Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

Na 299/2016 - 6

- 7

pokračování

U S N E S E N Í

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Miluše Doškové a soudců JUDr. Karla Šimky a Mgr. Evy Šonkové ve věci navrhovatele: J. B., o návrhu ze dne 12. 12. 2016,

t a k t o :

I. Návrh s e o d m í t á .

II. Navrhovatel n e m á právo na náhradu nákladů řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Dne 12. 12. 2016 bylo Nejvyššímu správnímu soudu doručeno podání navrhovatele, označené jako „Kasační stížnost proti usnesení Městského soudu v Praze, č. j. ze dne 30. 11. 2016“ a „Návrh na zahájení kárného řízení se soudci Městského soudu v Praze JUDr. Lubomírem Velcem, JUDr. Jiřím Körblerem a JUDr. Zuzanou Sváčkovou“. Z odůvodnění stěžovatelova podání je zřejmé, že napadá protokol o jednání, a to z důvodu, že se městský soud při ústním jednání nevypořádal s namítanou podjatostí, kterou navrhovatel spatřoval v diskriminaci pro sociální původ a o podaném odvolání proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 2, č. j. – 60 ze dne 4. 3. 2016 rozhodl. S ohledem na takový postup proto navrhuje také zahájit s uvedenými soudci kárná řízení. Zároveň bere případně zpět tento návrh vůči soudci, který při hlasování s takovýmto postupem nesouhlasil.

Dle ustanovení , , v rozhodném znění (dále jen „“) je kasační stížnost „opravným prostředkem proti pravomocnému rozhodnutí krajského soudu ve správním soudnictví, jímž se účastník řízení, z něhož toto rozhodnutí vzešlo, nebo osoba zúčastněná na řízení (dále jen "stěžovatel") domáhá zrušení soudního rozhodnutí. Kasační stížnost je přípustná proti každému takovému rozhodnutí, není-li dále stanoveno jinak.“

Pravomoc soudů jednajících a rozhodujících ve správním soudnictví upravuje ustanovení tak, že soudy ve správním soudnictví rozhodují o žalobách proti rozhodnutím vydaným v oblasti veřejné správy orgánem moci výkonné, orgánem územního samosprávného celku, jakož i fyzickou nebo právnickou osobou nebo jiným orgánem, pokud jim bylo svěřeno rozhodování o právech a povinnostech fyzických a právnických osob v oblasti veřejné správy, (dále jen "správní orgán"), ochraně proti nečinnosti správního orgánu, ochraně před nezákonným zásahem správního orgánu a kompetenčních žalobách. Dále pak dle téhož zákona ve správním soudnictví soudy rozhodují ve věcech volebních a ve věcech místního a krajského referenda, ve věcech politických stran a politických hnutí, a o zrušení opatření obecné povahy nebo jeho částí pro rozpor se zákonem. Podle pak rozhodují o zrušení služebních předpisů.

Z uvedeného vyplývá, že shora označený návrh nemůže být kasační stížností, neboť nesměřuje proti rozhodnutí krajského soudu ve správním soudnictví, nýbrž proti protokolu o jednání před odvolacím soudem, navíc ještě v občanském soudním řízení. Navrhovatel se svým podáním zejména domáhá přezkoumání a zrušení napadeného protokolu, jejž nazývá usnesením, nicméně neumožňuje žádnému soudu v rámci soudní pravomoci správní přezkoumat protokol o jednání ani rozhodnutí vydané v rámci soudní pravomoci civilní. Z tohoto důvodu pak v řízení, jež bylo tímto návrhem zahájeno, absentuje procesní podmínka soudní pravomoci.

Pokud jde o podání kárného návrhu proti rozhodujícím soudcům, Nejvyšší správní soud uvádí, že Nejvyšší správní soud je sice kárným soudem, což znamená, že projednává podané kárné návrhy a rozhoduje o nich, nicméně na základě podání navrhovatele nemůže být zahájeno kárné řízení. Navrhovatel, jakožto občan může podat pouze podnět oprávněné osobě k podání kárného návrhu proti soudci, avšak bude záležet na uvážení oprávněné osoby, zda kárný návrh podá či nikoliv.

Podle , o řízení ve věcech soudců, státních zástupců a soudních exekutorů (dále jen „“) jsou oprávněni podat návrh na zahájení kárného řízení o kárné odpovědnosti soudce tito navrhovatelé:

a) prezident republiky proti kterémukoliv soudci,

b) ministr spravedlnosti proti kterémukoliv soudci,

c) předseda Nejvyššího soudu proti kterémukoliv soudci tohoto soudu a dále proti soudci soudu nižšího stupně jednajícího ve věcech patřících do pravomoci soudů, v nichž je Nejvyšší soud vrcholným soudním orgánem,

d) předseda Nejvyššího správního soudu proti kterémukoliv soudci tohoto soudu a proti soudci soudu nižšího stupně jednajícího ve věcech patřících do pravomoci soudů, v nichž je Nejvyšší správní soud vrcholným soudním orgánem,

e) předseda vrchního soudu proti kterémukoliv soudci příslušného vrchního soudu a dále proti soudci soudu nižšího stupně,

f) předseda krajského soudu proti kterémukoliv soudci příslušného krajského soudu a proti soudci okresního soudu,

g) předseda okresního soudu proti soudci příslušného okresního soudu a proti soudci jiného okresního soudu.

Z této právní úpravy tedy vyplývá, že řízení o kárné odpovědnosti soudce rozhodujícího věci v rámci soudní pravomoci civilní není oprávněn iniciovat ani Nejvyšší správní soud proti soudci, ani občan, který s činností soudce nesouhlasí. Pokud se tedy navrhovatel domnívá, že by kárné řízení mělo být zahájeno, je třeba, aby se s podnětem obrátil na některého z možných kárných navrhovatelů, jak jsou uvedeni v citovaném

Dle ustanovení , nestanoví-li tento zákon jinak, soud usnesením odmítne návrh, jestliže soud o téže věci již rozhodl, nebo o téže věci již řízení u soudu probíhá nebo nejsou-li splněny jiné podmínky řízení a tento nedostatek je neodstranitelný nebo přes výzvu soudu nebyl odstraněn, a nelze proto v řízení pokračovat.

Nedostatek soudní pravomoci jakožto obecné podmínky kteréhokoli soudního řízení správního je nedostatkem neodstranitelným (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 24. 4. 2009, č. j. – 48). Nejvyššímu správnímu soudu tak nezbylo než na základě ustanovení shora označený návrh odmítnout.

Jelikož Nejvyšší správní soud shledal neodstranitelný nedostatek podmínky řízení jakožto důvod pro odmítnutí návrhu, nerozhodoval již o žádosti navrhovatele o osvobození od soudních poplatků.

O náhradě nákladů řízení rozhodl Nejvyšší správní soud na základě ustanovení tak, že navrhovatel nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť návrh byl odmítnut.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 14. prosince 2016

JUDr. Miluše Došková

předsedkyně senátu