Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

9 Afs 284/2015 - 48

R O Z S U D E K

J M É N E M R E P U B L I K Y

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Barbary Pořízkové a soudců JUDr. Petra Mikeše, Ph.D., a JUDr. Radana Malíka v právní věci žalobce: Ing. D. M., zast. JUDr. Petrem Wildtem, Ph.D., advokátem se sídlem Bohuslava Martinů 1038/20, Hradec Králové, proti žalovanému: Finanční úřad pro Královéhradecký kraj, se sídlem Horova 17, Hradec Králové, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 29. 8. 2014, č. j. 1390557/14/2701-25200-608126, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 30. 9. 2015, č. j. – 71, ve znění opravného usnesení ze dne 6. 11. 2015, č. j. – 77,

takto:

Usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 30. 9. 2015, č. j. – 71, ve znění opravného usnesení ze dne 6. 11. 2015, č. j. – 77, se zrušuje a věc se vrací tomuto soudu k dalšímu řízení.

Odůvodnění:

I. Vymezení věci

[1] Podanou kasační stížností se žalobce (dále jen „stěžovatel“) domáhá zrušení v záhlaví uvedeného usnesení Krajského soudu v Hradci Králové (dále jen „krajský soud“), kterým byla podle , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „“), odmítnuta jeho žaloba proti v záhlaví specifikovanému rozhodnutí žalovaného z důvodu, že v důsledku chybného poučení žalovaného nevyčerpal opravné prostředky a věc byla postoupena k vyřízení žalovanému.

[2] Krajský soud dospěl k názoru, že existuje opravný prostředek proti exekučnímu příkazu vydanému finančním úřadem podle , daňového řádu, ve znění účinném od 1. 1. 2014 (dále jen „daňový řád“). Je jím námitka podle daňového řádu. Tento závěr odůvodnil poukazem na důvodovou zprávu k zákonnému opatření Senátu č. , o změně daňových zákonů v souvislosti s rekodifikací soukromého práva a o změně některých zákonů. Mechanismus rozhodování i náležitosti námitek jsou obdobné jako u odvolání. Námitky jsou ve fázi placení daní specifickým opravným prostředkem proti rozhodnutím, proti nimž nelze podat odvolání. Námitky je tedy třeba vyčerpat dříve, než účastník řízení podá žalobu ve správním soudnictví. V opačném případě je žaloba podle nepřípustná.

II. Obsah kasační stížnosti, vyjádření žalovaného

[3] Proti usnesení krajského soudu brojí stěžovatel kasační stížností, jejíž důvody podřazuje pod ustanovení a e)

[4] Brojí proti závěru, že bylo na místě jeho žalobu odmítnout. Žalovaný ho o nutnosti podat námitku neinformoval a je to tedy jeho pochybení. Navíc podal žádost o zastavení daňové exekuce, což byla obsahově námitka. O tom vydal žalovaný řádné rozhodnutí. Soud se tedy mýlil, neboť ve spisu se nacházely všechny dokumenty potřebné k tomu, aby bylo o věci rozhodnuto.

[5] Navrhl, aby Nejvyšší správní soud sám rozhodl podle tak, že napadené rozhodnutí zruší.

[6] Žalovaný ve svém vyjádření uvedl, že také s napadeným usnesením nesouhlasí. Námitka není řádným opravným prostředkem, čemuž svědčí i systematika daňového řádu, neboť není zařazena v části druhé hlavě VII., kde jsou uvedeny opravné prostředky. Žalovaný neměl povinnost stěžovatele poučovat o možnosti podat námitku.

III. Právní hodnocení Nejvyššího správního soudu

[7] Nejvyšší správní soud posoudil formální náležitosti kasační stížnosti a shledal, že byla podána včas, jde o rozhodnutí, proti němuž je kasační stížnost přípustná, a stěžovatel je zastoupen advokátem ( ). Poté přezkoumal napadené usnesení krajského soudu v rozsahu kasační stížnosti a v rámci uplatněných důvodů, ověřil při tom, zda napadené rozhodnutí netrpí vadami, k nimž by musel přihlédnout z úřední povinnosti ( a 4 ), a došel k závěru, že kasační stížnost je důvodná.

[8] Soud předesílá, že dle konstantní judikatury kasačního soudu (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 21. 4. 2005, č. j. – 98, publ. pod č. 625/2005 Sb. NSS) v případě usnesení o odmítnutí žaloby lze podat kasační stížnost pouze z důvodu podle ustanovení Soud proto přezkoumal napadené usnesení krajského soudu podle ustanovení , tedy z toho důvodu, zda rozhodnutí o odmítnutí žaloby bylo nezákonné. Soud se proto ve svém rozsudku může (a musí) zabývat toliko zákonností odmítnutí žaloby stěžovatele, a to v rozsahu jí vznesených stížnostních námitek, případně (s ohledem na ) nad jejich rámec z úřední povinnosti i důvody pro zmatečnost řízení před soudem, jež vyústilo v rozhodnutí o odmítnutí žaloby, dále vadami tohoto soudního řízení, které mohly mít za následek nezákonné rozhodnutí o odmítnutí žaloby, a případnou nepřezkoumatelností rozhodnutí soudu o odmítnutí žaloby.

