Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

9 Azs 32/2017 - 16

- 17

pokračování

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Barbary Pořízkové a soudců JUDr. Petra Mikeše, Ph.D., a Mgr. Daniely Zemanové v právní věci žalobce: M. M., zast. Mgr. Tomášem Císařem, advokátem se sídlem Vinohradská 1233/22, Praha 2, proti žalované: Policie České republiky, Ředitelství služby cizinecké policie, se sídlem Olšanská 2, Praha 3, proti rozhodnutí žalované ze dne 9. 11. 2016, č. j. CPR-16653-6/ČJ-2016-930310-V231, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 24. 1. 2017, č. j. – 25,

takto:

Kasační stížnosti se přiznává odkladný účinek.

Odůvodnění:

[1] Podanou kasační stížností se žalobce (dále jako „stěžovatel“) domáhá zrušení v záhlaví označeného rozsudku Městského soudu v Praze (dále jen „městský soud“), kterým byla dle , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „“), zamítnuta jeho žaloba proti shora označenému rozhodnutím žalované. Tímto rozhodnutím žalovaná změnila rozhodnutí Policie České Republiky, Krajského ředitelství policie hlavního města Prahy, odboru cizinecké policie (dále jen „správní orgán I. stupně“), ze dne 1. 6. 2016, č. j. KRPA-209938-17/ČJ-2016-000022, kterým bylo rozhodnuto o správním vyhoštění stěžovatele, tak že dobu, po kterou nelze umožnit cizinci vstup na území členských států Evropské unie, zkrátila z 1 roku na 3 měsíce.

[2] Spolu s kasační stížností byl soudu podán návrh na přiznání odkladného účinku. Návrh byl odůvodněn tím, že stěžovatel žije na území České republiky a jeho vyhoštění by pro něj znamenalo zásadní újmu, kterou by násobilo znemožnění jeho účasti na řízení. Uvedl, že přiznání odkladného účinku není v rozporu s veřejným zájmem, právě naopak je veřejným zájmem, aby mu byla zachována všechna procesní práva, zejména právo na spravedlivý proces. Rovněž nelze přehlížet ani skutečnost finančního zatížení, která stěžovatele postihne v důsledku vycestování z území České republiky a následně, v případě úspěšné stížnosti, jeho návratu, který by navíc pro něj mohl být prakticky nemožný. Jednalo by se o jeho vytržení z domovského prostředí, neboť zde má vytvořeno společenské zázemí a vazby.

[3] Žalovaná se k návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti vyjádřila tak, že s přiznáním odkladného účinku kasační stížnosti nesouhlasí, neboť stěžovatel je v řízení zastoupen právním zástupcem, který ho může o průběhu soudního řízení aktuálně informovat i v zemi původu.

[4] Dle , platí, že kasační stížnost nemá odkladný účinek. Nejvyšší správní soud jej však může na návrh stěžovatele přiznat, přičemž ustanovení až 5 upravující odkladný účinek žaloby se užijí přiměřeně. Dle musí být pro přiznání odkladného účinku naplněny dva předpoklady. Soud přizná žalobě (či kasační stížnosti) odkladný účinek, jestliže by výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí znamenaly pro navrhovatele nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a jestliže to nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem.

[5] Nejvyšší správní soud po zhodnocení důvodů uváděných stěžovatelem a žalovanou dospěl k závěru, že podmínky pro přiznání odkladného účinku dle ve spojení s jsou splněny.

[6] Soud vycházel především ze skutečnosti, že pokud nebude kasační stížnosti přiznán odkladný účinek a nastanou tak právní účinky napadeného rozhodnutí městského soudu, bude muset stěžovatel vycestovat z území České republiky na základě pravomocného a vykonatelného rozhodnutí správního orgánu I. stupně, a to ještě před rozhodnutím zdejšího soudu o kasační stížnosti.

[7] Klíčové v této souvislosti je, že pro výkon stěžovatelova ústavního práva na spravedlivý proces může být nezbytné, aby mohl zůstat na území České republiky do skončení řízení o kasační stížnosti. Byť je v tomto řízení zastoupen advokátem, nelze přehlédnout, že k právu na spravedlivý proces náleží i právo účastníka vystupovat v tomto řízení osobně, být v kontaktu se svým zástupcem, udělovat mu konkrétní pokyny pro výkon zastoupení atd. Újma ve smyslu spojená s nuceným opuštěním území České republiky tak spočívá v možném dotčení ve výkonu jeho práva na spravedlivý proces (srov. např. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 18. 8. 2011, č. j. – 100, ze dne 30. 1. 2014, č. j. – 32, či ze dne 3. 12. 2014, č. j. – 27). Z tohoto důvodu proto není možné přisvědčit k námitce žalované, že stěžovatel je zastoupen právním zástupcem, který ho o průběhu soudního řízení může aktuálně informovat i v zemi původu.

[8] Z tohoto důvodu přiznává , o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „“), žalobě proti rozhodnutí o správním vyhoštění odkladný účinek ze zákona (s výjimkou případů vyhoštění cizince z důvodu ohrožení bezpečnosti státu) a není důvod, proč by obdobnou možnost zůstat na území České republiky neměl mít vyhošťovaný cizinec i po dobu následného řízení o kasační stížnosti.

[9] Soud tedy uzavírá, že v daném případě shledal příčinnou souvislost mezi právními účinky žalobou napadeného rozhodnutí a možným vznikem újmy ve smyslu Z tohoto důvodu se již pro nadbytečnost nezabýval dalšími tvrzenými okolnostmi, ve kterých stěžovatel spatřoval takovou újmu (finanční otázka, narušení společenských vazeb).

[10] Nejvyšší správní soud dále posoudil žádost i z hlediska zbývající podmínky stanovené v pro přiznání odkladného účinku kasační stížnosti, kterou je rozpor s důležitým veřejným zájmem.

[11] Stěžovateli bylo uloženo správní vyhoštění dle § 119 odst. 1 písm. c) bod 2 zákona o pobytu cizinců, neboť pobýval na území České republiky bez platného oprávnění k pobytu. K uložení vyhoštění tedy nebylo přistoupeno z takového důvodu, který by způsobil rozpor s důležitým veřejným zájmem, což by bylo např. ohrožení bezpečnosti státu, případně jiného závažného narušení veřejného pořádku či veřejného zdraví (srov. např. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 2. 2017, č. j. – 34, či ze dne 21. 12. 2016, č. j. – 30).

[12] Soud proto neshledal důvod, pro nějž by byl spatřován rozpor s důležitým veřejným zájmem ve stěžovatelově setrvání na území České republiky do doby rozhodnutí zdejšího soudu o jeho kasační stížnosti.

[13] Z těchto důvodů soud stěžovateli vyhověl a jeho kasační stížnosti přiznal odkladný účinek. Pro úplnost soud dodává, že přiznáním odkladného účinku kasační stížnosti se do pravomocného skončení řízení o kasační stížnosti pozastavují účinky napadeného rozsudku městského soudu.

[14] Závěrem je třeba zdůraznit, že přiznáním odkladného účinku kasační stížnosti není jakýmkoli způsobem ze strany Nejvyššího správního soudu předjímáno rozhodnutí o samotné kasační stížnosti.

Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 1. března 2017

JUDr. Barbara Pořízková předsedkyně senátu