Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

61 Az 6/2017 - 23

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudcem JUDr. Petrem Indráčkem v právní věci žalobce: E. M. N. N., nar. ..., státní příslušnost Kamerunská republika, t. č. PoS Havířov, Na Kopci 5, Havířov, zastoupeného Mgr. Vítem Brožkem, advokátem se sídlem Praha 10 - Vršovice, Na Kovárně 472/8, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra ČR se sídlem Praha 7, Nad Štolou 3, v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 30.1.2017 č. j. OAM-1014/ZA-ZA11-LE22-2016, ve věci udělení mezinárodní ochrany,

t a k t o :

I. Žaloba s e z a m í t á .

II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Rozhodnutím ze dne 30.1.2017 č. j. OAM-1014/ZA-ZA11-LE22-2016 žalované Ministerstvo vnitra ČR rozhodlo o žádosti žalobce o udělení mezinárodní ochrany tak, že tato žádost je nepřípustná podle , a o změně , o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „“). Zároveň žalovaný řízení o udělení mezinárodní ochrany zastavil podle téhož zákona. V odůvodnění svého rozhodnutí žalovaný uvedl, že vycházel především z výpovědí žalobce učiněných v současném i předchozím řízení o žádosti o mezinárodní ochranu, z jím doložených materiálů a dále z informací, které shromáždil v průběhu správního řízení ohledně politické a bezpečnostní situace a stavu dodržování lidských práv v Kamerunské republice. Konkrétně vycházel z Výroční zprávy Amnesty International ze dne 24.2.2016, ze Zpráv Ministerstva zahraničních věcí USA o dodržování lidských práv v Kamerunu ze dne 25.6.2015 a ze dne 13.4.2016, dále z Informace MZV ČR, č. j. 112279/2016-LPTP ze dne 6.12.2016. Poprvé žalobce požádal o udělení mezinárodní ochrany v ČR dne 29.1.2007 a v řízení žalovaný mezinárodní ochranu žalobci neudělil rozhodnutím ze dne 31.1.2007. Proti tomuto rozhodnutí žalobce podal žalobu k Městskému soudu v Praze, který ji rozsudkem ze dne 19.9.2007 č. j. -56 zamítl. Poté žalobce podal kasační stížnost datovanou dnem 30.10.2007 k Nejvyššímu správnímu soudu prostřednictvím Městského soudu v Praze, který dne 17.12.2007 řízení o kasační stížnosti zastavil, neboť přípisem ze dne 10.12.2007 vzal žalobce svoji kasační stížnost zpět. Žalobce jako důvod první žádosti o udělení mezinárodní ochrany uvedl skutečnost, že jej policie obvinila z podněcování demonstrace na univerzitě v Buea. Dále v ní uvedl, že je členem strany SCNC, že byl v souvislosti s aktivitami v této straně zadržen policií a posléze byl policií opět hledán, proto utekl z vlasti. V nyní opakované žádosti uváděl naprosto stejné motivy svého odchodu z vlasti a neochoty se do Kamerunské republiky opětovně vrátit, tedy že se nechce vrátit do země původu, protože mu tam hrozí nebezpečí v souvislosti s tím, že se jako člen SCNC zúčastnil a podněcoval demonstrace na univerzitě v Buea, kde pracoval jako uklízeč. Žalobce uvedl, že v České republice má nezletilého syna, který je občanem ČR.

