Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
54 Ad 8/2017 - 28.pdf
PDF · 0 B
No categories available
54 Ad 8/2017 - 28
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Marií
Trnkovou v právní věci žalobkyně J.D., bytem X, fakticky bytem X, právně zastoupené JUDr. Josefem Doubkem, advokátem v Pelhřimově, Tylova 242, proti žalované České správě sociálního zabezpečení, Praha 5, Křížová 25, o žalobě žalobkyně proti rozhodnutí žalované ze dne 20. 3.2017 čj. X, takto :
Žaloba se z a m í t á .
Žalované se náhrada nákladů řízení n e p ř i z n á v á .
O d ů v o d n ě n í :
I. Vymezení věci.
Žalobou doručenou dne 18. 5. 2017 Krajskému soudu v Českých Budějovicích (dále jen „krajský soud) se žalobkyně domáhala přezkoumání rozhodnutí žalované ze dne 20. 3. 2017 čj. X, kterým byly zamítnuty její námitky proti rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení ze dne 26. 1. 2017, čj. X, jímž bylo rozhodnuto o zamítnutí její žádosti o invalidní důchod pro nesplnění podmínek daných ustanovením § 38 zákona o důchodovém pojištění, neboť podle posudku lékaře Okresní správy sociálního zabezpečení Pelhřimov ze dne 9. 1. 2017 poklesla její pracovní schopnost z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu o 30 % a toto rozhodnutí bylo potvrzeno.
(2) Žalobkyně v žalobě jako zásadní námitku, kterou vznesla proti žalobou napadenému rozhodnutí, označila nesprávné vyhodnocení jejího zdravotního stavu a jejích vyšetření. Především nesouhlasila s vyhodnocením zprávy o očním vyšetření ze dne 13. 2. 2017, kde je uvedeno, že toto vyšetření nedokládá žádné významné změny. Přitom jí byly zjištěny závratě, které činí značný problém. Dále nesouhlasila s hodnocením vývoje zdravotního stavu od roku 2014, kdy byla celkem 4x od roku 2013 do roku 2016 hospitalizovaná na neurologicko - rehabilitačním oddělení Nemocnice Pelhřimov. Na hospitalizaci čerpala svou dovolenou, aby nemusela čerpat pracovní neschopnost. Hospitalizována byla v důsledku velkých bolestí v oblasti krční páteře, byla léčena pomocí infuzí a rehabilitace, rovněž podstoupila léčbu v lázních Bechyně. Bolesti však přetrvávají a omezují žalobkyni v osobním a pracovním životě. I v letošním roce musela se podrobit léčbě infuzemi a rehabilitací. Bolesti pronikají do dolních končetin a horní končetiny intenzivně brní. V důsledku těchto potíží nemůže vydržet dlouho sedět a při spaní nemůže ležet ani usnout a dále poukazuje na množství léků, které užívá a ty působí na únavu a vyčerpání. Má potíže i s pamětí a orientací. Rovněž jsou pro ni vysoké náklady na bydlení a výdaje za množství léků. Podle jejího názoru by měl být zdravotní stav posouzen znalcem zapsaným v seznamu soudních znalců, který by měl objektivně posoudit namítané skutečnosti. Zdravotní dokumentace je uložena u praktické lékařky MUDr. M. Navrhla zrušení rozhodnutí žalované a vrácení věci k dalšímu řízení.
II. Stručné shrnutí vyjádření žalované.
(3) Žalovaná zrekapitulovala postup při projednání věci posudkovými orgány a popsala platnou právní úpravu. Rozhodnutí bylo vydáno na základě lékařského posudku ze dne 15. 3. 2017, kde bylo uzavřeno, že dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav působí pokles pracovní schopnosti 30 %. Rozhodující příčina byla zařazena v kapitole XII, oddíl E, položka 1b), přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., kde se stanovuje míra poklesu pracovní schopnosti 20 % a lékař využil možnosti podle § 3 odst. 2 téže vyhlášky zvýšit hodnotu o maximálně možných 10 % s ohledem na schopnost využívat dosažené vzdělání, zkušenosti a znalosti a schopnost pokračovat v předchozí výdělečné činnosti právě o 10 % na celkových 30 %. Komise navrhla provést důkaz posudkem Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR v Českých Budějovicích, která je ve smyslu § 4 odst. 2 zák. č. 582/1991 Sb. povolána k posouzení zdravotního stavu a pracovní schopnosti žalobkyně.
