Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

54 Ad 3/2017 - 27

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Marií Trnkovou v právní věci žalobců a) MUDr. J.K., bytem X b) B. M., bytem X, c) P. P., bytem X, všichni právně zastoupeni Mgr. et Mgr. Yvonnou Paikrovou, advokátkou společnosti Šíp, Kadlec, Paikrová s.r.o., AK se sídlem Tábor, Tyršova 521, proti žalované České správě sociálního zabezpečení v Praze 5, Křížová 25, o žalobě žalobců proti rozhodnutí žalované ze dne 30. 11. 2016, čj. X, t a k t o :

Žaloba se zamítá.

Žalované se náhrada nákladů řízení nepřiznává.

O d ů v o d n ě n í

I. Vymezení věci:

(1) Žalobou doručenou dne 14. 2. 2017 Krajskému soudu v Českých Budějovicích (dále jen „krajský soud“) se žalobci domáhali přezkoumání rozhodnutí žalované ze dne 30. 11. 2016, čj. X (dále jen „napadené rozhodnutí“), kterým byly zamítnuty jejich námitky proti rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení čj. X ze dne 15. 9. 2016, kterým byla žalobcům uložena povinnost, aby společně a nerozdílně vrátili České správě sociálního zabezpečení přeplatek na starobním a vdovském důchodu zemřelé V.K., X, naposledy bytem V P. 908, R.P., zemřela dne ... (dále jen „oprávněná“), který vznikl za dobu od 4. 7. 2016 do 3. 9. 2016 v částce 18.696 Kč a toto rozhodnutí bylo potvrzeno.

(2) Žalobci v žalobě zrekapitulovali skutkový a právní stav. Žalobní legitimaci odvodili odkazem na a . Žaloba je včasná a řádná. Žalobci v žalobě tvrdili, že žalovaná argumentovala skutečností, že žalobci měli dispoziční právo k bankovnímu účtu paní K. vydaného Komerční bankou a.s. pod č. 115-1542840287/0100. Toto tvrzení se dle žalobců nezakládá na pravdě. Žalobci jako pracovníci společnosti DOMICIL AKTIVNÍCH SENIORŮ o.p.s. měli na základě smlouvy o bankovních službách umožněn pouze náhled na účet z důvodu kontroly, zda odešly platby za služby paní K. poskytované. Tato skutečnost, je patrná ze smlouvy o bankovních službách. Příkaz k administraci – oprávnění uživatele pro služby přímého bankovnictví, kdy v kolonce Administrace on-line je u všech žalobců uvedeno ne, a v kolonce Limit Uživatele k Účtu v Kč je uvedena částka 0. Dále poukázali na skutečnost, že za období od 11. 6. 2016 do 19. 8. 2016 je navíc zřejmé, že všechny výběry se děly převážně prostřednictvím platební karty, kterou žalobci nedrželi. Došlo tak dne 4. 7. 2016 k výběru částky 5.000 Kč z bankomatu Komerční banky a.s. Sedlčany, dne 7. 7. 2016 v Sedlčanech k nákupu ve výši 267 Kč, ve výši 833 Kč v Lidlu v Sedlčanech, 421 Kč na čerpací stanici v OMV v Chrasticích, 11. 7. 2016 k nákupu v Lidlu v Praze ve výši 842,34 Kč, stejného dne k výběru z bankomatu ve výši 2.000 Kč a k úhradě na jiný bankovní účet ve výši 2.203 Kč o den později v Bille v Praze v částce 348,70 Kč. Následně došlo k vkladu ze strany p. V. ve výši 7.230 Kč, ale výběry a odečty dále pokračovaly ke dni 7. 8. 2016, kdy si přímo pod svým jménem p. V. vybrala hotovost ve výši 6.000 Kč. Navíc p. V., jak je uvedeno v napadeném rozhodnutí je ochotná přeplatek uhradit. Žalobci podotkli, že v době úmrtí nebyla p. K. v zařízení DOMICIL AKTIVNÍCH SENIORŮ o.p.s., již téměř půl roku, žalobci tudíž ani nemohli mít povědomí o jejím úmrtí. To se dozvěděli až doručením rozhodnutí žalované. Neměli tak potřebu kontrolovat na jejím účtu, zda odešla platba za služby. Navíc k takové transakci neměli oprávnění či přístup tedy neomezené dispoziční právo. Žalovaná uplatnila po žalobcích svůj nárok neoprávněně.

