Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

7 As 159/2017 - 17

R O Z S U D E K

J M É N E M R E P U B L I K Y

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Tomáše Foltase a soudců Mgr. Davida Hipšra a JUDr. Pavla Molka v právní věci žalobkyně: Ing. J. P., proti žalovanému: Ministerstvo práce a sociálních věcí, se sídlem Na Poříčním právu 1/376, Praha 2, v řízení o kasační stížnosti žalobkyně proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 31. 3. 2017, č. j. - 3,

t a k t o :

I. Kasační stížnost s e z a m í t á .

II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení.

O d ů v o d n ě n í :

I.

[1] Rozhodnutí Ministerstva práce a sociálních věcí ze dne 16. 1. 2017, č. j. MPSV 2016/245982 - 421/1, bylo zamítnuto odvolání žalobkyně a potvrzeno rozhodnutí Úřadu práce České republiky – krajské pobočky ve Zlíně ze dne 11. 10. 2016, č. j. VSC 1716/2016 - MB, kterým byla žalobkyně vyřazena z evidence uchazečů o zaměstnání z důvodu maření součinnosti s úřadem práce.

II.

[2] Uvedená rozhodnutí napadla žalobkyně správní žalobou doručenou Krajskému soudu v Brně dne 21. 3. 2017. Krajský soud v Brně usnesením ze dne 31. 3. 2017, č. j. - 3, věc postoupil Krajskému soudu v Ostravě jako soudu místně příslušnému. V odůvodnění uvedl, že ve věcech zaměstnanosti je podle místně příslušný soud, v jehož obvodu má navrhovatel bydliště nebo sídlo, popř. v jeho obvodu se zdržuje. Žalobkyně přitom bydlí v obvodu Krajského soudu v Ostravě. Místně příslušným je proto Krajský soud v Ostravě, kterému byla proto věc podle postoupena.

III.

[3] Žalobkyně napadla usnesení krajského soudu kasační stížností. Namítla, že místně příslušným je Krajský soud v Brně a nikoliv Krajský soud v Ostravě. Místní příslušnost se určuje podle sídla správního orgánu I. stupně, přičemž rozhodnutí v prvním stupni vydal Úřad práce - krajská pobočka ve Zlíně. Navrhla zrušení usnesení Krajského soudu v Brně a vrácení mu věci k dalšímu řízení.

IV.

[4] Nejvyšší správní soud připustil kasační stížnost k věcnému projednání i přesto, že stěžovatelka nezaplatila soudní poplatek a není zastoupena advokátem. Z konstantní judikatury zdejšího soudu totiž vyplývá, že podáním kasační stížnosti proti rozhodnutí krajského soudu o procesní otázce nevzniká stěžovateli poplatková povinnost za kasační stížnost. V řízení o kasační stížnosti proti procesnímu usnesení krajského soudu se neuplatní ani ustanovení a 2 , stěžovatel tedy nemusí být v řízení o takovéto kasační stížnosti zastoupen advokátem. K tomu srov. usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 9. 6. 2015, č. j. - 19, či rozsudky téhož soudu ze dne 3. 12. 2015, č. j. - 61, ze dne 22. 9. 2016, č. j. - 18 atp.

V.

[5] Nejvyšší správní soud posoudil kasační stížnost v mezích jejího rozsahu a uplatněných důvodů a zkoumal přitom, zda napadené rozhodnutí netrpí vadami, k nimž by musel přihlédnout z úřední povinnosti ( a 4 ).

[6] Kasační stížnost není důvodná.

[7] Místní příslušnost správních soudů je upravena v až 5 , kde se uvádí, že „(1) Nestanoví-li tento nebo zvláštní zákon jinak, je k řízení věcně příslušný krajský soud. (2) Nestanoví-li tento nebo zvláštní zákon jinak, je k řízení místně příslušný soud, v jehož obvodu je sídlo správního orgánu, který ve věci vydal rozhodnutí v prvním stupni nebo jinak zasáhl do práv toho, kdo se u soudu domáhá ochrany. Má-li tento správní orgán sídlo mimo obvod své působnosti, platí, že má sídlo v obvodu své působnosti. (3) Ve věcech důchodového pojištění a dávek podle zvláštních předpisů vyplácených spolu s důchody a ve věcech zaměstnanosti, ochrany zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele, dávek státní sociální podpory, dávek pěstounské péče, dávek pro osoby se zdravotním postižením, průkazu osoby se zdravotním postižením, příspěvku na péči a dávek pomoci v hmotné nouzi je k řízení příslušný krajský soud, v jehož obvodu má navrhovatel bydliště nebo sídlo, popřípadě v jehož obvodu se zdržuje. (4) Byl-li návrh ve věci správního soudnictví podán u soudu, který není věcně příslušný k jeho vyřízení, postoupí jej tento soud k vyřízení soudu věcně a místně příslušnému. Byla-li věc nesprávně postoupena Nejvyššímu správnímu soudu, vrátí ji Nejvyšší správní soud krajskému soudu, který ji postoupil, nebo ji postoupí krajskému soudu věcně a místně příslušnému. (5) Není-li soud, u něhož byl návrh podán, k jeho vyřízení místně příslušný, postoupí jej k vyřízení soudu příslušnému. Nesouhlasí-li tento soud s postoupením věci, předloží spisy k rozhodnutí o příslušnosti Nejvyššímu správnímu soudu. Rozhodnutím Nejvyššího správního soudu o této otázce jsou soudy vázány.“

