Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
62 Af 65/2015 - 104.pdf
PDF · 0 B
No categories available
62 Af 65/2015 - 104
R O Z S U D E K
J M É N E M R E P U B L I K Y
Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Davida
Rause, Ph.D. a soudců Mgr. Kateřiny Kopečkové, Ph.D. a Mgr. Petra Šebka v právní
věci žalobce: Znojemská Beseda, příspěvková organizace, se sídlem Masarykovo
náměstí 449/22, Znojmo, zastoupeného Ing. Jaroslavem Kmecem, daňovým poradcem,
se sídlem Bolzanova 1972/27, Znojmo, proti žalovanému: Odvolací finanční
ředitelství, se sídlem Masarykova 31, Brno, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného
ze dne 27.4.2015, č.j. 12416/15/5300-22443-711377,
t a k t o :
I. Žaloba se zamítá.
II. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení.
III. Žalovanému se náhrada nákladů řízení nepřiznává.
O d ů v o d n ě n í :
Žalobce se žalobou adresovanou zdejšímu soudu domáhá zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 27.4.2015, č.j. 12416/15/5300-22443-711377.
[OBRÁZEK]pokračování - 2 - 62 Af 65/2015
I. Podstata věci
Po ukončení daňové kontroly žalobce na daň z přidané hodnoty (dále jen
„DPH“) za zdaňovací období měsíců ledna a května roku 2010 vydal dne 4.7.2014
Finanční úřad pro Jihomoravský kraj, Územní pracoviště ve Znojmě (dále jen „správce
daně“), dodatečné platební výměry na DPH pod č.j. 2971054/14/3020-24804-708406
a č.j. 2972092/14/3020-24804-708406.
Dne 28.7.2014 bylo správci daně doručeno odvolání žalobce proti výše
uvedeným dodatečným platebním výměrům. Správce daně následně dne 4.8.2014
vydal výzvy k odstranění vad odvolání č.j. 3293354/14/3020-24804-708406
a č.j. 3293947/14/3020-24804-708406, v nichž žalobce vyzval k odstranění vad
spočívajících v chybějících náležitostech podle § 112 odst. 1 písm. d) až f) zákona
č. 280/2009 Sb. , daňového řádu (dále jen „daňový řád “), a to ve lhůtě 15 dní. Tyto
výzvy byly žalobci doručeny dne 14.8.2014, konec lhůty pro odstranění vad odvolání
tedy připadl na 29.8.2014.
Vzhledem k tomu, že žalobce vady odvolání ve stanovené lhůtě neodstranil,
vydal správce daně dne 22.9.2014 v souladu s § 112 odst. 3 daňového řádu rozhodnutí
o zastavení řízení č.j. 3575227/14/3020-24804-708406 a č.j. 3575905/14/3020-24804-
708406, kterými odvolací řízení proti výše uvedeným platebním výměrům zastavil.
Rozhodnutí o zastavení řízení byla žalobci doručena fikcí dne 2.10.2014. Dne
30.10.2014 podal žalobce proti těmto rozhodnutím odvolání.
Dne 16.10.2014 bylo správci daně prostřednictvím poskytovatele poštovních
služeb doručeno doplnění odvolání, které dle razítka pošty mělo být předáno
k poštovní přepravě dne 20.8.2014. V tomto přípise je uvedeno, že žalobce naplňuje
povinnost podle rozhodnutí č.j. 3575227/14/3020-24804-708406 a
č.j. 3293947/14/3020-24804-708406.
S ohledem na skutečnost, že doplnění odvolání bylo správci daně doručeno
téměř po 2 měsících od data jeho údajného podání, obrátil se správce daně
na provozovatele poštovních služeb (pobočka České pošty 2 ve Znojmě) (dále též
„pobočka České pošty, s.p. ve Znojmě“). Dne 5.11.2014 provedl správce daně místní
šetření v sídle uvedené pobočky, o němž byl sepsán protokol. Následně dne 3.12.2014
bylo správci daně doručeno sdělení provozovatele poštovních služeb o prošetření
skutečností týkajících se podání poštovní zásilky. Provozovatel poštovních služeb
v něm informoval správce daně, že se jedna z pracovnic pobočky ve Znojmě doznala
k tomu, že byla v průběhu října oslovena paní E. K. se žádostí o oražení prázdné
obálky (bez adresních údajů), vybavené pouze poštovní známkou v hodnotě 18 Kč, a
to datem 20.8.2014. Tato pracovnice žádosti vyhověla a obálku uvedeným razítkem
opatřila.
