Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

48 A 118/2017 - 29

pokračování -3-

– 29

USNESENÍ

Krajský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Milana Podhrázkého, PhD., a soudců Mgr. Ing. Petra Šuránka a Mgr. Jitky Zavřelové ve věci

žalobců: a) V. H.

b) J. H.

oba bytem x,

oba zastoupeni obecným zmocněncem Ing. V. H.

bytem X

proti

žalovanému: Obecní úřad Chyňava

sídlem Velká Strana 39, 267 07 Chyňava

zastoupen advokátkou JUDr. Danielou Jablonskou

sídlem Talichova 807, 266 01 Beroun

v řízení o žalobě na ochranu proti nečinnosti žalovaného v řízení č. j. 146/2016 o určení existence veřejně přístupné účelové komunikace

takto:

I. Žaloba se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

III. Žalobcům se ve lhůtě 30 dnů od právní moci tohoto usnesení vrací soudní poplatek ve výši 2.000 Kč.

Odůvodnění:

1 Žalobci se podanou žalobou podle části třetí, hlavy druhé, dílu druhého , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „“) odeslanou dne 25. 5. 2017 Okresnímu soudu v Berouně domáhali ochrany proti nečinnosti žalovaného v řízení (vedeném pod č. j. 146/2016) o jejich žádosti ze dne 23. 3. 2015 o určení existence veřejně přístupné účelové komunikace na pozemcích p. č. xx v k. ú. a obci Ch. (dále jen „dotčené pozemky“) s požadavkem, aby soud žalovanému uložil ve lhůtě 10 dnů o jejich žádosti rozhodnout.

2 Okresní soud v Berouně usnesením ze dne 3. 8. 2017 vyslovil svou věcnou nepříslušnost a věc podle , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „“) postoupil Krajskému soudu v Praze jako soudu věcně příslušnému.

3 Krajský soud v Praze se musel nejprve zabývat naplněním procesních předpokladů pro věcné projednání žaloby.

4 Podle ten, kdo bezvýsledně vyčerpal prostředky, které procesní předpis platný pro řízení u správního orgánu stanoví k jeho ochraně proti nečinnosti správního orgánu, může se žalobou domáhat, aby soud uložil správnímu orgánu povinnost vydat rozhodnutí ve věci samé nebo osvědčení. To neplatí, spojuje-li zvláštní zákon s nečinností správního orgánu fikci, že bylo vydáno rozhodnutí o určitém obsahu nebo jiný právní důsledek.

5 Podle lze žalobu podat nejpozději do jednoho roku ode dne, kdy ve věci, v níž se žalobce domáhá ochrany, marně proběhla lhůta stanovená zvláštním zákonem pro vydání rozhodnutí nebo osvědčení, a není-li taková lhůta stanovena, ode dne, kdy byl žalobcem vůči správnímu orgánu nebo správním orgánem proti žalobci učiněn poslední úkon.

6 Podle , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „“), pokud nelze rozhodnutí vydat bezodkladně, je správní orgán povinen vydat rozhodnutí nejpozději do 30 dnů od zahájení řízení,

k nimž se připočítává doba až 30 dnů, jestliže je zapotřebí nařídit ústní jednání nebo místní šetření, je-li třeba někoho předvolat, někoho nechat předvést nebo doručovat veřejnou vyhláškou osobám, jimž se prokazatelně nedaří doručovat, nebo jde-li

o zvlášť složitý případ.

7 Podle , nevydá-li správní orgán rozhodnutí ve věci v zákonné lhůtě, nadřízený správní orgán učiní z moci úřední opatření proti nečinnosti, jakmile se o tom dozví (odst. 1). Opatření proti nečinnosti může nadřízený správní orgán učinit

i v případě, kdy je z okolností zjevné, že věcně a místně příslušný správní orgán nedodrží lhůtu stanovenou pro vydání rozhodnutí o žádosti nebo zahájit řízení z moci úřední anebo v řízení řádně pokračovat. Po uplynutí lhůt pro vydání rozhodnutí může žádost o uplatnění opatření proti nečinnosti podat účastník (odst. 3).

8 Podle soud usnesením odmítne návrh, jestliže soud o téže věci již rozhodl nebo o téže věci již řízení u soudu probíhá nebo nejsou-li splněny jiné podmínky řízení a tento nedostatek je neodstranitelný nebo přes výzvu soudu nebyl odstraněn, a nelze proto v řízení pokračovat [písm. a)] nebo jestliže byl návrh podán předčasně či opožděně [písm. b)].

9 Jednoletá lhůta pro podání nečinnostní žaloby je odvislá od běhu lhůty pro vydání rozhodnutí, která v tomto případě, v němž bylo i podle tvrzení žalobců nařízeno místní šetření, činila podle 60 dnů, vypršela dne 22. 5. 2015, neboť žalovaný obdržel žádost žalobců podle podacího razítka dne 23. 3. 2015. Nejpozdější den pro podání nečinnostní žaloby ve smyslu tak představovalo pondělí dne 23. 5. 2016. Žalobci však žalobu podali teprve dne 25. 5. 2017, tj. více než jeden rok po uplynutí žalobní lhůty. Proto soud podanou žalobu výrokem I. podle odmítl, neboť je zjevně opožděná.

10 Vedle toho se nabízí i otázka, zda žalobci vyčerpali prostředky, které procesní předpis platný pro řízení u správního orgánu stanoví k jejich ochraně proti nečinnosti správního orgánu. Z žalobních tvrzení ani předložených listin není patrné, že by žalobci podali žádost o uplatnění opatření na ochranu proti nečinnosti ve smyslu věty druhé , a to ať už u žalovaného nebo přímo u nadřízeného orgánu, kterým je v takovém případě Krajský úřad Středočeského kraje. Žalovaný přitom sám poukázal na to, že taková žádost podána nebyla. Jeví se tedy, že žalobci nesplnili ani podmínku vyčerpání prostředků, které procesní předpis platný pro řízení u správního orgánu stanoví k jejich ochraně proti nečinnosti správního orgánu.

Z uvedeného důvodu bylo možné žalobu odmítnout i pro neodstranitelný nedostatek podmínek řízení podle

11 Pro úplnost lze však poukázat na skutečnost, že ztráta soudní ochrany v důsledku uplynutí žalobní lhůty žalobce nezbavuje možnosti využít již zmiňovanou možnost požádat prostřednictvím žalovaného nadřízený orgán podle věty druhé o přijetí opatření proti nečinnosti, neboť podání takové žádosti žádnou lhůtou neomezuje. Nadřízený orgán by v takovém případě měl učinit opatření podle a napomoci tomu, aby o žádosti žalobců bylo, byť opožděně, věcně rozhodnuto.

12 O náhradě nákladů řízení soud rozhodl na základě , podle kterého žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, byl-li návrh odmítnut.

13 Podle věty poslední , o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o soudních poplatcích“), byl-li návrh na zahájení řízení před prvním jednáním odmítnut, soud vrátí z účtu soudu zaplacený poplatek. Protože podaná žaloba byla odmítnuta, posledním výrokem soud rozhodl

o vrácení žalobci uhrazeného soudního poplatku ve výši 2.000 Kč za podání žaloby,

a to ve lhůtě plynoucí z ustanovení § 10a odst. 1 zákona o soudních poplatcích.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

Praha 26. září 2017

JUDr. Milan Podhrázký, PhD., v. r.

předseda senátu

Za správnost:

B. K.