[8] Z tedy vyplývá, že nestanoví-li zákon jinak, je k řízení místně příslušný soud, v jehož obvodu je sídlo správního orgánu, který ve věci vydal rozhodnutí v prvním stupni nebo jinak zasáhl do práv toho, kdo se u soudu domáhá ochrany. Jinak však zákon stanoví právě ve věcech zaměstnanosti, ve kterých je místně příslušný krajský soud, v jehož obvodu má navrhovatel bydliště nebo sídlo, popř. v jehož obvodu se zdržuje ( ).

[9] V § 7 odst. 3 s ř. s. je tedy obsaženo speciální pravidlo pro určení místní příslušnosti krajských soudů v případě některých věcí, mezi které patří i věci zaměstnanosti. Jde o zákonnou výjimku z obecného pravidla pro určení místní příslušnosti podle odstavce 2 (srov. formulaci „nestanoví-li tento nebo zvláštní zákon jinak“). Jak přitom konstatoval Nejvyšší správní soud např. v usnesení ze dne 13. 3. 2013, č. j. - 43, místní příslušnost správních soudů „ve věcech zaměstnanosti“ pokrývá agendu v oboru působnosti Ministerstva práce a sociálních věcí a jemu podřízených správních úřadů ve věcech upravených zákonem o zaměstnanosti, tj. i věci vyřazení z evidence uchazečů o zaměstnání.

[10] I z odborné literatury vyplývá, že ve věcech zaměstnanosti se místní příslušnost určuje podle bydliště účastníka řízení. Srov. např. POTĚŠIL, L., ŠIMÍČEK, V. a kol. , Komentář. Praha: Leges, 2014, s. 61 a násl., kde se uvádí, že „obsahuje speciální pravidlo pro určení místní příslušnosti krajských soudů v případě věcí důchodového pojištění a dávek podle zvláštních předpisů vyplácených spolu s důchody. Jde o výjimku z obecného pravidla pro určení místní příslušnosti podle odstavce 2, se kterou ovšem předmětný odstavec 2 přímo počítá (…). S účinnosti od 26. 11. 2012 byla (srov. ) působnost tohoto ustanovení se speciálním pravidlem pro určení místní příslušnosti rozšířena na věci, v nichž přísluší rozhodovat Úřadu práce České republiky, a to za účelem pokud možno rovnoměrného rozprostření dané agendy mezi jednotlivé krajské soudy (...). Jde o věci zaměstnanosti, ochrany zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele, dávek státní sociální podpory, dávek pro osoby se zdravotním postižením, průkazu osoby se zdravotním postižením, příspěvku na péči a dávek pomoci v hmotné nouzi. (…) V těchto všech věcech je k vedení řízení místně příslušný krajský soud, v jehož obvodu má žalobce bydliště, sídlo, případně, v jehož obvodu se zdržuje.“

[11] Stěžovatelka přitom v žalobě uvedla bydliště, které spadá do obvodu Krajského soudu v Ostravě. Ani v kasační stížnosti netvrdila, že nebydlí (nezdržuje se) v obvodu uvedeného soudu. Místně příslušným je proto podle Krajský soud v Ostravě. Krajský soud v Brně tedy nepochybil, pokud věc podle věta první postoupil místně příslušnému Krajskému soudu v Ostravě.

[12] S ohledem na výše uvedené dospěl Nejvyšší správní soud k závěru, že kasační stížnost není důvodná, a proto ji zamítl ( věta druhá ).

[13] Soud rozhodl o náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti podle věty první za použití Stěžovatelka nebyla v řízení o kasační stížnosti úspěšná, proto nemá právo na náhradu nákladů řízení. Žalovanému soud náhradu nákladů řízení nepřiznal, protože mu v řízení o kasační stížnosti nevznikly žádné náklady nad rámec běžné úřední činnosti.

P o u č e n í : Proti tomuto rozsudku n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 29. června 2017

JUDr. Tomáš Foltas

předseda senátu