.
III. Obsah správních spisů včetně důkazu doplněného soudem.
(4) Z připojeného posudkového spisu soud zjistil, že žalobkyně byla posuzována lékařem Okresní správy sociálního zabezpečení v Pelhřimově dne 9. 1. 2017 se závěrem, že se jedná o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti, kterým bylo zdravotní postižení uvedené v kapitole XIII, oddíl E, položka 1, písm. b) přílohy k vyhl. č. 359/2009 Sb. Na podkladě tohoto posudkového závěru vydala Česká správa sociálního zabezpečení dne 26. 1. 2017 rozhodnutí, kterým žádost žalobkyně o invalidní důchod zamítla. Dne 15. 2. 2017 podala žalobkyně námitky proti tomuto rozhodnutí a trvala na svých zdravotních potížích, které jí neumožňují vykonávat soustavnou výdělečnou činnost. Proto byl zdravotní stav žalobkyně znovu posouzen dne 15. 3. 2017 lékařem České správy sociálního zabezpečení a bylo zjištěno, že pracovní schopnost poklesla o 30 %, kdy rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu bylo shodně jako u lékaře Okresní správy sociálního zabezpečení uvedeno, že jednalo se o kapitolu XIII, oddíl E, položka 1b) přílohy k vyhl. č. 359/2009 Sb. Tam uvedená horní hranice míry poklesu pracovní schopnosti 20 % byla povýšena o maximálně možných 10 % (ve smyslu § 3 odst. 2 citované vyhlášky) na celkových 30 % poklesu pracovní schopnosti. Na podkladě tohoto posudkového závěru vydala Česká správa sociálního zabezpečení dne 20. 3. 2017 žalobou napadené rozhodnutí, kterým byly námitky žalobkyně zamítnuty prvostupňové rozhodnutí, potvrzeno. Žalobkyně toto rozhodnutí napadla správní žalobou.
(5) Soud doplnil důkazní řízení o posudek Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR v Českých Budějovicích. Posudková komise ve svém posudku ze dne 22. 8. 2017 určeném pro krajský soud uvedla, že rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobkyně s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti k datu vydání napadeného rozhodnutí je chronický bolestivý páteřní syndrom polytopní převážně lokalizovaný do oblasti krční páteře při degenerativních změnách opakované blokády, svalová dysbalance, insuficience svalového korzetu, omezení pohyblivosti krční páteře o ¼ až ½ intermitentními známkami kořenové iritace, bez setrvalého patologického neurologického nálezu. Jde o lehké funkční postižení. Proto dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav zařadila pod postižení uvedené v kapitole XIII, oddíl E položka 1b) přílohy k vyhl. č. 359/2009 Sb., kde je rozmezí poklesu pracovní schopnosti od 10 do 20 %. Vzhledem k tíži obtíží zvolila komise horní hranici, tj. 20 % a s ohledem na schopnost využít dosavadní kvalifikaci servírky, kuchařky, zvýšila tuto hranici o maximálně možných 10 % na celkovou hodnotu 30 %. Komise zároveň uvedla, že nelze použít položku 1c) jako středně těžké funkční postižení, neboť u žalobkyně není přítomna většina příznaků opravňujících pro využití této položky. Není přítomna závažná porucha statiky a dynamiky, není funkčně významný neurologický nález, nejsou známky poškození nervů, není symptomatika neurogenního močového měchýře. Případné recidivy kořenového dráždění při exacerbacích jsou léčbou dobře ovlivnitelné. K datu vydání napadeného rozhodnutí se u žalobkyně nejednalo o invaliditu. Výsledek posouzení byl shodný se závěry lékaře Okresní správy sociálního zabezpečení i námitkového řízení.
