Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

7 As 314/2017 - 10

- 11

pokračování

U S N E S E N Í

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Tomáše Foltase a soudců JUDr. Pavla Molka a Mgr. Davida Hipšra v právní věci žalobce: E. K., proti žalovanému: Krajský úřad Plzeňského kraje, se sídlem Škroupova 18, Plzeň, v řízení o kasační stížnosti žalobkyně proti usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 5. 9. 2017, č. j. - 87,

t a k t o :

I. Kasační stížnost s e o d m í t á .

II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení.

O d ů v o d n ě n í :

[1] Krajský soud v Plzni usnesením ze dne 5. 9. 2017, č. j. - 87, k námitce podjatosti vznesené žalobkyní rozhodl, že asistentka soudce Mgr. D. M. není vyloučena z projednávání a rozhodnutí věci v řízení, v němž se žalobkyně domáhala zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 31. 1. 2017, č. j. DSH/14530/16.

[2] Proti tomuto usnesení podala žalobkyně (dále jen „stěžovatelka“) kasační stížnost, v níž namítla, že vzhledem ke „vzácnosti příjmení“ asistentky soudce Mgr. M. i úřednice správního orgánu, který o věci rozhodoval v prvním stupni, měl krajský soud blíže porovnat „minimální příbuzenstvo“ obou osob, aby vyloučil jejich příbuzenství a tím i systémovou podjatost.

[3] Nejvyšší správní soud zkoumal naplnění podmínek řízení a konstatuje, že kasační stížnost není přípustná z důvodu podle , neboť směřuje proti rozhodnutí, kterým se pouze upravuje vedení řízení před krajským soudem.

[4] Podle „[s]oudci jsou vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je dán důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. Vyloučeni jsou též soudci, kteří se podíleli na projednávání nebo rozhodování věci u správního orgánu nebo v předchozím soudním řízení. Důvodem k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech.“

[5] Z vyplývá, že z obdobných důvodů je z projednání věci vyloučena „i jiná osoba, která se bezprostředně podílí na výkonu pravomoci soudu (dále jen ‚soudní osoba‘), a též tlumočník a znalec.“

[6] Z , o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a změně některých zákonů, plyne, že „[v] rozsahu stanoveném zvláštním právním předpisem se na rozhodovací a jiné činnosti soudů podílejí justiční čekatelé, asistenti soudců, vyšší soudní úředníci, soudní tajemníci a soudní vykonavatelé.“ Na výkonu pravomoci soudu se tedy bezprostředně podílí i asistenti soudců jako soudní osoby, což umožňuje účastníku řízení namítat jejich podjatost.

[7] Jak plyne z , o námitce podjatosti proti soudní osobě, znalci a tlumočníkovi rozhoduje senát krajského soudu, kterému v souladu s rozvrhem práce přísluší ve věci rozhodnout. Rozhodnutí má podle podobu usnesení.

[8] Nejvyšší správní soud se již dříve zabýval otázkou, zda je proti takovému usnesení možné podat kasační stížnost. V usnesení ze dne 28. 5. 2008, č. j. - 1, publ. pod 1699/2008 Sb. NSS, posuzoval Nejvyšší správní soud kasační stížnost proti usnesení, kterým krajský soud pro podjatost nevyloučil ustanovenou tlumočnici. Dospěl k závěru, že „[v] případě podjatosti jiných osob, jako v tomto případu tlumočnice, je rozhodování svěřeno do rukou senátu, který věc projednává ( ). […] [R]ozhodování o vyloučení pro podjatost [má] specifickou povahu a v případě rozhodování o vyloučení tlumočníka se jedná o rozhodnutí, kterým se upravuje vedení řízení; kasační stížnost je proti němu s ohledem na nepřípustná.“

[9] Tyto závěry považoval Nejvyšší správní soud za plně aplikovatelné i v případě, kdy byla namítána podjatost tzv. soudní osoby ve smyslu (usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 5. 2014, č. j. - 22). Uplatní se proto i v případě, kdy se usnesení týká podjatosti asistentky soudce.

[10] Přestože se soudní osoby obecně podílí v určitém, zákonem stanoveném rozsahu na výkonu pravomocí soudu, nevykonávají rozhodující vliv na průběh řízení ani nejsou garantem zákonnosti ani správnosti soudního rozhodnutí. Proto nebylo rozhodování o důvodnosti námitky podjatosti svěřeno Nejvyššímu správnímu soudu, který by o ní rozhodoval v relativně samostatném řízení. Namísto toho je usnesení krajského soudu svou povahou toliko rozhodnutím v rámci řízení před krajským soudem, kterým se upravuje vedení tohoto řízení, a kasační stížnost proti němu je vyloučena podle

[11] Na tomto závěru nic nemění skutečnost, že krajský soud stěžovatelku nesprávně poučil o přípustnosti kasační stížnosti. Nesprávné poučení soudu totiž nemůže vést k projednatelnosti jinak nepřípustné kasační stížnosti (usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 25. 11. 2004, č. j. - 36, publ. pod 737/2006 Sb. NSS).

[12] Výše uvedené však neznamená, že neúspěšný účastník řízení před krajským soudem nemá možnost napadnout podíl vyloučených osob na rozhodování. Takovou námitku může vznést v kasační stížnosti proti konečnému rozhodnutí krajského soudu v jeho věci. Pokud by se totiž na rozhodování soudu podílely vyloučené osoby, mohlo by jít podle okolností konkrétního případu o vadu mající za následek nezákonnost rozhodnutí ve věci samé, což představuje důvod pro zrušení rozhodnutí krajského soudu podle

[13] Protože kasační stížnost byla odmítnuta, žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti ( ve spojení s ).

P o u č e n í: Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 16. října 2017

JUDr. Tomáš Foltas

předseda senátu