Žalobce proti uvedenému rozhodnutí žalovaného podal včasnou žalobu, ve které uvedl, že je přesvědčen, že v tomto případě došlo ze strany správního orgánu k porušení ust. §, 3, 50 a 68 a to tím, že nebyl zjištěn stav věci způsobem, o němž nejsou důvodné pochybnosti a v nezbytném rozsahu, a že pro nedostatek podkladů nebyl náležitě zjištěn stav věci. Žalobce je přesvědčen, že splňuje podmínky a a zároveň, že uvedl nové skutečnosti a zjištění, které jednak nebyly bez jeho zavinění předmětem zkoumání důvodů pro udělení mezinárodní ochrany v předchozím pravomocně ukončeném řízení a které svědčí o tom, že by cizinec mohl být vystaven pronásledování z důvodů uvedených v nebo že mu hrozí vážná újma podle . Ze správního spisu vyplývá, že žalobce jasně v průběhu řízení popsal své pronásledování, kterému v Kamerunu čelí, jakož i odůvodněný strach z něho dle . Žalobce detailně popsal svou aktivitu na univerzitě v Kamerunu a své obavy o život, pokud by se musel do Kamerunu vrátit. V dané věci lze proto hovořit o selhání vnitřní ochrany ve smyslu . Tíživá situace žalobce měla vést navíc správní orgán k udělení azylu dle cit. zákona, smyslem tohoto ustanovení je posoudit individuálně každou situaci žadatele, soud by měl přezkoumat meze uvážení správního orgánu. V neposlední řadě je pak žalobce přesvědčen, že splňuje podmínky ust. a odst. 2 písm. b) a c) . Ke zjišťování stavu věci, ke kterému přistoupil správní orgán, je třeba uvést, že důkazy, které použil a ze kterých vycházel, jsou pouze důkazy obecnými, bez konkrétní souvztažnosti k osobě žalobce a úvahy správního orgánu, jimiž hodnotí výpověď žalobce, jsou pouhými spekulacemi. Rozhodnutí správního orgánu je tak v konečném důsledku zcela nepřezkoumatelné. Žádný přímý důkaz o tom, že žalobcova výpověď není pravdivá, správní orgán nepředložil. Pokud jde o nové skutečnosti, pak nelze souhlasit s názorem správního orgánu, že žádné takové žalobce neuvedl, když žalobce uvedl, že problémy v Kamerunu přetrvávají.

Žalovaný navrhoval zamítnutí žaloby jako nedůvodné.

Krajský soud vycházel z napadeného rozhodnutí žalovaného ze dne 30.1.2017 č. j. OAM-1014/ZA-ZA11-LE22-2016, jakož i z připojeného správního spisu žalovaného téhož čísla jednacího a z připojeného správního spisu žalovaného č. j. OAM-10-42/LE-05-2007, který se týká první žádosti žalobce o udělení mezinárodní ochrany a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. Při řízení o žalobě žalobce vycházel přitom krajský soud ze skutkového a právního stavu, který tu byl dán v době rozhodování žalovaného (ust. , dále jen „“).

Z hlediska skutkových zjištění vyplývajících z připojeného správního spisu žalovaného č. j. OAM-1014/ZA-ZA11-2016 vzal soud za prokázáno, že žalobce poskytnul údaje k žádosti o udělení mezinárodní ochrany dne 30.11.2016, na otázku, z jakých důvodů žádá o udělení mezinárodní ochrany, odpověděl, že problémy v jeho zemi stále pokračují, nemohl by zůstat se svým synem. V Kamerunu probíhá boj o svobodu, chtěli by se osamostatnit od francouzsky mluvící vlády. Potřebují si vytvořit svůj stát a definovat se. Žalobce uvedl, že má syna, který se narodil 28.2.2014 v Praze. Z obsahu správního spisu dále vyplývá, že dne 30.11.2016 byl proveden s žalobcem pohovor k žádosti o udělení mezinárodní ochrany. Z protokolu o pohovoru k žádosti o udělení mezinárodní ochrany krajský soud zjistil, že žalobce uvedl, že se od jeho poslední žádosti situace změnila, protože se oženil a v roce 2010 rozvedl. Stále podporuje asociaci SCNC. Situace v zemi původu se vyvíjí neustále k horšímu. Pracoval na univerzitě s ředitelem. Sdělil, že již byl hotový seznam přijatých studentů, ale ten se kvůli korupci změnil, začaly protesty a šli po lidech pracujících na univerzitě. Po lidech z univerzity šla vláda a byla do toho zapojena i armáda, bili a zabíjeli lidi dům od domu. Dodal, že v jeho zemi je zkorumpovaný systém. Pokud by se vrátil, tak by jeho život byl v nebezpečí. Uvedl, že se jej konkrétně týkají potíže, které jsou spojeny se stávkou na univerzitě Buea, kde pracoval. Měli mítink, kde bylo asi 20 lidí, a po tomto setkání byly zveřejněny výsledky a začaly boje, vláda poslala jednotky a začalo zabíjení. Stávka se konala v roce 2006. Měl potíže již před stávkou, když se v souvislosti s mítinky vždy objevila armáda, která se chovala brutálně a používala slzný plyn. Dodal, že o těchto skutečnostech již hovořil ve své první žádosti o mezinárodní ochranu v ČR. Zopakoval, že by jej pronásledovali, protože pracoval na univerzitě jako uklízeč a měl o tom informace. Vláda ho pronásleduje kvůli tomu, že vynesl informace, které viděl u ředitele. V novinách „The Recorder“ byla v souvislosti s vynesením informací zveřejněna jeho fotka s jiným jménem a byl kvůli tomu hledán. Když opouštěl zemi, byl zbit armádou a policií. Dále žalobce uvedl, že SCNC byla uznána OSN, ale v zemi je vnímána jako nelegální. V SCNC byl radovým členem, který informuje vedoucí. SCNC neustále podporuje tím, že píše články a poskytuje jim informace. Nemá průkaz člena asociace, ale zná vlajku a motto „Argument for force, not force for argument“. Ve vlasti má matku, dva bratry a jednu sestru. Kdyby se přestěhoval kamkoliv v Kamerunu, vždy by měl stejné potíže a riskoval by tím svůj život. Žalobce sdělil, že má v ČR syna, ale nebydlí s ním, platí peníze na jeho stravu a další potřeby, chodí jej navštěvovat 2 - 3x měsíčně. Žalobce uvedl, že byl trestně stíhán, neboť byl opilý a udeřil kamaráda. Stalo se to asi před třemi lety. V případě návratu do vlasti bude ohrožen jeho život. Až budou mít federativní stát Jižního Kamerunu, pak by se vrátil zpět. Na otázku správního orgánu, zda měl někdy v minulosti nějaké problémy se státními orgány, úřady, soudy, policií, armádou, odpověděl, že nebyl ve vězení, ale byl zadržen. Součástí správního spisu jsou také informace o zemi původu žalobce, a to informace MZV ČR, č. j. 112279/2016-LPTP ze dne 6.12.2016 týkající se situace neúspěšných žadatelů o mezinárodní ochranu po návratu do vlasti a návratu do vlasti po dlouhodobém pobytu v zahraničí, informace Ministerstva zahraničních věcí USA o dodržování lidských práv v Kamerunu ze dne 25.6.2015 a ze dne 13.4.2016 a Výroční zpráva Amnesty International ze dne 24.2.2016 týkající se stavu lidských práv v Kamerunu.