[OBRÁZEK]pokračování - 3 - 62 Af 65/2015
Dne 17.2.2015 seznámil správce daně žalobce se zjištěními ohledně předmětné
poštovní zásilky prostřednictvím přípisu nazvaného „Seznámení se zjištěnými
skutečnostmi a výzva k vyjádření se v rámci odvolacího řízení“ č.j. 4981/15/5200-
20446-711377 a poučil jej o možnosti se k uvedeným zjištěním vyjádřit. Na tuto výzvu
reagoval žalobce ve svém vyjádření ze dne 24.2.2015.
Následně dne 27.4.2015 vydal žalovaný rozhodnutí, kterým se vypořádal
s námitkami uvedenými žalobcem, odvolání žalobce zamítl a napadená rozhodnutí
správce daně potvrdil. Tento závěr nyní napadá žalobce podanou žalobou.
II. Shrnutí argumentace žalobce
Žalobce se předně věnuje rozsáhlému popisu předmětu sporu, přičemž dle
svých slov pro přehlednost shrnuje skutečnosti, které uvedl v předchozím řízení.
Žalobce spatřuje nezákonnost napadeného rozhodnutí mimo jiné v tom,
že správce daně, a potažmo ani žalovaný, spolehlivě nezjistili skutečný stav,
neboť neprovedli ani jeden z jím navržených důkazů, přičemž ani neuvedli důvod
jejich neprovedení (výslech M. K. a E. K.). Má za to, že rozhodnutí správních orgánů
vycházela z důkazů předem selektovaných, jednostranných a do značné míry
zajištěných v rozporu s právními předpisy. Žalobce má za to, že správní orgány
pochybily, pokud nepodaly podnět příslušnému dohledovému orgánu ve věci
správnosti postupu při doručování ze strany České pošty, s.p.
Dle názoru žalobce správce daně k doložení své domněnky používá nepřímé
důkazy, které netvoří ucelený celek. Pokud jde o předmětnou obálku, která měla být
označena jiným datem, není dle žalobce doloženo, že se jedná o stejnou obálku,
která byla správci daně doručena. Žalobce dále uvádí, že se správní orgány nezabývaly
skutečností, že doplnění odvolání bylo doručeno přímo Českou poštou, s.p.,
nikoliv jinak zprostředkovaně. Dle žalobce řádně nebylo zjištěno, jakým způsobem
se obálka dostala do doručovacího aparátu České pošty, s.p., když tato obálka měla být
údajně vrácena paní E. K.
Žalobce dále uvádí, že správce daně neobjasnil relativně velký rozdíl
mezi jednacími čísly rozhodnutí o zastavení řízení vzhledem ke skutečnosti,
že se jedná o typově stejná rozhodnutí doručovaná jednou datovou zprávou.
V obdobných případech je rozdíl takto doručovaných rozhodnutí v jednotkách.
Správce daně rovněž neobjasnil důvod časové prodlevy při vydání předmětných
rozhodnutí. Žalobce se rovněž pozastavuje nad tím, že správní orgány považují
za běžné a průkazné vedení záznamů ve spisu daňového subjektu v oddělené části
tužkou.
Dále uvádí, že správní orgány nejednaly v úzké součinnosti se žalobcem, čímž mu znemožnily řádně a včas uplatnit veškerá jeho práva. Namítá, že správce
[OBRÁZEK]pokračování - 4 - 62 Af 65/2015
daně vzal za jisté vyjádření zaměstnanců České pošty, s.p., aniž by v rámci
předmětného šetření na místě umožnil účast žalobce. V souvislosti s tím poznamenává,
že „osoba, jenž byla v interním šetření České pošty, si po cca měsíci přesně
nevzpomíná, kdy předmětnou obálku paní K. orazila, ale přesně si vzpomíná
na frankovací datum a výši použitých známek“.
Žalobce je toho názoru, že správní orgány nehodnotily důkazy jednotlivě
a ve vzájemné souvislosti a nepřihlédly ke všemu, co v řízení vyšlo najevo.
Žalobce uvádí, že správní orgány nedoložily věrohodně a souvisle své tvrzení
o údajném podvodném jednání žalobce, resp. jeho zástupce.
