Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

1 As 256/2016 - 13

R O Z S U D E K

J M É N E M R E P U B L I K Y

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Marie Žiškové a soudců JUDr. Lenky Kaniové a JUDr. Filipa Dienstbiera v právní věci žalobce: L. K., proti žalovanému: Vězeňská služba ČR, Věznice Valdice, se sídlem nám. Míru 55, Valdice, o žalobě proti rozhodnutí ředitele žalovaného ze dne 23. 7. 2013, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 8. 9. 2016, č. j. – 59,

t a k t o :

I. Návrh žalobce na ustanovení zástupce s e z a m í t á .

II. Kasační stížnost s e z a m í t á .

III. Žalobce n e m á právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.

IV. Žalovanému s e n e p ř i z n á v á náhrada nákladů řízení o kasační stížnosti.

O d ů v o d n ě n í :

I.

Vymezení věci

[1] Žalobce brojí žalobou u Krajského soudu v Hradci Králové proti v záhlaví označenému rozhodnutí. Současně s podáním žaloby požádal žalobce o osvobození od soudních poplatků a o ustanovení zástupce z řad advokátů.

[2] Krajský soud v záhlaví uvedeném usnesení rozhodl tak, že žalobce osvobodil od soudních poplatků a zamítl jeho žádost o ustanovení zástupce z řad advokátů. Soud dospěl k závěru, že u žalobce není splněna podmínka, že ustanovení zástupce je nezbytně nutné k ochraně jeho práv.

[3] Možnost ustanovení zástupce se vztahuje pouze na ty účastníky, u nichž je to nezbytně třeba k ochraně jejich práv. Smyslem úpravy je zdůraznění mimořádnosti tohoto institutu. Všechna podání, která žalobce ve věci podal, jsou podle krajského soudu zcela jasná, konkrétní a vypovídající o tom, že se žalobce v předmětu věci zcela orientuje. Vzhledem k uvedenému dospěl soud k závěru, že v dané věci není nutné použít tohoto mimořádného institutu, neboť žalobce je schopen svá práva hájit sám a není nezbytně třeba k ochraně jeho práv ustanovit zástupce z řad advokátů.

II.

Shrnutí argumentů obsažených v kasační stížnosti

[4] Žalobce (dále jen „stěžovatel“) v kasační stížnosti namítá, že krajskému soudu je známo, že je ve výkonu trestu odnětí svobody. Stěžovatel sice může činit veškeré úkony v soudním řízení, avšak ne takové, u kterých je třeba osobní účast (nahlížení do spisu apod.). Nemůže tedy v řízení naplno hájit svá práva, a to i kdyby se jednalo o jednoduchou věc a stěžovatel měl vysokoškolské právnické vzdělání. Stěžovatel proto navrhl, aby Nejvyšší správní soud výrok o zamítnutí žádosti o ustanovení advokáta obsažený v usnesení krajského soudu zrušil a sám mu advokáta ustanovil.

[5] Stěžovatel zároveň s podanou kasační stížností požádal o ustanovení advokáta pro řízení o kasační stížnosti, neboť toto zastoupení je povinné.

III.

Právní hodnocení Nejvyššího správního soudu

[6] Nejvyšší správní soud nejprve posoudil formální náležitosti kasační stížnosti a konstatoval, že je podána včas, osobou oprávněnou, a jde o rozhodnutí, proti němuž je kasační stížnost přípustná.

[7] Nejvyšší správní soud se nejprve zabýval stěžovatelovu žádostí o ustanovení advokáta pro řízení o kasační stížnosti. Zastoupení advokátem ve smyslu , (dále jen „ “) v nynějším řízení není nutné, s ohledem na jeho specifické okolnosti. Předmětem přezkumu totiž není rozhodnutí krajského soudu o návrhu ve věci samé (o žalobě), či o jiném návrhu, jehož podání je spojeno s poplatkovou povinností [ , a , o soudních poplatcích] (srov. usnesení rozšířeného senátu ze dne 9. 6. 2015, č. j. – 19, č. 3271/2015 Sb. NSS, bod 29). Zároveň dle soudu je předmětem řízení o kasační stížnosti natolik jednoduchá otázka, že k ochraně práv stěžovatele není advokáta nezbytně třeba (srov. ). Proto soud žádost stěžovatele o ustanovení advokáta výrokem I. tohoto rozsudku zamítl.

