Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

20 Ad 1/2017 - 32

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní JUDr. Janou Záviskou v právní věci žalobkyně E. Ś., proti žalované České správě sociálního zabezpečení se sídlem Praha 5, Křížová 25, k žalobě proti správnímu rozhodnutí žalované ze dne 18.10.2016, o výši invalidního důchodu,

t a k t o :

I. Rozhodnutí žalované ze dne 18.10.2016 s e z r u š u j e a věc se vrací žalované k dalšímu řízení.

II. Žádnému z účastníků s e n e p ř i z n á v á náhrada nákladů řízení.

O d ů v o d n ě n í :

I.

[1] Žalobkyni byla zamítnuta žádost o změnu výše invalidního důchodu z důvodu zhoršení zdravotního stavu.

[2] Žalobkyně v zákonné lhůtě podala u zdejšího soudu žalobu, ve které uvedla, že její zdravotní stav se nadále zhoršuje, odkázala na vyšetření u MUDr. A. ze dne 3.11.2016 a posudkové hodnocení zdravotního stavu považovala za neobjektivní.

[3] Žalovaná k žalobě ve svém písemném vyjádření ze dne 23.1. 2017 popřela důvodnost žaloby, odkázala na posudky o zdravotním stavu žalobkyně vyhotovené ve správním řízení. Protože žalobkyně v žalobě zpochybňuje správnost stanovení míry procentuálního poklesu vzhledem ke svému skutečnému zdravotnímu stavu, žalovaná navrhla ve smyslu ust. , v platném znění, vyhotovení nového posudku u příslušné posudkové komise MPSV ČR (dále jen PK MPSV).

[4] Napadeným rozhodnutím žalovaná námitky zamítla a své rozhodnutí ze dne 21.7.2017 č.j. 645 926 2161 potvrdila. V odůvodnění uvedla, že žalobkyni byla rozhodnutím ze dne 21.7.2016 zamítnuta žádost o o změnu výše invalidního důchodu z důvodu zhoršení zdravotního stavu podle ust. , o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a pro nesplnění podmínek ust. citovaného zákona, neboť dle posudku Okresní správy sociálního zabezpečení Karviná ze dne 29.6.2016 je účastnice řízení nadále invalidní pro invaliditu druhého stupně dle ust. , ve znění pozdějších přepisů. V rámci řízení o námitkách bylo novým posudkem o invaliditě vypracovaným Českou správou sociálního zabezpečení dne 13.10.2016 zjištěno, že se jedná o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav ve smyslu ust. , ve znění pozdějších předpisů. Účastnice řízení je invalidní dle ust. , ve znění pozdějších předpisů. Z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesla pracovní schopnost účastnice řízení o 50 %. Účastnice řízení je po vzniku invalidity druhého stupně schopna vykonávat soustavnou výdělečnou činnost jen s podstatně menšími nároky na tělesné schopnosti. Rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu účastnice řízení s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti je zdravotní postižení uvedené v kapitole X (Postižení dýchací soustavy), oddílu B (Dolní dýchací cesty), položce 5b (jiná postižení plic, pohrudnice, středně těžké funkční postižení) přílohy k vyhlášce Ministerstva práce a sociálních věcí č. 359/2009 sb., kterou se stanoví procentní míry poklesu pracovní schopnosti a náležitosti posudku o invaliditě a upravuje posuzování pracovní schopnosti pro účely invalidity (vyhláška o posuzování invalidity), pro které se stanovuje míra poklesu pracovní schopnosti v rozmezí 30 – 50 %. V uvedeném rozmezí stanovil lékař České správy sociálního zabezpečení míru poklesu pracovní schopnosti účastnice řízení, s přihlédnutím k charakteru a stupni zdravotního postižení a celkovému zdravotnímu stavu (dalším zdravotním postižením uvedeným v diagnostickém souhrnu), horní hranicí daného procentního rozmezí, tj. ve výši 50 %. Procentní míra poklesu pracovní schopnosti se ve smyslu ust. citované vyhlášky nemění. Zdravotní postižení není takového stupně a rozsahu, aby odůvodňovalo stanovení vyšší míry poklesu pracovní schopnosti. Nejde o těžké funkční postižení.

II.

