Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

Na 221/2017 - 9

U S N E S E N Í

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Davida Hipšra a soudců JUDr. Pavla Molka a JUDr. Tomáše Foltase v právní věci navrhovatele: P. Š., v řízení o návrhu na zahájení přezkumného řízení,

t a k t o :

I. Návrh s e o d m í t á .

II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení.

O d ů v o d n ě n í :

[1] Nejvyššímu správnímu soudu byl dne 12. 6. 2017 doručen navrhovatelův přípis ve věci „Stížnost na orgány moci výkonné. Žádám o přezkumné řízení proti usnesení Krajského soudu v Ostravě soudu odvolacímu“. V tomto přípise navrhovatel žádá o zahájení přezkumného řízení ve vztahu k usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 31. 3. 2017, č. j. - 158, a č. j. - 165, jimiž krajský soud rozhodoval ve věci žaloby Pražské plynárenské, a. s. o zaplacení částky 32 260 Kč s příslušenstvím proti navrhovateli v pozici žalovaného.

[2] Nejvyšší správní soud nejprve posuzoval svou pravomoc o věci rozhodovat. Podle soudy ve správním soudnictví rozhodují o žalobách proti rozhodnutím vydaným v oblasti veřejné správy orgánem moci výkonné, orgánem územního samosprávného celku, jakož i fyzickou nebo právnickou osobou nebo jiným orgánem, pokud jim bylo svěřeno rozhodování o právech a povinnostech fyzických a právnických osob v oblasti veřejné správy, o ochraně proti nečinnosti správního orgánu, o ochraně před nezákonným zásahem správního orgánu, o kompetenčních žalobách, a dále ve věcech volebních a ve věcech místního a krajského referenda, ve věcech politických stran a politických hnutí nebo o zrušení opatření obecné povahy nebo jeho částí pro rozpor se zákonem. Řízení ve věcech soukromoprávních naproti tomu spadá do pravomoci soudů v občanském soudním řízení (srov. a , ). Nejvyšší správní soud je přitom vrcholným soudním orgánem ve věcech patřících do pravomoci soudů ve správním soudnictví ( ).

[3] Ve svém návrhu se navrhovatel dožaduje přezkumu rozhodnutí krajského soudu vydaných v občanskoprávním řízení. Nejvyšší správní soud ani specializované senáty krajských soudů však nejsou věcně ani funkčně příslušné k posouzení zákonnosti rozhodnutí vydaných v občanském soudním řízení. Nejvyšší správní soud proto není věcně ani funkčně příslušný k vyřízení navrhovatelova podání.

[4] Vzhledem k tomu, že navrhovatel svým podáním brojí proti rozhodnutí soudu, je toto podání opravným prostředkem, nikoliv podáním, kterým se zahajuje řízení samé. Nejvyšší správní soud proto uzavřel, že není na místě postupovat podle , neboť jak uvedl například v usnesení ze dne 22. 8. 2006, č. j. - 21, „‚Žalobou‘ ve smyslu věty druhé nutno rozumět toliko podání, kterým se zahajuje řízení před soudem první instance v některé z forem řízení podle , nikoli však též opravný prostředek, který svým obsahem odpovídá některému z opravných prostředků upravených v .“ (srov. obdobně usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 8. 9. 2011, č. j. - 5).

[5] Příslušnost soudu je jednou z podmínek řízení, která musí být dána, aby soud mohl o konkrétní věci rozhodovat. Není-li dána a nelze-li věc postoupit věcně a místně příslušnému soudu či podání odmítnout podle , musí to být důvodem k odmítnutí podání podle Nedostatek podmínky řízení spočívající v tom, že ve věci musí být dána věcná a funkční příslušnost soudu, který má věc rozhodnout, je v daném případě neodstranitelný, neboť není žádného soudu, který by o podání podatele mohl rozhodnout. Nejvyšší správní soud proto z uvedených důvodů návrh podle odmítl.

[6] Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o , podle kterého žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, byl-li návrh odmítnut.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 29. června 2017

Mgr. David Hipšr

předseda senátu