Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

9 As 77/2017 - 15

- 16

pokračování

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Barbary Pořízkové a soudců JUDr. Radana Malíka a JUDr. Petra Mikeše, Ph.D., v právní věci žalobkyně: Tepelné hospodářství města Ústí nad Labem s.r.o., se sídlem Malátova 2437/11, Ústí nad Labem, zast. JUDr. Františkem Gahlerem, advokátem se sídlem Rubensova 1556/72, Ústí nad Labem, proti žalovanému: Energetický regulační úřad, se sídlem Masarykovo nám. 5, Jihlava, proti rozhodnutí předsedkyně žalovaného ze dne 10. 11. 2016, č. j. 06611-30/2016-ERU, v řízení o kasační stížnosti žalobkyně proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 1. 3. 2017, č. j. – 49,

takto:

I. Kasační stížnost se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Vymezení věci

[1] Žalobkyně (dále jen „stěžovatelka“) se kasační stížností domáhá zrušení v záhlaví uvedeného usnesení Krajského soudu v Brně (dále jen „krajský soud“), kterým byla odmítnuta její žaloba proti shora označenému rozhodnutí předsedkyně žalovaného.

[2] Tímto rozhodnutím byl zamítnut rozklad a potvrzeno rozhodnutí (předběžné opatření) vydané v prvním stupni správního řízení ze dne 30. 6. 2016, č. j. 06611-8/2016-ERU, jímž byla stěžovatelce uložena povinnost zajistit dodávky tepla a teplé vody do odběrného místa Koněvova 2208/8 a 2209/10 v rozsahu a za podmínek stanovených kupní smlouvou na dodávku a odběr tepla a teplé užitkové vody č. 11001 2174, uzavřenou mezi Společenstvím Koněvova 2208/8 a 2209/10 v Ústí nad Labem (dále jen „společenství“) a stěžovatelkou, a zdržet se jakéhokoli jednání vedoucího k přerušení dodávek tepelné energie do tohoto odběrného místa (výrok I.). Výrokem II. byla společenství uložena povinnost za tepelnou energii dodanou do odběrného místa Koněvova 8 a 10 po dobu trvání tohoto předběžného opatření hradit stěžovatelce platby v rozsahu a za podmínek stanovených kupní smlouvou na dodávku a odběr tepla a teplé užitkové vody č. 11001 2174, uzavřenou mezi společenstvím a stěžovatelkou. Toto předběžné opatření žalovaný vydal na návrh společenství podle , (dále jen „“).

[3] Krajský soud žalobu bez věcného projednání odmítl, neboť dospěl k závěru, že žaloba je podle ve spojení s , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „“), nepřípustná.

[4] Rozhodnutí o nařízení předběžného opatření podle dle krajského soudu bezezbytku splňuje znaky rozhodnutí předběžné povahy ve smyslu , které stanovil Nejvyšší správní soud ve svém rozsudku ze dne 29. 3. 2006, č. j. – 64. Jedná se totiž o „rozhodnutí správních orgánů ve věcech veřejnoprávních, upravující předběžně či dočasně poměry osob, zajišťující určité věci nebo osoby či zatímně fixující určitý stav (materiální znak)“ a současně se může osoba proti důsledkům tohoto rozhodnutí bránit v řízení před správním orgánem, „který v dané věci rozhodne s konečnou platností (procesní znak)“.

[5] Žalobou napadené rozhodnutí je předběžné povahy ve smyslu , neboť se jím zatímně upravují poměry účastníků správního řízení do doby meritorního rozhodnutí. Právo stěžovatelky na soudní ochranu podle d je zajištěno tím, že je garantován soudní přezkum konečného meritorního rozhodnutí v daném řízení. V této souvislosti soud odkázal na ustálenou judikaturu Nejvyššího správního soudu (např. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 8. 10. 2004, č. j. – 67, nebo usnesení ze dne 5. 10. 2004, č. j. – 74).

II. Obsah kasační stížnosti

[6] V kasační stížnosti stěžovatelka formálně namítá porušení Uvádí, že soud podpořil žalovaného, který dle jejího přesvědčení neměl napadené rozhodnutí vůbec vydat. Navrhovatel se totiž sám dostal do situace, že o předběžné opatření musel požádat. Žalovaný vydal předběžné opatření v rozporu se zněním , o podmínkách podnikání a výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění účinném pro projednávanou věc.