(3) Žalobci nevznesli žádnou námitku co do příslušnosti soudu ani podjatosti, kteréhokoli soudce či soudkyně správního úseku Krajského soudu v Českých Budějovicích. Žalobci navrhli, aby soud rozhodl bez jednání rozsudkem tak, že rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení ze dne 30. 11. 2016 čj. 295 821 036/315 zruší a věc vrací žalované k dalšímu řízení. Současně požádali, aby žalobcům byla přiznána náhrada nákladů řízení.

(4) Žalobci k žalobě přiložili periodický výpis Komerční banky Písek k účtu 115-1542840287/0100 za období 11. 6. až 8. 7. 2016, 9. 7. až 12. 8. 2016 až 13. 8. až 19. 8. 2016.

II. Stručné shrnutí vyjádření žalované

(5) Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby.

(6) Žalovaná ve svém vyjádření ze dne 10. 4. 2017 potvrdila, že zemřelá V.K., X, bytem V P. 908, R.P. byla do 31. 1. 2016 klientkou společnosti DOMICIL AKTIVNÍCH SENIORŮ o.p.s. a současně byla poživatelkou starobního a vdovského důchodu. Paní K. byla dle smlouvy o poskytování sociálních služeb povinna k úhradě služeb poskytovaných jí touto společností a měla zřízen tento bankovní účet u Komerční banky a.s., č. ú. 115-1542840287/0100 a jmenované společnosti udělila souhlas k inkasu za poskytované služby až do výše 20.000 Kč. Paní K. zemřela dne 3. 7. 2016.

(7) K námitkám, které uvedli žalobci ve své žalobě, žalovaná stručně uvedla, že pro posouzení věci bylo podstatné sdělení Komerční banky a.s. dne 5. 9. 2016, v němž bylo uvedeno, že k účtu zemřelé V.K. r.č.: X měli přes internetové bankovnictví přístup: J.K., B.M., a P.P. (žalobci) a rovněž vnučka zemřelé I.V. Žalovaná vycházela z ustanovení § 64 odst. 5 zákona o důchodovém pojištění a vyhodnotila, že žalobci měli přes internetové bankovnictví přístup k účtu zemřelé, což je dostačující důkaz pro postup podle § 64 odst. 5 zákona o důchodovém pojištění, a proto rozhodla o povinnosti ve vztahu k žalobcům, aby uhradili přeplatek ve výši 18.696 Kč společně a nerozdílně. Uvedla, že nárok na vrácení této částky je objektivní a účastníci jsou za vrácení přeplatku odpovědni společně a nerozdílně bez ohledu na zavinění. Žalovaná dále poznamenala, že vnučka zemřelé I.V. svým podáním, které došlo žalované dne 7. 10. 2016, uznala částku 7.328 Kč. Po vydání napadeného rozhodnutí celou výši přeplatku 18.696 Kč žalované však uhradila P.P.. Je proto na žalobcích jakým způsobem se s vnučkou zemřelé I.V. dohodnou na úhradě přeplatku, či zda se jeho úhrady budou následně domáhat v občanskoprávním řízení.

III. Obsah správních spisů.

(8) Ze správního spisu je pro posouzení věci rozhodné zjištění žalované, kdy na základě výzvy č.j. X obdržela žalovaná dne 9. 9. 2016 sdělení Komerční banky centrály v Praze ze dne 5. 9. 2016, že měli přes internetové bankovnictví přístup k účtu zemřelé V.K., X, J.K., B.M., I.V. a P.P..

(9) Česká správa sociálního zabezpečení rozhodla dne 15. 9. 2016 pod čj. X podle § 64 odst. 5 zákona o důchodovém pojištění tak, že uložila žalobcům vrátit České správě sociálního zabezpečení společně a nerozdílně přeplatek v částce 18.696 Kč, který vznikl v období do 4. 7. 2016 do 3. 9. 2016 na starobním a vdovském důchodu, a to do 8 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí. Povinnost vrátit společně a nerozdílně výše uvedený přeplatek byla citovaným rozhodnutím uložena rovněž I.V. Proti tomuto rozhodnutí podali žalobci včas námitky. O námitkách rozhodla Česká správa sociálního zabezpečení rozhodnutím, které je podrobně specifikováno pod bodem I. tohoto rozsudku.

