Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

4 Azs 205/2016 - 26

U S N E S E N Í

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Pally a soudců Mgr. Aleše Roztočila a JUDr. Jana Vyklického v právní věci žalobce: B. V., zast. JUDr. Ing. Jiřím Špeldou, advokátem, se sídlem Šafaříkova 666, Hradec Králové, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 936/3, Praha 7, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 19. 8. 2016, č. j. - 115,

t a k t o :

Kasační stížnosti s e p ř i z n á v á odkladný účinek.

O d ů v o d n ě n í :

Krajský soud v Hradci Králové rozsudkem ze dne 19. 8. 2016, č. j. - 115, zamítl žalobu proti rozhodnutí ze dne 11. 9. 2015, č. j. OAM-688/ZA-ZA02-ZA15-2015, kterým žalovaný zastavil řízení o žádosti žalobce o udělení mezinárodní ochrany podle , o azylu, ve znění pozdějších předpisů, neboť žádost shledal nepřípustnou podle zákona o azylu. Žalovaný konstatoval, že státem příslušným k posouzení podané žádosti, podle Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 604/2013, kterým se stanoví kritéria a postupy pro určení členského státu příslušného k posuzování žádosti o mezinárodní ochranu podané státním příslušníkem třetí země nebo osobou bez státní příslušnosti v některém z členských států, je Maďarsko.

Žalobce (dále jen „stěžovatel“) proti rozsudku krajského soudu podal kasační stížnost a navrhl, aby jí Nejvyšší správní soud přiznal odkladný účinek. V návrhu uvedl, že v důsledku realizace žalobou napadeného rozhodnutí bude přemístěn do Maďarska, kde s ohledem na současnou situaci nelze předvídat jeho další osud.

Žalovaný ve vyjádření k návrhu na přiznání odkladného účinku uvedl, že účinky žalobou napadeného rozhodnutí pro stěžovatele neznamenají újmu, neboť mu v Maďarsku nehrozí mučení, trestání, ani nelidské či ponižující zacházení. Maďarsko je bezpečnou zemí Evropské unie, která dodržuje lidská práva a kde ročně tisíce uprchlíků žádá o mezinárodní ochranu. Přibližně před rokem Maďarskem prošly desetitisíce migrantů, situace se však po výstavbě hraničního plotu uklidnila. Závěrem žalovaný podotkl, že tzv. Dublinské řízení je v podstatě řízení o příslušnosti státu, který v individuálním případě provede azylovou proceduru, přičemž Maďarská republika svou příslušnost k dalšímu řízení uznala. Vzhledem k výše uvedenému žalovaný navrhl, aby Nejvyšší správní soud žádosti o přiznání odkladného účinku kasační stížnosti nevyhověl.

Podle § 32 odst. 5 zákona o azylu „[p]odání kasační stížnosti má odkladný účinek, mělo-li jej podání žaloby proti rozhodnutí ministerstva ve věci mezinárodní ochrany.“

Podle § 32 odst. 2 zákona o azylu [p]odání žaloby podle odstavce 1 má odkladný účinek, s výjimkou žaloby proti rozhodnutí podle § 16 odst. 1 písm. b), d), f) a g), žaloby proti rozhodnutí o udělení azylu nebo doplňkové ochrany, žaloby proti rozhodnutí o prodloužení doplňkové ochrany a rozhodnutí o zastavení řízení podle , s výjimkou rozhodnutí o zastavení řízení podle z důvodu uvedeného v . O přiznání odkladného účinku podle lze požádat pouze společně s podáním žaloby.

Podle , , ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „“), v návaznosti na a 5 zákona o azylu, v posuzované věci kasační stížnost nemá odkladný účinek; Nejvyšší správní soud jej však může na návrh stěžovatele přiznat. Přitom přiměřeně užije až 5 Podle soud na návrh žalobce přizná žalobě odkladný účinek, jestliže by výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí znamenaly pro žalobce nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a jestliže to nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem. Podle se přiznáním odkladného účinku pozastavují do skončení řízení před soudem účinky napadeného rozhodnutí. Nejvyšší správní soud připomíná, že odkladný účinek má charakter institutu mimořádného, vyhrazeného pro ojedinělé případy; je koncipován jako dočasná procesní ochrana stěžovatele jako účastníka řízení před okamžitým výkonem pro něj nepříznivého soudního rozhodnutí. Přiznáním odkladného účinku je prolamována právní moc rozsudku krajského soudu. Stěžovatel, který přiznání odkladného účinku navrhuje, přitom má povinnost tvrzení a povinnost důkazní, a je tedy na něm, aby konkretizoval a doložil (prokázal), jakou konkrétní újmu by pro něj výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí znamenaly.

Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že v nyní projednávané věci jsou naplněny zákonné podmínky pro přiznání odkladného účinku kasační stížnosti. Z obsahu návrhu na přiznání odkladného účinku v návaznosti na obsah kasační stížnosti lze dovodit, že stěžovateli, podle jeho mínění, hrozí po přemístění do Maďarska újma, neboť příslušné maďarské orgány nejsou ochotné řádně projednávat žádosti o mezinárodní ochranu. Předně je třeba uvést, že otázka, zda stěžovateli po přemístění do Maďarska hrozí popsaná újma, úzce souvisí s otázkou, zda byl žalovaný v posuzované věci oprávněn rozhodnout, že příslušným státem k posouzení žádosti stěžovatele o mezinárodní ochranu je Maďarsko. Naposledy uvedená otázka však bude předmětem řízení o kasační stížnosti. Aniž by Nejvyšší správní soud jakkoliv předjímal její řešení, konstatuje, že kdyby kasační stížnost byla důvodná, stěžovatel by mohl být v důsledku realizace žalobou napadeného rozhodnutí vystaven váženému nebezpečí, neboť Maďarsko by jej mohlo, bez ohledu na případnou existenci azylově relevantních důvodů, vrátit do země původu. Nejvyšší správní soud neshledal, že by odložením účinků žalobou napadeného rozhodnutí mohla vzniknout jiným osobám újma, popřípadě, že by to bylo v rozporu s veřejným zájmem. Za popsané situace proto přiznal kasační stížnosti odkladný účinek.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 13. října 2016

JUDr. Jiří Palla

předseda senátu