Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

62 A 135/2015 - 34

[OBRÁZEK]62A 135/2015-34

ČES KÁ REPUBLIKA

R O Z S U D E K

J M É N E M R E P U B L I K Y

Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Davida

Rause, Ph.D. a soudc ů Mgr. Kateřiny Kopečko vé , Ph.D. a Mgr. Petra Šebka v pr ávní

věci žalobce O. M., bytem R. 110, zastoupeného Mgr. Jaroslavem To polem,

advokátem se sídlem Na Zlatnici 301/2, Praha 4, proti žalovanému Kr ajskému úř adu

Zl í nského kraje, se sídlem třída To máše Bati 21, Zlín, o žalo bě proti rozhodnutí

Krajského úř adu Zlínského kraje ze dne 25.5.2015, č.j. KUZL-15521/2015,

t a k t o :

I. Žaloba se zamítá.

II. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení.

III. Žalo vané mu se náhrada nákladů říze ní ne při znává.

O d ů v o d n ě n í :

Žalobce se žalobou adreso vano u zdejšímu soudu domáhá zrušení rozhodnutí

Krajského úřadu Zlínského kr aje, odboru do pravy a silničního hospodářst ví,

ze dne 25.5.2015, č.j. KUZL-15521/2015, kterým bylo zamítnuto jeho odvol ání

[OBRÁZEK]pokračování - 2 - 62A 135/2015

a pot vrze no rozhodnutí Městského úřadu Uherské Hradiště, odboru dopravy,

ze dne 17.2.2015, č.j. MUUH-OD/81057/2014/VJ Spis/16408/2014. Žalobce

se podano u žalobo u domáhá zruše ní i výše uve deného pr vostupňo vé ho rozhodnutí.

I. Podstata věci

Městský úřad Uherské Hradiště, odbor dopravy (dále jen „pr vostupňo vý

orgán“), vydal dne 17.2.2015 rozhodnutí o ulože ní po kut y za spáchání správního

deliktu dle záko na č. , o pro vozu na pozemních

komunikacích a o změ nác h některých záko nů (záko n o silničním pro vo zu), v te hdy

platném znění (dále jen „zákon o silničním pro vozu“), kterého se žalobce dopustil tím,

že jako pro vo zo vatel osobního motorového vozidl a RZ ... v rozporu s § 10 odst. 3

zákona o silničním pro vo zu nezajistil, aby při užití vo zidl a na po zemní komunikaci

byl y dodr žo vány po vi nnosti řidiče a pravidla pro vo zu stano vená tímto zákonem, neboť

dne 4.9.2014 ve 14:40 neustano vený řidič jím provo zo vaného vozi dla v obci Uherské

Hradiště, na Zelném trhu, u domu č.p. 413, v rozporu s dopravní znač kou IP 25a

„Zó na s par ko vacím automatem mimo vyhrazené parko viště “ s dodatko vo u tabulí

„zákaz st ání bez uhr aze ní sjednané ceny par ko vného “ zaparko val na t akto označeném

par ko višti, aniž by uhradil par ko vací poplatek. Tímto jednáním tak porušil § 4 písm. c)

zákona o silničním pro vo zu. Za výše uve dené jednání byl a žalobci ulo žena pokuta ve

výši 2000 Kč spolu s povinností uhradit náklady řízení.

Proti tomuto rozhodnutí po dal žalobce blanketní odvolání, které žalo vaný

svým rozhodnutím ze dne 25.5.2015, č.j. KUZL-15521/2015, zamítl a pot vrdil

rozhodnutí pr vost upňo vé ho orgánu, nebo ť shledal, že bylo vydáno v souladu

se zákonem.

Te nto závěr žalovaného nyní žalobce napadá podano u žalobo u.

II. Shrnutí ar gument ace žalobce

Žalobce předně namítá, že pr vostupňo vým orgánem nebyly pro ve deny

dostatečné kroky ke zjištění osoby pachatele přestupku. Je toho názoru,

že pr vostupňo vý orgán zahájil řízení v rozporu s § 125f odst. 4 zákona o silničním

pro vozu.

