Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

20 Ad 5/2017 - 31

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní JUDr. Janou Záviskou v právní věci žalobkyně D. K., proti žalované České správě sociálního zabezpečení, se sídlem Praha 5, Křížová 25, o žalobě ze dne 8. 2. 2017 proti rozhodnutí žalované ze dne 23. 1. 2017, ve věci nároku na invalidní důchod,

t a k t o :

I. Žaloba s e z a m í t á .

II. Žádnému z účastníků s e n e p ř i z n á v á náhrada nákladů řízení.

O d ů v o d n ě n í :

[1] Žalobkyni byla zamítnuta žádost o invalidní důchod z důvodu stanovení míry poklesu pracovní schopnosti pod zákonem stanovenou hranici 35 %.

[2] Žalobkyně se včasnou žalobou domáhá zrušení napadeného rozhodnutí, neboť žalovaná se nedostatečně zabývala vážností zdravotního stavu žalobkyně. Lékaři posoudili věc nesprávně, když zdravotní stav žalobkyně posuzovali podle kapitoly V, položky 5 písm. d) přílohy k Již před 17 lety jí bylo diagnostikováno psychické onemocnění – deprese a dochází ke zhoršování zdravotního stavu. Správní orgán rozhodl na základě nedostatečného zjištění skutkového stavu. Navrhla zrušení napadeného rozhodnutí a uložení povinnosti žalované znovu ve věci rozhodnout a přiznat jí náhradu nákladů řízení.

[3] Žalovaná ve svém vyjádření k žalobě setrvala na stanovisku zákonného rozhodnutí a navrhla provedení důkazu odborným lékařským posouzením PK MPSV, neboť žalobkyně napadá medicínské posouzení zdravotního stavu. Nebude-li posudkem PK MPSV potvrzena invalidita žalobkyně, navrhuje žalovaná zamítnutí žaloby, v opačném případě ponechává rozhodnutí na úvaze soudu.

[4] Krajský soud u jednání provedl důkaz napadeným rozhodnutím žalované, obsahem správních spisů a posudkem PK MPSV ze dne 218. 8. 2017.

[5] Z hlediska skutkových zjištění vyplývajících z provedeného dokazování vzal krajský soud za prokázané, že žalobkyně podala žádost o invalidní důchod dne 22. 8. 2016. V dalším řízení byl vypracován posudek o invaliditě lékařem Okresní správy sociálního zabezpečení Nový Jičín dne 27. 10. 2016 se závěrem, že z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu dochází k poklesu pracovní schopnosti v míře 10 % dle kapitoly V, položky 7 písm. a) přílohy k Vzhledem k uvedenému žalovaná rozhodnutím ze dne 10. 11. 2016 žádost zamítla. V námitkovém řízení byl znovu zdravotní stav hodnocen, a to lékařem žalované, se závěrem, že míra poklesu pracovní schopnosti činí 20 % s posudkovým hodnocením dle kapitoly V, položce 5 písm. b) přílohy k vyhl. č. s tím, že rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobkyně je smíšená úzkostně depresivní porucha u akcentované osobnosti, dlouhodobě stabilizovaná při léčbě, s lehkým narušením sociálních vazeb. S ohledem na tento závěr byly napadeným rozhodnutím námitky žalobkyně zamítnuty a rozhodnutí ze dne 10. 11. 2016 potvrzeno.

[6] Jelikož rozhodnutí soudu v dané věci, kdy se jedná o dávku důchodového pojištění podmíněného nepříznivým zdravotním stavem žalobkyně a její dochovanou pracovní schopností, je závislé především na odborném lékařském posouzení, vyžádal krajský soud odborný lékařský posudek u PK MPSV, která je k podání tohoto posudku povolána přímo ze zákona podle , o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů.

[7] Z posudku PK MPSV ze dne 18. 8. 2017 soud zjistil, že PK MPSV se usnesla na posudkovém závěru, že žalobkyně nebyla k datu vydání napadeného rozhodnutí invalidní podle , neboť pokles pracovní schopnosti z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nedosahoval míry nejméně 35 %. PK MPSV vycházela ze zdravotnické dokumentace praktického lékaře MUDr. V. a jejích nálezů ze dne 15.9. a 27. 9. 2016, z nálezu psychiatrické ambulance MUDr. P. M. ze dne 19. 9. 2016. Zdravotní stav byl hodnocen jako dlouhodobě nepříznivý, jeho rozhodující příčinou k datu vydání napadeného rozhodnutí je afektivní kolísání u akcentované osobnosti (Dg. F61) a stav po periodické depresivní fázi v r. 2012, aktuálně v remisi na zavedené medikaci. U posuzované se t.č. nejedná o periodickou depresi ve smyslu psychózy, ale stav je hodnocen jako smíšená porucha osobnosti reagující depresivně. Prokázaný zdravotní stav je uvedený v kapitole V. položka 5b), kdy z rozmezí 15 – 20 % je stanovena horní hranice 20 %. Posuzovaná je schopna pracovního zařazení přiměřeně vzdělání a praxi, není doporučena práce v extrémním riziku. U posuzované se dle odborného psychiatrického vyšetření dne 19. 9. 2016 nejedná o středně těžké postižení, nejedná se o stavy s podstatným narušením pracovního nebo společenského fungování, nejedná se o závažné maladaptivní chování, ani o opakované situační dekompenzace. Dle nálezu ošetřující praktické lékařky je paměť přiměřená. Odborným vyšetřením není prokázáno zhoršení zdravotního stavu proti roku 2013. Dominují osobnostní rysy, naléhavost. Vlastní symptomy duševní poruchy jsou v pozadí. Aktuálně sociálně je posuzovaná zdatná.

