Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

19 Ad 27/2016 - 27

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní Mgr. Jarmilou Úředníčkovou v právní věci žalobce J. R., proti žalované České správě sociálního zabezpečení, se sídlem Křížová 25, Praha 5, o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 22.6.2016, o invalidní důchod,

takto:

I. Žaloba se z a m í t á .

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

Žalobce se včas podanou žalobou domáhal zrušení v záhlaví označeného rozhodnutí žalované ze dne 22.6.2016 č. j. X, kterým byly námitky žalobce zamítnuty a rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení č. j. X ze dne 26.4.2016, jímž byla zamítnuta jeho žádost o invalidní důchod, bylo potvrzeno. Žalobce uvedl, že považuje napadené rozhodnutí za nesprávné. Namítal, že v současné situaci je mnohem více znevýhodněn zdravotním omezením při hledání práce, než připouští posudek o invaliditě. Zdůraznil, že jeho potíže po operacích obou uší, otosklerózy, nejsou v posudku vůbec zohledněny. Dále žalobce uvedl, že pro své zdravotní omezení nemůže využít žádnou z jeho předchozích pracovních zkušeností, proto je velmi znevýhodněn na trhu práce a s ohledem na jeho věk je pro něj téměř nemožné začít znovu. Namítal, že kromě celkové ztráty sluchu 18 % a 35 %, hodnocené poklesem pracovní schopnosti o 10 % podle kapitoly VIII, odd. 7 má i tinnitus, hodnocený podle odd. 10a dalšími 10 %, jenž ovšem nebyl v posudcích o invaliditě zohledněn. Tinnitus je uveden v lékařské zprávě z vyšetření dne 24.5.2016 na ambulanci ORL a v předchozích lékařských zprávách uveden není. Domnívá se, že vzhledem k jeho zdravotnímu stavu a míře ztráty pracovní schopnosti, by měl být hodnocen alespoň 40 % a plnit tím podmínku vzniku invalidity I. stupně. Za tímto účelem požaduje žalobce nové posouzení zdravotního stavu a z toho vyplývající míry invalidity.

Žalovaná v písemném vyjádření uvedla, že napadené rozhodnutí bylo vydáno na podkladě lékařského posudku ze dne 20.6.2016, vypracovaného pro účely řízení o námitkách. S ohledem na námitky žalobce, navrhla žalovaná důkaz posudkem Posudkové komise MPSV ČR.

Ze správních spisů bylo zjištěno, že rozhodnutím České správy sociálního zabezpečení ze dne 26.4.2016 č. j. X bylo rozhodnuto o zamítnutí žádosti o invalidní důchod pro nesplnění podmínek ustanovení , o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále „ “). Z odůvodnění plyne, že podle posudku Okresní správy sociálního zabezpečení Ostrava ze dne 12.4.2016 žalobce není invalidní, neboť z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu jeho pracovní schopnost poklesla pouze o 20 %. V posudkovém závěru posudku Okresní správy sociálního zabezpečení Ostrava ze dne 12.4.2016 je konstatováno, že rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobce s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti je zdravotní postižení uvedené v kapitole IX., odd. A, pol. 7a přílohy k , o posuzování invalidity, pro které se stanovuje míra poklesu pracovní schopnosti 10 %. Vzhledem k jeho vlivu na schopnost využívat dosažené vzdělání, zkušenosti a znalosti, na schopnost pokračovat v předchozí výdělečné činnosti nebo na schopnost rekvalifikace se podle citované vyhlášky zvyšuje tato hodnota o 10 %, celkově činí 20 %.

Proti označenému rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení ze dne 26.4.2016 podal žalobce námitky, o nichž žalovaná rozhodla žalobou napadeným rozhodnutím ze dne 22.6.2016 tak, že se námitky zamítají a rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení č. j. X ze dne 26.4.2016 se potvrzuje. Žalovaná vycházela z posudku o invaliditě vypracovaného lékařem LPS ČSSZ dne 20.6.2016, v jehož posudkovém závěru se uvádí, že rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobce je stav po opakované synkopě s inkontinencí moči i stolice, provedení programové stimulace komor s vyvoláním fibrilace komor a s primoimplantací ICD v modu VVI dne 2.11.2012. Rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobce s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti je zdravotní postižení uvedené v kapitole IX., odd. A, pol. 7a přílohy k , o posuzování invalidity, pro které se stanovuje míra poklesu pracovní schopnosti 10 %. Nejsou splněna kritéria pro hodnocení dle položky 7b, 7c. Pro neschopnost vykonávat původní profesi navyšuje posudkový lékař tuto hodnotu o 10 %, tedy celkově činí 20 %. Dle posudku se jedná o stav bez omezení srdeční funkce a celkové výkonnosti při běžném zatížení. Kardiogenní synkopy byly vyřešeny implantací ICD a poté se již neopakovaly. Zdravotní stav žalobce je možno považovat za stabilizovaný na stávající funkční úrovni. Žalobce je schopen rekvalifikace a lehké fyzické práce v klimaticky příznivých podmínkách. K datu napadeného rozhodnutí lékař LPS ČSSZ konstatoval, že k datu napadeného rozhodnutí i k datu jednání o námitkách nebyly zjištěny skutečnosti, které by vedly ke změně posudkového závěru lékaře OSSZ Ostrava. Na základě tohoto provedeného přezkumu lékař LPS ČSSZ dospěl k závěru, že posudkový závěr LPS OSSZ Ostrava ze dne 12.4.2016 lze potvrdit. V posudkovém zhodnocení je podrobně rozvedeno, z jakých podkladů posudkový lékař vycházel při vypracování posudku.