(6) Posudková komise měla při vypracování posudkového zhodnocení zprávy z odborných lékařských vyšetření, které jsou založeny ve spise. Vzala v úvahu kompletní zdravotní dokumentace praktické lékařky a vycházela i z odborných lékařských zpráv, které jsou ve spise založeny, a to zprávu MUDr. J. Š., oční vyšetření ze dne 13. 2. 2017, MUDr. S.K., neurologie dne 9. 2. 2017, 11. 5. 2017, 9. 8. 2017, MUDr. J.N., magnetická rezonance ze dne 30. 11. 2016, MUDr. L.P., psychiatra ze dne 24. 1. 2017 a 14. 2. 2017 zprávy z rehabilitačního oddělení Nemocnice Pelhřimov ze dne 10. 5. 203, 2. 4. 2014, 23. 1. 2015, 13. 2. 2016, sdělení praktické lékařky MUDr. L.M. a zdravotní stav žalobkyně přešetřila i na jednání komise. Zpráva očního lékaře ze dne 13. 2.2017 hodnotila dalekozrakost s astigmatizmem vpravo astigmatizmus vlevo, vetchozrakost oboustranně vidění pravého oka 1,0, levého oka 0,7 do blízka J.č. s korekcí1,0- jedná se běžně korigovatelné vady nemající na pracovní schopnost žádný vliv. Oční lékař popsal, že během vyšetření měla závrativý stav, který vyšetření ztěžoval, ale neměl příčinu v očním nálezu. Z celé dokumentace je zřejmé, že závratě (pseudozávratě) jsou páteřního původu a byly takto zohledněny. Zohledněna byla i psychiatrická diagnóza horní hranice daného rozmezí. Potíže, které žalobkyně uvedla v žalobě, patří do obrazu základního onemocnění. Žalobkyně byla posuzována vzhledem ke své kvalifikaci kuchařky, servírky, profesní působení bylo zohledněno navýšením horní hranice o maximálně možnou hodnotu 10 %. Z psychiatrického vyšetření i závěru nelze objektivně doložit závažný problém, který by způsoboval poruchy v oblasti paměti či orientace.
IV. Právní názor soudu.
(7) V dané záležitosti soud postupoval podle § 75 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen s.ř.s.), při přezkoumání rozhodnutí vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu. Napadené výroky rozhodnutí soud přezkoumal podle odstavce druhého téhož ustanovení v mezích žalobních bodů a dospěl k závěru, že žaloba důvodná nebyla, a proto ji zamítl.
(8) Podle § 39 odst. 1 písm. b) zákona č.155/1995 Sb., ve znění platném od 1. 1. 2010 je pojištěnec invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nastal pokles jeho pracovní schopnosti nejméně o 35 %. Podle odst. 2, jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla a) nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 49 %, jedná se o invaliditu I. stupně, b) nejméně o 50 %, avšak nejvíce o 69 %, jedná se o invaliditu II. stupně, c) nejméně o 70 %, jedná se o invaliditu III. stupně. Podle odstavce 3 pracovní schopností se rozumí schopnost pojištěnce vykonávat výdělečnou činnost odpovídající jeho tělesným, smyslovým a duševním schopnostem s přihlédnutím k dosaženému vzdělání, zkušenostem a znalostem a k předchozím výdělečným činnostem. Poklesem pracovní schopnosti se rozumí pokles schopnosti vykonávat výdělečnou činnost v důsledku omezení tělesných, smyslových a duševních schopností ve srovnání se stavem, který byl u pojištěnce před vznikem dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu. Podle odstavce 4 při určování poklesu pracovní schopnosti se vychází ze zdravotního stavu pojištěnce doloženého výsledky funkčních vyšetření; přitom se bere v úvahu, zda jde o zdravotní postižení trvale ovlivňující pracovní schopnost, zda se jedná o stabilizovaný zdravotní stav, zda a jak je pojištěnec na své zdravotní postižení adaptován, schopnost rekvalifikace pojištěnce na jiný druh výdělečné činnost, než dosud vykonával, schopnost využití zachované pracovní schopnosti v případě poklesu pracovní schopnosti nejméně o 35 % a nejvíce 69 % a v případě poklesu pracovní schopnosti nejméně o 70 % též o to, zda je pojištěnec schopen výdělečné činnosti za zcela mimořádných podmínek. Za zdravotní postižení pro účely posouzení poklesu pracovní schopnosti podle odstavce 5 téhož ustanovení, se považuje soubor všech funkčních poruch, které s ním souvisejí. Podle odstavce 6 je stabilizovaný zdravotní stav takový zdravotní stav, který se ustálil na úrovni, která umožňuje pojištěnci vykonávat výdělečnou činnost bez zhoršení zdravotního stavu vlivem takové činnosti; udržení stabilizace zdravotního stavu může být přitom podmíněno dodržováním určité léčby nebo pracovních omezení. Pojištěnec je adaptován na své zdravotní postižení, jestliže nabyl, popřípadě znovu nabyl schopností a dovedností, kterému mu spolu se zachovanými tělesnými, smyslovými a duševními schopnostmi umožňují vykonávat výdělečnou činnost bez zhoršení zdravotního stavu vlivem takové činnosti.
