Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

3 As 254/2017 - 31

- 32

pokračování

U S N E S E N Í

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Mgr. Radovana Havelce a soudců JUDr. Jana Vyklického a JUDr. Jaroslava Vlašína, v právní věci žalobce: Zprávy z Chebu z.s., se sídlem Cheb, K Nemocnici 2375/2a, zastoupeného Mgr. Liborem Duškem, advokátem se sídlem Cheb, K Nemocnici 2375/2a, proti žalované: CHEVAK Cheb a.s., se sídlem Cheb, Tršnická 4/11, zastoupené JUDr. Ing. Jiřím Kurucem, advokátem se sídlem Karlovy Vary, I. P. Pavlova 568/38, v řízení o kasační stížnosti žalované proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 27. 6. 2017, č. j. – 98,

t a k t o :

Návrh žalované na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 27. 6. 2017, č. j. – 98, s e z a m í t á .

O d ů v o d n ě n í :

[1] Krajský soud v Plzni rozsudkem ze dne 27. 6. 2017, č. j. – 98 (dále jen „napadený rozsudek“), vyhověl žalobě žalobce proti rozhodnutí předsedy představenstva žalované ze dne 27. 11. 2015, zn. 03483/2015, KPP 2598/2015, kterým rozhodl o „odvolání“ proti předchozímu vyrozumění žalované o odmítnutí žádosti žalobce o informace ze dne 11. 10. 2015. Krajský soud napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil žalované k dalšímu řízení. V citovaném rozsudku krajský soud dospěl k závěru, že žalovaná je povinným subjektem ve smyslu , o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů (dále „ “). Důvodem zrušení rozhodnutí předsedy představenstva žalované byla jeho nepřezkoumatelnost pro nedostatek důvodů.

[2] Žalovaná (dále „stěžovatelka“) proti napadenému rozsudku podala kasační stížnost, v níž požádala o přiznání odkladného účinku. Nenahraditelnou újmu spatřuje stěžovatelka v tom, že by poskytnutím požadovaných informací (seznamu evidovaných pohledávek stěžovatelky z titulu vydaných a neuhrazených faktur a pohledávek z titulu půjček a poskytnutých záloh, to vše ke dni 31. 8. 2015) porušila , o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “), neboť ke zveřejnění jmen a údajů o dlužnících by potřebovala jejich souhlas. Konstatovala, že „dle dostupných informací“ by Úřad pro ochranu osobních údajů považoval poskytnutí požadovaných informací za zásah do soukromí daných osob (dlužníků).

[3] Žalobce se k návrhu na přiznání odkladného účinku v soudem stanovené lhůtě nevyjádřil.

[4] Podle (dále jen „ “), nemá kasační stížnost odkladný účinek. Nejvyšší správní soud jej však na návrh stěžovatele může přiznat. Ustanovení až 5 se užije přiměřeně.

[5] Možnost přiznání odkladného účinku kasační stížnosti je ve smyslu podmíněna kumulativním naplněním dvou podmínek: 1) výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí by znamenaly pro stěžovatele nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a 2) přiznání odkladného účinku kasační stížnosti nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem.

[6] Důvody existence nepoměrně větší újmy stěžovatele oproti jiným osobám jsou zásadně individuální a jsou také závislé na osobě a situaci stěžovatele. Povinnost tvrdit a prokázat vznik újmy má proto stěžovatel zpravidla poukazem na konkrétní skutkové okolnosti případu. Pokud jde o splnění druhého zákonného předpokladu, tj. že přiznání odkladného účinku není v rozporu s veřejným zájmem, soud vychází z povahy věci, z obsahu spisového materiálu, případně z vyjádření účastníků řízení o kasační stížnosti. Stěžovatelka v nyní projednávaném případě spatřuje nenahraditelnou újmu ve skutečnosti, že by se poskytnutím požadovaných informací dopustila porušení zákona o ochraně osobních údajů.

[7] Nejvyšší správní soud v kontextu první z podmínek nepřehlédl, že krajský soud svým rozhodnutím stěžovatelku zavázal právním názorem pouze v tom směru, že je povinným subjektem ve smyslu . V souvislosti s úvahou ohledně možného uplatnění pak dodal, že vzhledem ke stěžejnímu důvodu odmítnutí žádosti o informace (názor stěžovatelky že není povinným subjektem), je rozhodnutí stěžovatelky z hlediska jejího tvrzení, že poskytnutím informací by došlo k porušení zákona o ochraně osobních údajů, nepřezkoumatelné. Krajský soud následně výslovně uvedl, že zrušením napadeného rozhodnutí se řízení o žádosti bude nacházet ve stádiu po podání žádosti, s tím, že je na stěžovatelce, aby v souladu s ustanoveními znovu o žádosti rozhodla, a to i za situace, že stěžovatelka dospěje k závěru, že určité informace nemůže poskytnout ze zákonem stanovených důvodů. Jinými slovy krajský soud stěžovatelku svým právním názorem nezavázal k poskytnutí požadovaných informací, ale pouze k povinnosti znovu o žádosti žalobce přezkoumatelně rozhodnout. Nelze se proto ztotožnit s názorem stěžovatelky, že v případě nepřiznání odkladného účinku podané kasační stížnosti, jí v důsledku pravomocného rozsudku krajského soudu hrozí nenahraditelná újma, mající příčinu v porušení zákona o ochraně osobních údajů. Taková újma stěžovatelce zjevně (bezprostředně) nehrozí, neboť je plně v její moci žalobcovu žádost o informace z důvodů jí uváděných odmítnout, učiní-li tak v souladu s příslušnými ustanoveními a zákona o ochraně osobních údajů, a svou úvahu srozumitelně a přezkoumatelně vtělí do rozhodnutí, kterým žádost o poskytnutí informací odmítne.

[8] Zdejší soud si je současně vědom, že v případě opětovného rozhodnutí žalované o žalobcově žádosti, by při současném zrušení nyní napadeného rozsudku vedle sebe existovala dvě správní rozhodnutí. V této souvislosti je však třeba připomenout usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 7. 2015, č. j. – 58, podle kterého hrozba existence dvou odlišných správních rozhodnutí v téže věci není sama o sobě důvodem pro přiznání odkladného účinku kasační stížnosti. Jak přitom vylíčeno shora, k potencionální hrozbě paralelní existence dvou správních rozhodnutí (která by ovšem z povahy věci nemohla vykazovat významné rozdíly) se v této věci nepřidružuje bezprostřední nebezpečí zásahu do subjektivních práv stěžovatelky, které by tak zakládalo naplnění první z podmínek pro přiznání odkladného účinku kasační stížnosti. Protože není naplněna jedna ze dvou kumulativních podmínek stanovených v , v podobě tvrzení a prokázání vzniku nepoměrně větší újmy pro stěžovatelku, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, zdejší soud se již druhou z podmínek nezabýval.

[9] S ohledem na výše uvedené Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že v případě stěžovatelky nejsou podmínky obsažené v ustanovení splněny.

[10] Z důvodů výše uvedených proto Nejvyšší správní soud podle ustanovení , ve spojení s návrh na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti zamítl. Tím Nejvyšší správní soud žádným způsobem nepředjímá budoucí rozhodnutí o věci samé.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné ( ).

V Brně dne 12. října 2017

Mgr. Radovan Havelec

předseda senátu