Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

20 Ad 63/2016 - 45

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní JUDr. Janou Záviskou v právní věci žalobce J. K., proti žalované České správě sociálního zabezpečení, se sídlem Praha 5, Křížová 25, o žalobě ze dne 20. prosince 2016 proti rozhodnutí žalované ze dne 7.10.2016, o nároku na invalidní důchod,

t a k t o :

I. Žaloba s e z a m í t á .

II. Žádnému z účastníků s e n e p ř i z n á v á náhrada nákladů řízení.

O d ů v o d n ě n í :

[1] Žalobci byla zamítnuta žádost o invalidní důchod, neboť pokles pracovní schopnosti činí pouze 20 %.

[2] Žalobce se včasnou žalobou domáhal zrušení v záhlaví uvedeného rozhodnutí a vrácení věci žalované k dalšímu řízení a zavázání žalované povinností mu uhradit náklady řízení. Žalobce v žalobě vytknul nesprávné a neobjektivní posouzení zdravotního stavu, nesprávné posudkové zařazení a nedostatečné zjištění skutkového stavu. Dále namítal, že ve správním řízení nebyl vypracován znalecký posudek, a to ani na námitky žalobce a dále, že napadené rozhodnutí je nezákonné v důsledku procedurálních vad; napadené rozhodnutí vycházelo z diskreční pravomoci žalované, kdy se této nepodařilo při rozhodování volné úvahy optimálně využít a napadeným rozhodnutím došlo k narušení principu právní jistoty žalobce, neboť správní orgán má dbát, aby přijaté řešení bylo v souladu s veřejným zájmem, aby odpovídalo okolnostem daného případu.

[3] Žalovaná ve svém vyjádření k žalobě ze dne 21.3.2017 vzhledem k námitkám žalobce ohledně posouzení zdravotního stavu navrhla k důkazu posudek posudkové komise MPSV ČR a u jednání soudu dne 28.6.2017 navrhla s ohledem na závěr posudku posudkové komise MPSV žalobu zamítnout.

[4] Napadeným rozhodnutím žalovaná zamítla námitky a potvrdila své rozhodnutí ze dne 23.6.2016 s odůvodněním, že rozhodnutím č. j. X ze dne 23.6.2016 zamítla žalobci žádost o invalidní důchod pro nesplnění podmínek dle ust. , o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zdp), protože podle posudku Okresní správy sociálního zabezpečení Opava ze dne 14.6.2016 není účastník řízení invalidní. Dle uvedeného posudku poklesla z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu jeho pracovní schopnost pouze o 10 %. V rámci řízení o námitkách bylo novým posudkem o invaliditě ze dne 4.10.2016 zjištěno, že se jedná o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav ve smyslu ust. zdp, avšak žalobce není invalidní. Z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesla jeho pracovní schopnost o 20 %.

[5] Krajský soud napadené rozhodnutí přezkoumal v intencích žalobních bodů, přičemž vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu ( a 2 , , dále jen ), a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná.

[6] Z obsahu správních spisů bylo zjištěno, že k žádosti ze dne 2.5.2016 o invalidní důchod od skončení výplaty nemocenských dávek byl žalobce posuzován OSSZ v Opavě dne 14.6.2016 se závěrem, že se jedná o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav s poklesem pracovní schopnosti v míře 10 %, s posudkovým hodnocením dle kap. IX, odd. A, položce 7a přílohy k vyhl. č. Rozhodnutím ze dne 23.6.2016 byla žádost o invalidní důchod zamítnuta. V námitkovém řízení posudkově zdravotní stav hodnotil lékař žalované dne 4.10.2016 se závěrem, že z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu dochází k poklesu pracovní schopnosti o 20 % s posudkovým hodnocením dle kap. IX, odd. A, položce 7a přílohy k vyhl. č. o 10 % a vzhledem k dalšímu postižení zdravotního stavu se podle cit. vyhl. zvyšuje tato hodnota o 10 %, na celkových 20 %.