Uvádí, že pr vost upňo vý orgán se bez dalšího spokojil se skutečností,

že zásilka s předvoláním k podání vys větlení , adresovaná řidiči označenému žalobcem,

nebyla doručena, neboť takto označený pachatel měl být na dané adrese neznámý. Za

tako vé situace měl pr vostupňo vý orgán této osobě ustano vit opatro vní ka, což však

neučinil, přičemž ani ne uve dl, z jakého důvo du t uto možnost nevyužil. Žalobce má za

to, že coby pro vo zo vatel vozidl a ne může být odpo vědný za situaci, kdy se řidič

vo zi dla např. přestěhuje. Nao pak po něm lze požado vat pouze, aby zajistil údaje

potřebné k identifikaci řidiče, jak stano ví § 10 odst. 1 písm. d) záko na o silničním

pokračování - 3 - 62A 135/2015

pro vozu. Závěr pr vost upňo vé ho orgánu o tom, že se mu nepodařilo zjistit skutečnosti

odůvo dňující zahájení říze ní proti určité osobě, tak žalo bce po važuje za minimálně

předčasný.

Žalobce shledává postup pr vost upňo vé ho orgánu účelovým, neboť totožnost

řidiče nebyla dle jeho názor u vyvr ácena relevantními úkony. Ne může tak být pochyb

o tom, že žalo bce sdělil identitu řidiče pravdi vě . Žalo bce zpochybňuje tvr zení

pr vostupňo vé ho orgánu, že nezjistil skutečnosti odůvo dňující zahájení říze ní proti

určité osobě. Měl-li pr vostupňo vý orgán za to, že prosté sdělení totožnosti osoby řidiče

je nedostatečné, měl následně předvol at k po dání vysvětlení pro vo zo vatele vozi dla

(žalobce), který tak mohl pr vostupňo vému orgánu poskytnout součinnost a sdělit další

údaje k osobě řidiče. Pr vostupňo vý orgán však žalobce v tomto smyslu nevyzval.

Žalobce dále nesouhlasí s t vrze ním žalovaného, že jím označená osoba řidiče

je evi dentně smyšlená. Na po dpor u svého t vrze ní přikládá ko pii do kladu řidiče

(po volení k po byt u opatřené přetiskem „Ne pl atné “).

Žalobce se neztotožňuje ani se stano veno u výší sankce za spáchání správního

deliktu pro vozo vatele vo zidl a. Namítá, že pr vostupňo vý orgán nehodnotil žádnou

polehčující okolnost, ani neprokázal, zda jednání řidiče vozi dla mělo ne gati vní

následky. Tvr zení pr vostupňo vého orgánu, že s vým přístupem dopustil, aby pachatel

přestupku ne byl potrestán, je dle názoru žalobce ničím ne podlože né. Tvr zení

o nahlášení fiktivní osoby po važuje přímo za lži vé a neprokázané. Žalobce tak zastává

názor, že pr vost upňo vý orgán měl stano vit pokutu na samé dolní hr anici zákonem

stano ve né sazby, tj. ve výši 1500 Kč.

Žalobce rozporuje též závaznost výzvy k doplnění o dvol ání ze dne 24.2.2015,

v níž pr vostupňo vý orgán neupozornil žalobce na následky zmeškání této lhůty. Pro

oporu s vého názoru odkazuje žalobce na rozhodnutí Nej vyššího spr ávní ho soudu ze

dne 4.1.2011, č.j. -67. Žalobce uvádí, že předpokládal, že v případě

neodstranění vady podané ho odvolání je dalším krokem správního orgánu vydání

usnesení o zast ave ní říze ní o odvol ání.

Závěrem žalobce namítá, že ne byl dostatečně zjištěn skut ko vý stav věci,

neboť přestože jsou součástí spisové dokumentace rovněž fotografie z místa spác hání

přestupku, pr vost upňo vý orgán nijak neprokázal, že předmětné vozi dlo bylo

zaparkováno v působnosti dopravní znač ky IP 25a – zó na s par ko vacím automatem

mimo vyhrazené parko viště. Tato skutečnost vypl ývá pouze z úředního záznamu,

který vš ak nemůže být po važo ván za důkazní prostředek ve správním řízení.