Žalobce konečně namítá, že správní orgány se nevypořádaly s námitkou
možnosti „zabukování vyčkání na příslušné č.j.“ či údajné manipulace se spisem
prostřednictvím tužkou psaných a neúplných záznamů. Podle žalobce zůstala
neobjasněna také otázka pracovní zaneprázdněnosti jeho zástupce a s ní souvisejících
navržených důkazů.
S ohledem na výše uvedené navrhuje žalobce napadené rozhodnutí zrušit a věc
vrátit žalovanému k dalšímu řízení. Na svém procesním stanovisku setrval žalobce
po celou dobu řízení před soudem.
III. Shrnutí argumentace žalovaného
Žalovaný ve svém vyjádření se žalobou nesouhlasí, vypořádává se se žalobními
námitkami a v podrobnostech odkazuje především na argumenty uvedené
v odůvodnění napadeného rozhodnutí.
Žalobu navrhuje jako nedůvodnou zamítnout. Na svém procesním stanovisku
setrval během celého řízení před soudem.
IV. Posouzení věci
Žaloba byla podána včas (§ 72 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb. , soudní řád
správní, dále jen „s.ř.s. “), osobou k tomu oprávněnou (§ 65 odst. 1 s.ř.s. ). Žaloba
je přípustná (zejména § 65 , § 68 a § 70 s.ř.s. ).
Rozsah přezkumu soudu byl ve vztahu k napadenému rozhodnutí žalované
podle § 75 odst. 2 věty první s.ř.s. zásadně vymezen uplatněnými žalobními body.
Zdejší soud dospěl k závěru, že žaloba není důvodná (§ 78 odst. 7 s.ř.s. ).
Předmětem sporu v nyní projednávané věci je posouzení otázky naplnění
podmínek pro zastavení odvolacího řízeni, resp. otázky včasnosti podaného doplnění
odvolání. Stěžejní žalobní námitkou je tvrzení, že správní orgány nedostatečně zjistily
skutkový stav věci, neboť bez dalšího neprovedly žalobcem navrhované důkazy,
pokračování - 5 - 62 Af 65/2015
přičemž ani neuvedly důvody jejich neprovedení. S touto námitkou žalobce se zdejší
soud však nemůže ztotožnit.
Dle § 8 odst. 1 daňového řádu správce daně při dokazování hodnotí důkazy
podle své úvahy. Správce daně posuzuje každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy
v jejich vzájemné souvislosti; přitom přihlíží ke všemu, co při správě daní vyšlo
najevo.
Ze správního spisu vyplývá, že dne 16.10.2014 byla správci daně doručena
obálka s poštovním razítkem s datem 20.8.2014 na dvou devítikorunových známkách.
V obálce bylo doplnění žalobcova odvolání, které bylo datováno dnem 19.8.2014, a
bylo zde uvedeno, že žalobce reaguje „na rozhodnutí č.j. 3293947/14/3020-24804-
708406 a č.j. 3575227/14/3020-24804-708406“, přičemž první zmíněné číslo jednací
náleží výzvě k doplnění odvolání ze dne 4.8.2014, avšak druhé číslo jednací výzvě
k doplnění odvolání ze dne 4.8.2014 nenáleží (výzvy měly č.j. 3293354/14/3020-
24804-708406 a č.j. 3293947/14/3020-24804-708406), nýbrž patří k rozhodnutí
o zastavení odvolacího řízení ze dne 22.9.2014. Žalobce tak v podání (údajně)
vyhotoveném dne 19.8.2014 odkazuje na listin u (rozhodnutí) vyhotovenou až dne
22.9.2014 , se kterou se mohl seznámit nejdříve poté, kdy mu byla doručena.
Rozhodnutí o zastavení odvolacího řízení ze dne 22.9.2014, č.j. 3575227/14/3020-
24804-708406, bylo žalobci doručeno fikcí dne 2.10.2014 (kdy uplynula desetidenní
lhůta ode dne dodání písemnosti do datové schránky zástupce žalobce) a dle žalobce se
s ním jeho zástupce fakticky seznámil až dne 7.10.2014.
Zjevnou chybu v psaní přitom dotčené správní orgány vyloučily,
neboť se v případě č.j. jedná o specifickou kombinaci sedmičíslí. Pravděpodobnost
záměny provedené omylem, jenž by spočíval v přesném označení konkrétního
sedmičíslí zcela přesně se shodujícího s později vydaným podáním, je minimální.