[7] Posudkem posudkové komise MPSV ČR v Ostravě ze dne 1.6.2017, který zdejší soud vyžádal v tomto řízení, bylo prokázáno, že u žalobce k datu napadeného rozhodnutí se jedná o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav daný stavem po implantaci kardiodefibrilátoru 19.11.2015 – sekundární prevence pro synkopy, kolapsové stavy se ztrátou vědomí při komorové arytmii, dále poruchou přizpůsobení, převážně úzkostnou reakcí (03/2016), stavem po operaci pro šedý zákal oboustranně 04, 05/2016, stavem po operaci levého palce v 08/2016 pro rupturu šlachy dlouhého natahovače z 05/2016, vleklým víceetážovým bolestivým páteřním syndromem, t.č. v remisi. Posuzovaný pro dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav k datu rozhodnutí ČSSZ ze dne 7.10.2016 nebyl schopen práce fyzicky náročné, se zvedáním těžších břemen, ve vynucených polohách, v riziku úrazu, ve výškách, s vibracemi, v blízkosti elektromagnetického pole. Nebyl schopen pracovat jako řidič profesionál. Byl schopen lehké manuální práce s výše uvedeným omezením, byl schopen rekvalifikace zaučením. Rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu byla srdeční arytmie s primoimplantovaným kardiodefibrilátorem v rámci sekundární prevence 9.11.2015. Stav odpovídal příloze k vyhl.č. , kapitole IX, oddílu A, položce 7, písm. a). Vzhledem k tomu, že se jednalo o stav bez omezení srdeční funkce a celkové výkonnosti při běžném zatížení, kdy kardiogenní synkopy byly vyřešeny implantací kardiodefibrilátoru, odpovídal stav 10 % poklesu pracovní schopnosti. Vzhledem k nemožnosti využít dosavadní kvalifikace a praxe zvyšuje posudková komise o dalších 10 % na celkových 20 %.

[8] Vzhledem k tomu, že stěžejní otázkou v předmětné věci bylo posouzení zdravotního stavu, soud byl povinen si vyžádat odborný lékařský nález. V soudním řízení ve věcech důchodového pojištění posuzuje zdravotní stav žalobců ve vztahu k určení invalidity a jejího stupně Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR svými posudkovými komisemi (§ 4 odst. 2 zákona č. 582/91 Sb.). Tato komise je oprávněna nejen k celkovému posouzení zdravotního stavu a dochované pracovní schopnosti žalobce, ale též k posouzení schopnosti soustavné výdělečné činnosti a k zaujetí posudkového závěru o invaliditě, jejím vzniku, trvání a zániku. Z tohoto důvodu byl vypracován odborný lékařský posudek posudkovou komisí MPSV ČR v Ostravě. Posudek této komise považuje soud za stěžejní důkaz. Posudková komise podala posudek v řádném složení, stanoveném v ust. , neboť v komisi vedle posudkové lékařky byl odborný lékař internista. Posudek byl vypracován s náležitostmi uvedenými v ust. vyhl. č. na základě zdravotní dokumentace žalobce, zejména nálezů kardiologických. Žalobce byl u jednání komise přítomen. Posudková komise vyslovila zcela shodný posudkový závěr s posudkovým lékařem žalované v námitkovém řízení a pokles pracovní schopnosti s určením rozhodujícího onemocnění hodnotila zcela ve shodě s tímto lékařem. Svá zjištění opřela o odborné lékařské nálezy několika odborníků, na které posudková komise ve svém posudku odkázala. Krajský soud s ohledem na výše uvedené neměl důvod zpochybnit úplnost, přesvědčivost a zejména objektivnost posouzení zdravotního stavu žalobce. Na tomto místě soud opakuje, že posudková komise byla řádně odborně obsazena, měla k dispozici odborné lékařské nálezy a žalobce byl vyšetřen i u jednání komise; soud nemá důvod zpochybňovat erudici posudkového orgánu. Závěr posudku koresponduje s výsledky odborných lékařských vyšetření, na které posudková komise odkázala. Soud nezpochybnil posudek ani s ohledem na námitky žalobce.