(9) Posouzení míry poklesu pracovní schopnosti a stanovení dne vzniku invalidity je otázkou odbornou, tudíž medicínskou, neboť důchod je podmíněn dlouhodobě nepříznivým zdravotním stavem a rozhodnutí soudu z toho důvodu závisí na odborném lékařském posouzení. Správní soudy nemohou učinit úsudek o této otázce samy. To vyplývá z § 4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, kdy posuzuje zdravotní stav a pracovní schopnost občanů pro účely přezkumného řízení soudního ve věcech důchodového pojištění Ministerstvo práce a sociálních věcí. To zatím účelem zřizuje jako své orgány posudkové komise. Ty jsou vybaveny oprávněním k posuzování poklesu pracovní schopnosti a k zaujmutí posudkových závěrů o invaliditě (vznik, trvání, zánik). Posudkové řízení proto představuje specifickou formu správní činnosti spočívající v posouzení zdravotního stavu občana a některých důsledků z něj vyplývajících pro oblast sociálního zabezpečení a důchodového pojištění. Posudková činnost vyžaduje vedle odborných lékařských znalostí zároveň znalosti z oboru posudkového lékařství Soud tyto posudky hodnotí jako každý jiný důkaz ve smyslu § 77 odst. 2 s.ř.s. a u posudku se zabývá otázkou úplnosti, přesvědčivosti posudku, který se vypořádává se všemi rozhodujícími skutečnostmi bývá zpravidla rozhodujícím důkazem pro posouzení správnosti a zákonnosti přezkoumávaného rozhodnutí. Posudkový závěr musí být zdůvodněn, avšak nemůže být soudem měněn v důsledku toho, že soud nemá potřebné odborné lékařské znalosti, na nichž posouzení invalidity závisí.
(10) Jinými slovy řečeno, soud sám zdravotní stav žadatele o invalidní důchod neposuzuje a nepřezkoumává. Ověřuje pouze, zda je posudek úplný a přesvědčivý. Zároveň se zabývá správností posudku a případně otázkou řádného složení komise. Bere přitom v úvahu, že úloha posudkových komisí Ministerstva práce a sociálních věcí se opírá o stanovenou zákonnou úpravu. Komise jednají ve složení předseda, tajemník a vždy ještě alespoň jeden přísedící odborný lékař klinického oboru. Posudkový závěr se přijímá komisionálně. Požadavek úplnosti, přesvědčivosti a správnosti posudku spočívá v tom, že posudková komise se musí vypořádat se všemi rozhodujícími skutečnostmi, zvláště pak s těmi, které posuzovaná osoba namítá a musí své posudkové závěry náležitě a srozumitelně odůvodnit. Z posudku musí být zřejmé, že zdravotní stav byl posouzen komplexně na základě úplné zdravotnické dokumentace a s přihlédnutím ke všem tvrzeným obtížím, aby nevznikly pochybnosti o úplnosti a správnosti klinické diagnózy.