Na po dporu s vého t vrze ní žalo bce odkazuje na rozsudek Nejvyššího správního soudu

ze dne 22.1.2009, sp.zn. .

V této souvislosti žalobce po zname nává, že v předmětném úse ku komunikace je po část dne parko vání zpoplatněno a po část dne je parko vání zdarma, přičemž

[OBRÁZEK]pokračování - 4 - 62A 135/2015

nebylo věrohodně prokázáno, že k vytýkanému jednání došlo pr ávě v tu dobu,

kdy je par ko vání zpo plat něno. Tvrzení, že vo zidlo bylo v předmětném místě

zaparkováno ve 14:40 hod, je podepřeno toliko úředním záznamem, který nelze po užít

jako důkazní prostředek. Nadto není ani zřejmé, jakým způsobe m byl čas zjištěn

a zda byl měřen certifiko vaným měřidlem. Dle žalobce bylo jeho vozidlo na daném

místě zaparkováno dne 4.9.2014 až po osmnácté hodině , tedy v době , kdy je par ko vání

zdarma. K tomu výslo vně do dává, že „odmítá být trestán proto, že se strážníku obecní

policie zpožďovaly hodinky“.

Žalobce na s vém procesním postoji setrval po celou dobu říze ní pře d zdejším

soudem a z výše uve dených důvo dů se do máhá zr ušení jak napadeného rozhodnutí,

tak jemu předcházejícího rozhodnutí pr vostupňo vého orgánu.

III. Shrnutí ar gument ace žalo vané ho

Žalo vaný ve svém vyj ádření se žalobou nesouhlasí, důkladně se vypořádává

se všemi žalobními námitkami a v podrobnostech odkazuje přede vší m na argumenty

uve dené v odůvo dnění napadeného ro zho dnutí.

Žalo vaný na svém procesním stano visku setr val po celou do bu řízení

před zdejším soudem a s ohledem na výše uve dené navr huje, aby soud žalobu

jako nedůvo dnou zamítl.

IV. Posouzení věci

Žaloba byl a podána vč as ( , soudní řád

správní, dále jen „ “) , osobou k tomu o právně nou ( ). Žaloba

je přípustná (zejména , a ).

Zdejší soud pře zko umal napade né rozhodnutí v me zích uplatněných žalobních

bodů ( ) a dospěl k závěru, že žaloba není důvo dná ( ).

Soud rozhodoval bez jednání za splnění podmínek dle

Nejpr ve se soud zabýval námitkou žalobce, že pr vostupňo vý orgán pochybil,

pokud nepodnikl dostatečné kroky ke zjištění totožnosti osoby údajného řidiče vo zi dla.

Podle § 125f odst. 1 zákona o silničním pro vo zu se právnická ne bo fyzická

osoba dopustí správního deliktu tím, že jako pro vo zo vatel vozi dla v rozporu s § 10

nezajistí, aby při užití vozi dla na poze mní komunikaci byly do držo vány povinnosti

řidiče a pravi dl a pro vozu na pozemních komunikacích stano ve ná tímto zákonem.

Dle § 66 odst. 3 písm. g) zákona o přestupcích správní orgán věc odloží, jestliže

nezjistí do šedesáti dnů ode dne, kdy se o přestupku dozvěděl, skutečnosti

odůvo dňující zahájení říze ní proti určité osobě.

pokračování - 5 - 62A 135/2015

Podle § 125f odst. 4 zákona o silničním pro vozu obecní úř ad obce s rozšířenou

působností správní delikt po dle odstavce 1 projedná, pouze po kud učinil ne zbytné

kroky ke zjištění pachatele přestupku a nezahájil řízení o přestupku a věc odložil,

protože nezjistil skutečnosti odůvo dňující zaháje ní řízení proti určité osobě,

nebo řízení o přestupku zast avil, protože obvi něnému z přestupku nebylo spác hání

skut ku prokázáno.

Podle § 125h odst. 6 záko na o silničním pro vozu neuhradí-li pro vozo vatel

vo zi dla určenou částku, může obecnímu úř adu obce s rozšířenou působností,

který jej vyzval k uhr aze ní určené částky, písemně sdělit údaje o totožnosti řidiče

vo zi dla v do bě spác hání přestupku ve lhůtě podle odstavce 3. Toto sdělení se považuje

za podání vys větlení. O tomto postupu poučí obecní úřad obce s rozšířenou působností

pro vozo vatele vo zidl a ve výzvě podle o dstavce 1.

