Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

Konf 22/2016 - 11

-15

USNESENÍ

Zvláštní senát zřízený podle , o rozhodování některých kompetenčních sporů, složený z předsedy JUDr. Pavla Simona a soudců JUDr. Pavla Pavlíka, JUDr. Romana Fialy, Mgr. Ing. Radovana Havelce, JUDr. Michala Mazance a JUDr. Marie Žiškové, rozhodl o návrhu Českého telekomunikačního úřadu, se sídlem v Praze 9, Sokolovská 219 (adresa pro doručování: poštovní přihrádka 02, 225 02 Praha 025), na rozhodnutí kompetenčního sporu mezi ním a Okresním soudem v Děčíně, a dalších účastníků sporu vedeného u Okresního soudu v Děčíně pod sp. zn. , o zaplacení částky 2328 Kč s příslušenstvím: žalobkyně SEVEROSTAV, spol. s r.o., se sídlem v Děčíně, Slovanská 861/40, IČ 48292290, zastoupené Mgr. Zbyňkem Pánkem, advokátem se sídlem v Děčíně IV, ul. Prokopa Holého 130/15, a žalované V. F.

t a k t o :

I. P ř í s l u š n ý vydat rozhodnutí ve věci vedené u Okresního soudu v Děčíně pod sp. zn. , v části týkající se zaplacení částky 732 Kč s příslušenstvím, j e s o u d .

II. Usnesení Okresního soudu v Děčíně ze dne 7. 11. 2013, čj. -8, s e v tomto rozsahu z r u š u j e ve výrocích I. až III.

O d ů v o d n ě n í :

Návrhem doručeným dne 7. 10. 2016 se Český telekomunikační úřad (dále též „navrhovatel“) domáhal, aby zvláštní senát rozhodl spor o pravomoc vzniklý ve smyslu (dále jen „ “) mezi ním a Okresním soudem v Děčíně ve věci žaloby vedené u tohoto soudu pod sp. zn. o zaplacení částky 2328 Kč s příslušenstvím.

Z předloženého soudního spisu vyplynuly následující skutečnosti:

Žalobou doručenou dne 16. 5. 2013 Okresnímu soudu v Děčíně se žalobkyně domáhala vydání platebního rozkazu (či alternativně rozsudku), ve kterém by soud uložil žalované zaplatit částku ve výši 2328 Kč s příslušenstvím a náhradu nákladů řízení. Uvedený dluh měl vzniknout tím, že žalovaná žalobkyni neuhradila částku 2328 Kč za poskytnuté služby připojení k internetu a neuhrazené „splátky zřízení“ vyplývající ze smlouvy o poskytování služby č. X, uzavřené dne 1. 7. 2011 mezi žalobkyní a žalovanou. Celková částka 2328 Kč představuje neuhrazené položky ze čtyř vyúčtování služeb (č. X ze dne 5. 1. 2012, č. X ze dne 6. 2. 2012, č. X ze dne 2. 3. 2012 a č. X ze dne 3. 4. 2012), které žalobkyně vystavila žalované, a to za „splátky zřízení“ částku 732 Kč (183 Kč měsíčně) a za připojení k internetu rychlostí 5/1 Mbps bez omezení stažených dat částku 1596 Kč (399 Kč měsíčně). K zaplacení celkové částky byla žalobkyně vyzvána upomínkou ze dne 10. dubna 2013, požadovanou částku však žalovaná neuhradila.

Okresní soud v Děčíně usnesením ze dne 7. 11. 2013, čj. -8, výrokem I. řízení zastavil, výrokem II. rozhodl o náhradě nákladů řízení, výrokem III. určil, že po právní moci usnesení bude věc postoupena Českému telekomunikačnímu úřadu k rozhodnutí ve věci s tím, že se žalobkyni nevrací soudní poplatek (výrok IV.). V odůvodnění soud uvedl s odkazem na , o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (dále též „zákon o elektronických komunikacích“), že nejsou splněny podmínky řízení a v souladu s je nutné řízení o žalobě zastavit a věc postoupit správnímu orgánu.

K odvolání žalobkyně do výroku IV. usnesení soudu prvního stupně Krajský soud v Ústí nad Labem usnesením ze dne 26. února 2014, čj. -16, usnesení okresního soudu v napadeném výroku IV. potvrdil a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení.

