Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

8 Azs 219/2016 - 34

V.

[6] Jednou z podmínek věcného přezkumu kasační stížnosti ve věcech mezinárodní ochrany je její přijatelnost. Kasační stížnost je v souladu s přijatelná, pokud svým významem podstatně přesahuje vlastní zájmy stěžovatelky. Výkladem institutu přijatelnosti (jako neurčitého právního pojmu) a demonstrativním výčtem jeho typických kritérií se Nejvyšší správní soud zabýval například v usnesení ze dne 26. 4. 2006, čj. -39. Na tam uvedené závěry kasační soud nyní pro stručnost odkazuje.

[7] Podstatný přesah vlastních zájmů stěžovatelky ve smyslu těchto judikatorních závěrů Nejvyšší správní soud v nyní posuzované věci nedovodil. Ve stěžovatelčině zájmu bylo, aby v kasační stížnosti uvedla konkrétní důvody, na základě nichž bylo možno na podstatný přesah vlastních zájmů usoudit. Stěžovatelka však v kasační stížnosti žádné takové skutečnosti neuvedla, a nejsou zjevné ani z obsahu soudního spisu.

[8] Stěžejní argumentace stěžovatelky v kasační stížnosti směřovala k vyjádření nesouhlasu se závěry žalovaného i městského soudu, především pokud jde o obavu z návratu do země původu vzhledem k výhrůžkám členů její rodiny a s ohledem na osobu nezletilého syna, který je po otci tmavé pleti.

[9] Stěžovatelka však v kasační stížnosti pouze zopakovala námitky, které uplatnila již v žalobě. Neuvedl nic, co by svědčilo o tom, že její výtky mohou mít „širší dopad“ i mimo sféru jejího postavení či mimo jejího vlastní zájmy, jak vyplývá z , a jak Nejvyšší správní soud podrobně vyložil v odkazovaném usnesení čj. - 39. Fakticky se stěžovatelka v kasační stížnosti domáhala opětovného přezkumu závěrů městského soudu obsažených v napadaném rozsudku, avšak pouze v rámci svých vlastních zájmů. Namítané kasační důvody nesměřovaly k právním otázkám dosud neřešeným vůbec či řešeným v judikatuře rozdílně, nevyplynula z nich ani potřeba tzv. judikaturního odklonu od výkladu přijímaného ve věcech týkajících se opakovaných žádostí o udělení mezinárodní ochrany. Stěžovatelka taktéž nenamítala, že městský soud nerespektoval ustálenou judikaturu a že by jeho rozhodnutí mohlo mít dopad do jejího hmotněprávního postavení.

[10] Nejvyšší správní soud ověřil, že městský soud se v napadeném rozsudku jednotlivě vyjádřil ke všem žalobním bodům, žádný z nich neopomněl a věcně, srozumitelně a přesvědčivě vypořádal veškeré žalobní námitky. Poukázal přitom na výsledky správního řízení a v něm shromážděné informace a důkazy a podřadil je pod jednotlivé hmotněprávní normy dopadající na posuzovaný případ.

[11] Nejvyšší správní soud ze všech shora uvedených důvodů dospěl k závěru, že v nyní projednávané věci není dán žádný z důvodů pro přijetí kasační stížnosti k věcnému projednání. Nyní souzená věc se netýká právních otázek, které dosud nebyly řešeny judikaturou Nejvyššího správního soudu, ani těch, které jsou judikaturou řešeny rozdílně a kasační soud neshledal ani důvod pro přistoupení k judikatornímu odklonu ani zásadní pochybení městského soudu, ať už v podobě nerespektování ustálené a jasné soudní judikatury, či ve formě hrubého pochybení při výkladu hmotného nebo procesního práva.

VI.

[12] S ohledem na skutečnost, že důvody kasační stížnosti neobsahovaly ničeho nad rámec předchozího právního posouzení učiněného městským soudem, nemohl Nejvyšší správní soud dospět k jinému závěru, než že kasační stížnost svým významem podstatně nepřesahuje vlastní zájmy stěžovatelky. Kasační stížnost proto podle odmítl jako nepřijatelnou.

[13] Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn , větou první, , ve spojení s , podle nichž žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, pokud byla kasační stížnost odmítnuta.

[14] Usnesením městského soudu ze dne 29. 9. 2015, čj. - 18 byl stěžovatelce ustanoven zástupce z řad advokátů Mgr. Jaroslav Čapek. Zástupce ustanovený v řízení před krajským soudem, je-li jím advokát, zastupuje navrhovatele i v řízení o kasační stížnosti. V takovém případě platí hotové výdaje a odměnu za zastupování stát ( ve spojení s ). Ustanovenému zástupci náleží odměna za jeden úkon právní služby ve výši 3100 Kč (sepis kasační stížnosti) a paušální náhrada hotových výdajů ve výši 300 Kč, celkem tedy částka 3400 Kč, podle bodu 5., , a , o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif). Ustanovený zástupce doložil, že je plátcem daně z přidané hodnoty, proto se ve smyslu jeho odměna a náhrada hotových výdajů zvyšuje o částku této daně ve výši 714 Kč. Náklady řízení tedy celkem činí 4114 Kč a uvedená částka bude ustanovenému zástupci vyplacena z účtu Nejvyššího správního soudu do 30 dnů od právní moci tohoto usnesení.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně 28. února 2017

JUDr. Michal Mazanec

předseda senátu