Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

9 As 258/2016 - 55

R O Z S U D E K

J M É N E M R E P U B L I K Y

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Barbary Pořízkové a soudců JUDr. Petra Mikeše, Ph.D., a JUDr. Radana Malíka v právní věci žalobkyně: Z. Š., zast. Mgr. Lucií Blahutovou, advokátkou se sídlem Ó. Lysohorského 702, Frýdek – Místek, proti žalovanému: Krajský úřad Moravskoslezského kraje, se sídlem 28. října 2771/117, Ostrava, ve věci ochrany před nezákonným zásahem žalovaného, v řízení o kasační stížnosti žalobkyně proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 1. 9. 2016, č. j. - 13,

takto:

I. Kasační stížnost se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Vymezení věci

[1] Podanou kasační stížností se žalobkyně (dále jen „stěžovatelka“) domáhá zrušení v záhlaví označeného usnesení Krajského soudu v Ostravě (dále jen „krajský soud“), kterým byla odmítnuta její žaloba na ochranu před nezákonným zásahem žalovaného. Toho se měl dopustit tím, že nevydal vyrozumění k možnému vlivu námitky podjatosti ze dne 7. 4. 2016 na své již pravomocné rozhodnutí ze dne 13. 11. 2015, č. j. MSK 135467/2015 ve lhůtě 30 dnů.

[2] Stěžovatelka podala námitku podjatosti ze dne 7. 4. 2016 proti oprávněné úřední osobě Ing. B. V., referentce odboru regionálního rozvoje a stavebního úřadu Městského úřadu Frýdlant nad Ostravicí, která je činná v řízení o odstranění stavby („rodinný dům“ na pozemku parc. č. 190/3 v kat. úz. Nová Ves u Frýdlantu nad Ostravicí), jejímž vlastníkem je paní J. T. Stěžovatelka je účastnicí řízení. Řízení o odstranění stavby bylo rozhodnutím Městského úřadu Frýdlant nad Ostravicí ze dne 14. 8. 2015, č. j. MUFO 24342/2015 přerušeno, toto rozhodnutí bylo rozhodnutím žalovaného ze dne 13. 11. 2015, č. j. MSK 135467/2015 (dále jen „rozhodnutí o přerušení řízení“) pravomocně potvrzeno. Až následně byla žalovanému doručena námitka podjatosti, na níž nereagoval, v čemž stěžovatelka spatřuje zásah do svých práv.

[3] Krajský soud vyhodnotil žalobu jako nepřípustnou a uvedl k tomu, že je napadána dílčí procesní otázka v řízení o odstranění stavby, jež bude ukončeno rozhodnutím, které je možno samostatně napadnout žalobou dle a násl. , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “). V rámci přezkumu konečného rozhodnutí lze uplatňovat námitky procesních pochybení, včetně nesprávného vyřízení námitky podjatosti. Nápravy se tak lze domáhat žalobou proti rozhodnutí, vůči níž je zásahová žaloba v pozici žaloby podpůrně uplatnitelné.

II. Obsah kasační stížnosti a vyjádření žalovaného

[4] Proti usnesení krajského soudu podala stěžovatelka kasační stížnost z důvodů podle , b) a e) , kterou následně doplnila Českou advokátní komorou určená advokátka.

[5] Trvá na skutečnosti, že jí byla nevydáním rozhodnutí či jiného opatření o námitce podjatosti ze dne 7. 4. 2016 způsobena újma na právech a byla tímto zásahem přímo zkrácena na svých právech, jelikož každý má právo vyřízení námitky podjatosti podle , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “).

[6] Odmítnutím žaloby nebyla vyřešena otázka, zda má případná podjatost úřední osoby vliv na rozhodnutí žalovaného o přerušení řízení (např. pro účely zahájení přezkumného řízení, obnovy řízení apod.). Názor krajského soudu o nepřípustnosti žaloby neobstojí s odkazem na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 28. 4. 2011, č. j. 7 Aps 2/2011 - 53.

[7] Žaloba na ochranu proti nezákonnému zásahu správního orgánu je přípustná z důvodu potřeby ochrany práv stěžovatelky, protože vydáním rozhodnutí o přerušení řízení podjatou osobou mohlo dojít k vydání nezákonného rozhodnutí o přerušení řízení. Odmítnutím žaloby bylo zasaženo do ústavně zakotvených základních práv, a to konkrétně do práva na soudní ochranu, které je garantováno v d.

[8] Z uvedených důvodů navrhuje zrušit usnesení krajského soudu a vrátit věc tomuto soudu k dalšímu řízení. Současně uplatnila nárok na náhradu nákladů řízení vůči žalovanému.

[9] Žalovaný ve vyjádření ke kasační stížnosti konstatoval, že námitku podjatosti ze dne 7. 4. 2016 vzal na vědomí a založil, neboť bylo zjištěno, že byla adresována i Městskému úřadu Frýdlant nad Ostravicí, který byl v daném případě příslušný k jejímu vyřízení.

