Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

3 Ads 254/2016 - 64

R O Z S U D E K

J M É N E M R E P U B L I K Y

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Jaroslava Vlašína a soudců Mgr. Radovana Havelce a JUDr. Jana Vyklického v právní věci žalobkyně: S. B., zastoupené JUDr. Jiřím Fílou, advokátem se sídlem Závodní 391/96, Karlovy Vary, proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení, se sídlem Křížová 25, Praha 5, o přezkoumání rozhodnutí žalované ze dne 21. 10. 2015, č. j. X, o kasační stížnosti žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 19. 9. 2016, č. j. – 53,

t a k t o :

I. Kasační stížnost s e z a m í t á .

II. Žádný z účastníků n e m á p r á v o na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.

III. Nástupci ustanoveného zástupce žalobkyně advokátu JUDr. Jiřímu Fílovi s e p ř i z n á v á odměna za zastupování a náhrada hotových výdajů v celkové výši 3 146 Kč. Tato částka bude jmenovanému vyplacena z účtu Nejvyššího správního soudu do jednoho měsíce od právní moci tohoto rozsudku. Náklady zastoupení žalobkyně nese stát.

Odůvodnění:

[1] Včas podanou kasační stížností doplněnou na výzvu soudu napadla žalobkyně v záhlaví uvedený rozsudek Krajského soudu v Ústí nad Labem, jímž byla zamítnuta její žaloba proti rozhodnutí žalované ze dne 21. 10. 2015. Tímto rozhodnutím byly zamítnuty námitky žalobkyně a potvrzeno rozhodnutí žalované ze dne 10. 9. 2015, kterým byla zamítnuta žádost žalované o přiznání invalidního důchodu pro nesplnění podmínek uvedených v , o důchodovém pojištění.

[2] Krajský soud při přezkoumání zákonnosti rozhodnutí žalované vycházel především z posudku posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí (dále též posudek PK MPSV), pracoviště Ústí nad Labem ze dne 4. 4. 2016. Na základě uvedeného posudku měl za prokázané, že zdravotní stav žalobkyně je dlouhodobě nepříznivý a je podmíněn především jejím psychickým postižením. To bylo diagnostikováno jako smíšená úzkostná a depresivní porucha u anxiosní osobnosti, funkční postižení bylo vyhodnoceno jako středně těžké. Kromě tohoto základního postižení bylo u žalobkyně zjištěno autoimunitní onemocnění lupus erythematodes, které však bylo stabilizované, jen s občasným vzplanutím, bez nutnosti užívání kortikoidů a bez dalšího orgánového postižení. Z funkčního hlediska se jednalo o lehké snížení celkové výkonnosti organismu při běžném zatížení. Prokázána byla i chronická bronchitida s astmoidními rysy, bez závažnějších poruch ventilačních plicních funkcí a chronický vertebrogenní syndrom bez kořenové symptomatologie.

[3] Na základě výše uvedených skutečností považoval pak krajský soud za přesvědčivý i posudkový závěr, k němuž komise dospěla, a měl za to, že zdravotní postižení žalobkyně odpovídá příloze k , kapitole V, položce 5, písmeno c) s poklesem pracovní schopnosti o 30%. Proto uzavřel, že k datu vydání napadeného rozhodnutí nebyla žalobkyně invalidní podle zákona o důchodovém pojištění.

[4] Kasační stížnost podala žalobkyně (dále jen stěžovatelka) formálně z důvodů uvedených v písmeno b) a d) Konkrétně namítala, že v jejím případě došlo k vadám při zjišťování zdravotního stavu jak v řízení správním, tak v řízení před soudem, neboť ani lékaři žalované, ani lékaři PK MPSV nebyla osobně vyšetřena. Posudek PK MPSV pak stěžovatelka nepovažuje za úplný a přesvědčivý i z toho důvodu, že členem komise nebyl lékař se specializací revmatologie či imunologie, který by dokázal řádně zhodnotit stav jejího autoimunitního onemocnění. Dle jejího názoru tak bylo nutno doplnit dokazování o nezávislé znalecké posudky z oboru zdravotnictví, což krajský soud neučinil. S ohledem na výše uvedené stěžovatelka navrhla, aby byl napadený rozsudek Krajského soudu v Ústí nad Labem zrušen a věc vrácena tomuto soudu k dalšímu řízení.