Český telekomunikační úřad poté podal návrh zvláštnímu senátu k rozhodnutí negativního kompetenčního sporu. Uvedl, že spor je veden jednak o ceny vyúčtované za služby elektronických komunikací ve výši 1596 Kč a jednak o cenu za „zřízení služby“ v celkové výši 732 Kč. ČTÚ odmítá svou kompetenci k rozhodnutí tohoto sporu v části týkající se povinnosti žalované uhradit cenu za „zřízení služby“, neboť podle jeho názoru se v těchto případech nejedná o cenu za služby elektronických komunikací ve smyslu zákona o elektronických komunikacích, tedy služby, které představují v jiné, obsahově shodné žalobě, instalační poplatek; jedná se zřejmě o soukromoprávní vztah mezi žalobkyní a žalovanou podle , resp. o obchodněprávní vztah. Navrhuje proto, aby zvláštní senát rozhodl, že příslušný vydat rozhodnutí ve výše uvedeném rozsahu je soud.

Při řešení vzniklého sporu o pravomoc mezi správním úřadem a obecným soudem se zvláštní senát řídil následující úvahou:

S účinností od 1. 1. 2003 se postupuje při kladných nebo záporných kompetenčních sporech o pravomoc nebo věcnou příslušnost vydat rozhodnutí podle

Podstatou kompetenčního sporu je otázka, zda má o povinnosti žalované zaplatit žalobkyni částku 732 Kč jako úhradu splátek za „zřízení „služby“ připojení rozhodnout soud nebo navrhovatel.

Navrhovatel je zřízen podle § 3 zákona o elektronických komunikacích jako ústřední správní úřad pro výkon státní správy ve věcech stanovených tímto zákonem, včetně regulace trhu a stanovování podmínek pro podnikání v oblasti elektronických komunikací a poštovních služeb.

Pravomoc navrhovatele rozhodovat spory o povinnostech plynoucích ze , o elektronických komunikacích (srov. zákona o elektronických komunikacích) je výjimkou z pravomoci obecných soudů rozhodovat spory vyplývající ze soukromoprávních vztahů (srovnej ).

Podle ustáleného výkladu zvláštního senátu (srov. např. usnesení ze dne 14. 9. 2009, čj. Konf 38/2009–12; usnesení ze dne 13. 1. 2011, čj. Konf 54/2010–9; všechna citovaná usnesení zvláštního senátu jsou dostupná na www.nssoud.cz) je třeba současného naplnění dvou podmínek k tomu, aby byla dle § 129 odst. 1 věta první zákona o elektronických komunikacích založena pravomoc navrhovatele rozhodnout účastnický spor. Musí se jednat o spor „mezi osobou vykonávající komunikační činnost (§ 7) na straně jedné, a účastníkem, popřípadě uživatelem na straně druhé“ (osobní podmínka) a „o spor týkající se povinností uložených tímto zákonem nebo na jeho základě“ (věcná podmínka).

V předložené věci není sporné, že byl naplněn osobní předpoklad podle § 129 odst. 1 zákona o elektronických komunikacích. Žalobkyně je osobou vykonávající komunikační činnost, jak zvláštní senát ověřil nahlédnutím do databáze navrhovatele (dostupné na https://www.ctu.cz/vyhledavaci databaze/evidence-podnikatelu-v-elektronickych-komunikacich-podle-vseobecnehoopravneni) a elektronické databáze obchodního rejstříku (dostupné na www.justice.cz). S žalovanou žalobkyně uzavřela smlouvu o poskytování služby č. X dne 1. 7. 2011, podle níž měla být žalované poskytována služba připojení k internetu rychlostí 5/1 Mbps bez omezení stažených dat. Žalovaná tedy naplňuje charakteristiku účastníka podle § 2 písm. a) zákona o elektronických komunikacích.

Vzhledem k tomu, že navrhovatel popírá existenci věcného předpokladu účastnického sporu vymezeného v ustanovení § 129 odst. 1 zákona o elektronických komunikacích v části týkající se zaplacení částky 732 Kč s příslušenstvím, zabýval se zvláštní senát tím, zda se v posuzovaném případě jedná o spor týkající se povinností uložených tímto zákonem nebo na jeho základě.

Věcný předpoklad pravomoci navrhovatele rozhodovat účastnické spory je splněn, týká-li se spor povinností uložených zákonem o elektronických komunikacích nebo na jeho základě; povinnost uhradit cenu za poskytnutou službu je podle § 64 odst. 1 zákona o elektronických komunikacích základní povinností účastníka, případně uživatele, veřejně dostupné služby elektronických komunikací.

