Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

7 Azs 207/2016 - 32

- 33

pokračování

U S N E S E N Í

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Davida Hipšra a soudců JUDr. Pavla Molka a JUDr. Tomáše Foltase v právní věci žalobců: a) A. T., b) H. T., c) nezl. A. T., zastoupeni Mgr. Jindřichem Lechovským, advokátem se sídlem Sevastopolská 378/16, Praha 10, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 3, Praha 7, v řízení o kasační stížnosti žalobců proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 23. 8. 2016, č. j. - 68,

t a k t o :

I. Kasační stížnost s e o d m í t á pro nepřijatelnost.

II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení.

O d ů v o d n ě n í :

I.

[1] Rozhodnutím ze dne 11. 4. 2016, č. j. OAM-731/ZA-ZA05-P17-2015, a rozhodnutím ze dne 11. 4. 2016, č. j. OAM-729/ZA-ZA05-P17-2015, Ministerstvo vnitra, odbor azylové a migrační politiky (dále jen „žalovaný“) neudělilo žalobcům mezinárodní ochranu podle až , o azylu.

II.

[2] Proti výše uvedenému rozhodnutí podali žalobci žaloby, které byly usnesením krajského soudu spojeny ke společnému řízení pod spisovou značkou . Žaloba byla následně zamítnuta v záhlaví uvedeným rozsudkem.

III.

[3] Proti rozsudku krajského soudu podali žalobci (dále jen „stěžovatelé“) kasační stížnost, jíž se domáhali zrušení tohoto rozsudku a vrácení věci k dalšímu řízení. Stěžovatelé namítali pochybení v řízení před krajským soudem, která jsou důvodem k podání kasační stížnosti podle

[4] V kasační stížnosti stěžovatelé uvedli, že v průběhu správního řízení před správním orgánem namítali, že jsou rusky hovořící, a z tohoto důvodu jim při návratu na Ukrajinu hrozí nebezpečí, což bylo dle stěžovatelů podloženo vlastními negativními zážitky s nezákonným chováním vojensky činných jednotek. Stěžovatelé dále uvedli, že se žalovaný těmito tvrzeními vůbec nezabýval a ani náznakem nevyhodnotil relevanci těchto důvodů. Dle stěžovatelů se dále žalovaný ve svém rozhodnutí nevyjádřil k tomu, zda hrozí újma ruskojazyčným obyvatelům na Ukrajině, popřípadě přímo v dotčené části Ukrajiny. Z tohoto důvodu považují stěžovatelé rozhodnutí žalovaného za nepřezkoumatelné.

[5] Stěžovatelé zároveň namítli, že se krajský soud nezabýval podstatou žalobní námitky, tedy tím, zda se žalovaný dostatečně vypořádal s obavami stěžovatelů z pronásledování z důvodu jejich příslušnosti k ruské menšině na Ukrajině, ale pokusil se otázku sám meritorně posoudit, přičemž odkázali na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 12. 2008, č. j. – 71. Stěžovatelé zdůraznili, že pokus krajského soudu o vypořádání se s předmětnou otázkou nemůže žádným způsobem zhojit absentující posouzení otázky žalovaným.

IV.

[6] Žalovaný ve vyjádření ke kasační stížnosti uvedl, že rozsudek krajského soudu vypořádal obsah jednotlivých žalobních námitek v potřebném rozsahu a v souladu s příslušnými zákonnými ustanoveními. Žalovaný se neztotožnil ani s názorem stěžovatelů ohledně námitky nepřezkoumatelnosti, neboť dle jeho mínění stěžovatelé neprokázali žádnou okolnost, která by svědčila o přesahu vlastních zájmů. Žalovaný byl přesvědčen, že z jeho strany ani ze strany krajského soudu nedošlo k porušení právních předpisů či mezinárodních závazků ČR nebo k vadám v průběhu řízení, a z tohoto důvodu navrhl, aby Nejvyšší správní soud kasační stížnost odmítl podle a v případě, že Nejvyšším správním soudem nebudou shledány důvody k odmítnutí kasační stížnosti, navrhl její zamítnutí pro nedůvodnost.

V.

[7] Nejvyšší správní soud posoudil kasační stížnost v mezích jejího rozsahu a uplatněných důvodů a zkoumal přitom, zda napadené rozhodnutí netrpí vadami, k nimž by musel přihlédnout z úřední povinnosti ( , 4 ).

[8] Vzhledem k tomu, že se v projednávané věci jedná o kasační stížnost ve věci mezinárodní ochrany, zabýval se Nejvyšší správní soud v souladu s otázkou, zda podaná kasační stížnost svým významem přesahuje vlastní zájmy stěžovatelů. Není-li tomu tak, Nejvyšší správní soud takovou kasační stížnost odmítne jako nepřijatelnou. Institut nepřijatelnosti a jeho dopady do soudního řízení správního Nejvyšší správní soud podrobně vyložil v usnesení ze dne 26. 4. 2006, č. j. - 39, publ. pod č. 933/2006 Sb. NSS, v němž interpretoval neurčitý právní pojem „přesah vlastních zájmů stěžovatele“. O přijatelnou kasační stížnost se dle výše citovaného rozhodnutí může jednat v následujících typových případech: (1) kasační stížnost se dotýká právních otázek, které dosud nebyly vůbec nebo nebyly plně vyřešeny judikaturou Nejvyššího správního soudu; (2) kasační stížnost se týká právních otázek, které jsou dosavadní judikaturou řešeny rozdílně; (3) kasační stížnost bude přijatelná pro potřebu učinit judikaturní odklon; (4) pokud by bylo v napadeném rozhodnutí krajského soudu shledáno zásadní pochybení, které mohlo mít dopad do hmotněprávního postavení stěžovatele.

[9] K obecné námitce nepřezkoumatelnosti rozhodnutí o udělení mezinárodní ochrany odkazuje Nejvyšší správní soud na svou ustálenou judikaturu, zejména pak na rozsudek ze dne 5. 3. 2015, č. j. – 46, nebo rozsudek ze dne 13. 11. 2014, č. j. – 31.

[10] Co se týče námitky stěžovatelů ohledně bezpečnostní situace pro rusky hovořící osoby na Ukrajině, ztotožnil se Nejvyšší správní soud s tvrzením žalovaného i krajského soudu, přičemž odkazuje na usnesení ze dne 30. 9. 2014, č. j. – 20, nebo na usnesení ze dne 18. 3. 2015, č. j. – 25, která se bezpečnostní situaci rusky hovořícího obyvatelstva na Ukrajině věnují.

[11] Nejvyšší správní soud shrnuje, že v dané právní věci nevystala otázka, která by dosud nebyla v judikatuře Nejvyššího správního soudu řešena, nebo byla vyřešena rozdílně, zároveň nebyl shledán důvod, pro nějž by bylo nutné učinit judikaturní odklon. Krajský soud se nedopustil zásadního pochybení a posoudil věc v souladu s konstantní judikaturou.

[12] Ustálená a vnitřně jednotná judikatura Nejvyššího správního soudu tedy poskytuje dostatečnou odpověď na námitky uvedené v kasační stížnosti a Nejvyšší správní soud neshledal žádné další důvody pro přijetí kasační stížnosti k věcnému projednání. Proto kasační stížnost jako nepřijatelnou podle ustanovení odmítl.

[13] Výrok o nákladech řízení o kasační stížnosti se opírá o větu první ve spojení s , podle nichž žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, byla-li kasační stížnost odmítnuta.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 6. prosince 2016

Mgr. David Hipšr

předseda senátu