[5] Nejvyšší správní soud přezkoumal napadený rozsudek v rozsahu uplatněných stížnostních bodů a po posouzení věci dospěl k závěru, že kasační stížnost není důvodná.

[6] Krajský soud především nepochybil, pokud své závěry o poklesu pracovní schopnosti stěžovatelky a nesplnění podmínek invalidity opřel o posudek PK MPSV. Jde-li o nárok na dávku důchodového pojištění podmíněnou dlouhodobě nepříznivým zdravotním stavem, je rozhodnutí soudu o takovém nároku závislé především na odborném lékařském posouzení. V přezkumném řízení soudním jsou k posouzení zdravotního stavu a pracovní schopnosti osob i k zaujetí posudkových závěrů o invaliditě ze zákona povolány posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí ( , o organizaci a provádění sociálního zabezpečení). V soudní praxi je důkaz posudkem PK MPSV chápán jako speciální případ předepsaného důkazu, který, pokud splňuje podmínku úplnosti a přesvědčivosti, bývá zpravidla i důkazem rozhodujícím. Soudy však tento důkaz hodnotí jako každý jiný důkaz podle zásady volného hodnocení důkazů a k prokázání zdravotního stavu účastníka mohou provést i důkazy jiné.

[7] V projednávané věci nemá, podobně jako krajský soud, ani Nejvyšší správní soud pochyby o tom, že posudek PK MPSV ze dne 4. 4. 2016 požadavky úplnosti skutkových zjištění a přesvědčivosti posudkových závěrů splňuje. Komise pro vypracování posudku měla k dispozici kompletní zdravotní dokumentaci bohatě doplněnou samotnou stěžovatelkou o nálezy odborných lékařů z doby před i po vydání napadeného rozhodnutí. Z této dokumentace komise při vypracování diagnostického souhrnu a při stanovení hlavní příčiny dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu stěžovatelky důsledně vycházela, míru funkčního postižení vyplývající z jednotlivých chorob pak určila v souladu s těmito nálezy. Rovněž její hodnocení zdravotního stavu a dochované pracovní schopnosti odpovídá kriteriím obsaženým v ustanovení a 5 zákona o důchodovém pojištění a a I Nejvyšší správní soud má tedy za prokázané, že zdravotní stav stěžovatelky je dlouhodobě nepříznivý a je podmíněn především jejím psychickým postižením. V době vydání napadeného rozhodnutí odpovídalo toto postižení podle přílohy k , kapitole V., položce 5, písmenu c). Toto ustanovení je určeno pro neurotické poruchy a psychosomatické poruchy se středně těžkým funkčním postižením, při značně snížené úrovni sociálního fungování a při značném omezení některých denních aktivit. Možný pokles pracovní schopnosti je zde uveden v rozmezí 25 – 35%.

[8] Samotné psychické postižení stěžovatelky by odpovídalo spodní hranici této položky, s přihlédnutím k ostatním onemocněním, především k onemocnění lupus erythematodes považuje Nejvyšší správní soud za přesvědčivé hodnocení v polovině stanoveného rozmezí tj. 30%. O tom, že psychické postižení bylo a nadále je hlavní příčinou jejího dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu, svědčí pak i skutečnost, že právě pro toto onemocnění byla stěžovatelka po zhoršení svého zdravotního stavu v následném řízení o invalidní důchod uznána posudkem lékařky X ze dne 7. 2. 2017 invalidní ve II. stupni a rozhodnutím žalované ze dne 12. 7. 2017 jí byl ode dne 1. 12. 2016 přiznán invalidní důchod.