(11) V dané záležitosti podala žalobkyně námitky proti rozhodnutí ze dne 26. 1. 2017 č. X, kterým jí byla zamítnuta žádost o přiznání invalidního důchodu z důvodu nesplnění podmínek stanovených v § 39 odst. 1 zákona o důchodovém pojištění. Námitky žalobkyně proti tomuto rozhodnutí byly dne 20. 3. 2017 pod čj. X zamítnuty a prvostupňové rozhodnutí bylo potvrzeno, a to na základě nového zhodnocení zdravotního stavu žalobkyně lékařem České správy sociálního zabezpečení.
(12) Ke shodnému závěru dospěla posudková komise Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR v Českých Budějovicích z hlediska procentního hodnocení poklesu pracovní schopnosti žalobkyně v posudku ze dne 22. 8. 2017, o jehož vypracování soud důkazní řízení doplnil. Posouzení míry poklesu pracovní schopnosti žalobkyně je otázkou zcela odbornou, tudíž medicínskou, neboť je podmíněno dlouhodobě nepříznivým zdravotním stavem a rozhodnutí soudu z toho důvodu závisí na odborném lékařském posouzení. Správní soudy nemohou učinit úsudek o této otázce samy. To vyplývá z § 4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, kdy posuzuje zdravotní stav a pracovní schopnost občanu pro účely přezkumného řízení soudního ve věcech důchodového pojištění Ministerstvo a práce a sociálních věcí ČR. Jinými slovy řečeno, soud sám zdravotní stav žadatele o invalidní důchod neposuzuje a nepřezkoumává, pouze ověřuje, zda byl vypracován posudek, který je úplný a přesvědčivý a z posudku musí být zřejmé, že zdravotní stav byl posouzen komplexně na základě úplné zdravotní dokumentace a s přihlédnutím ke všem tvrzeným obtížím, aby nevznikly pochybnosti o úplnosti a správnosti klinické diagnózy.
(13) S ohledem na žalobkyní vznesené námitky v souladu se zásadou dispoziční, se soud zabýval otázkou správnosti posouzení jejího zdravotního stavu posudkovými orgány a zda došlo k řádnému a komplexnímu posouzení tohoto zdravotního stavu. Soud k tomu uvádí, že s ohledem na výše popsanou platnou právní úpravu posuzoval, zda byl řádně, komplexně a dostatečně posouzen zdravotní stav žalobkyně, zda bylo vycházeno z objektivně dostupných podkladů a zda byl z těchto podkladů vyvozen závěr odpovídající platné legislativě. V tomto směru soud neshledal závady.
(14) V dané věci je nutné zdůraznit, že soud přezkoumává rozhodnutí, kterým byla žalobkyní zamítnuta žádost o invalidní důchod, a to je podstatné pro vypořádání žalobkyní vznesených žalobních námitek. Žalobkyně tvrdila, že je její zdravotní stav nepříznivý a zastává názor, že došlo k poklesu její pracovní schopnosti o více než 30 %. Toto tvrzení však není podloženo lékařskými závěry a je třeba naopak poukázat na to, že všechny posudkové orgány, které se hodnocením poklesu pracovní schopnosti žalobkyně zabývaly, se shodly v závěru, že pokles pracovní schopnosti žalobkyně činí 30 %. Vzhledem k tomu, že se všechny posudkové orgány shodly v tomto závěru ohledně hodnocení zdravotního stavu žalobkyně, není odůvodněný ani požadavek žalobkyně, který vznesla v žalobě, aby soud vypracoval znalecký posudek, neboť právě s ohledem na výše citovanou právní úpravu jsou to Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR, které jsou povolány k tomu, aby zpracovávaly posudek ohledně zjištění poklesu pracovní schopnosti žadatele o dávku. Tento požadavek byl v dané věci naplněn.