Ze správního spisu žalovaného č. j. OAM-10-42/LE-05-2007, který se týká prvního správního řízení ve věci žádosti o udělení mezinárodní ochrany žalobce, krajský soud zjistil, že žalobce požádal o udělení mezinárodní ochrany dne 27.1.2007. Tehdy v žádosti o udělení mezinárodní ochrany, která byla doručena žalovanému dne 29.1.2007, žalobce na otázku, z jakých důvodů žádá o udělení mezinárodní ochrany, uvedl, že jeho život je v Kamerunu ohrožen. Dne 28.11.2006 poskytl rozhovor novinám a kvůli informacím, které tam dal, začala na univerzitě studentská stávka. Došlo ke střetům mezi policisty a studenty. Dále uvedl, že si policie myslí, že on je vůdce těch studentských bouří a chce ho zabít. Z protokolu o provedeném pohovoru k důvodům jeho žádosti o udělení mezinárodní ochranu ze dne 29.1.2007 plyne, že odpověděl na otázku, z jakého důvodu se rozhodl požádat o mezinárodní ochranu to, že kdyby se vrátil do Kamerunu, byl by pronásledován. Uvedl, že je členem strany SCNC a v souvislosti s členstvím v SCNC byl zadržen policií, poté co byl propuštěn, byl policií opětovně hledán. Dále podrobněji popisoval situaci ohledně studentské stávky v roce 2006. Rozhodnutím ze dne 31.1.2007 č. j. OAM-10-42/LE-05-07-2007 žalovaný tehdy neudělil žalobci mezinárodní ochranu podle ust. , , , a . Proti tomuto rozhodnutí žalobce podal žalobu k Městskému soudu v Praze, který ji rozsudkem ze dne 19.9.2007 č. j. -56 zamítl. Poté žalobce podal kasační stížnost datovanou dnem 30.10.2007 k Nejvyššímu správnímu soudu prostřednictvím Městského soudu v Praze, který dne 17.12.2007 řízení o kasační stížnosti zastavil, neboť přípisem ze dne 10.12.2007 vzal žalobce svoji kasační stížnost zpět.