[9] Z hlediska výše uvedeného pak nejsou námitky stěžovatelky vůči rozsahu a způsobu dokazování důvodné. Předně je třeba uvést, že úkolem posudkových lékařů i posudkových komisí MPSV primárně není vyšetřování posuzovaných osob, ale pouze posudkové zhodnocení nálezů klinických lékařů, které jsou pro vypracování posudku podkladem. Lékař či posudková komise sice mohou v případě pochybností o průkaznosti některých nálezů provést při jednání orientační vyšetření posuzované osoby, není to však zákonem předepsáno a závažné pochybnosti o zdravotním stavu by stejně musely být řešeny vysláním posuzované osoby k vyšetření na některém z klinických pracovišť. V projednávané věci však byla pro vypracování posudku k dispozici (jak bylo již uvedeno výše) bohatá a dostatečně průkazná zdravotnická dokumentace a žádného osobního vyšetření v komisi zjevně nebylo třeba.

[10] Neobstojí ani námitka, která dovozuje nepřesvědčivost závěrů posudku PK MPSV z nesprávného složení komise. Zákon o organizaci a provádění sociálního zabezpečení v § 16b odst. 3 stanoví, že posudkový lékař, který je předsedou posudkové komise ministerstva, řídí jednání této komise, určuje její konkrétní složení a rozhoduje o zařazení jednotlivých případů na pořad jednání komise.

[11] V projednávané věci zasedala PK MPSV ve složení předseda komise – posudkový lékař, přizvaný klinický lékař z oboru psychiatrie a tajemnice, tedy ve složení předepsaném ustanovením § 16b odst. 2 citovaného zákona. V rámci přípravy jednání pak byla věc nad rámec povinného minima konzultována komisí se specialistou z oboru vnitřního lékařství, který vypomohl při hodnocení revmatologických nálezů MUDr. S. Odborné pokrytí pro posouzení zdravotního stavu stěžovatelky tedy bylo ve srovnání s běžným postupem posudkových komisí při zpracování posudku nadstandardní. Funkční stav choroby lupus erythematodes byl přitom v nálezech MUDr. S. jasně a srozumitelně popsán, proto Nejvyšší správní soud považuje požadavek stěžovatelky na účast lékaře specialisty z oboru revmatologie či imunologie na jednání komise za nadnesený a pro řádné vyhodnocení shromážděných revmatologických nálezů za nepotřebný.

[12] Vzhledem k tomu, že posudek PK MPSV, o nějž krajský soud opřel své závěry o zákonnosti napadeného správního rozhodnutí, je úplný ve skutkových zjištěních a přesvědčivý v posudkových závěrech, nebylo nutné doplňovat dokazování posudkem znalce z oboru zdravotnictví. Stěžovatelka ostatně v kasační stížnosti ani nenaznačila, jaké konkrétní skutečnosti by měly být takovýmto znaleckým posudkem prokazovány.

[13] Nejvyšší správní soud tak uzavírá, že napadený rozsudek Krajského soudu v Ústí nad Labem je zákonný, kasační stížnost proto podle jako nedůvodnou zamítl.

[14] Stěžovatelka neměla ve věci úspěch; žalovaná byla úspěšná, její rozhodnutí však bylo vydáno ve věci důchodového pojištění, Nejvyšší správní soud proto rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti ( a 2 ve spojení s ).

[15] Ustanovený zástupce stěžovatelky učinil ve věci dva hlavní úkony právní služby (podle a písm. d) vyhl. č. ), za což mu náleží odměna podle a cit. vyhl. ve výši 2000 Kč a náhrada hotových výdajů podle cit. vyhl. ve výši 600 Kč. Vzhledem k tomu, že nástupce ustanoveného zástupce advokát JUDr. Jiří Fíla je plátcem DPH, navyšuje se podle úhrnná částka ve výši 2600 Kč o 21%, takže celkově činí odměna a náhrada hotových výdajů 3146 Kč. Tato částka bude jmenovanému vyplacena z účtu Nejvyššího správního soudu do jednoho měsíce od právní moci tohoto rozsudku. Náklady zastoupení stěžovatelky nese podle ve spojení s stát.

P o u č e n í : Proti tomuto rozsudku n e j s o u přípustné opravné prostředky ( ).

V Brně dne 31. října 2017

JUDr. Jaroslav Vlašín

předseda senátu