Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

30 A 224/2017 - 24

3

pokračování

- 24

U S N E S E N Í

Krajský soud v Brně rozhodl v senátu složeném z předsedy senátu Mgr. Milana Procházky a soudců Mgr. Ing. Veroniky Baroňové a JUDr. Petra Polácha v právní věci žalobce: Z. M., proti žalovanému: Úřad práce - krajská pobočka v Brně, se sídlem Křenová 111/25, Brno, v řízení o žalobě na ochranu proti nečinnosti žalovaného,

t a k t o :

I. Žaloba s e o d m í t á.

II. Žádný z účastníků n e m á p r á v o na náhradu nákladů řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Žalobce se podanou žalobou, doručenou krajskému soudu dne 20. 10. 2017, domáhá ochrany proti průtahům a nečinnosti žalovaného, spočívající v tom, že do dnešního dne tento nerozhodl o doplatku na bydlení jakožto dávce pomoci v hmotné nouzi, upravené zákonem

č. , o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon

č. “). Ačkoli žalobce v podané žalobě označil jako žalovaného „Správu sociálního zabezpečení“, je zřejmé, že žalovaným správním orgánem je Úřad práce - krajská pobočka v Brně, která je dle orgánem pomoci v hmotné nouzi a dle tohoto zákona rozhoduje mj. o přiznání doplatku na bydlení, jeho výši a provádí jeho výplatu.

Podle , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „“), ten, kdo bezvýsledně vyčerpal prostředky, které procesní předpis platný pro řízení u správního orgánu stanoví k jeho ochraně proti nečinnosti správního orgánu, může se žalobou domáhat, aby soud uložil správnímu orgánu povinnost vydat rozhodnutí ve věci samé nebo osvědčení (pozn.: zvýraznění doplněno krajským soudem).

Z výše citovaného ustanovení vyplývá, že mezi základní podmínky přípustnosti žaloby na ochranu proti nečinnosti patří bezvýsledné vyčerpání prostředků, které má žalobce k dispozici k ochraně či nápravě v předcházejícím správním řízení. Uvedený požadavek vychází z celkové koncepce správního soudnictví, která je založena na subsidiaritě ochrany veřejných subjektivních práv fyzických a právnických osob ve správním soudnictví oproti ochraně, která je těmto právům poskytována v rámci veřejné správy. Před použitím některé z žalob ve správním soudnictví je tedy nutné vždy vyčerpat řádné opravné prostředky či jiné procesní prostředky nápravy, které jsou k dispozici v řízení před správním orgánem.

Povinnost tvrdit (tzv. břemeno tvrzení) a povinnost prokázat (tzv. břemeno důkazní), že došlo k naplnění podmínky řízení v podobě marného vyčerpání prostředků nápravy, přitom stíhá účastníka řízení (zde žalobce). Je tudíž na žalobci, aby tvrdil, že se v předcházejícím řízení pokusil o zjednání nápravy tvrzené nečinnosti žalovaného, avšak bezúspěšně; zároveň je žalobce povinen soudu náležitě doložit a prokázat, že před podáním žaloby tyto prostředky obrany bezúspěšně vyčerpal.

Krajský soud proto žalobce usnesením ze dne 3. 11. 2017, č. j. - 4, vyzval, aby soudu sdělil a prokázal, zda se s žádostí o nápravu tvrzeného nežádoucího stavu v podobě namítaných průtahů a nečinnosti žalovaného krajské pobočky úřadu práce spočívající v nevydání rozhodnutí o doplatku na bydlení, obrátil před podáním žaloby na nadřízený správní orgán, kterým je Ministerstvo práce a sociálních věcí.

Žalobce na tuto výzvu doložil soudu rozhodnutí Ministerstva práce a sociálních věcí ze dne 5. 4. 2017, č. j. MPSV-2017/76482-921, kterým bylo zrušeno prvostupňové rozhodnutí Úřadu práce - krajské pobočky v Brně ze dne 7. 2. 2017, č. j. 44353/2017/BBA, ve věci nepřiznání příspěvku na živobytí, včetně podaného odvolání žalobce; oznámení Úřadu práce - krajské pobočky v Brně ze dne 2. 5. 2017, č. j. 157216/2017/BBA, o přiznání dávky příspěvku na živobytí ve výši 3 410 Kč měsíčně od prosince 2016; námitka žalobce ze dne

17. 5. 2017 proti oznámení o přiznání dávky v hmotné nouzi; protokol o jednání uskutečněném v sídle Veřejného ochránce práv dne 13. 2. 2017 a posudek o invaliditě žalobce ze dne 10. 11. 2016, zn. LPS/2016/12639-BM_CSSZ.

Žádnou z výše uvedených listin přitom nelze pokládat za žádost, kterou by se žalobce před podáním žaloby obrátil na Ministerstvo práce a sociálních věcí jako na nadřízený orgán žalovaného, o uplatnění opatření proti nečinnosti ve smyslu , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „“). Stejně tak samo Ministerstvo práce a sociálních věcí k výzvě soudu v odpovědi ze dne 21. 11. 2017 sdělilo,

že žádnou takovou žádost žalobce o uplatnění opatření proti nečinnosti Úřadu práce - krajské pobočky v Brně neevidují. Bez dřívějšího podání takové žádosti na Ministerstvo práce

a sociálních věcí však žalobu podanou k soudu nelze považovat za přípustnou.

Jak v této souvislosti vyslovil rozšířený senát Nejvyššího správního soudu v rozsudku ze dne 25. 5. 2016, č. j. - 59, publikovaném pod č. 3409/2016 Sb., „(…) podmínka bezvýsledného vyčerpání prostředků ochrany proti nečinnosti v řízení před správním orgánem musí být splněna již v okamžiku podání žaloby. Totéž lze dovozovat

ze slova "bezvýsledně": pouze ten, kdo před podáním žaloby podal žádost o uplatnění opatření proti nečinnosti a zároveň jeho žádosti nebylo vyhověno (…), vyčerpal tento prostředek bezvýsledně. Teprve v tomto případě je jeho žaloba přípustná“. Rozšířený senát Nejvyššího správního soudu tedy dospěl k závěru, vtělenému do následující právní věty: „Není-li při podání žaloby na ochranu proti nečinnosti orgánu splněna podmínka bezvýsledného vyčerpání prostředku, který procesní předpis platný pro řízení před správním orgánem stanoví k ochraně proti nečinnosti ( ), jedná se o žalobu nepřípustnou, kterou soud odmítne podle “ (pozn.: zvýraznění doplněno krajským soudem).

Krajský soud tak v souladu s výše citovanými závěry postupoval podle a žalobu výrokem I. tohoto usnesení odmítl, aniž se mohl zabývat její důvodností.

Soud neprojednával věc samu, a proto mohl rozhodnout bez jednání (, věta prvá, a contrario).

Výrok II. o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením , podle kterého nemá žádný z účastníků řízení právo na náhradu nákladů řízení, byla-li žaloba odmítnuta.

P o u č e n í:

Proti tomuto usnesení lze podat do dvou týdnů po jeho doručení kasační stížnost. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu. V řízení

o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí,

má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních právních předpisů vyžadováno pro výkon advokacie.

V Brně dne 29. listopadu 2017

Mgr. Milan Procházka

předseda senátu