Soud s takovým závěrem plně souhlasí. Pokud tedy žalovaný po zohlednění sdělení
České pošty, s.p., považoval doplnění odvolání za opožděné, postupoval v souladu se
zákonem.
V průběhu řízení před správcem daně a žalovaným žalobce na svoji obhajobu a
podporu svých tvrzení navrhoval provedení důkazů, a to výslechem M. K. a E. K. za
účelem ozřejmění okolností podání zásilky obsahující doplnění odvolání, dále
navrhoval informačním systémem TaxEdit ověřit datum vzniku předmětné písemnosti
a výslechem klientů zástupce žalobce ověřit jeho pracovní vytížení v období od
8.10.2014 do 14.10.2014.
Správce daně není v rámci dokazování vázán důkazními návrhy daňových
subjektů. Uplatnění zásady volného hodnocení důkazů neznamená, že by správce daně
ve svém rozhodování (v úvahách nad ním) měl na výběr, které z navržených důkazů
provede a které nikoli, nebo o které z provedených důkazů své skutkové závěry opře a
které opomene. Procesnímu právu daňového subjektu jako účastníka navrhovat důkazy
pokračování - 6 - 62 Af 65/2015
odpovídá povinnost správce daně o vznesených návrzích rozhodnout. V případě, že
jim nevyhoví, je povinen ve svém rozhodnutí vyložit z jakých důvodů tak učinil.
V posuzovaném případě je z textu napadeného rozhodnutí zřejmé, z jakých
důvodů žalovaný nepřistoupil k navrhovaným důkazům. V bodě 35 napadeného
rozhodnutí jsou podrobně popsány argumenty, proč byly svědecké výpovědi M. K. a
E. K., jakož i informace o pracovní vytíženosti zástupce žalobce, správcem daně
považovány za nadbytečné. Dle názoru žalovaného skutečnosti, k jejichž ověření nebo
vyvrácení byly tyto důkazy navrhovány, byly již v projednávané věci bez důvodných
pochybností zcela objasněny. Pokud jde o navrhovaný důkaz vedoucí k vyhledání data
vzniku písemnosti prostřednictvím systému TaxEdit, správce daně uvedl, že s ohledem
na skutečnost, že předmětným systémem nedisponuje, měl tento důkaz v rámci
odvolacího řízení předložit sám žalobce, který to však neučinil. Skutečnost, že byl
zástupce žalobce zaneprázdněn, správce daně přijal bez pochybností. Nebylo proto
nutné přistoupit k provedení navrhovaných výslechů.
Dle názoru zdejšího soudu neobstojí tvrzení žalobce, že napadená rozhodnutí
jsou založena na předem selektovaných jednostranných důkazních prostředcích,
které byly, byť jen z části, zjištěny v rozporu s právními předpisy. Zdejší soud dospěl
k závěru, že správce daně při hodnocení důkazů postupoval souladně s příslušnými
ustanoveními daňového řádu a řádně a dostatečně zjistil skutkový stav věci.
Nelze souhlasit ani s tvrzením žalobce, že žalovaný vycházel pouze
z nepřímých důkazů, které netvořily ucelený celek. Stěžejní je skutečnost, že žalobce
do doplnění odvolání přesně specifikoval písemnost (jedinečnou sedmimístnou
číselnou kombinací), která v době jeho údajného vypravení ještě nebyla vyhotovena a
uvedené číslo jednací tak nemohlo existovat. Možnost komplotu finanční správy, která
by později do rozhodnutí o zastavení řízení cíleně použila č.j. žalobcem chybně
napsané, soud vylučuje. Za vyloučené považuje soud i to, že by se žalobce náhodou
strefil do č.j., které následně bylo přiděleno rozhodnutí o zastavení řízení v žalobcově
věci.
Naopak soud má za to, že po provedeném místním šetření na pobočce České
pošty, s.p. ve Znojmě, resp. po sdělení České pošty, s.p., že E. K. (o níž je správci daně
z úřední činnosti známo, že se zástupcem žalobce spolupracuje) si během října 2014
nechala svojí známou orazit obálku razítkem ze dne 20.8.2014, tak měly správní
orgány oprávněně za prokázané, že obálka obsahující doplnění odvolání byla správci
daně doručována až v průběhu října 2014.