Soud se ztotožňuje s názorem žalovaného, že samotné t vr zení pro vo zo vatele

vo zi dla v r ámci podání vys větlení s počí vající v označení osoby, která v předmětné

době vo zi dlo údaj ně řídila, nezakládá skutečnosti odůvodňující zahájení

přestupko vého říze ní proti takto určené osobě a může pouze odůvo dňo vat předvol ání

údajného řidiče k podání vys větlení. K tomu, aby mohla být určitá osoba po važo vána

za podezřelou ze spáchání přestupku, musí přistoupit další okolnosti, z nichž by bylo

lze do vo dit podezření, že tato osoba skutečně měla v rozhodnou dobu automobil

v užívání a přestupek s ním spáchala. V daném případě vš ak žádné tako vé okolnosti

žalo bce neindikoval.

Z předloženého správního spisu se podává, že pr vostupňo vý orgán lustrací

zjistil, že žalo bcem označená osoba, pan L. Y., není e vido vána v základních registrech.

Přesto se vš ak pokusil tuto osobu předvol at k po dání vys větlení

na žalobcem uve dené adrese, avš ak zásilka se po úložní době vrátila zpět odesílateli

s uvede ním, že adresát je na dané adrese neznámý. S o hledem na skutečnost,

že pr vostupňo vý orgán nezjistil údaje k jedno znač nému určení řidiče, došlo k odložení

věci ve s mysl u § 66 odst. 3 zákona písm. g) zákona o přestupcích. Ve s větle řečeného

po važuje zdejší soud za dostatečné jednání s právníc h orgánů směřující ke zjištění

totožnosti osoby řidiče.

Na tomto místě je třeba souhlasit se žalovaným, který v daném případě

po važo val žalo bco vo t vrzení , že jeho automobil měl v rozhodnou dobu v užívání L.

Y., za ne věrohodné. Žalo vaný po ukázal na to, že jsou mu z úřední činnosti známy

postupy společnosti FLEET Control, s.r.o. (která zastupuje žalobce a další osoby, které

se dopustí protiprávního jednání, a obstrukčními postupy se snaží vyhno ut následkům

a sankcím za toto jednání) spočívající v opakovaném označování osob fiktivních,

jejichž identitu nelze z pozice správních orgánů zjistit, jako řidičů vo zidel,

s nimiž byl s páchán přestupek po celé České republice.

pokračování - 6 - 62A 135/2015

I soudu je totiž známa činnost společnosti FLEET Control, s.r.o.. Ani soud

tedy neuvěřil žalo bci, že by L. Y. měl jeho vo zidlo v rozhodnou dobu v užívání

a měl by tedy být odpo vě dným za přestupek, který byl s tímto vozidlem spáchán.

Předně k tomu soud vedo u shora uve dené skutečnosti obstrukčního charakteru a dále

to, že žalobce (vědo m si pochybností žalo vané ho o věrohodnosti jeho tvrze ní) neuvedl

nic, čím by s voje t vrze ní prokázal. Nejen že žalobce nij ak nedoložil, že L. Y. jeho

vo zi dlo v rozhodnou do bu měl k dispozici (např. smlouvo u nebo s vě deckými

výpo věď mi), ale ani k této věci nic bližšího ne uve dl (např . z jakého důvodu měl

žalo bco vo vo zidlo k užívání či jaký vzt ah má žalobce k této osobě). Tako vý přístup

žalo bce zcela znevěrohodňuje jeho t vrze ní o tom, že vo zidlo měla v ro zho dno u dobu

v užívání pr ávě t ato osoba. Nic na tom nemůže změnit skutečnost, že se může jednat

o osobu existující, jak se snaží žalobce prokázat předloženou kopií po volení k pobyt u.

Vzhledem k tomu soud ne po važo val za potřebné touto u do kazo vat. I z tohoto

důvodu správní orgán nepochybil, pokud osobě označené žalobcem neustano vil

opatrovníka. Tato námitka je tedy dle zdejšího soudu nedůvo dná.