[7] Uvedené ustanovení stanoví, že dodávat tepelnou energii jiné fyzické nebo právnické osobě lze pouze na základě smlouvy o dodávce tepelné energie nebo jako plnění poskytované v rámci smlouvy jiné. Navrhovatel tedy mohl se stěžovatelkou uzavřít kupní smlouvu na dobu určitou jednoho roku s možností jejího prodloužení.

[8] S ohledem na shora uvedené důvody žalovaný porušil zákon. Stěžovatelka navrhuje napadené usnesení krajského soudu zrušit a věc mu vrátit k dalšímu řízení.

III. Posouzení Nejvyšším správním soudem

[9] Kasační stížnost je opravným prostředkem proti pravomocnému rozhodnutí krajského soudu ve správním soudnictví, jímž se účastník řízení, z něhož takové rozhodnutí vzešlo (stěžovatel), domáhá zrušení soudního rozhodnutí. Kasační stížnost v daném případě skutečně podala účastnice řízení, z něhož napadené rozhodnutí krajského soudu vzešlo ( ), a byla podána včas ( ).

[10] Kasační stížnost je přípustná proti každému rozhodnutí, není-li v zákoně stanoveno jinak ( ). Podle není kasační stížnost přípustná, opírá-li se o jiné důvody, než které jsou uvedeny v , nebo o důvody, které stěžovatel neuplatnil v řízení před krajským soudem.

[11] Kasační stížností je v posuzované věci napadeno usnesení o odmítnutí žaloby, z povahy věci jsou tedy stěžovatelčina tvrzení podřaditelná pouze pod kasační důvod dle spočívající v tvrzené nezákonnosti napadeného rozhodnutí o odmítnutí návrhu (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 21. 4. 2005, č. j. – 98).

[12] Nerozhodl-li krajský soud ve věci samé, ale žalobu odmítl, nepřísluší ani Nejvyššímu správnímu soudu zabývat se v řízení o kasační stížnosti případnými jinými důvody uvedenými stěžovatelkou (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 22. 1. 2004, č. j. – 38). Soud přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích kasačního důvodu dle a v rozsahu kasační stížnosti podle a odst. 3 , a dospěl k závěru, že kasační stížnost není přípustná.

[13] Kasační stížnost může účinně směřovat jen proti těm důvodům soudního rozhodnutí, na nichž je toto rozhodnutí postaveno. To znamená, že v řízení o kasační stížnosti proti usnesení krajského soudu o odmítnutí žaloby z důvodu musí důvody kasační stížnosti (stěžovatelčiny výtky) směřovat do výroku krajského soudu o odmítnutí žaloby.

[14] Krajský soud postavil své rozhodnutí o předběžnosti napadeného rozhodnutí a jeho výluce ze soudního přezkumu zejména na splnění testu předběžnosti, vytyčeném rozšířeným senátem ve věci sp. zn. . V projednávané věci by tedy stěžovatelka měla v kasační stížnosti zejména uvést důvody, pro které je závěr krajského soudu o soudní výluce předběžného opatření, vydaného dle , nesprávný.

[15] Stěžovatelka sice správně formálně uplatnila kasační důvod dle , uplatněné kasační důvody však v žádném případě do tohoto důvodu, a tedy i do rozhodovacích důvodů krajského soudu, nesměřují. Naopak směřují do postupu žalovaného správního orgánu, který předběžné rozhodnutí vydal, a do jednání navrhovatelky předběžného opatření. Žádné důvody, pro které měl krajský soud žalobu věcně projednat, stěžovatelka v kasační stížnosti neuvedla.

[16] Směřují-li kasační důvody proti postupu ve správním řízení či výlučně proti správnímu rozhodnutí, a nikoliv proti usnesení krajského soudu, kterým byla věc odmítnuta, opírá se kasační stížnost jen o „jiné důvody“ než důvody uvedené v ustanovení Taková kasační stížnost je dle nepřípustná.

[17] Z výše uvedených důvodů Nejvyšší správní soud kasační stížnost dle ve spojení s bez věcného projednání odmítl. O nákladech řízení o kasační stížnosti bylo rozhodnuto dle , věty první, ve spojení s Dle uvedených ustanovení žádný z účastníků řízení o kasační stížnosti nemá právo na náhradu nákladů řízení, byla-li kasační stížnost odmítnuta.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 20. dubna 2017

JUDr. Barbara Pořízková

předsedkyně senátu