Podle ust. , ve znění , žádost o udělení mezinárodní ochrany nepřípustná, podal-li cizinec opakovanou žádost o udělení mezinárodní ochrany, kterou ministerstvo posoudilo jako nepřípustnou podle .

Podle ust. § 11a odst. 1 téhož zákona, podal-li cizinec opakovanou žádost o udělení mezinárodní ochrany, ministerstvo nejprve posoudí přípustnost opakované žádosti o udělení mezinárodní ochrany, a to, zda uvedl nebo se objevily nové skutečnosti nebo zjištění, které

a) nebyly bez jeho vlastního zavinění předmětem zkoumání důvodů pro udělení mezinárodní ochrany v předchozím pravomocně ukončeném řízení,

b) svědčí o tom, že by cizinec mohl být vystaven pronásledování z důvodů uvedených v § 12 nebo že mu hrozí vážná újma podle § 14a.

Podle ust. řízení se zastaví, jestliže je žádost o udělení mezinárodní ochrany nepřípustná.

Pokud žalobce v žalobě vytýkal napadenému rozhodnutí porušení ust. , 3, 50 a , hodnotí tuto žalobní námitku krajský soud jako zcela nedůvodnou. Tato námitka je pouze obecná a tedy nepřezkoumatelná, neboť žalobce nijak nekonkretizoval, v čem žalovaný pochybil při zjištění stavu věci, resp. žalobce jen naznačil, v čem spatřuje nedostatky v odůvodnění rozhodnutí žalovaného. K námitce, že správní orgán nepředložil žádný přímý důkaz o tom, že žalobcova výpověď je nepravdivá, krajský soud poznamenává, že žalovaný nehodnotil pravdivost či nepravdivost výpovědi žalobce, ale správně konstatoval, že žalobce v opakované žádosti uvedl naprosto stejné motivy svého odchodu z vlasti a neochoty se do Kamerunu opětovně vrátit jako uváděl v průběhu správního řízení o jeho první žádosti. Žalobce je přesvědčen, že splňuje podmínky a a zároveň, že uvedl nové skutečnosti a zjištění, které jednak nebyly bez jeho zavinění předmětem zkoumání důvodů pro udělení mezinárodní ochrany v předchozím pravomocně ukončeném řízení, a které svědčí o tom, že by cizinec mohl být vystaven pronásledování z důvodů uvedených v nebo že mu hrozí vážná újma podle . K této žalobní námitce krajský soud uvádí, že z informací a důkazů, ze kterých žalovaný vycházel nelze seznat, ve vztahu k obecné bezpečnostní situaci v Kamerunu, žádnou novou skutečnost ve smyslu , která by odůvodňovala opětovné hodnocení žádosti o udělení mezinárodní ochrany žalobce a jeho obav z návratu do Kamerunu. V rámci řízení o druhé žádosti opakoval stejné důvody spočívající v ohrožení jeho života, neboť byl člen SCNC a vynesl informace týkající se studentské stávky na univerzitě v Buea. Uvedl tedy totožné důvody jako v žádosti první a pokud navíc uváděl novou skutečnost, že má v ČR nezletilého syna, pak tato skutečnost rozhodně nemůže být důvodem podřaditelným pod ust. , tedy jedním z důvodů pronásledování uvedených taxativně v tomto zákonném ustanovení. Nemůže taktéž jít o důvod hrozby vážné újmy ve smyslu ust. . Ze shora uvedených důvodů krajský soud učinil závěr, že žalovaný nepochybil, když nynější druhou žádost žalobce o mezinárodní ochranu hodnotil jako nepřípustnou podle ust. a řízení podle ust. téhož zákona zastavil.

Krajský soud proto žalobu žalobce jako nedůvodnou v souladu s ust. zamítl, přičemž v této věci rozhodl bez jednání v souladu s ust.

Žádnému z účastníků nepřiznal soud právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalobce v tomto řízení úspěch neměl a žalovanému v souvislosti s tímto řízením žádné prokazatelné náklady nevznikly (ust. ).

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu v Brně ve lhůtě dvou týdnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to písemně, ve dvojím vyhotovení. Podmínkou řízení o kasační stížnosti je povinné zastoupení stěžovatele advokátem, pokud stěžovatel sám nemá vysokoškolské právnické vzdělání.

V Ostravě dne 14. června 2017

Za správnost vyhotovení: JUDr. Petr Indráček v. r.

Iva Charvátová samosoudce