III. Posouzení Nejvyšším správním soudem

[10] Nejvyšší správní soud posoudil formální náležitosti kasační stížnosti a shledal, že kasační stížnost byla podána včas, jde o rozhodnutí, proti němuž je kasační stížnost přípustná a stěžovatelka je zastoupena advokátkou ve smyslu Poté soud přezkoumal napadené usnesení krajského soudu v rozsahu kasační stížnosti a v rámci uplatněných důvodů ( a 4 ), ověřil při tom, zda napadené rozhodnutí netrpí vadami, k nimž by musel přihlédnout z úřední povinnosti, a dospěl k závěru, že kasační stížnost není důvodná.

[11] Byl-li návrh krajským soudem odmítnut nebo řízení o něm zastaveno, lze podle namítat jen nezákonnost tohoto odmítnutí nebo zastavení řízení. Ustanovení „konzumuje důvody“ kasační stížnosti, jinak podřaditelné i pod až d)

[12] Ke kasační námitce směřující do věcného posouzení tvrzeného nezákonného zásahu, kdy stěžovatelka nadále trvá na tom, že nevyřízením námitky podjatosti ze dne 7. 4. 2016 bylo zasaženo do jejích práv, a to z toho důvodu, že není postaveno najisto, zda tato podjatost příslušné úřední osoby nemohla mít vliv na rozhodnutí žalovaného o přerušení řízení, lze pouze konstatovat, že krajský soud zákonnost tvrzeného zásahu věcně neposuzoval. Tato námitka se tak zcela míjí s rozhodovacími důvody krajského soudu, který se meritem věci vůbec nezabýval, a proto k ní nemohl kasační soud v tomto řízení přihlédnout.

[13] Kasační soud se může zabývat pouze námitkami zpochybňujícími důvody, které krajský soud k odmítnutí žaloby vedly. Jedinou takovou námitkou by mohl být namítaný rozpor napadeného usnesení s ustálenou rozhodovací praxí Nejvyššího správního soudu, konkrétně s rozsudkem ve věci sp. zn. 7 Aps 2/2011. Rozsudek 7. senátu se však týkal zcela odlišné skutkové situace (šlo o nezákonný zásah spočívající v odmítání provedení zápisu spoluvlastnického práva do katastru nemovitostí) a řešil i odlišnou právní otázku. Předmětem sporu totiž bylo, zda byla žaloba podána včas. Zatímco žalobce odvozoval lhůtu pro podání žaloby na ochranu před nezákonným zásahem správního orgánu od vyřízení podnětu k provedení přezkumného řízení, krajský soud ji odvozoval od sdělení o neprovedení záznamu do katastru nemovitostí. V této souvislosti Nejvyšší správní soud uvedl, že „Podnět k provedení přezkumného řízení nebyl prostředkem ochrany nebo nápravy ve smyslu ust. “ a že „Před podáním žaloby na ochranu před nezákonným zásahem nelze trvat na podání všech možných podnětů, na základě nichž by teoreticky přicházelo v úvahu, že nakonec k nápravě dojde.“, což jsou pasáže z odůvodnění rozsudku, jichž se v kasační stížnosti dovolávala stěžovatelka.

[14] Krajský soud však v nyní posuzované věci odmítl žalobu z důvodu, že se stěžovatelka může domáhat ochrany žalobou proti rozhodnutí správního orgánu vydanému ve věci samé. Nevyčítal jí tedy, že nepodala podnět k zahájení přezkumného řízení, či jakýkoli jiný podnět. Jak je uvedeno již výše, rozsudek 7. senátu řešil zcela jiné skutkové i právní otázky, a proto rozpor s rozhodovací praxí kasačního soudu, konkrétně se závěry přijatými v rozsudku 7. senátu, nebyl shledán.

[15] Z jiných hledisek správnost důvodu, který krajský soud zvolil pro odůvodnění nepřípustnosti žaloby (tj. možnost bránit se v řízení proti rozhodnutí správního orgánu), Nejvyšší správní soud nepřezkoumával, jelikož kasační námitky jiné vady neuváděly.

[16] K poslední obecné námitce zásahu do práva na soudní ochranu garantovaného d soud pro úplnost doplňuje, že v odmítnutí žaloby neshledal žádný takový zásah. Otázka zákonnosti rozhodnutí žalovaného o přerušení řízení mohla být řešena v řízení proti tomuto rozhodnutí, ať už v rámci opravných prostředků, které zná , nebo následně v rámci soudního řízení správního. V řízení o nevyřízení námitky podjatosti pro úvahy o zákonnosti pravomocného rozhodnutí o přerušení řízení není prostor.

IV. Závěr a náklady řízení

[17] Z výše uvedených důvodů Nejvyšší správní soud v souladu s podanou kasační stížnost zamítl. O věci při tom rozhodl bez jednání postupem podle , dle kterého o kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud zpravidla bez jednání.

[18] O nákladech řízení rozhodl podle ve spojení s Stěžovatelka, která neměla v tomto soudním řízení úspěch, nemá právo na náhradu nákladů řízení. Žalovanému žádné náklady nad rámec jeho úřední činnosti nevznikly. Z uvedených důvodů soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Poučení: Proti tomuto rozsudku nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 15. prosince 2016

JUDr. Barbara Pořízková

předsedkyně senátu