Soud je přitom toho názoru, že právě v obálce oražené pro E. K. bylo doplnění odvolání doručováno.
Přestože to pracovnice České pošty, s.p. Z. K. při svědecké výpovědi u zdejšího soudu najisto nepostavila, nevyloučila, že obálka, kterou bylo doplnění odvolání
pokračování - 7 - 62 Af 65/2015
doručováno, je tou obálkou, kterou v říjnu 2014 orazila razítkem s datem 20.8.2014. Z
její svědecké výpovědi dále vyplynulo, že obálku razítkem s datem 20.8.2014 orazila
dvakrát, neboť jedno razítko bylo nečitelné (stejně jako je dvakrát oražena obálka
obsahující doplnění odvolání), na obálce bylo na místě odesílatele uvedeno razítko
zelenou barvou (stejně jako je na obálce obsahující doplnění odvolání), obálka byla
oražena razítkem Z. K., která v den 20.8.2014 nebyla v práci. Z. K. přitom uvedla, že
každý pracovník má svoje razítko, které používá jen on a není-li s ním pracovník na
přepážce, jsou razítka „pod uzávěrou“. Ostatně právě podle rozlišovacího znaku
razítka poznal příslušný pracovník České pošty, s.p., že obálku doručenou finančnímu
úřadu orazila Z. K. a v rámci šetření na poště se obrátil přímo na ni. Rozlišovací znak
razítka Z. K. bylo číslo 18 (razítkem tohoto čísla byla předmětná obálka oražena),
zatímco potvrzení o zaplacení částky 44 Kč na znojemské poště dne 20.8.2014, které
žalobce předložil k důkazu, je opatřeno razítkem číslo 19. Je tedy zřejmé, že obálku
s doplněním odvolání a potvrzení o zaplacení poštovného k této obálce opatřili
razítkem odlišní poštovní pracovníci. Současně Z. K. vyloučila, že by jí bylo při
interním šetření na poště jakkoli vyhrožováno.
Není přitom rozhodné kým, případně jakým způsobem se předmětná obálka
poté, co byla vrácena E. K., dostala do „doručovací cesty“ České pošty, s.p., resp. zda
vůbec. Jak bylo popsáno výše, podstatnou skutečností je, že doplnění odvolání bylo
správci daně prokazatelně doručeno dne 16.10.2014 v obálce označené známkami a
datem 20.8.2014. Vzhledem k tomu, že obecně nelze vysledovat „cestu“ obálky
podané k poštovní přepravě „obyčejně“, nelze tak učinit ani v daném případě. Soud je
přitom toho názoru, že nelze vyloučit, že obálka prostřednictvím pošty vůbec ke
správci daně neputovala, ale že byla přímo přinesena na podatelnu správce daně a do
„došlé pošty“ se poté zamíchala. Navíc svědkyně K. připustila, že i poštovním
razítkem opatřená obálka, která by byla vhozena do poštovní schránky, případně dána
na poštovní přepážku, by byla adresátovi doručena, aniž by musela být znovu opatřena
poštovním razítkem.
V daném případě nelze rovněž přehlédnout, že to byl žalobce, kdo se svým
postupem, kdy k poštovní přepravě natolik klíčového dokumentu, jakým doplnění
odvolání bezesporu je, využil pouze obyčejnou zásilku, sám vystavil riziku důkazní
tísně ohledně data podání předmětné zásilky, narozdíl od situace, pokud by postupoval
s řádnou péčí a doručoval je prostřednictvím zásilky doporučené či elektronickou
cestou. Žalobce se tak svým jednáním sám přivedl do situace, kdy nedisponuje
dokladem o datu předání zásilky k poštovní přepravě. Uvedená skutečnost přitom
nemůže jít k tíži správce daně, nýbrž toliko k tíži žalobce.
Soud přitom neuvěřil nedůvěryhodné konstrukci žalobce, že si zasláním
doplnění odvolání „obyčejně“ tzv. testoval znojemskou poštu, která měla „schválně“
žalobcem zasílané zásilky nedoručovat. K takovému testu totiž mohl žalobce zvolit (a
pokračování - 8 - 62 Af 65/2015
jistě by tak učinil) písemnost skutečně testovací a nikoli doplnění odvolání, na jehož
doručení závisí osud celého odvolacího řízení.
