Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

5 As 16/2017 - 29

R O Z S U D E K

J M É N E M R E P U B L I K Y

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Jakuba Camrdy a soudců Mgr. Ondřeje Mrákoty a JUDr. Lenky Matyášové v právní věci žalobkyně: JUDr. J. H., proti žalované: Česká advokátní komora, se sídlem Národní 118/16, Praha 1, v řízení o kasační stížnosti žalobkyně proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 20. 12. 2016, č. j. - 41,

t a k t o :

I. Usnesení Městského soudu v Praze ze dne 20. 12. 2016, č. j. - 41, s e z r u š u j e a věc s e v r a c í tomuto soudu k dalšímu řízení.

II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.

O d ů v o d n ě n í :

Žalobkyně (dále jen „stěžovatelka“) podala u Městského soudu v Praze (dále jen „městský soud“) dne 23. 10. 2016 žalobu, kterou se domáhala zrušení „rozhodnutí“ žalované ze dne 14. 9. 2016, č. j. 01-0275/16_VYCH/fa, jímž jí bylo sděleno, že byla vyškrtnuta ze seznamu advokátů, a zároveň se domáhala, aby soud uložil žalované zapsat stěžovatelku do seznamu advokátů s účinností od 19. 7. 2016. Rovněž navrhla, aby městský soud přiznal žalobě odkladný účinek.

Usnesením ze dne 2. 11. 2016, č. j. - 16, městský soud stěžovatelku vyzval, aby ve lhůtě 10 dnů ode dne doručení tohoto usnesení zaplatila soudní poplatek za podání žaloby ve výši 3000 Kč, a za návrh na přiznání odkladného účinku ve výši 1000 Kč. Usnesení bylo stěžovatelce doručeno dne 17. 11. 2016 formou náhradního doručení (fikcí) ve smyslu , (dále jen „ “), ve spojení s , (dále jen „ “).

Usnesením ze dne 23. 11. 2016, č. j. - 33, městský soud žalobu stěžovatelky odmítl [ ], neboť podle jeho názoru nebyla žalobou napadená písemnost rozhodnutím, proti kterému lze brojit žalobou podle

Dne 28. 11. 2016 podala stěžovatelka u městského soudu žádost o osvobození od soudních poplatků.

Usnesení o odmítnutí žaloby nabylo právní moci dne 12. 12. 2016.

Usnesením ze dne 20. 12. 2016, č. j. - 41, městský soud žádost stěžovatelky o osvobození od soudních poplatků zamítl, což zdůvodnil tím, že usnesení o odmítnutí žaloby již nabylo právní moci. Městský soud uvedl, že v důsledku uvedeného řízení skončilo a zaniklo účastenství stěžovatelky na řízení, čímž přestala splňovat jednu z podmínek pro případné osvobození od soudních poplatků.

Proti posledně citovanému usnesení městského soudu podala stěžovatelka kasační stížnost. Podle stěžovatelky je napadené usnesení nezákonné, neboť městský soud neřešil včas její žádost o osvobození od soudních poplatků a teprve po usnesení o odmítnutí žaloby účelově vydal napadené usnesení. Z uvedeného důvodu je závěr městského soudu nesprávný; současně je nesprávný názor, že v daném případě nejde o úkon, který by se negativně projevil v právní sféře stěžovatelky.

Nejvyšší správní soud v této souvislosti podotýká, že stěžovatelka podala kasační stížnost také proti usnesení městského soudu o odmítnutí žaloby. Řízení o této kasační stížnosti bylo zastaveno usnesením zdejšího soudu ze dne 22. 3. 2017, č. j. - 43.

Žalovaná ve vyjádření ke kasační stížnosti uvedla, že rozhodnutí o kasační stížnosti ponechává na úvaze Nejvyššího správního soudu.

Nejvyšší správní soud přezkoumal usnesení městského soudu v rozsahu kasační stížnosti a v rámci uplatněných důvodů.

Nejvyšší správní soud konstatuje, že stěžovatelka současně s podáním žaloby a návrhu na přiznání odkladného účinku nesplnila svou poplatkovou povinnost, ačkoliv k tomu byla již v tomto okamžiku povinna [ , o soudních poplatcích, v relevantním znění (dále jen „ “)]. Neučinila tak ani ve lhůtě městským soudem k tomu dodatečně stanovené usnesením ze dne 2. 11. 2016, č. j. - 16, která uplynula dne 27. 11. 2016, ani po jejím marném uplynutí. Namísto toho až dne 28. 11. 2016, tedy po vydání usnesení o odmítnutí žaloby, požádala o osvobození od soudních poplatků.

Otázka, zda městský soud byl či nebyl oprávněn odmítnout žalobu stěžovatelky dříve, než rozhodl o její žádosti o osvobození od soudních poplatků, je svou povahou námitkou směřující proti usnesení o odmítnutí žaloby. Řízení o kasační stížnosti proti tomuto usnesení bylo již ovšem zastaveno usnesením Nejvyššího správního soudu ze dne 22. 3. 2017, č. j. - 43. Kasační námitka stěžovatelky v tomto směru vznesená proto není v nyní posuzované věci relevantní.

Nejvyšší správní soud ovšem nad rámec kasačních námitek v souladu s přihlédl ke skutečnosti, že městský soud po právní moci usnesení o odmítnutí žaloby o žádosti stěžovatelky o osvobození od soudních poplatků vůbec rozhodovat nemohl. Okamžikem nabytí právní moci usnesení o odmítnutí žaloby, tj. dne 12. 12. 2016, totiž bylo řízení před městským soudem pravomocně skončeno. Městský soud v něm tedy nemohl činit další úkony, a to včetně vydání nyní kasační stížností napadeného usnesení, které z uvedeného důvodu trpí vadou dle

Nejvyšší správní soud proto usnesení městského soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení; v něm je městský soud vázán právním názorem vysloveným v rozsudku zdejšího soudu ( ).

Nejvyšší správní soud v této souvislosti zdůrazňuje, že mu ukládá v případě, že rozhodnutí krajského (městského) soudu zrušuje, současně vždy vyslovit, že věc se vrací tomuto soudu k dalšímu řízení; z povahy věci je ovšem zřejmé, že za situace, v níž žaloba stěžovatelky byla pravomocně odmítnuta, a řízení o kasační stížnosti proti usnesení o odmítnutí žaloby bylo zastaveno, nemůže již městský soud v řízení po vrácení věci další úkony činit.

Vzhledem k tomu, že kasační stížností napadené usnesení městského soudu bylo zrušeno z důvodů a s následky, které nelze považovat za úspěch stěžovatelky, přičemž s ohledem na povahu věci nelze hovořit ani o úspěchu žalovaného, rozhodl Nejvyšší správní soud tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti ( ve spojení s ).

P o u č e n í : Proti tomuto rozsudku n e j s o u opravné prostředky přípustné ( , ).

V Brně dne 25. dubna 2017

JUDr. Jakub Camrda

předseda senátu