Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

3 Azs 270/2016 - 30

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rohodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jaroslava Vlašína a soudců JUDr. Jana Vyklického a Mgr. Radovana Havelce v právní věci žalobce: M. L., zastoupený Mgr. Pavlínou Zámečníkovou, advokátkou se sídlem Brno, Příkop 8, proti žalovanému: Komise pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců, sídlem Praha, nám. Hrdinů 1634/3, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 2. 11. 2016, č. j. – 52,

takto:

I. Řízení o kasační stížnosti se zastavuje.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.

Odůvodnění:

Žalobce (dále jen „stěžovatel“) kasační stížností brojí proti rozsudku Krajského soudu v Brně (dále jen „krajský soud“) ze dne 2. 11. 2016, č. j. – 52, jímž krajský soud zamítl žalobu proti rozhodnutí žalovaného ze dne 10. 2. 2015, č. j. MV-155110-3/SO-2013, kterým bylo zamítnuto žalobcovo odvolání a potvrzeno rozhodnutí Ministerstva vnitra, odboru azylové a migrační politiky, ze dne 6. 11. 2013, č. j. OAM-8348-19/TP-2013.

Protože kasační stížnost nesplňovala podmínku řízení stanovenou , o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „“), vyzval Nejvyšší správní soud stěžovatele usnesením ze dne 30. 11. 2016, č. j. – 8, ke splnění poplatkové povinnosti ve výši 5.000 Kč [viz zákona o soudních poplatcích a položka č. 19 sazebníku soudních poplatků, který je přílohou uvedeného zákona]. Ke splnění této povinnosti byla stěžovateli stanovena lhůta sedmi dnů; zároveň byl stěžovatel poučen o následcích spojených s nevyhověním této výzvě. Dne 13. 12. 2016 doručil stěžovatel Nejvyššímu správnímu soudu žádost o osvobození od soudního poplatku za podanou kasační stížnost. Zdejší soud výrokem I usnesení ze dne 2. 1. 2017, č. j. – 24, stěžovatelově žádosti nevyhověl a současně jej výrokem II téhož usnesení vyzval ke splnění předmětné poplatkové povinnosti ve lhůtě sedmi dnů od doručení daného usnesení.

Povinnost zaplatit soudní poplatek vznikla stěžovateli v souladu s § 4 odst. 1 písm. d), ve spojení s § 7 odst. 1 zákona o soudních poplatcích, společně s podáním kasační stížnosti, kterou stěžovatel doručil Nejvyššímu správnímu soudu dne 16. 11. 2016. Jak již bylo uvedeno, Nejvyšší správní soud stěžovatele vyzval k úhradě soudního poplatku podle § 9 odst. 1 téhož zákona nejprve usnesením ze dne 30. 11. 2016, č. j. – 8. Spolu se zamítnutím stěžovatelovi žádosti o osvobození od soudních poplatků jej pak zdejší soud ke splnění poplatkové povinnosti vyzval opětovně, a to výrokem II usnesení ze dne 2. 1. 2017, č. j. – 24, které bylo doručeno zástupci stěžovatele dne 8. 1. 2017. I v tomto usnesení byl stěžovatel poučen o následcích spojených s nevyhověním výzvě.

V souladu s se posledním dnem stanovené lhůty stalo pondělí 15. 1. 2017. Stěžovatel však toho dne a ani později soudní poplatek nezaplatil. Nejvyšší správní soud na tomto místě připomíná, že právní úprava fakticky umožňuje uhradit soudní poplatek i po uplynutí lhůty stanovené výzvou soudu, a to až do právní moci usnesení o zastavení řízení; je tak třeba uvažovat i s dobou, než Nejvyšší správní soud vydá, respektive doručí usnesení o zastavení řízení. Tato doba je ve svém souhrnu více než dostatečná pro splnění poplatkové povinnosti.

Podle (dále jen „“), ve spojení s , soud řízení usnesením zastaví, stanoví-li tak tento nebo zvláštní zákon. Jelikož soudní poplatek nebyl ke dni vydání tohoto usnesení zaplacen, byly naplněny podmínky předvídané v ustanovení větě za středníkem zákona o soudních poplatcích; proto zdejšímu soudu nezbylo, než řízení o kasační stížnosti zastavit.

O náhradě nákladů tohoto řízení bylo rozhodnuto ve smyslu , ve spojení s , tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť řízení bylo zastaveno.

Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 15. února 2017

JUDr. Jaroslav Vlašín

předseda senátu