Nelze také přehlédnout vyjádření žalovaného, že je mu ze správní praxe známo,
že zástupce žalobce zasílá svá podání téměř výhradně elektronicky s uznávaným
elektronickým podpisem a předmětné doplnění odvolání tak bylo výjimkou z jeho
běžné praxe. Tato skutečnost ostatně vyplývá též z přiloženého správního spisu,
z něhož je patrné, že písemnosti zasílané zástupcem žalobce byly správci daně
skutečně doručovány prostřednictvím datové schránky. To samé ostatně plyne i
z knihy odeslané pošty společnosti Účel, s.r.o. v roce 2014, která byla soudu
předložena. Byť se jedná o knihu vedenou elektronicky a nelze tedy vyloučit, že byla
před vytištěním a předložením zdejšímu soudu upravena, vyplývá z ní, že poštou byly
v roce 2014 odesílány v drtivé většině písemnosti určené fyzickým či právnickým
osobám (zpravidla fakturace služeb) - řádově stovky případů, zatímco finančním
úřadům byly tímto způsobem zaslány písemnosti v řádu jednotek případů (zpravidla se
také jednalo o písemnosti nepříliš důležité jako např. plné moci, doplnění podkladů či
vyúčtování).
Pro úplnost zdejší soud dodává, že z podané žaloby není zcela zřejmé, z jakého
důvodu dovozuje žalobce pochybení správních orgánů spočívající v nepodání podnětu
příslušnému dohledovému orgánu ve věci správnosti postupu při doručování poštovní
zásilky. Lze se pouze domnívat, že žalobce má na mysli situaci, kdy jedna z pracovnic
pobočky České pošty, s.p. ve Znojmě údajně antedatovala na žádost třetí osoby
neoznačenou obálku. V této souvislosti zdejší soud uvádí, že otázka průběhu
doručování běžné zásilky ani následný postup České pošty, s.p. vůči pochybení svých
zaměstnanců není předmětem tohoto řízení.
Soud přitom nepovažoval za potřebné provádět dokazování výslechem Ing. H.
ze společnost Luyten CZ s.r.o., kterým mělo být prokázáno, že doplnění odvolání bylo
v systému TaxEdit vytvořeno již dne 19.8.2014. I kdyby totiž tuto skutečnost svědek
potvrdil, nemohl by potvrdit to, že se jednalo o odvolání shodného obsahu, jako
odvolání doručené správci daně, ani to, že bylo toto odvolání skutečně dne 20.8.2014
předáno k poštovní přepravě, jak tvrdí žalobce.
Pokud jde o čestné prohlášení E. K., tak to soud nepovažuje za hodnověrné. I
kdyby však uvěřil tomu, že E. K. v přítomnosti „advokátky Burešové z Brna“ zničila
obálku označenou razítkem ze dne 20.8.2014, nijak to neprokazuje, že E. K.
nedisponovala více takto označenými obálkami, resp. nevylučuje to, že takto označená
obálka byla použita v právě posuzované věci. Za této situace soud nepovažoval za
potřebné E. K. vyslýchat jako svědka.
Výslech pracovnice správce daně V. soud nepovažoval za potřebný, neboť
pracovní vytíženost zástupce žalobce je pro posouzení předmětné otázky nepodstatná.
pokračování - 9 - 62 Af 65/2015
Ani výslech M. K. nebylo v daném případě třeba provádět. I kdyby tato
svědkyně potvrdila žalobcovu verzi (což ostatně soud předpokládá, neboť jinak by ji
žalobce nenavrhoval), nepovažoval by soud její výpověď za hodnověrnou s ohledem
na zjevný vztah zástupce žalobce a navržené svědkyně, která je zástupcovou
maminkou. Je totiž obecně známo, že maminky svým dětem dosvědčí takřka cokoli.
Rovněž výslech Ing. T. nepovažoval soud za nutný. Jak uvedl samotný žalobce,
tato svědkyně mohla toliko potvrdit, že byla dne 20.8.2014 s M. K. na znojemské
poště, aniž by však znala obsah odesílaných obálek. Vzhledem k tomu by nemohla
žalobcovu verzi příběhu potvrdit.