Zdejší soud po zhodnocení relevant ních částí předloženého správního spisu

došel k závěr u, že pr vostupňo vý orgán řádně zjistil skutko vý stav t ak, aby mo hlo být

se žalobcem bez důvo dnýc h pochybností zaháje no řízení o spáchání předmětného

správního deliktu.

Jde-li o otázku výše stano ve né sankce, má zdejší soud za to, že ani tato námitka

neobstojí. Prvostupňo vý orgán podle názoru zdejšího soudu řádně odůvodnil druh

i výš i uložené sankce. Pokuta byl a ulože na ve výši 2000 Kč, tedy přesně v polo vině

zákone m stano ve ného rozmezí pro vytýkané jednání (1500 až 2500 Kč). Pr vostupňo vý

orgán při svém rozhodování přihlédl k závažnosti přestupku, okolnostem jeho

spáchání a jako polehčující okolnost zje vně vyhodnotil následek spáchaného

přestupku, kdy na straně 4 s vého rozhodnutí uve dl, že „následek ne byl ve způsobení

majetko vé škody ani škody na zdr aví, ale jenom morálního charakteru“. Skutečnost,

že toto kritérium výslo vně neoznačil jako polehčující okolnost (ač je to ze znění

rozhodnutí patrné), dle zdejšího soudu ne zakl ádá nezákonnost napadeného rozhodnutí.

Nadto pr vostupňo vý orgán zcela s právně neopomenul fakt, že ze strany žalobce se

jedná o opako vané porušení záko na o silničním pro vo zu. Zdejší soud tak po važuje

výši uložené sankce za úměrnou a souladnou se záko nem.

Soud nepřis vě dčil ani námitce žalobce, že výzva k odstranění vad odvolání

neobsahovala poučení o následcích neuposlechnutí této výzvy. I tato námitka se soudu

jeví j ako účelo vá.

Podle § 4 odst. 2 spr ávní ho řádu s právní orgán poskytne dotčené osobě

přiměřené po učení o jejích pr ávech a po vi nnostech, je-li to vzhle dem k po vaze úkonu

a osobním poměrům dotčené osoby potřebné. Ve s větle uvede ného je zřejmé,

pokračování - 7 - 62A 135/2015

že rozsah zákonem po žado vané poučo vací po vinnosti je modifikován po vahou úkonu,

jako ž i osobními poměry dotčené osoby.

V daném případě podal žalobce prostřednictvím o dborně zdatného zmocněnce

blanketní (neodůvodněné) odvolání. Žalo vaný jej přípisem vyzval k doplnění po dání.

Ve výzvě jej poučil o náležitostech odvolání a stano vil mu k tomu lhůtu. Žalobce však

odvolání nedoplnil a proto žalo vaný přistoupil k pře zkumu zákonnosti prvostupňo vého

rozhodnutí a odvol ání žalobce zamítl.

Soud na právě uve deném neshledává nic nezákonného. Žalo vaný postupoval

zcela v souladu se záko nem, nebo ť správně žalobce prostřednictvím zástupce vyzval

k doplnění odvol ání a řádně jej poučil o tom, jaké náležitosti by podané odvolání mělo

mít. Pokud se žalobce do mní vá, že měl být poučen též o následcích, pokud výzvě

ne vyho ví, nemůže s ním soud souhlasit. Žádné negativní ani neočekávatelné následky

totiž žalobci ne vyho vě ní výzvě nepřineslo. Žalo vaný v souladu se

posoudil zákonnost pr vostupňo vé ho rozhodnutí a vzhledem k tomu, že rozhodnutí

shledal zákonným, žalobco vo odvol ání zamítl. Poučení, které snad vyžaduje žalobce,

značně přesahuje poučo vací po vi nnost žalo vaného podle § 4 o dst. 2 spr ávní ho řádu,

neboť se již nejedná o po učení přiměřené po vaze úkonu a osobě žalobce, který byl

navíc odborně zastoupen.

Nadto je nut no podotknout, že odvol ání je podáním ve smyslu § 37 správního

řádu. Podle § 37 odst. 3 správního ř ádu platí, že nemá-li podání předepsané náležitosti

nebo trpí-li jinými vadami, pomůže správní orgán podateli nedostatky odstranit

nebo ho vyzve k jejich odstranění a poskytne mu k tomu přiměřenou l hůt u.