IV. Právní názor soudu

(10) Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích daných žalobními body, vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správních orgánů podle , , ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „ “).

(11) Krajský soud rozhodl ve věci bez jednání podle , neboť s tímto postupem vyslovili účastníci řízení souhlas.

(12) Žaloba není důvodná.

(13) V souzené záležitosti rozhodla žalovaná podle § 64 odst. 5 zákona o důchodovém pojištění o povinnosti vrátit přeplatek ve výši 18.696 Kč, který vznikl za období od 4. 7. 2016 do 3. 9. 2016 na starobním a vdovském důchodu zemřelé V.K. dne 3. 7. 2016, a to jak ve vztahu k žalobcům tak dále k vnučce zemřelé I.V., a to společně a nerozdílně ve lhůtě 8 dnů od právní moci rozhodnutí. Námitky žalobců, které podali proti prvostupňovému rozhodnutí, byly napadeným rozhodnutím jako nedůvodné zamítnuty a prvostupňové rozhodnutí žalované bylo potvrzeno.

(14) Žalobci v žalobě proti napadenému rozhodnutí především tvrdili, že závěr žalované, že měli dispoziční právo k bankovnímu účtu V.K., se nezakládá na pravdě, neboť žalobci jako pracovníci společnosti DOMICIL AKTIVNÍCH SENIORŮ o.p.s. měli na základě smlouvy o bankovních službách umožněn pouze náhled na účet z důvodu kontroly, zda odešly platby za služby paní K. poskytované. To mělo vyplývat ze smlouvy o bankovních službách, kterou však k žalobě nepřiložili. Uvedli, že v části příkaz k administraci – oprávnění uživatele pro služby přímého bankovnictví je v kolonce Administrace on-line u všech žalobců uvedeno „ne“ v kolonce Limit Uživatele k Účtu uvedena částka „0“. Navíc z podrobného výpisu z účtu u paní K. za období od 11. 6. 2016 do 19. 8. 2016 je zřejmé, že výběry se děly převážně prostřednictvím platební karty, kterou žalobci nevlastní a vnučka zemřelé I.V. vyjádřila ochotu přeplatek uhradit. Zemřelá V.K. v době svého úmrtí téměř půl roku nebyla klientkou uvedeného zařízení, a tudíž žalobci ani neměli povědomost o jejím úmrtí.

(15) Podle § 64 odst. 5 zákona o důchodovém pojištění, má-li právo disponovat s peněžními prostředky na účtu oprávněného jiná osoba než oprávněná, je tato jiná osoba povinna vrátit plátci důchodu splátky důchodu oprávněného, které byly připsány na takový účet po dni, za který náležela poslední výplata důchodu zemřelého oprávněného. Není-li takové osoby, jsou povinny plátci důchodu vrátit tyto splátky důchodu postupně manžel (manželka), pokud mu (jí) po zemřelém vznikl nárok na vdovecký (vdovský) důchod, a dále děti a rodiče, jestliže žili s oprávněným v době jeho smrti v domácnosti; nelze-li takto vrátit tyto splátky důchodu, považují se tyto splátky za dluh oprávněného, který se vypořádává v rámci dědictví.

(16) Z citované právní úpravy vyplývá okruh osob povinných k vrácení splátky důchodu oprávněného, která byla připsána na jeho účet po dni, za která náležela poslední výplata důchodu zemřelého oprávněného. Touto povinností je primárně zavázána osoba (osoby), která měla (měly) právo disponovat s peněžními prostředky na účtu oprávněného. Tato povinnost je vázána na právo osoby disponovat s peněžními prostředky na účtu oprávněného, nikoliv na faktické nakládání s uvedenými prostředky na účtu.

