Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

29 A 210/2016 - 76

3

pokračování

-76

U S N E S E N Í

Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Zuzany Bystřické a soudců JUDr. Faisala Husseiniho, Ph.D., a Mgr. Petra Pospíšila v právní věci žalobce: K. P., zastoupeného Mgr. Alešem Dvorským, advokátem se sídlem Kopečná 11, Brno, proti žalovanému: Statutární město Brno, se sídlem Dominikánské náměstí 1, Brno, za účasti osob zúčastněných na řízení: 1) M. Č., 2) P. N., 3) V. K., 4) J. L., 5) M. L., 6) Z. K., o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 6. 9. 2016, č. j. MMB/0325067/2016, sp. zn. OUSR/MMB/0297799/2016,

t a k t o :

I. Žaloba s e o d m í t á .

II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení.

III. Osoby zúčastněné na řízení n e m a j í právo na náhradu nákladů řízení.

IV. Žalobci s e z účtu Krajského soudu v Brně v r a c í k rukám jeho zástupce zaplacený soudní poplatek ve výši 3 000 Kč, a to ve lhůtě 30 dnů od právní moci tohoto usnesení.

O d ů v o d n ě n í :

[1] Žalobou ze dne 9. 11. 2016 žalobce brojil proti rozhodnutí žalovaného ze dne 6. 9. 2016, č. j. MMB/0325067/2016, sp. zn. OUSR/MMB/0297799/2016. Tímto rozhodnutím žalovaný zamítl odvolání žalobce a potvrdil rozhodnutí Úřadu městské části města Brna, Brno-střed (dále jen „stavební úřad“) ze dne 20. 5. 2016, č. j. MCBS/2016/0078876/STAG, sp. zn. 3200/MCBS/2015/0143962. Tímto rozhodnutím stavební úřad dle , (dále jen „ “) žalobci neprodloužil lhůtu k předložení požadovaných podkladů; toto rozhodnutí stavební úřad přijal v návaznosti na žádost žalobce o prodloužení lhůty k provedení úkonu – odstranění nedostatků podání ve věci vydání stavebního povolení na stavbu s názvem „Změna dokončené stavby, stavební úpravy – nástavba bytů na bytovém domě B. 10, č.p. 598, pozemek par.čís. ..., k.ú. V., obec B.“.

[2] Žalobce v žalobě uvedl, že správní orgány věc nesprávně právně posoudily, neboť délku řízení prodlužují vlastníci bytovým jednotek v dotčeném domě, nikoli žalobce. Popsal dosavadní průběh stavebního řízení a vyjádřil přesvědčení, že žalobou napadeným, rozhodnutím byla porušena rovnost účastníků řízení.

[3] K žalobě se žalovaný vyjádřil podáním ze dne 17. 1. 2017, v němž uvedl mj. to, že se domnívá, že žalobou napadené rozhodnutí je vyloučeno ze soudního přezkumu.

[4] V rámci řízení o žalobě se výše uvedené osoby zúčastněné na řízení vyjádřily tak, že hodlají uplatňovat svá práva dle , (dále jen „ “)

[5] Po podrobném seznámení se s věcí zdejší soud dospěl k závěru, že je třeba přisvědčit stanovisku žalovaného, že žaloba je nepřípustná ve smyslu , neboť rozhodnutí žalovaného je dle vyloučeno ze soudního přezkumu, pročež je třeba žalobu dle odmítnout.

[6] Ke shora uvedenému soud dodává, že ve správním soudnictví jsou kontrole zákonnosti podrobena rozhodnutí orgánů veřejné správy, jimiž bylo rozhodnuto o právech a povinnostech fyzických a právnických osob ve smyslu generální klauzule obsažené v d. Současně však uvedené ustanovení připouští možnost, aby na základě výjimek výslovně stanovených zákonem byla některá rozhodnutí z přezkoumání vyloučena. Jedná se o tzv. kompetenční výluku upravenou v , kdy jsou ze soudního přezkumu vyloučeny mimo jiné úkony správního orgánu, jimiž se upravuje vedení řízení před správním orgánem [ ]. Žaloba napadající rozhodnutí, které spadá pod kompetenční výluku, je dle nepřípustná a soud ji podle odmítne.