[9] Dle výše uvedeného tak Nejvyšší správní soud může přezkoumat pouze to, zda krajský soud měl podanou žalobu odmítnout. Nemůže v tuto chvíli přezkoumat, zda napadené rozhodnutí žalovaného je zákonné, jak požaduje stěžovatel, neboť se k této otázce doposud krajský soud nijak nevyjádřil.

[10] Stěžovatel zejména namítá, že ve spise byly veškeré dokumenty potřebné pro rozhodnutí věci, když se odkazuje též na návrh na zastavení exekuce. V prvé řadě je třeba se proto zaměřit na to, jaký řádný opravný prostředek měl ve smyslu stěžovatel vyčerpat, aby byla žaloba přípustná.

[11] K této otázce se již Nejvyšší správní soud vyjádřil a to v rozsudku ze dne 26. 11. 2015, č. j. – 32, publ. pod č. 3381/2016 Sb. NSS. V něm dospěl k závěru, že námitka podle § 159 daňového řádu není řádným opravným prostředkem ve smyslu § 108 odst. 1 písm. a) daňového řádu, a proto je žaloba ve správním soudnictví proti exekučnímu příkazu správce daně přípustná, i když daňový subjekt námitku proti exekučnímu příkazu správce daně před podáním správní žaloby neuplatnil. Od těchto závěrů nemá soud žádný důvod se odchýlit a z uvedeného rozsudku proto pouze stručně shrnuje hlavní důvody pro tyto závěry.

[12] Podle § 178 odst. 4 daňového řádu se exekuční příkaz doručuje dlužníkovi a dalším příjemcům tohoto rozhodnutí a nelze proti němu uplatnit opravné prostředky. Druhy opravných prostředků, které lze proti rozhodnutí při správě daní uplatnit, vymezuje daňový řád v § 108 odst. 1 a rozděluje je na řádné opravné prostředky, kterými jsou odvolání nebo rozklad, a na mimořádné opravné prostředky, kterým je návrh na povolení obnovy řízení. Tento výčet opravných prostředků je taxativní. Je to rozdíl od předchozí právní úpravy v , o správě daní a poplatků, který námitku mezi řádné opravné prostředky řadil.

[13] Proti exekučnímu příkazu skutečně lze podat námitky podle § 159 daňového řádu. Mezi nimi a odvoláním sice existuje určitá paralela, jelikož daňový řád v § 159 odst. 4 stanoví, že v řízení o námitce se použije obdobně § 112, který upravuje náležitosti odvolání a také způsob rozhodnutí o námitkách, upravený v § 159 odst. 3 daňového řádu, je obdobný tomu, jak je rozhodováno o odvolání. Přesto z uvedeného nelze dovodit, že by bylo možno námitky považovat za řádný opravný prostředek.

[14] Řádné opravné prostředky, jejichž vyčerpání požaduje jsou takové, které - jsou-li podány řádně a včas - dávají účastníkům řízení procesní oprávnění iniciovat přezkoumání vydaného správního rozhodnutí před nabytím jeho právní moci. Řádné odvolání tedy s sebou pravidelně přináší suspenzivní (odkladný) účinek. Účinky právní moci, a tedy i vykonatelnosti, se odkládají až do vyřízení opravného prostředku (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 16. 11. 2004, č. j. – 106, publ. pod č. 454/2005 Sb. NSS). Podání námitky však nemá vliv na právní moc exekučního příkazu.

[15] Z uvedeného je zřejmé, že stěžovatel žádné řádné opravné prostředky neměl k dispozici a žaloba z tohoto důvodu nemohla být odmítnuta.

IV. Závěr a náklady řízení

[16] Nejvyšší správní soud tedy dospěl k závěru, že kasační stížnost je důvodná. Napadené usnesení krajského soudu proto dle , věty první, zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení, v němž je v souladu s právními závěry uvedenými v tomto rozsudku vázán.

[17] S ohledem na byl zrušen nejen výrok I. napadeného usnesení o odmítnutí žaloby, ale spolu s ním i výrok II. o náhradě nákladů řízení, neboť je na výroku I. závislý. O náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti rozhodne v souladu s , větou první, krajský soud v novém rozhodnutí.

Poučení: Proti tomuto rozsudku nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 3. listopadu 2016

JUDr. Barbara Pořízková

předsedkyně senátu