Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

4 Azs 167/2017 - 37

- 38

pokračování

U S N E S E N Í

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Jiřího Pally a soudců JUDr. Tomáše Rychlého a Mgr. Aleše Roztočila v právní věci žalobců: a) S. S., b) D. S., oba zast. Mgr. Tomášem Císařem, advokátem, se sídlem Vinohradská 22, Praha 2, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra ČR, se sídlem Nad Štolou 3, Praha 7, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 26. 4. 2016, č. j. OAM-971/ZA-ZA02-LE23-2015, v řízení o kasační stížnosti žalobců proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 29. 6. 2017, č. j. – 66,

takto:

I. Kasační stížnost se odmítá pro nepřijatelnost.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.

O d ů v o d n ě n í :

[1] V záhlaví specifikovaným rozhodnutím žalovaný žalobcům neudělil mezinárodní ochranu podle , , , a , o azylu.

[2] Žalobu proti tomuto rozhodnutí krajský soud shora označeným rozsudkem zamítl. Konstatoval, že žalovaný v průběhu správního řízení postupoval v souladu se zákonem, žádná závažná pochybení neshledal ani v napadeném rozhodnutí žalovaného. Předně krajský soud připomněl, že žalobci nerozporovali věcnou správnost napadeného rozhodnutí o neudělení mezinárodní ochrany. Zpochybňovali však správnost postupu žalovaného při vyhotovení rozhodnutí, jelikož na jim doručeném stejnopisu chybí podpis oprávněné úřední osoby. Tato vada pak podle žalobců způsobuje nicotnost rozhodnutí žalovaného.

[3] Krajský soud k této námitce uvedl, že se přesvědčil, že rozhodnutí žalovaného bylo originálně podepsáno ředitelem odboru azylové a migrační politiky žalovaného a opatřeno otiskem úředního razítka s datem 25. 4. 2016. Tyto skutečnosti zcela vyvrací námitku žalobců, že k podpisu rozhodnutí došlo až po předání stejnopisu žalobcům. Z těchto důvodů je krajský soud přesvědčen, že žalobkyně obdržela stejnopis rozhodnutí zcela vyhovující náležitostem vyplývajících ze , .

[4] Žalobci (stěžovatelé) napadají rozsudek krajského soudu včas podanou kasační stížností z důvodu jeho nezákonnosti a nepřezkoumatelnosti. Stěžovatelé prakticky jen opakují námitky uplatněné již v žalobě. Podle nich rozhodnutí žalovaného, které jim bylo doručeno, neobsahovalo všechny zákonné náležitosti - zejména podpis ředitele odboru azylové a migrační politiky a jméno oprávněné úřední osoby. Krajský soud se námitkou ohledně neuvedení jména oprávněné úřední osoby na předmětném rozhodnutí vůbec nezabýval, ač se jedná o takovou vadu, k níž je povinen přihlížet z úřední povinnosti.

[5] Žalovaný odkazuje na své vyjádření k žalobě. Kromě toho uvádí, že se ztotožňuje se závěry krajského soudu a navrhl kasační stížnost odmítnout pro nepřijatelnost, případně zamítnout pro nedůvodnost.

[6] Kasační stížnost je přípustná. Jelikož se jedná o věc mezinárodní ochrany, zabýval se Nejvyšší správní soud nejprve v souladu s otázkou, zda kasační stížnost svým významem podstatně přesahuje zájmy stěžovatelů. Není-li tomu tak, Nejvyšší správní soud ji odmítne jako nepřijatelnou.

[7] Institut nepřijatelnosti a jeho dopady do soudního řízení správního Nejvyšší správní soud podrobně vyložil v usnesení ze dne 26. 4. 2006, č. j. - 39, č. 933/2006 Sb. NSS, v němž interpretoval neurčitý právní pojem „přesah vlastních zájmů stěžovatele“. O přijatelnou kasační stížnost se dle výše citovaného rozhodnutí může jednat v následujících typových případech: (1) kasační stížnost se dotýká právních otázek, které dosud nebyly vůbec či nebyly plně řešeny judikaturou Nejvyššího správního soudu; (2) kasační stížnost se týká právních otázek, které jsou dosavadní judikaturou řešeny rozdílně; (3) kasační stížnost bude přijatelná pro potřebu učinit judikatorní odklon; (4) pokud by bylo v napadeném rozhodnutí krajského soudu shledáno zásadní pochybení, které mohlo mít dopad do hmotně právního postavení stěžovatele.

[8] Nejvyšší správní soud předně poznamenává, že rozsudek krajského soudu odpovídá požadavkům judikatury Nejvyššího správního soudu na jeho přezkoumatelnost (srov. např. rozsudek ze dne 4. 12. 2003, č. j. – 75). Z rozsudku je zjevné, jak soud ve věci rozhodl, a své rozhodnutí založil o dostatečné skutkové zjištění. Vycházel ze správního spisu a informací v něm shromážděných, přičemž ani žalovanému nelze v tomto směru vytknout, že by skutkový základ věci zjistil nedostatečně.

[9] Stěžovatelé explicitně netvrdí, v čem okolnosti jejich případu splňují kritéria přijatelnosti ve smyslu odstavce 7 tohoto rozsudku. Namítají, stejně jako v žalobě, že napadené rozhodnutí žalovaného neobsahuje všechny podstatné náležitosti, které jsou u správních rozhodnutí zákonem vyžadovány, neboť na něm není uvedeno jméno oprávněné úřední osoby a není podepsáno ředitelem odboru azylové a migrační politiky. Tyto vady pak podle nich způsobují „nezákonnost rozhodnutí, respektive až jeho nicotnost“.

[10] Otázkou absence jména oprávněné úřední osoby na stejnopise rozhodnutí, které je doručováno účastníkům, se Nejvyšší správní soud již zabýval v rozsudku ze dne 18. 9. 2014, č. j. - 76. Konstatoval, že toto nepředstavuje natolik závažnou vadou, aby mohla vést ke zrušení samotného rozhodnutí. Obzvlášť pokud součástí správního spisu je vyhotovení originálu rozhodnutí, které oprávněná osoba podepsala. Tak tomu je i v nyní posuzovaném případě. Navíc podpis oprávněné úřední osoby je na stejnopise rozhodnutí v souladu s nahrazen zkratkou „v. r.“. Není tak vůbec pochyb o tom, že rozhodnutí skutečně vydal PhDr. Tomáš Haišman, ředitel odboru azylové a migrační politiky, který je k tomu zmocněn příslušným vnitřním předpisem Ministerstva vnitra.

[11] Pro shora uvedené Nejvyšší správní soud uzavírá, že kasační stížnost svým významem podstatně nepřesahuje vlastní zájmy stěžovatelů, a proto není důvod pro její přijetí k věcnému projednání. Posuzovaná věc se netýká právních otázek, které dosud nebyly řešeny judikaturou Nejvyššího správního soudu, ani těch, které jsou řešeny rozdílně, přičemž nebyl shledán důvod pro přistoupení k judikatornímu odklonu. Soud neshledal ani zásadní pochybení krajského soudu, ať už v podobě nerespektování soudní judikatury, či ve formě hrubého pochybení při výkladu práva. Soud proto kasační stížnost podle odmítl pro nepřijatelnost.

[12] Výrok o náhradě nákladů řízení se při odmítnutí kasační stížnosti opírá o , větu první, , ve spojení s s. ř. s, podle nichž žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, pokud byla kasační stížnost odmítnuta.

Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 25. října 2017

JUDr. Jiří Palla

předseda senátu