Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (3)5 As 222/2017 - 37.pdf
PDF · 0 B
No categories available
5 As 222/2017 - 37
[5] Žalovaný ve svém vyjádření přiznání odkladného účinku kasační stížnosti nedoporučil, neboť stěžovatel neprokázal splnění zákonných podmínek podle § 73 odst. 2 s. ř. s. s. ř. s.
[6] Podle § 107 odst. 1 s. ř. s. s. ř. s. nemá kasační stížnost odkladný účinek. Nejvyšší správní soud jej však může na návrh stěžovatele přiznat; přitom se užije přiměřeně § 73 odst. 2 s. ř. s. s. ř. s. , podle kterého lze přiznat odkladný účinek, jestliže by výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí znamenaly pro žalobce nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a jestliže to nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem. Povinnost tvrdit a prokázat vznik újmy má stěžovatel. K tomu, aby Nejvyšší správní soud mohl o návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti rozhodnout, musí stěžovatel konkretizovat, jakou újmu by pro něj znamenal výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí a z jakých konkrétních okolností to vyvozuje. Přiznání odkladného účinku kasační stížnosti je přitom mimořádným institutem, proto musí být vyhrazeno pro ojedinělé případy.
[7] Nejvyšší správní soud poznamenává, že podle obsahu správního spisu stěžovatel požádal po podání žaloby správní orgán o odložení výkonu rozhodnutí o přestupku podle § 83 odst. 1 zákona č. 200/1990 Sb. , o přestupcích. Správní soudy však nejsou povinny bez dalšího vyhovět návrhu na přiznání odkladného účinku žalobě či kasační stížnosti ve věci daného přestupku, aniž by zkoumaly, zda jsou pro to dány zákonné podmínky stanovené v § 73 odst. 2 s. ř. s. s. ř. s. (srov. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 17. 6. 2009, č.j. 5 As 24/2009 – 58).
[8] Nejvyšší správní soud se po zhodnocení důvodů uváděných a dokládaných stěžovatelem a dále skutečností vyplývajících ze spisu krajského soudu, Nejvyššího správního soudu i ze správního spisu rozhodl odkladný účinek kasační stížnosti přiznat.
[9] Stěžovatel tvrdil a doložil hrozící újmu ve smyslu § 73 odst. 2 s. ř. s. s. ř. s. v důsledku pozbytí řidičského oprávnění, které by pro něj podle vyjádření zaměstnavatele stěžovatele znamenalo ztrátu zaměstnání, a tedy ztrátu zdroje obživy a existenční potíže. V daném případě lze tedy nalézt příčinnou souvislost mezi právními účinky žalobou napadeného rozhodnutí a možným vznikem újmy stěžovatele. Přiznáním odkladného účinku kasační stížnosti bezprostředně nehrozí způsobením újmy jiným osobám, byť Nejvyšší správní soud nepřehlédl zájem na ochraně společnosti před působením řidičů, kteří porušují předpisy upravující bezpečnost provozu na pozemních komunikacích. Tento veřejný zájem nicméně v daném případě nepřeváží dopad odebrání řidičského oprávnění na ztrátu zaměstnání stěžovatele. Nejvyšší správní soud je toho názoru, že možnost stěžovatele nadále řídit motorové vozidlo po přechodnou dobu do meritorního rozhodnutí Nejvyššího správního soudu o kasační stížnosti nebude v daném případě znamenat nepřiměřené narušení veřejného zájmu na bezpečnosti a plynulosti silničního provozu, které by bránilo přiznání odkladného účinku. Navíc odklad vykonatelnosti nic nezmění na nekompromisním dopadu sankce zákazu činnosti v případě, že kasační stížnost stěžovatele nebude shledána důvodnou. Přiznáním odkladného účinku kasační stížnosti Nejvyšší správní soud žádným způsobem nepředjímá rozhodnutí ve věci samé.
P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 24. srpna 2017
JUDr. Lenka Matyášová
předsedkyně senátu