Zákon tedy explicitně nestano ví povinnost správního orgánu po učit odvolatele

o následku jejich neodstranění. Následek ostatně může být podle charakteru vad a

způsobu případného doplnění rozdílný.

Zdejší soud dodává, že v případě, že se žalobce domníval, že pr vostupňo vý

orgán pochybil, nic mu nebránilo jeho závěry rozporovat již v r ámci proběhlého

správního řízení, případně na nařízeném ústním jednání. Zástupce žalo bce vš ak toto

neučinil a proti napadenému rozhodnutí po dal po uze blanketní odvolání, které ani přes

výzvu pr vostupňo vé ho orgánu nijak nedoplnil. Veškeré námitky tak byly žalobcem

upl atně ny až v r ámci po dané žaloby. Procesní strategii žalobce, potažmo jeho

zástupce, spočívající v pasi vitě po celou dobu správního řízení zdejší soud po važuje

za účelovo u a obstrukční sledující cíl zdržet průběh s právní ho řízení. Obdobné jednání

již dří ve ve své j udi katuře ho dnotil i Nejvyšší správní soud, když ve s vém rozsudku

ze dne 4.12.2013, č.j. -60, www.nssoud.cz, uve dl, že je „obecně vhodné,

aby stěžovatel neuchovával paletu námitek proti přestupkovému rozhodnutí

na pozdější dobu, ale uplatnil je již v prvním stupni přestupkového řízení. Jinak

se stěžovatel zbytečně připraví o posouzení námitek v obou instancích správního

řízení. Navíc se může teprve ex post podaná obrana o chybách měření jevit dle

pokračování - 8 - 62A 135/2015

kontextu věci i jako účelová“. Te nto s vůj názor dále Nejvyšší správní soud pot vrdil

i v rozsudku ze dne 23.4.2015, č.j. -43, www.nssoud.cz.

Soud se ko nečně zabýval námitkou nedostatečnosti předloženého důkazního

prostředku. Je třeba přis vědčit žalobci v tom, že úřední záznam nelze po važo vat toliko

za důkazní prostředek a jako tako vý nemůže být pro ve den k důkazu. Žalobce se však

mýlí, že tato skutečnost bez dalšího zakl ádá po vi nnost správního orgánu předvolat

ke s vědec ké výpo vědi osobu, která tento záznam pořídila.

V posuzovaném případě vycházel pr vostupňo vý orgán z oznámení o podezření

ze spác hání přestupku doloženého fotografií s vyznačeným datem a časem pořízení.

Prvostupňo vý orgán tak dis pono val dostatečným podkladem k tomu, aby mohl

bez důvo dných pochybností zahájit řízení o s právní m deliktu.

Na tomto místě dává zdejší soud zapravdu žalo vané mu, že oznámení

o podezře ní ze spáchání do pravní ho přestupku, které bylo žalobci pr vostupňo vým

orgáne m doručeno dne 15.10.2014, zvl áště obsahuje-li fotografické zachycení

přestupku, slouží jako podklad, ze kterého může správní orgán při své m rozho do vání

vycházet. Právě fotodokumentace zachyceného protiprávního jednání z místa spác hání

přestupku představuje jedinečný důkaz o skutečné situaci na místě, který nelze

v pozdějším řízení reálně opako vat. Zdejší soud tak má za to, že správní orgány

vycházely z dostatečně zjištěného skutko vé ho stavu.

Zdejší soud po važuje za nut né opěto vně připomenout, že měl-li žalobce

pochybnosti o prokázání skut ko vého stavu spočívajícího v předmětném přestupko vém

jednání, mo hl své námitky uplatnit již v říze ní před s právní m orgánem. Pro vedené

důkazy vš ak žalobce zpochybnil až v rámci podané žaloby, a to pouze tvr zení m, že

nebylo možné použít jako důkaz úřední záznam policie. Nelze přitom odhlédnout od

názoru Nejvyššího správního soudu ze dne 2.5.2013, č.j. -35, dle kterého

je primárně „důkazní břemeno na správním orgánu (řízení o přestupku vychází

ze zásady oficiality), pokud je však tvrzením obviněného z přestupku některý z důkazů

zpochybněn, přesouvá se důkazní břemeno na jeho stranu a je pouze na něm,

aby svá tvrzení prokázal (srov. )“.