Komunikačními činnostmi podle § 7 zákona o elektronických komunikacích jsou:

a) zajišťování sítí elektronických komunikací, b) poskytování služeb elektronických komunikací,

c) provozování přístrojů.

Službou elektronických komunikací se přitom podle § 2 písm. n) zákona o elektronických komunikacích rozumí „služba obvykle poskytovaná za úplatu, která spočívá zcela nebo převážně v přenosu signálů po sítích elektronických komunikací, včetně telekomunikačních služeb a přenosových služeb v sítích používaných pro rozhlasové a televizní vysílání a v sítích kabelové televize, s výjimkou služeb, které nabízejí obsah prostřednictvím sítí a služeb elektronických komunikací nebo vykonávají redakční dohled nad obsahem přenášeným sítěmi a poskytovaným službami elektronických komunikací; nezahrnuje služby informační společnosti, které nespočívají zcela nebo převážně v přenosu signálů po sítích elektronických komunikací“.

V nyní rozhodované věci žalobkyně požaduje uhradit cenu za poskytnuté služby internetového připojení, a to částku 1596 Kč a za „splátky zřízení“ částku 732 Kč. Ve sporu týkajícím se úhrady „splátek zřízení“ připojení k síti se jedná o splnění povinnosti z odpovídající smlouvy, nikoli povinností uložených zákonem o elektronických komunikacích (např. úhrada za poskytnuté služby elektronických komunikací).

Obdobnými otázkami se zvláštní senát již v minulosti zabýval. V usnesení ze dne 15. 3. 2004, čj. -5, vyslovil, že „je-li předmětem sporu úhrada ceny, na niž vznikl žalobci podle žalobního tvrzení nárok v důsledku dodání a montáže telekomunikačního zařízení, nejde o poskytování telekomunikační služby ve smyslu , o telekomunikacích, nýbrž o běžný soukromoprávní vztah ze smlouvy. Rozhodování o těchto věcech zákon o telekomunikacích nesvěřuje Českému telekomunikačnímu úřadu; z kompetence soudů se tak tyto věci nevymykají ( )“. Současně již zvláštní senát posuzoval, kdo má rozhodovat o doplatku za mobilní telefon, který poskytl telefonní operátor účastníkovi za zvýhodněnou cenu (usnesení zvláštního senátu ze dne 3. 7. 2003, čj. -19).

Shora uvedené závěry lze použít i v nyní rozhodované věci, neboť předmětem řízení je úhrada ceny, na níž vznikl žalobkyni podle žalobního tvrzení nárok v důsledku neuhrazené ceny za zřízení služby, u které není naplněna věcná podmínka § 129 zákona o elektronických komunikacích. Nejde tedy o poskytování služeb elektronických komunikací ve smyslu zákona o elektronických komunikacích, nýbrž o běžné soukromoprávní vztahy ze smlouvy. Rozhodování v této věci zákon nesvěřuje navrhovateli, ale v uvedeném rozsahu (tj. 732 Kč) je založena obecná pravomoc příslušného soudu ( ). K obdobnému závěru dospěl zvláštní senát také v usnesení ze dne 25. 3. 2015, čj. Konf 25/2014-14.

Zvláštní senát z těchto důvodů uzavřel, že k rozhodnutí o věci v rozsahu zaplacení částky 732 Kč je dána pravomoc soudu ( , výrok I.).

Zvláštní senát podle zruší rozhodnutí, kterým strana kompetenčního sporu popřela svou pravomoc o věci rozhodovat, ačkoliv podle rozhodnutí zvláštního senátu je vydání rozhodnutí ve věci uvedené v návrhu na zahájení řízení v její pravomoci. Dalším výrokem (II.) proto zvláštní senát zrušil usnesení Okresního soudu v Děčíně ze dne 7. 11. 2013, čj. -8, ve výrocích I. až III., v části týkající se zaplacení částky 732 Kč s příslušenstvím, a odstranil tak překážku věci rozhodnuté.

Pravomocné rozhodnutí zvláštního senátu je podle závazné pro strany kompetenčního sporu, účastníky řízení, v němž spor vznikl, pro správní orgány [ ] i soudy. Dále tedy bude Okresní soud v Děčíně pokračovat v řízení o podané žalobě v rozsahu, jak je uvedeno v tomto rozhodnutí.

P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně 2. srpna 2017

JUDr. Pavel Simon

předseda zvláštního senátu