Pokud jde o potvrzení České pošty, s.p. ze dne 20.8.2014 o zaplacení částky
44 Kč na poště Znojmo 2, tak to prokazuje toliko to, že někdo opatřil toto potvrzení
pošty razítkem společnosti Účel, s.r.o. (která předmětnou obálku za žalobce údajně
odesílala). Neprokazuje však to, že by kdokoli z této společnosti na poště v rozhodný
den byl a už vůbec neprokazuje, že by ten den bylo odesíláno předmětné doplnění
odvolání.
Žalobce dále vytýká žalovanému, že neumožnil jemu ani jeho zástupci účast
při místním šetření na pobočce České pošty, s.p. ve Znojmě.
Dle § 80 odst. 1 daňového řádu může správce daně provádět místní šetření.
V rámci tohoto postupu správce daně zejména vyhledává důkazní prostředky a provádí
ohledání u daňových subjektů a dalších osob zúčastněných na správě daní,
jakož i na místě, kde je to vzhledem k účelu místního šetření nejvhodnější. Podle
odst. 2 tohoto ustanovení může správce daně k provedení místního šetření přizvat
osobu, jejíž přítomnost je podle povahy věci potřebná. Dle odst. 3 tohoto ustanovení
sepíše správce daně o průběhu místního šetření podle povahy šetření protokol nebo
úřední záznam.
Z dikce uvedeného ustanovení je patrné, že zákonodárce upravuje možnosti
správce daně týkající se místního šetření poněkud široce. Správci daně je umožněno
konat místní šetření u třetí osoby, uzná-li to vzhledem k účelu místního šetření za
vhodné. Povinnost správce daně bez dalšího přizvat daňový subjekt či jinou osobu
k účasti na místním šetření však není zákonem zakotvena.
Správce daně tedy nepochybil, nepřizval-li žalobce či jeho zástupce k účasti
na místním šetření u České pošty, s.p. V této souvislosti nelze opomenout, že
podstatné informace nezískal správce daně při místním šetření, nýbrž až z přípisu
České pošty, s.p. Správce daně rovněž následně žalobce se zjištěnými skutečnostmi
ohledně poštovní zásilky a jejich vyhodnocením vyrozuměl výzvou ze dne 17.2.2015,
č.j. 4981/15/5200-20446-711377. Touto výzvou byla žalobci zároveň dána možnost se
k uvedeným zjištěním vyjádřit, což žalobce učinil. Nelze tedy souhlasit se žalobcem,
že byl postupem žalovaného zkrácen na svých právech.
pokračování - 10 - 62 Af 65/2015
Zdejší soud se dále zabýval otázkou žalobcem rozporovaného rozdílu v číslech
jednacích v případě rozhodnutí o zastavení řízení o odvolání a s ní související
námitkou možnosti „zabukování“ (resp. vyčkání) konkrétního č.j. do budoucnosti.
Lze souhlasit se žalobcem potud, že v případě rozhodnutí o zastavení odvolacího
řízení se jedná o typově stejná rozhodnutí doručovaná jednou datovou zprávou.
Žalobce má za to, že v obdobných případech jsou rozdíly v č.j. řádově v jednotkách,
přičemž v případě rozhodnutí o zastavení odvolacího řízení se jedná o rozdíl ve výši
678 míst (č.j. 3575227/14/3020-24804-708406 a č.j. 3575905/14/3020-24804-
708406).
Jak vyplývá z vyjádření žalovaného, čísla jednací jsou jednotlivým
písemnostem vypravovaným finančními orgány přidělovány prostřednictvím
automatizovaného daňového informačního systému (ADIS), který neumožňuje
z technického hlediska manipulaci (či jak uvádí žalobce „zabukování“) s čísly
jednacími. Je přitom nerozhodné, zda se tato č.j. přidělují celorepublikově nebo pouze
v rámci konkrétního finančního úřadu. Rozdíl v těchto číslech je pak dán skutečností,
že čísla jednací jsou přidělována současně jednotlivým územním pracovištím správce
daně. Ostatně součástí spisu je též kopie výpisu ze systému ADIS vztahující se
k písemnosti č.j. 3575227/14/3020-24804-708406, z níž je patrná chronologie vzniku
této písemnosti od jejího vytvoření přes schvalovací proces a podpis až k jejímu
vypravení. Zdejší soud tak námitku žalobce týkající se údajného „zabukování“
č.j. považuje za ryze účelovou.