[8] U jednání soudu žalobkyně zpochybnila přesvědčivost a objektivnost posudkového hodnocení, odvolala se na propouštěcí zprávu z Psychiatrické léčebny v Opavě z prosince 2012, kdy jí primářka sdělila, že se u ní jedná o depresivní poruchu středně těžkou. Proveden důkaz uvedenou lékařskou zprávou, založenou v posudkovém spisu, ve které uvedeno dg: F331 Periodická depresivní porucha, současná fáze je středně těžká a lékařskou zprávou MUDr. M. ze dne 19. 9. 2016, kterou PK cituje v posudku ze dne 18. 8. 2017, a ve které uvedena dg: afektivní kolísání u akcentované osobnosti F 61, periodická depresivní fáze v anamnéze dle dokumentace z r. 2012, akt. v remisi na zavedené medikaci.

[9] V souladu s , (dále jen ), soud při přezkoumávání napadeného rozhodnutí žalované vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování žalovaného správního orgánu, přičemž dospěl k závěru, že žalobkyně k datu vydání napadeného rozhodnutí dne 23. 1. 2017 nebyla invalidní. Podle , o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, je pojištěnec invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nastal pokles jeho pracovní schopnosti nejméně o 35 %. Podle , jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 49 %, jedná se o invaliditu prvního stupně; jestliže poklesla nejméně o 50 %, avšak nejvíce o 69 %, jedná se o invaliditu druhého stupně a pokud poklesla nejméně o 70 %, jedná se o invaliditu třetího stupně. Pracovní schopností se podle rozumí schopnost vykonávat výdělečnou činnost odpovídající tělesným, smyslovým a duševním schopnostem, s přihlédnutím k dosaženému vzdělání, zkušenostem a znalostem a předchozím výdělečným činnostem. Poklesem pracovní schopnosti se rozumí pokles schopnosti vykonávat výdělečnou činnost v důsledku omezení tělesných, smyslových a duševních schopností ve srovnání se stavem, který byl u pojištěnce před vznikem dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu.

[10] Krajský soud opakuje, že PK MPSV v souzené věci je příslušná k posouzení zdravotního stavu a pracovní schopnosti občanů pro účely přezkumného řízení soudního ve věcech důchodového pojištění ( ), a proto posudek této komise považuje soud za stěžejní důkaz. Posudková komise podala posudek v řádném složení, stanoveném v ust. , neboť v komisi vedle posudkového lékaře byl odborný lékař - psychiatr. Posudek byl vypracován s náležitostmi uvedenými v ust. vyhl. č. na základě zdravotní dokumentace žalobkyně. Posudková komise vyhodnotila míru poklesu pracovní schopnosti žalobkyně zcela shodně s lékařem žalované v míře 20 %. Jak lékař ČSSZ, tak i PK MPSV shodně podřadili zdravotní stav žalobkyně pod kapitolu V, položka 5 písm. b) přílohy k vyhl. č. , pro kterou je pokles míry pracovní schopnosti určen rozmezím 15 – 20 %. S ohledem na výše uvedené neměl krajský soud důvodu zpochybnit úplnost, přesvědčivost a zejména objektivnost posouzení zdravotního stavu žalobkyně, a to ani přes námitky žalobkyně. K tvrzení žalobkyně ohledně nesprávné diagnózy pak soud žalobkyni přisvědčil, že v r. 2012 v propouštěcí zprávě z PL Opava je uvedena diagnóza periodická depresivní porucha středně těžká, avšak v aktuální zprávě psychiatra MUDr. M. ze dne 19. 9.2016 je již uvedena dg. afektivní kolísání u akcentované osobnosti F 61, periodická depresivní fáze v anamnéze dle dokumentace z r. 2012, akt. v remisi na zavedené medikaci. PK MPSV ve svém posudku reagovala i na námitky uvedené v žalobě. Soud opakuje, že posudková komise byla řádně odborně obsazena a soud proto nemá důvod zpochybňovat erudici tohoto posudkového orgánu. Závěr posudku koresponduje s výsledky odborných lékařských vyšetření, na které posudková komise odkázala. Posudková komise hodnotila zdravotní stav žalobkyně na základě zdravotní dokumentace, kterou si pro své jednání vyžádala.

[11] Jelikož žalobkyně k datu 23. 1. 2017 nenaplňovala zákonné podmínky stanovené , 2 pro invaliditu alespoň prvního stupně, když míra poklesu její pracovní schopnosti byla stanovena 20 %, žalovaná, zamítla-li žádost o invalidní důchod, nijak nepochybila. Na základě výše uvedeného proto krajský soud v souladu s , , žalobu jako nedůvodnou zamítl.

[12] Žádnému z účastníků řízení nebylo přiznáno právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalobkyně v řízení nebyla procesně úspěšná a žalovaná nemá na jejich náhradu ze zákona nárok (ust. a , ve znění pozdějších předpisů).

P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí l z e podat kasační stížnost ve lhůtě do dvou týdnů ode dne doručení tohoto rozhodnutí. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí č. 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

V Ostravě dne 4. října 2017

JUDr. Jana Záviská

samosoudkyně