[9] Soud s ohledem na výše uvedené nezpochybnil, že u žalobce z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu dochází k poklesu pracovní schopnosti, avšak v míře, která nezakládá invaliditu. Při určování míry poklesu pracovní schopnosti se vychází ze zdravotního stavu doloženého výsledky funkčních vyšetření, nikoliv ze subjektivních stesků posuzované osoby. Pro stanovení procentní míry poklesu pracovní schopnosti je nutné určit zdravotní postižení, která jsou příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu pojištěnce, a jejich vliv na pokles pracovní schopnosti pojištěnce ( vyhl. č. ). Je-li příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu pojištěnce více zdravotních postižení, jednotlivé hodnoty procentní míry poklesu pracovní schopnosti stanovené pro jednotlivá zdravotní postižení ne nesčítají; v tomto případě se určí, které zdravotní postižení je rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu, a procentní míra poklesu pracovní schopnosti se stanoví podle tohoto zdravotního postižení se zřetelem k závažnosti vlivu ostatních zdravotních postižení na pokles pracovní schopnosti pojištěnce. Za rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu se považuje takové zdravotní postižení, které má nejvýznamnější dopad na pokles pracovní schopnosti pojištěnce ( vyhl. č. ). U žalobce rozhodující příčinou, jak již uvedeno v odstavci [7] tohoto rozsudku, k datu napadeného rozhodnutí byla srdeční arytmie s primoimplantovaným kardiodefibrilátorem, dle odborných lékařských nálezů, pak arytmie nezachycena, kardiopulmonálně kompenzován, bez dušnosti, dle echokardiografie dobrá funkce nedilatované levé komory s EFLK 65 %, hraniční hypertrofie IVS, fyziologická porucha relaxace LK, dobrá funkce PK. V příloze vyhlášky o posuzování invalidity č. , jsou stanoveny procentní míry poklesu pracovní schopnosti. Kapitola IX je věnována postižení srdce a oběhové soustavě. V oddílu A jsou uvedena postižení srdeční. Posudkové orgány žalobce hodnotily v uvedené kapitole a oddílu dle položky 7 – arytmie, synkopy. S ohledem na závěry odborných lékařských nálezů pak pokles pracovní schopnosti byl hodnocen dle písmene a) - stavy bez omezení srdeční funkce a celkové výkonnosti při běžném zatížení, izolovaná synkopa bez strukturálního onemocnění srdce, neurokardiogenní synkopy s dostatečně dlouhými prodromy, kardiogenní synkopy vyřešené implantací kardiostimulátoru či katetrizační ablací. Míra poklesu pracovní schopnosti pro toto postižení je dána 10 %. Posudková komise MPSV pak shodně s lékařem žalované České správy sociálního zabezpečení navýšila tuto výši o dalších maximálně možných 10 procentních bodů dle ust. § 3 vyhlášky o posuzování invalidity. Pro uznání invalidity alespoň prvního stupně je nutno, aby pracovní schopnost poklesla nejméně o 35 % (§ 39 zákona č. 155/19995 Sb.).

[10] Vzhledem k výše uvedenému soud nepřisvědčil žalobci, že žalovaná nezjistila dostatečně skutkový stav. Ke zcela shodnému závěru ve svém posudku dospěla i posudková komise MPSV. Žalovaná rozhodla na základě posudku o invaliditě, který pro ni v námitkovém řízení vypracoval její posudkový lékař. Zdravotní stav a pracovní schopnosti fyzických osob za účelem posouzení invalidity dle posuzují okresní správy sociálního zabezpečení a v námitkovém řízení invaliditu posuzuje samotná Česká správa sociálního zabezpečení ( ). V souzené věci nejdříve invaliditu posoudil lékař OSSZ dne 14.6.2016 a v námitkovém řízení lékař žalované dne 4.10.2016). Soud tak nepřisvědčil ani námitce, že v průběhu správního řízení nebyl vypracován znalecký posudek. Řízení o invaliditě má svá specifika, mezi která patří i posuzování zdravotního stavu, jak uvedeno výše v tomto odstavci, a proto ve správním řízení nemá místo ustanovování znalců, zapsaných do seznamu znalců u krajských soudů, k posouzení invalidity.

[11] Soud neshledal v řízení před správním orgánem procesní vady, v důsledku kterých by bylo přezkoumávané rozhodnutí nezákonné, ani zneužití správního uvážení, jak žalobce v části III. své žaloby namítal.

[12] Vzhledem k výše uvedenému soud vyhodnotil žalobu jako nedůvodnou a ve smyslu ust. ji zamítl. Soud při přezkoumání napadeného rozhodnutí respektoval ust. a 2 , vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu.

[13] Výrok o náhradě nákladů řízení žalobce je odůvodněn ust. , neboť žalobce nebyl ve věci úspěšný.

P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí l z e podat kasační stížnost ve lhůtě do dvou

týdnů ode dne doručení tohoto rozhodnutí. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

V Ostravě dne 28. června 2017

JUDr. Jana Záviská

samosoudkyně