(17) Z důvodové zprávy k , který citované ustanovení do zákona o důchodovém pojištění vložil, vyplývá, že smyslem a účelem zákonné úpravy bylo dosažení toho, aby se přeplatek na důchodu vrátil jednoduchým procesním způsobem žalované, která danou dávku důchodu vyplatila neoprávněně, neboť oprávněný v té době zemřel. Zákonodárce tudíž srozumitelně a jednoznačně určil prostředek k dosažení tohoto účelu. Obecné nastavení pravidla v zákona o důchodovém pojištění garantuje, že v obvyklých situacích bude důchodovou dávku hradit ta osoba, která měla k účtu přístup a která s největší pravděpodobností dávku z účtu vybrala.

(18) V dané věci správní orgány postupovaly zcela standardně, když ověřovaly skutečnost, kdo měl v inkriminovaném období k účtu přístup. Na základě výzvy, kterou žalovaná zaslala Komerční bance centrále v Praze, obdržela dne 9. 9. 2016 odpověď, že přes internetové bankovnictví měli přístup k účtu žalobci a vnučka žalované V.V. To je skutečnost rozhodná pro posouzení správnosti postupu žalované. Ustanovení § 64 odst. 5 zákona o důchodovém pojištění je přísné, neboť toto ustanovení na základě objektivní odpovědnosti stanovené v tomto ustanovení přenáší odpovědnost i na osoby, které tyto finanční prostředky dle všech okolností nevybraly, jak uvedl Nejvyšší správní soud v rozsudku sp. zn. „je však třeba zdůraznit, že soudní moc nemůže pružně přizpůsobovat výklad jakéhokoliv právního ustanovení momentální skutkové situaci a měnit či přepisovat zákon jen pro tvrdost jeho aplikace. Takovýmto způsobem by soud vykročil z mezí, které mu v systému dělby moci ukládá český právní řád. Navíc by selektivní ne/aplikací § 64 odst. 5 byl eliminován jeho základní smysl, kterým je vybírání přeplatku na důchodech maximálním způsobem typizovat a standardizovat, aniž by byla žalovaná zatěžovaná povinností v každé situaci zjišťovat, jak se věci ve skutku udály“.

(19) Soud proto uzavřel, že v dané věci nelze mít pochybnost o tom, že objektivní povinnost vrátit přeplatek důchodu se na žalobce vztahuje. Žalovaná ověřila tuto skutečnost a doklad (odpověď Komerční banky centrála v Praze ze dne 9. 9. 2016) je založen ve správním spise. Žalobci v žalobě sice tvrdili, že jim právo disponovat s finančními prostředky na účtu nenáleželo, že jim náleželo pouze právo nahlížet do účtu, avšak toto tvrzení není pro věc podstatné právě s ohledem na sdělení banky a dále na onu objektivní povinnost vrátit přeplatek ve smyslu § 64 odst. 5 zákona o důchodovém pojištění. Pokud by soud vykládal právo disponovat s prostředky na účtu tak, že se žalovaná měla zabývat i faktickým stavem, zda došlo k výběru prostředků převodem z účtu či kupříkladu za použití platební karty, vedlo by to k tomu, že by žalovaná musela v každém případě provádět rozsáhlé dokazování skutečného stavu věci. Tím by se zcela popřela idea rychlého vrácení přeplatku, k němuž zákonodárce v roce 2011 směřoval (srovnej rozsudek NSS sp. zn. 10Ads 58 2014).

V. Závěr náklady řízení

(20) S ohledem na výše uvedené krajský soud uzavřel, že žaloba žalobců důvodná nebyla a proto ji podle zamítl. Krajský soud v dané věci rozhodl bez nařízení jednání ve smyslu , neboť s takovým postupem vyjádřili účastníci řízení souhlas.

(21) O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle , podle něhož, nestanoví-li tento zákon jinak, má účastník, který měl ve věci plný úspěch, právo na náhradu nákladů řízení před soudem, které důvodně vynaložil proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. V dané věci byla úspěšná žalovaná strana, které však dané náklady řízení nevznikly, neboť věc byla projednána bez nařízeného jednání. Navíc ustanovení a 2 ani žalované právo přiznat náklady řízení neumožňuje.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Krajský soud v Českých Budějovicích

dne 26. června 2017

JUDr. Marie Trnková v. r.

samosoudkyně

Za správnost vyhotovení :

Prázdná Jaroslava