[8] Stěžovatel v kasační stížnosti uplatňuje důvod odpovídající Tvrzenou nezákonnost spatřuje především v tom, že v důsledku rozhodnutí krajského soudu o zamítnutí žádosti o ustanovení advokáta zůstanou jeho práva neochráněna. Nemůže totiž osobně vykonávat některé úkony během soudního řízení.

[9] Dle může předseda senátu navrhovateli, u něhož jsou předpoklady, aby byl osvobozen od soudních poplatků, a je-li to nezbytně třeba k ochraně jeho práv, na návrh ustanovit usnesením zástupce, jímž může být i advokát. Ze samotného znění tohoto ustanovení je zřejmé, že se jedná o rozhodnutí vydávané na návrh. Účastník řízení je tak povinen podat žádost o ustanovení advokáta, ve které uvede důvody, o které tuto žádost opírá. Soud následně tyto důvody posoudí a rozhodne, zda advokáta ustanoví, či nikoliv.

[10] V projednávané věci stěžovatel společně s podáním žaloby požádal o ustanovení právního zástupce. Žádost odůvodnil slovy „složitost věci žalobce si žádá o ustanovení zástupce z řad advokátů“. Krajský soud takto odůvodněnou žádost zamítl s tím, že dle něj si složitost věci advokáta nežádá. Krajský soud mu tak odpověděl na jeho důvody žádosti, kterým nepřisvědčil. Proto žádost zamítl. Tento závěr nyní stěžovatel nijak nenapadá, vůbec se k němu v kasační stížnosti nevyjadřuje. Krajský soud správně žádost zamítl, shledal-li důvod žádosti neopodstatněným. Jestliže stěžovatel chtěl advokáta ustanovit z nyní uváděného důvodu (možnost osobní účasti na řízení), měl tento důvod v žádosti uvést.

[11] O stěžovatelem v kasační stížnosti uváděných důvodech krajský soud vůbec nerozhodoval, neboť je stěžovatel u soudu neuplatnil. Rozhodnutí o zamítnutí žádosti o ustanovení advokáta nicméně není za každé situace definitivní. Soudy při rozhodování o žádosti o ustanovení zástupce musejí posuzovat aktuální situaci žadatele. Je přitom pravdou, že zpravidla není možno žádat o ustanovení zástupce opakovaně, poté co o ní krajský soud rozhodl, neboť rozhodnutím o takové žádosti je založena překážka věci rozhodnuté. Výjimku však představují případy, kdy na straně žadatele dojde ke změně skutečností, jež byly rozhodující z hlediska jeho první žádosti a tudíž i z hlediska zákonných podmínek pro ustanovení zástupce. Změní-li se tedy složitost věci, nebo vyvstane-li nezbytná potřeba osobní účasti stěžovatele na řízení, překážka věci rozhodnuté v takovém případě není založena, a žadatel může o ustanovení zástupce zažádat opakovaně a krajský soud má povinnost o takové nové žádosti, s přihlédnutím k nově tvrzeným skutečnostem, rozhodnout (srov. rozsudek ze dne 12. 5. 2008, č. j. – 150). Takovou nově tvrzenou skutečností může být například i (oproti situaci v době poslední žádosti) vyvstání potřeby stěžovatele, aby se jeho zástupce zúčastnil jednání u soudu.

IV.

Závěr a náklady řízení

[12] Nejvyšší správní soud s ohledem na výše uvedené dospěl k závěru, že kasační stížnost není důvodná, a proto ji dle věty druhé zamítl. O náhradě nákladů řízení rozhodl Nejvyšší správní soud na základě ve spojení s Žalobce nebyl v řízení o kasační stížnosti úspěšný, a proto nemá právo na náhradu nákladů řízení. Žalovanému v tomto řízení žádné náklady nevznikly, a proto mu soud náhradu nákladů řízení nepřiznal.

P o u č e n í :Proti tomuto rozsudku n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 12. října 2016

JUDr. Marie Žišková

předsedkyně senátu