Posudkem Posudkové komise MPSV ČR v Ostravě ze dne 15.3.2017, který si zdejší soud vyžádal v tomto řízení, bylo zjištěno, že k datu vydání napadeného rozhodnutí, tj. k 22.6.2016 nebyl žalobce invalidní podle , ve znění Nešlo o pokles pracovní schopnosti z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nejméně o 35 %. Žalobce byl jednání posudkové komise dne 15.3.2017 přítomen. Při vypracování posudku posudková komise MPSV vycházela ze zdravotnické dokumentace praktické lékařky MUDr. K. a jejího nálezu ze dne 30.3.2016, z nálezů ORL ambulance MUDr. H. z 29.3.2016, 24.5.2016 a 20.7.2016, z nálezů kardiologické a interní ambulance MUDr. M. z 22.3.2016 a 11.4.2016, z nálezu arytmologické ambulance MUDr. G. z 16.5.2016 a úplné spisové dokumentace OSSZ Ostrava. Posudková komise vycházela také z žalobcem předložených nových lékařských nálezů z kardiologické a interní ambulance MUDr. M. z 1.12.2016 a nálezů ORL ambulance MUDr. H. z 5.12.2016 a 5.9.2016. V posudkovém zhodnocení se kromě jiného dále uvádí, že rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu je stav po opakované synkopě s primoimplantací kardiostimulátoru dne 2.11.2012. Rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobce s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti k datu 22.6.2016 je zdravotní postižení uvedené v kapitole IX., oddílu A, položce 7a přílohy k vyhl. č. , pro nějž je stanovena míra poklesu pracovní schopnosti 10 %. Vzhledem k vlivu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu na schopnost rekvalifikace, využít dosažené vzdělání, zkušenosti a znalosti zvýšila posudková komise podle citované vyhlášky míru poklesu pracovní schopnosti o 10 %, celkově tedy činí 20 %. Nejedná se o zdravotní postižení takového stupně a rozsahu, které by umožňovalo hodnocení dle položky 7b, 7c, poněvadž nejsou naplněna kritéria u těchto položek stanovená. Dle posudku je žalobce neschopen práce fyzicky nadměrně namáhavé se zvedáním a přenášením nadlimitních břemen. K námitce žalobce, že jeho potíže se sluchem nejsou zohledněny v posudcích, posudková komise MPSV uvedla, že lehká percepční nedoslýchavost a tinnitus uší oboustranně nejsou rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého stavu a nejsou ani důvodem pro navyšování procentuální taxace. Závěry posudkové komise se shodují s posudkovým zhodnocením lékařů OSSZ i ČSSZ, kteří rovněž dospěli ke stejnému posudkovému závěru, že pokles pracovní schopnosti u žalobce činí 20 % a nejedná se tedy o žádný stupeň invalidity.

U jednání soudu dne 11.4.2017 žalobce uvedl, že nepovažuje posudek Posudkové komise MPSV ČR v Ostravě za objektivní, neboť posudková komise dostatečně nevyhodnotila v souhrnu všechny lékařské zprávy odborných lékařů. Uvedl, že kromě problémů se srdcem má i ušní onemocnění, z něhož vyplývá asi deset omezení, což nebylo dostatečně zohledněno. Žalobce poukázal na to, že posudková komise nic nekonzultuje s odbornými lékaři, přitom při výběru zaměstnání má mnohem více omezení než zohledňuje posudková komise. Zdůraznil, že vyhláška, jíž je posudková komise vázána, neodpovídá jeho faktickým omezením v souvislosti s jeho zdravotním stavem, proto očekával od posudkové komise, vzhledem k jeho situaci, výjimku při aplikaci této vyhlášky.

