Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

10 As 63/2017 - 11

- 11

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Daniely Zemanové, soudkyně Michaely Bejčkové a soudce Zdeňka Kühna v právní věci žalobce: P. Č., ve věci žádosti žalobce o ustanovení zástupce před krajským soudem, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 7. 2. 2017, čj. 54 Na 3/2017-9,

takto:

I. Kasační stížnost se odmítá.

II. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

[1] Žalobce podal dne 16. 1. 2017 u krajského soudu stručnou žádost o ustanovení zástupce pro podání žaloby na ochranu A) před nepřiměřenými a iracionálními pokyny Úřadu v Českých Budějovicích a B) přiznaného nároku na pravidelnou státní nepojistnou dávku. K tomu přiložil prohlášení o majetkových poměrech a další dokumenty, osvědčující výši jeho příjmů. Vzhledem k tomu, že nevymezil, co přesně má být předmětem řízení a z čeho usuzuje, že jeho veřejná subjektivní práva byla porušena, a dále nepředložil veškeré údaje nezbytné pro posouzení, zda splňuje podmínky pro osvobození od soudních poplatků, krajský soud žalobce vyzval usnesením ze dne 17. 1. 2017, aby tyto vady odstranil. K tomu mu stanovil přiměřenou lhůtu 10 dnů a s odkazem na judikaturu NSS (věc sp. zn. ) jej poučil, že bez této specifikace nemůže posoudit, zda je k ochraně žalobcových práv nezbytně třeba zástupce. Usnesení bylo žalobci doručeno dne 19. 1. 2017. Žalobce na výzvu soudu nijak nereagoval. Krajský soud proto jeho žádost o ustanovení zástupce zamítl usnesením označeným v záhlaví.

[2] Proti tomuto usnesení žalobce nyní brojí kasační stížností. V kasační stížnosti uplatnil celou řadu tvrzení, kterými napadá usnesení a činnost krajského soudu. Tvrdí, že soudci a úředníci krajského soudu se mu mstí za podané žaloby, předseda soudu je kárně odsouzen, justiční stráž mu léta brání ve vstupu do budovy soudu a nezákonně jej nutí k odložení všech kovových předmětů, jeho dřívější žaloby soudci dokonce zadržují a „strkají do šuplíku“, krajský soud neustále s jeho žalobami manipuluje a běžně o jedné žalobě vede dvě řízení. Mgr. T. soustavně lže, pokud tvrdí, že žalobce nevymezil dostatečně předmět řízení. Jestliže se snad tato soudkyně domnívá, že žadatel o zástupce podá bezvadnou žalobu, pak právo podat žádost o zástupce před zahájením řízení postrádá smysl. Žalobce považuje jednání soudu za šikanu, a to i ve vztahu k výzvě k doložení majetkových poměrů, k níž se také vyjadřuje podrobněji. Dále tvrdí, že řízení o jeho žalobě je navíc v této věci osvobozeno od soudních poplatků ze zákona, ale krajský soud uvažuje opačně.

[3] NSS dovodil, že stěžovatel zneužil právo podat kasační stížnost.

[4] Obsah vyžádaného spisu krajského soudu svědčí o tom, že stěžovatel od počátku řízení nesměřuje k vydání meritorního rozhodnutí, kterým by měla být poskytnuta ochrana jeho veřejnému subjektivnímu právu. Stěžovatel se na soudy dlouhodobě obrací množstvím podání, včetně žádostí o osvobození od soudních poplatků, která mají formální i obsahové vady, přestože byl v minulosti ze strany soudů nesčetněkrát poučen o náležitostech podání a podmínkách jejich věcného projednání (např. rozsudek NSS ze dne 25. 7. 2014, čj. -20). I přesto je činí nesprávně a následně odmítá adekvátně reagovat na výzvy soudu směřující k odstranění vad předložených podání. Aktivita stěžovatele v soudním řízení spočívá ve zpochybňování úkonů a rozhodnutí soudu, jež byla o jeho podáních vydána, aniž naprostá většina z nich mohla obsahově přinést pro stěžovatele cokoliv věcně významného.

[5] Soudy, včetně NSS, které jsou ústavně povolány k ochraně práv, nemohou opakovaně akceptovat procesní aktivity stěžovatele jen proto, aby formálním naplněním litery zákona vydávaly zbytečná rozhodnutí. NSS si je vědom znění d, který zaručuje právo na soudní ochranu. Okolnosti, za nichž stěžovatel uplatňuje toto právo, však nelze považovat za výkon subjektivního práva v souladu s právním řádem. Úkony stěžovatele vůči soudu naplňují znaky zneužití práva, které NSS vymezil např. v rozsudku ze dne 10. 11. 2005, čj. -48, č. 869/2006 Sb. NSS.

[6] NSS pro dokreslení dodává, že v jeho evidenci je vedeno ke dnešnímu dni cca 1400 spisů, v nichž žalobce vystupuje jako stěžovatel, resp. navrhovatel. Pouhá skutečnost, že stěžovatel vede takové množství sporů, přirozeně sama o sobě neznamená, že by se jeho návrhy neměl zdejší soud zabývat věcně. Rozhodující pro kvalifikaci jeho podání jako zjevně obstrukčního, a tedy zneužívajícího právo podat kasační stížnost, je početnost, sériovost a stereotypnost stěžovatelem vedených sporů, spojená s opakováním obdobných či zcela identických argumentů (srov. takto usnesení NSS ze dne 3. 6. 2014, čj. -9, v jiné stěžovatelově věci). Ostatně sériovost a stereotypnost podání zakládá zneužití práva podat návrh soudu též dle judikatury Evropského soudu pro lidská práva (srov. rozhodnutí Anibal Vieira & Filhos LDA a Maria Rosa Ferreira da Costa LDA proti Portugalsku, č. 980/12 and 18385/12, 13. 11. 2012).

[7] V tomto řízení projednávaná kasační stížnost neumožňuje z výše uvedených důvodů věcný přezkum napadeného rozhodnutí krajského soudu, neboť je projevem zneužití institutu kasační stížnosti; jde tudíž o návrh nepřípustný. Stěžovatel je veden snahou vést „spor pro spor“, nikoliv snahou o ochranu svých subjektivních veřejných práv. NSS zdůrazňuje výjimečnost nynějšího postupu, který je však opodstatněn výjimečnými okolnostmi, za kterých stěžovatel již po léta přistupuje k soudnímu řízení správnímu.

[8] Kasační stížnost byla proto dle ve spojení s odmítnuta.

[9] Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení ( ve spojení s ).

Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 30. března 2017

Daniela Zemanová

předsedkyně senátu