předpokládat, že mzdy zaměstnanců úřadu jsou tímto úřadem zpracovávány elektronicky. Dle názoru krajského soudu tedy nic nebránilo tomu, aby informace o mzdách a odměnách byla žadatelce poskytnuta elektronicky. Žalovaný, resp. statutární město Olomouc mělo proto bezpochyby v souladu s poslední větou poskytnout žadatelce požadované informace elektronicky.

17. Pokud jde o samotný způsob doručování považuje krajský soud za nutné uvést, že s. ř., jehož aplikace se žalobce na posuzovanou věc dovolával, se na doručování dle obecně nepoužije, neboť v je vymezen vztah uvedeného zákona k s. ř. tak, že s. ř. se na postupy a rozhodování dle použije pouze tam, kde to zákon výslovně stanoví, což však není případ způsobu doručování informací, dojde-li k vyhovění žádosti a poskytnutí informací. Z uvedeného by sice bylo možné dovodit, že v takovém případě je způsob doručení poskytovaných informací plně v kompetenci povinného subjektu. Z , o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, ve znění pozdějších předpisů, však vyplývá jednoznačná preference doručování dokumentů datovou schránkou orgány veřejné moci. Lze proto uzavřít, že statutární město Olomouc pochybilo, pokud nedoručovalo požadovanou informaci žadatelce prostřednictvím datové schránky.

18. „Bezpečnostní“ důvody, jimiž město svůj postup obhajovalo, nelze považovat za důvody uvedené v , nehledě na skutečnost, že postrádají i racionální argumentaci, neboť doručování dokumentů do datové schránky nelze považovat za méně bezpečný způsob doručování.

19. Uvedená závada v doručování však nic nemění na skutečnosti, že žalobci, resp. za něj jednající zmocněnkyni byly požadované informace poskytnuty a že tedy nelze žalovaného považovat za nečinného a nařizovat mu rozhodnutím soudu informaci poskytnout opakovaně, či jakkoli ve věci rozhodnout.

20. Názory krajského úřadu, který se z pozice nadřízeného orgánu vyřizujícího stížnost na postup při vyřizování žádosti dle k věci vyjádřil ve sdělení ze dne 23. 9. 2016, není krajský soud oprávněn přezkoumávat, neboť žaloba nesměřovala proti postupu krajského úřadu, nýbrž vůči nečinnosti žalovaného. Statutární město Olomouc zřetelně nemělo pochybnosti o oprávněnosti zmocněnkyně žalobce za tohoto jednat, proto soud považuje za nadbytečné se k otázce předmětné plné moci jakkoli vyjadřovat.

21. Jelikož bylo v řízení prokázáno, že informace, jejichž poskytnutí se žalobce dožadoval, mu byly poskytnuty, soud podle žalobu jako nedůvodnou zamítl.

22. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť procesně úspěšnému žalovanému dle obsahu spisu v řízení žádné náklady jdoucí nad rámec jeho běžné úřední činnosti nevznikly.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů od jeho doručení k Nejvyššímu správnímu soudu v Brně.

Olomouc 22. listopadu 2017

JUDr. Zuzana Šnejdrlová, Ph.D., v. r.

předsedkyně senátu

Shodu s prvopisem potvrzuje M. Ch.