[7] Ačkoli blíže nespecifikuje, co se rozumí pod pojmem „úkony správního orgánu, jimiž se upravuje vedení řízení“, soudní praxe (srov. např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 30. 1. 2009, č. j. -23, dostupný na www.nssoud.cz; či již rozhodnutí Vrchního soudu v Praze ze dne 14. 7. 1999, sp. zn. , publikované ve sbírce Soudní judikatura pod č. 664/2000) se ustálila na výkladu, že se jedná o úkony, jimiž se správní orgán nedotkl přímo těch práv účastníka, která zakládá hmotné právo.

[8] V daném případě do hmotných práv žalobce zasáhne až rozhodnutí o žádosti o vydání stavebního povolení. Až v žalobě proti takovému rozhodnutí bude moci žalobce namítat skutečnosti, které uvedl v nynější žalobě.

[9] Zdejší soud rovněž uvádí, že Krajský soudu v Plzni již v usnesení ze dne 26. 4. 2013, č. j. -21, publikovaném pod č. 2957/2014 Sb. NSS, v návaznosti na dřívější judikaturu správních soudů dospěl k závěru, že rozhodnutí stavebního úřadu, jímž dle určil lhůtu k provedení konkrétního úkonu, je ve smyslu vyloučeno ze soudního přezkumu. Žalobu podanou proti takovému rozhodnutí proto soud jako nepřípustnou odmítne dle , ve spojení s

[10] Ve vztahu k rozhodnutí o prodloužení lhůty dle pak na citované usnesení Krajského soudu v Plzni navázalo např. usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 27. 1. 2014, č. j. -190, dostupné na www.nssoud.cz, z něhož vyplývá, že i na toto rozhodnutí je třeba vztáhnout popsané závěry týkající se možnosti soudního přezkumu rozhodnutí dle . Jak zde Krajský soud v Brně uvedl, „[n]apadené rozhodnutí […] pro žalobkyni žádnou změnu jejího právního postavení neznamená. Jedná se toliko o úkon „procesní“, kterým byla sice žalobkyni určena konkrétní povinnost, avšak tento úkon sám o sobě ještě nijak nezasahuje do hmotných práv žalobkyně. Tímto rozhodnutím nebylo rozhodnuto o tom, že je žalobkyně stavebníkem, pouze byla všem osobám, které stavební úřad za stavebníky považoval, prodloužena lhůta ke splnění uložené povinnosti. Rozhodnutím, které teprve může zasáhnout do právní sféry žalobkyně, může být - v případě nesplnění uložené povinnosti - negativní rozhodnutí v kolaudačním řízení. Až v žalobě proti tomuto rozhodnutí by žalobkyně mohla účinně namítat veškeré své námitky uplatněné v nyní podané žalobě, tj. i to, že není stavebníkem a k provedení úkonů v kolaudačním řízení tak neměla být vyzývána.“

[11] S ohledem na popsané důvody tak soud žalobu proti rozhodnutí žalovaného jako nepřípustnou odmítl dle , a to ve spojení s

[12] O nákladech řízení soud rozhodl podle , podle něhož žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, jestliže byla žaloba odmítnuta. Výrok o náhradě nákladů řízení osob zúčastněných na řízení se opírá o V dané věci soud osobám zúčastněným na řízení neuložil žádnou povinnost, současně pak neshledal důvody hodné zvláštního zřetele pro přiznání práva na náhradu jejich dalších nákladů řízení (ostatně osoby zúčastněné na řízení takové důvody ani netvrdily).

[13] Soud konečně rozhodl o vrácení soudního poplatku žalobci dle , o soudních poplatcích, neboť žaloba byla odmítnuta před prvním jednáním. Z toho důvodu byly splněny podmínky pro vrácení soudního poplatku, který byl žalobcem zaplacen v celkové částce 3 000 Kč. Takto zaplacený soudní poplatek se žalobci vrací k rukám jeho zástupce ve lhůtě 30 dnů od právní moci tohoto usnesení

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

V Brně dne 8. září 2017

JUDr. Zuzana Bystřická, v.r.

předsedkyně senátu