(15) V daném případě soud zjistil, že všechny posudkové orgány se shodly na svém závěru, že zdravotní stav žalobkyně neodpovídá žádnému stupni invalidity. Posudková komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR vypracovala posudek, který obstál v testu ohledně jeho úplnosti, přesvědčivosti a správného složení komise. Komise vyslovila posudkový závěr, který je srozumitelný a vychází z podkladů, které měla komise k dispozici. Vysvětlila svůj postup a uvedla úvody, pro které zařadila rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobkyně pod kapitolu XIII, oddíl E, položka 1b), přílohy k vyhl. č. 359/2009 Sb. a z jakých důvodů zvolila horní hranici rozmezí z této položce stanoveného, když přitom přihlédla k tíži obtíží žalobkyně a vysvětlila, z jakých důvodů využila § 3 téže vyhlášky a zvýšila zvolenou horní hranici míru poklesu pracovní schopnosti o maximálně možných 10 % na celkových 30 %. Žalobkyně při jednání před krajským soudem uvedla, že byla v současné době posuzována lékařem a z této zprávy vyplývá, že došlo ke zhoršení jejího zdravotního stavu. Žalobkyni bylo vysvětleno, že zprávy zpracované po datu vydání žalobou napadeného rozhodnutí nemohou být pro přezkum využity. Zdravotní stav žalobkyně byl zhodnocen na základě dostupné zdravotní dokumentace k datu vydání napadeného rozhodnutí a byl zhodnocen úplně a dostatečně a posudek je srozumitelný.
(16) Komise uzavřela, že žalobkyně nebyla k datu vydání napadeného rozhodnutí invalidní podle § 39 odst. 1 zákona o důchodovém pojištění. V případě žalobkyně se nejednalo o pokles pracovní schopnosti z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nejméně o 35 %.
(17) Soud zhodnotil podle § 77 odst. 2 s.ř.s. důkazy jím provedené jednotlivě i v jejich souhrnu i s důkazy, které byly doloženy a hodnoceny v řízení před správním orgánem. Posudek, který hodnotil zdravotní stav žalobkyně, soud považuje za dostačující, úplný, objektivní a přesvědčivý. Posudek byl vypracován v řádném složení komise po studiu a vyhodnocení veškeré dostupné zdravotní dokumentace, lékařských nálezů a tyto nálezy a zprávy byly v posudku citovány. Závěr komise vyslovila správně a tento závěr odpovídá na základě dostupných důkazů zákonu. Zdravotní stav žalobkyně je dlouhodobě nepříznivý, avšak v době vydání napadeného rozhodnutí neodpovídal žádnému stupni invalidity. Soud nijak nezpochybňuje, že žalobkyně trpí zdravotními potížemi, se kterými jsou spojena omezení v jejím životě. Tento závěr vyplývá z posudku Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR, avšak v době vydání napadeného rozhodnutí nedosahoval objektivně doloženými nálezy takové intenzity, která by odůvodňovala přiznání invalidního důchodu žalobkyni. Pokud by došlo v současné době či do budoucna ke zhoršení zdravotního stavu, lze nárok na invalidní důchod uplatnit znovu nově podanou žádostí. Je třeba zdůraznit, že soud věc posuzoval k datu vydání napadeného rozhodnutí, a to s ohledem na výše citovanou platnou právní úpravu.
V. Závěr, náklady řízení.
(18) Proto soud uzavřel, že žaloba žalobkyně důvodná nebyla, a proto ji podle § 78 odst. 7 s.ř.s. zamítl.
(19) Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení § 60 odst. 1 a 2 s.ř.s., podle kterého má právo na náhradu nákladů důvodně vynaložených účastník, který měl ve věci plný úspěch, přičemž správnímu orgánu ve věcech důchodového pojištění, důchodového zabezpečení, nemocenského pojištění a nemocenské péče v ozbrojených silách a sociální péče tato náhrada nenáleží. V souzené záležitosti žalobkyně ve věci úspěch neměl a úspěšné žalované se právo na náhradu nákladů řízení nepřiznává, neboť žádné náklady nad rámec své běžné činnosti nevynaložila.
Poučení:
Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.
Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.
Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s.ř.s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.
V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.
Krajský soud v Českých Budějovicích
dne 25. září 2017
samosoudkyně:
JUDr. Marie T r n k o v á v. r.
Za správnost vyhotovení: P. J.