Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

Nao 183/2017 - 24

- 25

pokračování

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Lenky Matyášové a soudců Mgr. Ondřeje Mrákoty a JUDr. Jakuba Camrdy v právní věci žalobce: I. K., proti žalované: Policie České republiky, Ředitelství služby cizinecké policie, se sídlem Olšanská 2, Praha 3, o námitce podjatosti soudců Nejvyššího správního soudu vznesené žalobcem v řízení vedeném u Nejvyššího správního soudu pod sp. zn. ,

t a k t o :

Soudci 6. senátu Nejvyššího správního soudu JUDr. Petr Průcha, Mgr. Jana Brothánková a JUDr. Tomáš Langášek n e j s o u v y l o u č e n i z projednávání a rozhodnutí věci vedené u Nejvyššího správního soudu pod sp. zn. .

O d ů v o d n ě n í :

Žalobou podanou u Krajského soudu v Ostravě (dále jen „krajský soud“) se žalobce (dále jen „stěžovatel“) domáhal zrušení rozhodnutí žalované ze dne 9. 2. 2017, č. j. CPR-19497-7/ČJ-2016-930310-V240, jímž bylo částečně změněno a ve zbylé části potvrzeno rozhodnutí Policie České republiky, Krajského ředitelství Policie Moravskoslezského kraje, odboru cizinecké policie, oddělení pobytové kontroly, pátrání a eskort Frýdek – Místek, ze dne 15. 7. 2016, č. j. KRPT-134629-19/ČJ-2016-070022-SV, jímž bylo stěžovateli uloženo správní vyhoštění a stanovena doba, po kterou nelze cizinci umožnit vstup na území členských států Evropské unie, v délce 18 měsíců. Žalovaná citované rozhodnutí změnila v části týkající se doby, po kterou nelze cizinci umožnit vstup na území členských států Evropské unie, tak, že délka této doby činí 6 měsíců. Krajský soud žalobu stěžovatele usnesením ze dne 15. 3. 2017, č. j. – 17, podle , (dále jen „ “), pro její opožděnost odmítl. Proti tomuto usnesení krajského soudu podal stěžovatel kasační stížnost.

V podání doručeném Nejvyššímu správnímu soudu dne 18. 4. 2017 žalobce včas v souladu s uplatnil námitku podjatosti všech soudců Nejvyššího správního soudu. Uvedl, že je spolu s ostatními členy své rodiny od roku 2009 žadatelem o mezinárodní ochranu, ale jejich kasačním stížnostem nebylo Nejvyšším správním soudem vyhověno (naposledy v roce 2015), a to „v důsledku nacionální nesnášenlivosti“.

Soudci ve věci rozhodující JUDr. Petr Průcha, Mgr. Jana Brothánková a JUDr. Tomáš Langášek k vznesené námitce podjatosti uvedli, že nemají žádný vztah k projednávané věci a jejím účastníkům, pro který by byl důvod pochybovat o jejich nepodjatosti.

Nejvyšší správní soud posoudil vznesenou námitku podjatosti a dospěl k závěru, že není důvodná.

Nejvyšší správní soud nejprve předesílá, že je-li účastníkem řízení vznesena námitka podjatosti všech soudců určitého soudu, a přitom je již zřejmé, kterému soudci (soudcům) je či bude věc přidělena, rozhodne soud v souladu se zásadou hospodárnosti řízení o důvodech vyloučení jen těchto soudců. Až v případě, že by byl shledán důvod pro vyloučení u soudců, kterým je věc podle rozvrhu práce přidělena, je účelné posoudit důvody vyloučení i ve vztahu k ostatním soudcům (srov. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 18. 5. 2006, č. j. Nao 32/2005 – 34). Z uvedeného důvodu tedy Nejvyšší správní soud nejprve rozhodoval o tom, zda jsou vyloučeni soudci 6. senátu Nejvyššího správního soudu, tedy JUDr. Petr Průcha, Mgr. Jana Brothánková a JUDr. Tomáš Langášek. Teprve byla-li by námitka shledána důvodnou a byli-li by tito soudci vyloučeni z projednávání a rozhodování věci, přistoupil by Nejvyšší správní soud „v druhé fázi“ ke zkoumání podjatosti ostatních soudců Nejvyššího správního soudu.