Soud konstatuje, že stěžejní otázkou bylo posouzení zdravotního stavu žalobce. Soud byl proto povinen vyžádat si odborný lékařský nález. V soudním řízení ve věcech důchodového pojištění posuzuje zdravotní stav žalobce, ve vztahu k určení invalidity a jejího stupně, Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR svými posudkovými komisemi, jak plyne z , o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů. Tato komise je oprávněna nejen k celkovému posouzení zdravotního stavu a zachované pracovní schopnosti žalobce, ale také k posouzení schopnosti soustavné výdělečné činnosti a k zaujetí posudkového závěru o invaliditě, jejím vzniku, trvání a zániku. Z tohoto důvodu byl vypracován shora citovaný odborný lékařský posudek Posudkovou komisí MPSV ČR v Ostravě. Posudková komise podala posudek v řádném složení stanoveném v , ve znění pozdějších předpisů. Posudek byl vypracován s náležitostmi uvedenými v , kterou se stanoví procentní míry poklesu pracovní schopnosti a náležitosti posudku o invaliditě a upravuje posuzování pracovní schopnosti pro účely invalidity, na základě zdravotní dokumentace žalobce. Posudek vydaný v řízení před krajským soudem soud shledává za dostatečně úplný a přesvědčivý k tomu, aby se stal podkladem pro posouzení stupně invalidity. Posudek vychází jak z lékařské dokumentace praktické lékařky žalobce, tak z odborných nálezů z ORL ambulance, z ambulance kardiologické a interní a arytmologické, přičemž žalobce netvrdil, že by diagnostický souhrn nebyl úplný. Z posudku je pak zřejmé, že zdravotní stav byl posouzen komplexně. Posudková komise také vysvětlila, proč lehká percepční nedoslýchavost a tinnitus uší oboustranně, nejsou rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu a nejsou ani důvodem pro navyšování procentní taxace. Na tomto místě soud poznamenává, že z ust. vyhl. č. plyne, že je-li příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu více zdravotních postižení, jednotlivé hodnoty procentní míry poklesu pracovní schopnosti stanovené pro jednotlivá zdravotní postižení se nesčítají. V tomto případě se určí, které zdravotní postižení je rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu a procentní míra poklesu pracovní schopnosti se stanoví podle tohoto zdravotního postižení se zřetelem k závažnosti vlivu ostatních zdravotních postižení na pokles pracovní schopnosti. Za rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu se považuje takové zdravotní postižení, které má nejvýznamnější dopad na pokles pracovní schopnosti. Podle téže vyhlášky, v případě, že dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav má takový vliv na pracovní schopnost posuzovaného využívat dosažené vzdělání, zkušenosti a znalosti, na schopnost pokračovat v předchozí výdělečné činnosti nebo na schopnost rekvalifikace, že pokles pracovní schopnosti posuzovaného je větší, než odpovídá horní hranici míry poklesu pracovní schopnosti u příčiny, popř. rozhodující příčiny dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu, lze tuto horní hranici zvýšit až o 10 procentních bodů. Z výše citovaného obsahu posudku PK MPSV v Ostravě vyplývá, že posudková komise postupovala v souladu s citovanými zákonnými ustanoveními. Krajský soud neměl důvod zpochybnit závěry Posudkové komise MPSV ČR v Ostravě, že u žalobce z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu došlo k poklesu pracovní schopnosti v míře 20 %. Pro úplnost soud konstatuje, že posouzení podřaditelnosti zdravotního stavu pod příslušné ustanovení vyhlášky, určení rozhodující příčiny dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu soud neprovádí, neboť se jedná o odborné úvahy, pro které nemá potřebné medicínské znalosti. Proto vychází z důkazu posudkem posudkové komise, která je pak vázána platnou právní úpravou.

Podle ust. , ve znění pozdějších předpisů, je pojištěnec invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nastal pokles jeho pracovní schopnosti nejméně o 35 %. Vzhledem k tomu, že u žalobce v takovém rozsahu pokles pracovní schopnosti prokázán nebyl, není možno jej považovat za invalidního.

Soud na základě shora uvedeného žalobu jako nedůvodnou ve smyslu zamítl. Soud při přezkoumání napadeného rozhodnutí respektoval ust. a 2 , vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu a rozhodnutí přezkoumal v mezích žalobních bodů.

O nákladech řízení soud rozhodl podle tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalobce ve věci úspěch neměl a žalované prokazatelně v souvislosti s tímto řízením žádné náklady nevznikly.

P o u č e n í : Proti výroku tohoto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě do dvou týdnů od dne doručení tohoto rozhodnutí. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních k Nejvyššímu správnímu soudu se sídlem Brno, Moravské náměstí 6 a rozhoduje o ní Nejvyšší správní soud.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

V Ostravě dne 11.4.2017

Mgr. Jarmila Úředníčková

samosoudkyně