Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

Na 136/2017 - 5

Na 136/2017 -

U S N E S E N Í

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Aleše Roztočila a soudců Mgr. Petra Šuránka a JUDr. Jiřího Pally v právní věci žalobce: T. D., proti žalovanému: Okresní soud v Pardubicích, se sídlem Na Třísle 118, Pardubice, v řízení o žalobě proti usnesení žalovaného ze dne 23. 1. 2017, č. j. 5600050416,

t a k t o :

Věc s e p o s t u p u j e Krajskému soudu v Hradci Králové.

O d ů v o d n ě n í :

[1] Okresní soud v Pardubicích měl podle tvrzení žalobce usnesením ze dne 23. 1. 2017, č. j. 5600050416, (dále jen „napadené rozhodnutí“) z pozice správce daně zamítnout jeho návrh na zastavení daňové exekuce dle , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “), jež má být prováděna srážkami z pracovní odměny v rozsahu přesahujícím tzv. základní částku vymezenou , o způsobu výpočtu základní částky, která nesmí být sražena povinnému z měsíční mzdy při výkonu rozhodnutí, a o stanovení částky, nad kterou je mzda postižitelná srážkami bez omezení (nařízení o nezabavitelných částkách).

[2] Žalobce svým návrhem ze dne 11. 3. 2017, podaným k poštovní přepravě na adresu Nejvyššího správního soudu dne 14. 3. 2017 a označeným jako „Stížnost povinného na postup správce daně při rozhodování o návrhu na zastavení daňové exekuce“, v návaznosti na vylíčení důvodů, pro něž považuje probíhající daňovou exekuci a napadené rozhodnutí za nezákonné, uvedl, že se domáhá, aby napadené rozhodnutí bylo zrušeno a bylo nařízeno vydat nové rozhodnutí o jeho návrhu na zastavení daňové exekuce.

[3] K návrhu žalobce přiložil přípis Okresního soudu v Pardubicích ze dne 28. 2. 2017, zn. 5600050416, v němž je mu sdělováno, že jeho odvolání ze dne 13. 2. 2017 není přípustné, což měl potvrdit i Krajský soud v Hradci Králové.

[4] Nejvyšší správní soud toto podání obsahově posoudil jako žalobu proti napadenému rozhodnutí, byť není v tuto chvíli prostá vad a vyžaduje doplnění, zejména pokud jde o přesné označení napadeného rozhodnutí a předložení jeho stejnopisu.

[5] Ustanovení , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “), žalovaným určuje ten správní orgán, který ve věci rozhodl v posledním stupni. Z ustanovení daňového řádu přitom vyplývá, že proti napadenému rozhodnutí nebylo přípustné odvolání, proto by žalovaným měl být Okresní soud v Pardubicích jako správce daně, který měl žádost žalobce o zastavení daňové exekuce zamítnout (judikatorní závěry o přípustnosti odvolání proti rozhodnutí o zamítnutí návrhu na zastavení daňové exekuce po novele provedené s účinnosti od 1. 1. 2014 neobstojí, jak Nejvyšší správní soud konstatoval v odůvodnění rozsudku ze dne 30. 9. 2014, č. j. - 43).

[6] Podle , nestanoví-li tento nebo zvláštní zákon jinak, je k řízení věcně příslušný krajský soud. Současně podle je k řízení o žalobě místně příslušný soud, v jehož obvodu je sídlo správního orgánu, který ve věci vydal rozhodnutí v prvním stupni. Vzhledem k tomu, že pro řízení o žalobě proti rozhodnutí správního orgánu nezakládá věcnou příslušnost Nejvyššího správního soudu, věcně příslušným k projednání žaloby je některý z krajských soudů. S ohledem na sídlo žalovaného Okresního soudu v Pardubicích je pak zjevné, že místně příslušným k projednání žaloby je Krajský soud v Hradci Králové.

[7] Nejvyšší správní soud proto postoupil předmětnou věc Krajskému soudu v Hradci Králové jako místně příslušnému krajskému soudu. Teprve tento místně příslušný soud může zkoumat úplnost žaloby a podmínky řízení, mezi něž spadá též absence vyloučení soudců z rozhodování.

[8] Pro úplnost pak zdejší soud považuje za vhodné připomenout rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 15. 8. 2008, č. j. - 112, z něhož je zřejmý závěr, že byla-li žaloba ( ) podána v zákonné lhůtě u věcně nepříslušného Nejvyššího správního soudu, není její včasnost ovlivněna tím, že ji tento soud postoupil věcně a místně příslušnému krajskému soudu až po lhůtě k jejímu podání. Navíc nelze vyloučit ani to, že již zmiňované „odvolání“ žalobce ze dne 13. 2. 2017, mělo být podle svého obsahu považováno za žalobu podle

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 23. března 2017

Mgr. Aleš Roztočil

předseda senátu