Při posouzení důvodnosti námitky podjatosti vycházel Nejvyšší správní soud z , podle kterého jsou soudci vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je dán důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. Vyloučeni jsou též soudci, kteří se podíleli na projednávání nebo rozhodování věci u správního orgánu nebo v předchozím soudním řízení. Důvodem k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech. Dle účastník nebo osoba zúčastněná na řízení může namítnout podjatost soudce, soudní osoby, tlumočníka nebo znalce. Námitka musí být uplatněna do jednoho týdne ode dne, kdy se osoba o podjatosti dozvěděla; zjistí-li důvod podjatosti při jednání, musí ji uplatnit při tomto jednání. K později uplatněným námitkám se nepřihlíží. Námitka musí být zdůvodněna a musí být uvedeny konkrétní skutečnosti, z nichž je dovozována.

Rozhodnutí o vyloučení soudce z důvodů uvedených v představuje výjimku z ústavní zásady, podle níž nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci s tím, že příslušnost soudu i soudce stanoví zákon (článek 38 odst. 1 d). Tak, jak zákon tuto příslušnost stanovil, je tato zásadně dána a postup, kterým je věc odnímána příslušnému soudci a přikázána soudci jinému, je nutno chápat jako postup zcela výjimečný.

Jde-li o důvody uvedené v první větě , je třeba uvést, že poměr k věci může vyplývat především z přímého právního zájmu soudce na projednávané věci, tedy zejména v případech, kdy by mohl být rozhodnutím soudu přímo dotčen ve svých právech. Vyloučen by byl taktéž i soudce, jenž by získal o věci poznatky jiným způsobem než dokazováním při jednání. Soudcův poměr k účastníkům či k jejich zástupcům může být založen především příbuzenským nebo jemu obdobným vztahem, vztahem srdečně přátelským (či naopak vzájemně nepřátelským), může jít také o vztah ekonomické závislosti. V nastalém případě stěžovatel namítá „nacionální nesnášenlivost“ soudců Nejvyššího správního soudu, kterou dovozuje z jejich předchozí rozhodovací činnosti.

Jde-li o důvody uvedené v druhé větě (tj. vyloučení soudce z důvodu jeho podílu na předchozím soudním řízení), smysl a účel tohoto ustanovení spočívá ve vyjádření principu instanční oddělenosti řízení před jednotlivými funkčně příslušnými soudy jako záruky vnitřní nezávislosti soudní soustavy, a tím i práva každého na spravedlivý proces. S ohledem na specifika správního soudnictví je nutno pojem „předchozí soudní řízení“ vykládat tak, že tutéž věc nemůže u krajského soudu a poté u Nejvyššího správního soudu projednávat a rozhodovat stejný soudce. O takový případ však evidentně nejde.

Námitka podjatosti je podána s ohledem na předchozí rozhodovací činnost soudců Nejvyššího správního soudu o kasačních stížnostech stěžovatele a členů jeho rodiny. Zde je třeba opětovně poukázat na znění , kde je výslovně uvedeno, že důvodem k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech. Soudce může být vyloučen z rozhodování jen z objektivních důvodů, nikoli pro subjektivní přesvědčení účastníka řízení o nespravedlivosti dřívějšího rozhodnutí. Tvrzení stěžovatele o „nacionální nesnášenlivosti“ soudců Nejvyššího správního soudu vyhodnotil Nejvyšší správní soud jako nedůvodné. Obecné a nepodložené domněnky stěžovatele ovšem nemohou být důvodem pro vyloučení soudců pro podjatost. Zpochybňovat rozhodnutí soudu jistě lze; k tomu však slouží opravné prostředky (jsou-li přípustné), nikoli námitka podjatosti.

Nejvyšší správní soud proto o námitce podjatosti vůči soudcům 6. senátu Nejvyššího správního soudu, jimiž jsou JUDr. Petr Průcha, Mgr. Jana Brothánková a JUDr. Tomáš Langášek, rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto usnesení.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e n í opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 27. dubna 2017

JUDr. Lenka Matyášová

předsedkyně senátu