Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

11 A 60/2017 - 16

3

pokračování

U s n e s e n í

Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Hany Veberové a soudců JUDr. Jitky Hroudové a Mgr. Marka Bedřicha v právní věci žalobce: T. R., bytem L. 69, L. n. V., proti žalovanému: Obvodní soud pro Prahu 9, se sídlem 28. pluku 1533/29b, Praha 10, v řízení o žalobě na ochranu před nezákonným zásahem správního orgánu,

t a k t o:

I. Žaloba s e o d m í t á.

II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Žalobce se žalobou podanou u Městského soudu v Praze domáhal ochrany před nezákonným zásahem žalovaného správního orgánu, spočívajícím ve vydání rozvrhu práce na rok 2016 předsedou Obvodního soudu pro Prahu 9.

Soud se v prvé řadě zabýval otázkou, zda žalobou napadený úkon podléhá soudnímu přezkumu v rámci správního soudnictví podle příslušných ustanovení , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “) a po posouzení věci dospěl k závěru, že tomu tak není.

Dle ustanovení ten, kdo tvrdí, že byl na svých právech zkrácen přímo nebo v důsledku porušení svých práv po předcházejícím řízení úkonem správního orgánu, jimž se zakládají, mění, ruší nebo závazně určují jeho práva nebo povinnosti (dále jen „rozhodnutí“), může se žalobou domáhat zrušení takového rozhodnutí, případně vyslovení jeho nicotnosti, nestanoví-li tento nebo zvláštní zákon jinak. Z uvedené definice pojmu „ rozhodnutí“, které lze napadnout žalobou ve správním soudnictví, vyplývá, že mu jít o takový úkon orgánu státní správy, kterým je zasaženo do existujících práv určitého subjektu, musí jít o takový úkon, kterým se zakládají, mění, ruší nebo závazně určují jeho práva nebo povinnosti takového subjektu.

Při posouzení charakteru rozvrhu práce Obvodního soudu pro Prahu 9 z výše uvedených hledisek dospěl soud k závěru, že rozvrh práce soudu není soudně samostatně přezkoumatelný, a to ani prostřednictvím žaloby na ochranu před nezákonným zásahem. Vycházel přitom z usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 3.5.2017, č.j. – 10, ve kterém odkázal na rozsudek ze dne 19. 9. 2012, č. j. – 28, kde Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že rozvrh práce soudu není rozhodnutím podle , jelikož nemůže ani teoreticky zasáhnout do právní sféry žalobce, kterým byl v uvedené věci soudce, jehož se rozvrh práce týkal. Pokud není rozvrhem práce soudu zasaženo ani do právní sféry soudce tohoto soudu, tím spíše se nedotýká právního postavení jiných osob. Rozvrhem práce soudu nebylo žádným způsobem přímo zasaženo do práv a povinností žalobce (obdobně např. usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 25. 11. 2014, č. j. – 40). Úkolem soudního přezkumu dle není abstraktní kontrola úkonů veřejné správy, které se bezprostředně neodráží v právní sféře žalujícího subjektu.

Městský soud proto shodně s Nejvyšším správním soudem dospěl k závěru, že žalobou napadený rozvrh práce není rozhodnutím, kterým by bylo rozhodováno o právech či povinnostech žalobce. Nejde o meritorní rozhodnutí, kterými se zakládají, mění, ruší či závazně určují práva, právem chráněné zájmy či povinnosti žalobce a není proto rozhodnutím ve smyslu legislativní zkratky, která je definována v ustanovení

Podle ustanovení , jsou úkony správního orgánu, které nejsou rozhodnutími ve smyslu , ze soudního přezkoumání vyloučeny. Podle je žaloba nepřípustná, jestliže se žalobce domáhá přezkoumání rozhodnutí, které je z přezkoumání vyloučeno. Podle , nestanoví-li tento zákon jinak, soud usnesením odmítne návrh, jestliže je návrh nepřípustný.

Vzhledem k tomu, že soud dospěl k závěru, že rozvrh práce soudu není rozhodnutím ve smyslu , tedy že jde o úkon, který je ze soudního přezkumu vyloučen, rozhodl podle o odmítnutí podané žaloby.

Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ustanovením , podle něhož žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, byla-li žaloba odmítnuta.

S odkazem na ustanovení , o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, soud nepřistoupil k vybrání soudního poplatku, neboť shledal důvody pro odmítnutí podané žaloby, zaplacený soudní poplatek by proto soud musel, s přihlédnutím k tomu, že návrh byl odmítnut před jednáním, vrátit z účtu soudu.

P o u č e n í:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v ustanovení a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

V Praze dne 31. července 2017

JUDr. Hana V e b e r o v á v. r.

předsedkyně senátu