[5] Z obsahu správních spisů bylo zjištěno, že žalobkyně dne 18.5.2016 požádala o změnu výše invalidního důchodu z důvodu zhoršení zdravotního stavu. Dne 29.6.2016 zdravotní stav posoudil lékař OSSZ v Karviné se závěrem, že žalobkyně je nadále invalidní ve druhém stupni, s posudkovým hodnocením dle kapitoly X, odd. B, pol. 3b přílohy k vyhl. č. se závěrem, že rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu je astma bronchiale pod částečnou kontrolou, chronická perzistující forma, středně závažná reversibilní obstrukce. Rozhodnutím ze dne 21.7.2016 žalovaná žádost o změnu výše invalidního důchodu zamítla s odůvodněním, že podle posudku Okresní správy sociálního zabezpečení Karviná ze dne 29.6.2016 je účastník řízení podle ustanovení o důchodovém pojištění (dále jen zdp) invalidní pro invaliditu druhého stupně. V námitkovém řízení byl zdravotní stav lékařem žalované posuzován znovu dne 13.10.2016 sice se shodným posudkovým závěrem, že nadále se jedná o invaliditu druhého stupně, ale s posudkovým hodnocením dle kap. X, odd. B, položky 5b) přílohy k vyhl. č. s poklesem pracovní schopnosti v míře 50 %. Na základě posudku ze dne 13.10. 2016 bylo vydáno rozhodnutí napadené v tomto soudním řízení.

[6] Posudkem posudkové komise MPSV ČR v Ostravě ze dne 24.4.2017, který byl vypracován k žádosti soudu, bylo prokázáno, že u žalobkyně k datu napadeného rozhodnutí se jednalo o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav daný postradiační plicní fibrózou a postrad. změnami mediastiny a srdce, tumorem předního mediastina prorůstajícího do přední stěny hrudní a usurující sternum, histologicky extragonadálním dyserminumem, o zdravotní stav po radioterapii hrudníku - r. 1992, po chemoterapii - r. 1992 a 1993, po implantaci mechnické aortální chlopně pro aortální stenózu v 07/2014, po plastice bulbu aorty, aortokoronární by-pass, kombinovanou mitrální vadu pro riziko t.č. neřešitelnou, o středně těžké persistující průduškové astma, úplavici cukrovou 2. typu léčenou PAD s diabetickou retinopatií, plochonoží a haluxy oboustranně, strumu, obezitu – 153 cm, 75 kg. Posudková komise MPSV vzhledem k průběhu nemoci došla k závěru, že posuzovaná pro dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, kdy dochází k progresi námahové dušnosti, ventilačních parametrů a změn na CT plic, k datu rozhodnutí ČSSZ ze dne 18.10.2016, nebyla schopna vykonávat pracovní činnost. Rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu byla postradiační plicní fibróza a postradiační změny mediastina a srdce, s výsledným významným funkčním postižením, kdy stav byl srovnatelný s kapitolou X, oddílem B, položkou 5, písm. c) přílohy k vyhl.č. , neboť se jedná o závažné funkční postižení dvou orgánů, vzájemně na sebe navazujících, srdce a plic s nepříznivou další prognózou, z rozmezí 70 – 80 % stanoví posudková komise dolní hranici 70 %. Stav je doložen operačním protokolem srdce ze dne 11.7.2014 a HRCT plic ze dne 17.1.2017. PK MPSV došla k odlišnému závěru proti lékaři OSSZ Karviná i ČSSZ Ostrava vzhledem k tomu, že měla k dispozici další lékařské nálezy, které prokazují závažnost stavu a vývoj nemoci. Datum vzniku invalidity třetího stupně je stanoven na 16.5.2016, kdy lékař TRN doložil zhoršování dušnosti. Od kontrolní lékařské prohlídky upouští vzhledem k charakteru postižení.

[7] Krajský soud provedeným řízením a dokazováním vzal za prokázané, že žalovaná ve správním řízení ve výsledku zhodnotila zdravotní stav žalobkyně jako dlouhodobě nepříznivý s poklesem pracovní schopnosti v míře 50 %, která zakládá invaliditu druhého stupně, a z tohoto důvodu nebylo žádosti o změnu výše invalidního důchodu vyhověno. Posudkem posudkové komise MPSV však bylo prokázán jiný skutkový stav.

III.

[8] Po zhodnocení provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná.