Optikou shora uve deného nahlížel zdejší soud i na otázku určení časo vého

rozmezí spáchání přestupku. Za situace, kdy správní orgán disponuje jas ně přehlednou

fotografií jednoznačně pořízenou za de nní ho s větla a o patřeno u konkrétním č aso vým

údajem pořízení, k prokázání opaku nepostačí ničím nepodložené t vr zení žalobce,

že „je ho vo zi dlo bylo na dané m místě zaparkováno dne 4.9.2014 až po osmnácté

hodi ně “.

Zdejší soud má za to, že časový údaj zjištěný z fotoaparátu, jímž bylo vytýkané

jednání zachyceno, je pro účely rozhodnutí zcela dostatečný. Požadave k na o věření

fotoaparátu coby pr aco vního měřidla dle č. , o metrologii,

[OBRÁZEK]pokračování - 9 - 62A 135/2015

přitom po važuje zdejší soud za abs urdní a účelo vý. Soud ne má důvod se domnívat,

že by informace o času zac hycení vytýkaného jednání ne byl a založe na na pr avdě.

Skutečnost, že samotný o věřo vací list ve spisu absentuje, bez dalšího ne zakl ádá důvo d

nezákonnosti pro váděné ho důkazu. Měl-li žalobce jakékoli pochybnosti o technické

způsobilosti fotoaparátu z hlediska stano ve ní čas u a domníval-li se, že byl v důsledku

nich na s vých pr ávech zkrácen, mohl si vyžádat doplnění do kazo vání v této otázce,

a to v kterékoliv fázi spr ávní ho řízení. To vš ak neučinil a tuto námitku uplatnil popr vé

až ve s právní žalobě, ani ž by ji jakkoli důkazně podložil.

V. Závěr

Soud tak neshledal žádný z upl atně nýc h žalobních bodů důvodným. Nad r ámec

upl atně nýc h žalobních bo dů nezjistil žádnou další vadu, jež by at ako val a zákonnost

napadeného rozhodnutí a k níž by musel přihlížet z úřední po vinnosti. Vzhledem

k tomu soud žalo bu je nedůvodnou zamítl podle

VI. Náklady říze ní

Soud rozhodl o nákladech řízení účastníků podle Žalobce

nebyl ve věci úspěšný, a proto mu nenáleží pr ávo na náhr adu nákladů řízení,

to by náleželo procesně úspěšnému – žalo vaném u. Zdejší soud vš ak nezjistil,

že by žalovanému v so uvislosti s řízením vznikly náklady přesahující rámec

jeho běžné úřední činnosti, proto mu náhrada nákladů říze ní nebyla přiznána.

P o u č e n í :

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kas ační stížnost ve l hůtě dvo u týdnů ode dne jeho

doručení. Kasační stížnost se podává ve dvo u (více) vyhoto veníc h u Nej vyššího

správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasač ní stížnosti rozhoduje

Nej vyšší správní so ud.

Lhůta pro po dání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se s vým označením

shoduje se dne m, který určil počátek lhůty ( den doručení ro zho dnutí). Připadne-li

poslední den lhůty na sobotu, ne děli nebo s vátek, je posledním dnem lhůty nejblíže

následující pr aco vní de n. Zmeškání lhůty k podání kasač ní stížnosti nelze prominout.

Kas ační stížnost lze podat pouze z důvo dů uvede nýc h v a kromě

obecných náležitostí podání musí obsaho vat označení rozhodnutí, proti němuž

směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy

mu bylo rozhodnutí doručeno.

pokračování - 10 - 62A 135/2015

V řízení o kas ační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advo kátem; to neplatí, m á-li

stěžovatel, jeho zaměstnanec ne bo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje,

vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžado váno

pro výko n advo kacie.

V Br ně dne 5. dubna 2017

Za správnost vyhoto ve ní: David Raus,v.r. Romana Lipo vs ká předseda senátu