Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

Nad 101/2017 - 44

- 44

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Daniely Zemanové, soudkyně Michaely Bejčkové a soudce Zdeňka Kühna v právní věci žalobkyně: A. G., zast. Mgr. Alžbětou Schirlovou, advokátkou se sídlem Francouzská 16, Praha 2, proti žalovanému: Ministerstvo spravedlnosti, se sídlem Vyšehradská 427/16, Praha 2, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 30. 11. 2016, čj. MSP-25/2016/OJD-SZN/2, v řízení o návrhu Městského soudu v Praze na přikázání věci jinému než místně příslušnému krajskému soudu,

takto:

Věc vedená u Městského soudu v Praze pod sp. zn. se přikazuje Krajskému soudu v Praze.

Odůvodnění:

Žalobkyně se žalobou ze dne 28. 1. 2017 podanou k Městskému soudu v Praze domáhá zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 30. 11. 2016, čj. MSP-25/2016/OJD-SZN/2. Tímto rozhodnutím žalovaný změnil usnesení předsedy Městského soudu v Praze o vyškrtnutí žalobkyně ze seznamu znalců tak, že se žalobkyně odvolává z funkce znalkyně.

Městský soud v Praze předložil Nejvyššímu správnímu soudu návrh na přikázání věci jinému krajskému soudu podle K tomu uvedl, že v posuzované věci rozhodoval jako správní orgán prvního stupně předseda městského soudu, což by mohlo vzbudit objektivní pochybnost o nepodjatosti všech soudců specializovaných senátů tohoto soudu.

Podle přikáže Nejvyšší správní soud věc jinému než místně příslušnému krajskému soudu, jestliže pro vyloučení soudců specializovaných senátů místně příslušného soudu nelze sestavit senát. Jedná se o případ tzv. delegace nutné, podmíněné vyloučením všech soudců specializovaných senátů toho soudu, který má věc projednat a rozhodnout jako soud věcně a místně příslušný.

K otázce objektivních pochybností o nepodjatosti soudců Nejvyšší správní soud odkazuje na své rozhodnutí ze dne 30. 9. 2005, čj. -40, ve kterém vyslovil, „že vyloučení soudce z projednávání a rozhodování věci má být založeno nikoli na skutečně prokázané podjatosti, ale je dáno již tehdy, jestliže lze mít o jeho nepodjatosti pochybnost“.

Podmínky citovaného ustanovení jsou v nynější věci splněny, neboť věc by rozhodovali soudci působící u soudu, jehož předseda vystupoval vůči žalobkyni jako orgán prvního stupně. Jak správně podotknul navrhovatel, v obdobné věci již Nejvyšší správní soud také vydal usnesení ze dne 20. 1. 2016, čj. Nad 327/2015-35, ve kterém uvedl: „Skutečnost, že by soudci krajského soudu měli, byť zprostředkovaně (primárně žaloba napadá rozhodnutí žalovaného), posuzovat činnost funkcionáře krajského soudu, který může v zákonem stanovených případech vůči nim vykonávat úkoly justiční správy, je důvodem pro vyloučení těchto soudců z projednání a rozhodnutí věci.“ V tomto ohledu je vhodné poukázat i na obecnou právní zásadu, podle které nikdo nesmí být soudcem ve vlastní věci; ve sporu mezi dvěma subjekty tedy musí vždy rozhodovat nezávislý třetí subjekt.

Nejvyšší správní soud tedy dospěl k závěru, že všichni soudci specializovaných senátů Městského soudu v Praze jsou ve věci vedené tímto soudem pod sp. zn. vyloučeni pro možnou podjatost. Tím jsou splněny podmínky pro delegaci jinému krajskému soudu stanovené v Nejvyšší správní soud proto v souladu se zásadou hospodárnosti soudního řízení přikázal věc Krajskému soudu v Praze, který je pro žalobkyni i žalovaného soudem nejbližším.

Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 8. března 2017

Daniela Zemanová

předsedkyně senátu

1