[9] Přezkoumává-li krajský soud k žalobě správní rozhodnutí žalované o nároku na důchodovou dávku podmíněnou zdravotním stavem, což v projednávané věci je nárok na invalidní důchod, je rozhodnutí soudu především závislé na odborném lékařském posudku. V soudním řízení ve věcech důchodového pojištění posuzuje zdravotní stav Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR svými posudkovými komisemi (§ 4 odst. 2 zákona č. 582/91 Sb.). Tato komise je oprávněná nejen k celkovému posouzení zdravotního stavu a dochované pracovní schopnosti žalobce, ale též k posouzení schopnosti soustavné výdělečné činnosti a k zaujetí posudkového závěru o invaliditě, jejím vzniku, trvání a zániku. Z tohoto důvodu byl vypracován odborný lékařský posudek posudkovou komisí MPSV ČR v Ostravě. Tento důkaz považuje soud za stěžejní. Posudková komise podala posudek v řádném složení, stanoveném v ust. , v platném znění, když zdravotní stav žalobkyně posuzoval s posudkovou lékařkou i odborný lékař internista, posudek obsahuje náležitosti uvedené v ust. vyhl. č. Komise na základě odborných lékařských nálezů, závěry kterých posudkové orgány ve správním řízení k dispozici neměly, dospěla k závěru, že pokles pracovní schopnosti u žalobkyně dosahuje míry, která zakládá invaliditu třetího stupně, neboť je v míře 70 %. Posudková komise míru poklesu pracovní schopnosti posudkově hodnotila odlišně oproti lékařům v předcházejícím správním řízení a svůj odlišný názor přesvědčivě odůvodnila. S ohledem na uvedené tak pokles pracovní schopnosti byl hodnocen podle kap. X, odd. B, pol. 5 písm. c) (jiná postižení plic, pohrudnice v těžké formě postižení), přílohy k vyhl.č. o 70 % (dolní hranice rozpětí 70 – 80 %). Soud posudek považuje za úplný, objektivní a přesvědčivý, a proto jej v celém rozsahu převzal. Závěr uvedeného posudku PK nezpochybnil u jednání soudu ani žalovaný správní orgán, když jednání se konalo bez účasti žalobkyně, která se řádně omluvila a souhlasila s projednáním žaloby bez její přítomnosti.

[10] Soud s ohledem na výše uvedené vzal za prokázané, že u žalobkyně z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu dochází k poklesu pracovní schopnosti v míře 70 %, což zakládá invaliditu třetího stupně se vznikem invalidity od 16.5.2016, když tento stav byl toho dne prokázán lékařským vyšetřením. Soud již jen opakuje, že neměl důvod zpochybňovat erudici posudkové komise a při vyhodnocování úplnosti a přesvědčivosti posudku soud přihlédl k tomu, že PK hodnotila zdravotní stav s ohledem na nová vyšetření zdravotního stavu. Posudek posudkové komise MPSV považuje soud z pohledu posudkového hodnocení za zcela objektivní.

[11] Podle ust. § 38 zdp pojištěnec má nárok na invalidní důchod, jestliže nedosáhl věku 65 let nebo důchodového věku, je-li důchodový věk vyšší než 65 let, a stal se

a) invalidním a získal potřebnou dobu pojištění, pokud nesplnil ke dni vzniku invalidity podmínky nároku na starobní důchod podle § 29, popřípadě, byl-li přiznán starobní důchod podle § 31, pokud nedosáhl důchodového věku, nebo

b) invalidním následkem pracovního úrazu.

[12] Podle ust. § 39 odst. 2 zákona o důchodovém pojištění, jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla a) nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 49 %, jedná se o invaliditu prvního stupně, b) nejméně o 50 %, avšak nejvíce o 69 %, jedná se o invaliditu druhého stupně, c) nejméně o 70 %, jedná se o invaliditu třetího stupně. Vzhledem k tomu, že u žalobkyně byl prokázán pokles pracovní schopnosti o 70 %, je nutno žalobkyni považovat za invalidní třetího stupně.

[13] S ohledem na výše uvedené, kdy v soudním řízení byl prokázán jiný skutkový stav oproti správnímu řízení před žalovanou, soud uznal důvodnost žaloby, přičemž při přezkoumávání napadeného rozhodnutí vycházel z ust. , (dále jen ), tzn. ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu, a rozhodnutí přezkoumal v mezích žalobních bodů. Napadené rozhodnutí soud zrušil pro vady řízení dle ust. , neboť žalovaná ve správním řízení nezjistila správně skutkový stav. Soud věc vrátil žalované k dalšímu řízení dle Žalovaná v dalším řízení znovu rozhodne o nároku na invalidní důchod, přičemž bude vycházet z právního názoru soudu, že žalobkyně je od 16.5.2016 invalidní ve třetím stupni.

[14] Výrok II. tohoto rozsudku je odůvodněn ust. , když úspěšná žalobkyně žádnou náhradu nákladů řízení neúčtovala.

P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí l z e podat kasační stížnost ve lhůtě do dvou týdnů ode dne doručení tohoto rozhodnutí. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí č. 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

V Ostravě dne 17. května 2017

JUDr. Jana Záviská

samosoudkyně