Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

4 As 235/2016 - 23

R O Z S U D E K

J M É N E M R E P U B L I K Y

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Aleše Roztočila a soudců Mgr. Petra Šuránka a JUDr. Jiřího Pally v právní věci žalobců: a) B. N., b) nezl. K. B., a c) nezl. B. T., proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 3, Praha 7, v řízení o kasační stížnosti žalobců proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 21. 11. 2016, č. j. - 26,

t a k t o :

Usnesení Městského soudu v Praze ze dne 21. 11. 2016, č. j. - 26, s e z r u š u j e a věc s e v r a c í tomuto soudu k dalšímu řízení.

O d ů v o d n ě n í :

[1] Žalovaný rozhodnutím ze dne 24. 8. 2016, č. j. OAM-412/ZA-ZA11-ZA08-2016, neudělil žalobkyni a) a jejím nezletilým dětem [žalobcům b) a c)] mezinárodní ochranu podle , , , a , o azylu, ve znění (dále jen „“).

[2] Proti tomuto rozhodnutí podali žalobci společnou žalobu. V řízení před Městským soudem v Praze požádali o ustanovení zástupce. Městský soud v Praze usnesením ze dne 21. 11. 2016, č. j. - 26, tento návrh zamítl. V odůvodnění usnesení soud uvedl, že žalobci nesplňují podmínky pro osvobození od soudních poplatků. Soud upozornil, že žalobkyně [zjevně míněna žalobkyně a)] v „Potvrzení o osobních, majetkových a výdělkových poměrech“ uvedla, že nemá žádné příjmy ze zaměstnání či dohod konaných mimo pracovní poměr, stejně jako příjmy nemá její manžel, který s ní žije ve společné domácnosti. Žalobkyně dále uvedla, že žije v Praze na soukromé adrese, kde nájem činí 8.000 Kč měsíčně, s tím, že rodinu finančně podporuje jejich známý V. F. Soud si k upřesnění informací vyžádal od žalobkyně potvrzení o výši příjmů pana F. Žalobkyně soudu sdělila, že V. F. odmítá své příjmy prokázat a vylučuje v této věci jakoukoliv pomoc.

[3] Podle soudu žalobkyně věrohodným způsobem nedoložila své majetkové poměry. Žalobkyně totiž soudu sdělila, že žije s rodinou v bytě, kde nájem činí 8.000 Kč měsíčně, její manžel nemá žádné příjmy a je podporována svým známým. Příjmy svého známého V. F. k prokázání svých tvrzení však žalobkyně nedoložila. Soud proto dospěl k závěru, že žalobkyně dostatečně a věrohodně nedoložila, že je celá její rodina podporována panem F. a že splňuje podmínky pro osvobození od soudních poplatků. Z těchto důvodů soud návrhu na ustanovení zástupce pro řízení o žalobě nevyhověl.

[4] Proti uvedenému usnesení podali žalobci (dále jen „stěžovatelé“) včasnou kasační stížnost. V ní namítli, že nesouhlasí se skutkovými a právními závěry soudu. Stěžovatelé podotkli, že stěžovatelka a) ani její manžel nejsou v současnosti zaměstnáni, neboť si po uplynutí šestiměsíční lhůty, kdy jako žadatelé o mezinárodní ochranu nemohli pracovat, prozatím nenašli práci. Společně dostávají od ministerstva příspěvek na bydlení ve výši 2 x 9.600 Kč a podporu od V. F. ve výši 2 x 8.000 Kč. Jiné příjmy nemají. Stěžovatelé zdůraznili, že podpora V. F. je nenároková a byla jim poskytnuta jako přátelská půjčka. Stěžovatelé tyto prostředky budou povinni vrátit, až si najdou práci. Prokazování příjmů třetí osoby, která stěžovatele na základě vlastního uvážení podporuje, považují stěžovatelé za nesprávný a nezákonný postup soudu. Podle stěžovatelů, i pokud by třetí osoba teoreticky disponovala velkým majetkem a příjmy, oni vůči ní nemají žádný právní nebo jiný nárok a výše podpory byla čistě na jejím rozhodnutí, tudíž výše majetku či příjmů pana F. je ve vztahu ke stěžovatelům irelevantní. Stěžovatelé též připomněli, že navíc nemají žádné právní prostředky, jak se domáhat zjištění výše příjmů pana F. Proto Nejvyššímu správnímu soudu navrhli, aby napadené usnesení zrušil a věc vrátil Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení.

[5] Žalovaný ve vyjádření ke kasační stížnosti uvedl, že její posouzení ponechává na úvaze Nejvyššího správního soudu.

[6] Stěžovatelé v kasační stížnosti označili jako důvody podání kasační stížnosti , b) a d) , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „“). Nejvyšší správní však v kasační stížnosti shledal konkrétní námitky toliko ve vztahu k

[7] Kasační stížnost je důvodná.

[8] Nejvyšší správní soud se totiž ztotožnil s názorem stěžovatelů, že soud pochybil při posuzování příjmů stěžovatelů získaných od pana F. v souvislosti s posouzením návrhu stěžovatelů na ustanovení právního zástupce. Soud v této souvislosti uvedl, že žádost stěžovatelů o ustanovení právního zástupce je nedůvěryhodná, neboť z jejího obsahu není zřejmé, jaké příjmy má pan F., který finančně podporuje stěžovatele. Nejvyšší správní soud se s tímto závěrem neztotožnil. Pro posouzení návrhu na ustanovení zástupce stěžovatelů totiž není jakkoliv relevantní celková výše příjmů pana F. Soudu v žalobním řízení při posuzování předmětného návrhu příslušelo posoudit jen výši příjmů a výdajů stěžovatelů, respektive dalších členů jejich rodiny [manžela stěžovatelky a)]. Proto se měl soud zaměřit ohledně vztahu stěžovatelů a pana F. výlučně na příjmy, které stěžovatelé od něho získali, respektive získávají, a tyto příjmy v souvislosti s návrhem stěžovatelů posoudit.

[9] Jelikož Městský soud v Praze v tomto směru nesprávně posoudil návrh stěžovatelů na ustanovení právního zástupce v řízení o žalobě, Nejvyšší správní soud podle věty první napadené usnesení zrušil a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení. V něm bude Městský soud v Praze podle vázán právním názorem vysloveným v tomto zrušovacím rozsudku. V dalším řízení bude tedy soud povinen zjistit, jaké finanční prostředky stěžovatelé od V. F. získali, či případně získávají, a následně poté vyhodnotit celkové majetkové poměry stěžovatelů v souvislosti s jejich návrhem na ustanovení zástupce v řízení o žalobě.

[10] Pro úplnost Nejvyšší správní soud připomíná, že o kasační stížnosti manžela stěžovatelky a) ve skutkově a právně zcela srovnatelné věci rozhodl Nejvyšší správní soud shodně již rozsudkem ze dne 22. 12. 2016, č. j. - 20.

[11] V dalším řízení Městský soud v Praze podle věty první rozhodne i o náhradě nákladů řízení o této kasační stížnosti.

P o u č e n í : Proti tomuto rozsudku n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 12. ledna 2017

Mgr. Aleš Roztočil

předseda senátu