Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

9 Azs 50/2017 - 23

- 24

pokračování

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Radana Malíka a soudců JUDr. Barbary Pořízkové a JUDr. Petra Mikeše, Ph.D., v právní věci žalobce: V. K., zast. Mgr. Závišem Löffelmannem, advokátem se sídlem Karlovo náměstí 671/24, Praha 1, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 3, Praha 7, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 8. 6. 2016, č. j. OAM-46/LE-LE05-LE05-2016, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 9. 2. 2017, č. j. – 55,

takto:

I. Kasační stížnost se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

III. Ustanovenému zástupci Mgr. Záviši Löffelmannovi, advokátu se sídlem Karlovo náměstí 671/24, Praha 1, se přiznává odměna za zastupování a náhrada hotových výdajů ve výši 4 114 Kč, která je splatná do 60 dnů od právní moci tohoto usnesení z účtu Nejvyššího správního soudu.

Odůvodnění:

I. Vymezení věci

[1] Žalobce (dále jen „stěžovatel“) se kasační stížností domáhá zrušení v záhlaví označeného rozsudku Městského soudu v Praze, kterým byla zamítnuta jeho žaloba proti shora uvedenému rozhodnutí žalovaného. Žalovaný jím rozhodl, že se stěžovateli neuděluje mezinárodní ochrana podle , , , a , o azylu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “).

[2] V průběhu správního řízení vyšlo najevo, že důvodem stěžovatelovy žádosti je obava z výkonu vojenské služby. Žalovaný ji nevyhodnotil jako azylově relevantní a nezjistil ani žádné jiné důvody, pro které by bylo namístě mezinárodní ochranu udělit. Zejména je třeba zmínit jeho závěr, dle kterého stěžovatele relevantně neohrožuje konflikt na východě Ukrajiny, neboť pobýval v západní části země.

[3] Městský soud se s tímto posouzením ztotožnil a zdůraznil, že žalovaný dostál svojí povinnosti dostatečně zjistit skutkový stav. Nemohl pochybit tím, že se nezabýval skutečnostmi, které nevyšly najevo v průběhu správního řízení; břemeno tvrzení tížilo stěžovatele.

II. Obsah kasační stížnosti a vyjádření žalovaného

[4] Stěžovatel podřadil důvody své kasační stížnosti pod , b) a d) , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “).

[5] Na několika místech kasační stížnosti předestřel argumenty, kterými dokládal tvrzení o nepřezkoumatelnosti napadeného rozsudku. Má za to, že městský soud pouze převzal posouzení žalovaného, nevypořádal všechny námitky a nepřihlédl ke zhoršující se situaci na Ukrajině.

[6] Dále se domnívá, že v jeho věci došlo k pochybení při zjišťování skutkového stavu, jelikož úředník, který s ním vedl pohovor, nepostupoval tak, aby zjistil skutečnosti relevantní pro udělení mezinárodní ochrany. Dle jeho názoru byl městský soud při posouzení této otázky veden chybným názorem na rozložení důkazního břemene.

[7] Z uvedených důvodů navrhl, aby Nejvyšší správní soud zrušil jak napadený rozsudek, tak rozhodnutí žalovaného a věc mu vrátil k dalšímu řízení.

[8] Žalovaný ve svém vyjádření zdůraznil, že stěžovatel v kasační stížnosti prakticky opakuje žalobní námitky, aniž by reagoval na jejich vypořádání městským soudem. Přitom již v žalobě byla jeho argumentace velmi obecná a odůvodnění městského soudu je navzdory tomu konkrétní a precizní. Za těchto okolností považuje kasační stížnost za nedůvodnou, účelovou a nepřesahující vlastní zájmy stěžovatele, proto navrhl její odmítnutí, případně zamítnutí.

III. Právní hodnocení Nejvyššího správního soudu

[9] Nejvyšší správní soud nejprve posoudil formální náležitosti kasační stížnosti a shledal, že byla podána včas, osobou k tomu oprávněnou, směřuje proti rozhodnutí, proti kterému je podání kasační stížnosti přípustné, a stěžovatel je zastoupen advokátem ( a násl. ).

[10] Ve věcech mezinárodní ochrany se v souladu s dále zabýval otázkou, zda kasační stížnost svým významem podstatně přesahuje zájmy stěžovatele. Pokud by tomu tak nebylo, odmítl by ji jako nepřijatelnou. Pro vymezení institutu nepřijatelnosti a jeho dopadů do soudního řízení správního odkazuje na své usnesení ze dne 26. 4. 2006, č. j. - 39, publ. pod č. 933/2006 Sb. NSS, v němž neurčitý právní pojem „přesah vlastních zájmů stěžovatele“ vyložil.