Věrohodnost tvrzení žalovaného též potvrzuje i to, že taktéž v případě výzev
k odstranění vad odvolání ze dne 4.8.2014 byl rozdíl v č.j. obdobný
(č.j. 3293354/14/3020-24804-708406 a č.j. 3293947/14/3020-24804-708406, tedy 593
míst), přičemž tuto skutečnost žalobce v průběhu řízení nijak nerozporoval. I v tomto
případě se však jednalo o typově podobné písemnosti vypravované v rámci jedné
datové zprávy. Zdejší soud s ohledem na uvedené nemá důvod vyjádření žalovaného
zpochybňovat.
Co se týká žalobcem namítané časové prodlevy mezi vydáním rozhodnutí
o zastavení řízení dne 22.9.2014 a marným uplynutím lhůty pro doplnění odvolání
(29.8.2014), má zdejší soud za to, že se nejedná o nepřiměřeně dlouhý rozestup, který
by byl v rozporu s běžnou praxí. Správní orgány naopak zachováním časové prodlevy
mezi uvedenými událostmi sledují eventualitu opožděného doručení doplnění odvolání
v případě, je-li zasíláno prostřednictvím poskytovatele poštovních služeb. Nejedná se
tak o okolnost, která by měla význam z hlediska zákonnosti vydaného rozhodnutí.
K otázce průkaznosti vedení záznamu ve spise v oddělené části tužkou
a manipulace s ním zdejší soud uvádí, že žalobce toto tvrzení neuvedl již v rámci
průběhu daňového řízení, konkrétně v rámci protokolu o nahlížení do spisu ze dne
23.7.2014 , č.j. 3135625/14/24804-708406, či v následných případných námitkách.
[OBRÁZEK]pokračování - 11 - 62 Af 65/2015
Naopak z obsahu správního spisu vyplývá, že žalobce neměl proti rozsahu tohoto
nahlížení žádné námitky, a to ani stran úplnosti spisového materiálu. Jak v průběhu
předchozího řízení, tak ani v podané žalobě své tvrzení o manipulaci se spisem
žádným způsobem, např. kopií dotčeného spisového materiálu, nedoložil. Ani tuto
námitku tak zdejší soud nepovažuje důvodnou; jde o argument účelový.
V. Závěr
Pokud tedy žalobce v doplnění odvolání údajně vyhotoveném dne 19.8.2014
přesně specifikoval písemnost správce daně (jedinečnou sedmimístnou číselnou
kombinací), která byla vytvořena až dne 22.9.2014, a současně k odeslání doplnění
odvolání použil obálku, kterou v měsíci říjnu 2014 orazila Z. K. poštovním razítkem
ze dne 22.8.2014, nemohlo být doplnění odvolání odesláno správci daně v srpnu 2014,
ale až v říjnu 2014. Žalobcově verzi zdejší soud nemohl uvěřit. Žalovaný tedy
nepochybil, pokud takové doplnění odvolání považoval za opožděné.
Soud tak neshledal žádný z uplatněných žalobních bodů důvodným. Nad rámec
těchto uplatněných žalobních bodů nezjistil žádnou další vadu, jež by atakovala
zákonnost napadeného rozhodnutí a k níž by musel přihlížet z úřední povinnosti. Soud
tedy žalobu jako nedůvodnou podle § 78 odst. 7 s.ř.s. zamítl.
VI. Náklady řízení
Soud rozhodl o nákladech řízení účastníků podle § 60 odst. 1 s.ř.s. Žalobce
nebyl ve věci úspěšný, a proto mu nenáleží právo na náhradu nákladů řízení,
to by náleželo procesně úspěšnému – žalovanému. Zdejší soud však nezjistil,
že by žalovanému v souvislosti s řízením vznikly náklady přesahující rámec
jeho běžné úřední činnosti, proto mu náhrada nákladů řízení nebyla přiznána.
P o u č e n í :
Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho
doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího
správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje
Nejvyšší správní soud.
Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením
shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li
poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže
následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.
pokračování - 12 - 62 Af 65/2015
Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s.ř.s. a kromě
obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž
směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy
mu bylo rozhodnutí doručeno.
V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li
stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje,
vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro
výkon advokacie.
V Brně dne 23.2.2017
Za správnost vyhotovení: David Raus,v.r. Romana Lipovská předseda senátu