[11] V projednávané věci přesah vlastních zájmů stěžovatele neshledal. Vytýkaných pochybení s potenciálním dopadem do hmotněprávního postavení stěžovatele se městský soud nedopustil. Argumentace týkající se nedostatečně zjištěného skutkového stavu nemohla k přijatelnosti kasační stížnosti vést, neboť byla zcela obecná a nijak konkrétně nepopisovala, jak mělo být do stěžovatelových práv zasaženo.

[12] Námitky nepřezkoumatelnosti napadeného rozsudku nebyly opodstatněné. Skutečnost, že městský soud se ztotožnil s posouzením žalovaného, neznamená, že pouze převzal jeho názory, a nepřezkoumatelnost napadeného rozsudku nezpůsobuje. Stěžovatelovy námitky byly navíc natolik obecné, že městskému soudu v podstatě neposkytovaly prostor pro to, aby závěry žalovaného přehodnocoval. Lichá je také námitka, že městský soud se dostatečně nezabýval argumentací vztahující se k rozložení důkazního břemene a nedostatečnému zjištění skutkového stavu, neboť na ni podrobně reagoval v prvním odstavci na straně 5 napadeného rozsudku. Není ani pravda, že by se nezabýval situací na Ukrajině; vyjadřoval se k ní v pátém odstavci na straně 4 rozsudku.

[13] Námitky týkající se rozložení důkazního břemene a nedostatečně zjištěného skutkového stavu ve správním řízení byly natolik obecné, že k přijatelnosti kasační stížnosti nemohly vést. Stěžovatel pouze tvrdil, že městský soud byl v této otázce veden nesprávným právním názorem a že úředník, který vedl se stěžovatelem pohovor v průběhu správního řízení, nepostupoval tak, aby byly zjištěny veškeré okolnosti relevantní pro možné udělení mezinárodní ochrany, a nebylo přihlédnuto ke specifikům jeho případu. Neuvedl však jedinou konkrétní skutečnost, pro kterou by jeho případ měl být specifický, která nebyla ve správním řízení zjištěna a která by měla vést k udělení mezinárodní ochrany. Nepřinesl tak jediný důvod, pro který by bylo možné o přijatelnosti jeho kasační stížnosti uvažovat.

IV. Závěr a náklady řízení

[14] Za těchto okolností Nejvyšší správní soud neshledal důvod pro přijetí kasační stížnosti k věcnému projednání a konstatuje, že svým významem podstatně nepřesahuje vlastní zájmy stěžovatele, a proto ji ve smyslu ustanovení shledal nepřijatelnou a odmítl ji.

[15] Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení , větu první, , ve spojení s ustanovením , dle kterého nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, bylo-li řízení zastaveno nebo žaloba odmítnuta.

[16] Stěžovateli byl usnesením městského soudu ze dne 9. 9. 2016, č. j. – 26, ustanoven zástupcem Mgr. Záviš Löffelmann, advokát se sídlem Karlovo náměstí 671/24, Praha 1. Podle , věty poslední, zástupce ustanovený v řízení před krajským soudem, je-li jím advokát, zastupuje navrhovatele i v řízení o kasační stížnosti. Podle první věty téhož ustanovení, ve spojení s , zástupci stěžovatele, který mu byl soudem ustanoven k ochraně jeho práv, hradí hotové výdaje a odměnu za zastupování stát.

[17] Ustanovený zástupce učinil v řízení před Nejvyšším správním soudem jeden úkon právní služby, kterým je písemné podání ve věci samé – podání kasační stížnosti [ , o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb , ve znění účinném pro posuzovanou věc (dále jen „ “)]. Za jeden úkon právní služby zástupci stěžovatele náleží mimosmluvní odměna ve výši 3 100 Kč [ ve spojení s bodem 5. advokátního tarifu], a dále 300 Kč paušální náhrady hotových výdajů podle advokátního tarifu. S ohledem na skutečnost, že advokát je plátcem daně z přidané hodnoty (dále jen „DPH“), zvyšuje se částka přiznané odměny podle ustanovení , věty druhé, o DPH ve výši 21 %, tj. o částku 714 Kč. Celková výše odměny ustanoveného zástupce tak činí 4 114 Kč. Tato částka mu bude vyplacena z účtu Nejvyššího správního soudu do 60 dnů ode dne právní moci tohoto usnesení.

Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 10. května 2017

JUDr. Radan Malík

předseda senátu