Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

Nad 252/2016 - 20

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jakuba Camrdy a soudců Mgr. Ondřeje Mrákoty a JUDr. Lenky Matyášové v právní věci žalobkyně: PhDr. H. P., proti žalovanému: Ministerstvo spravedlnosti, se sídlem Vyšehradská 16, Praha 2, o návrhu Městského soudu v Praze na přikázání věci jinému soudu,

t a k t o :

Věc vedená u Městského soudu v Praze pod sp. zn. s e p ř i k a z u j e Krajskému soudu v Praze.

O d ů v o d n ě n í :

Nejvyšší správní soud obdržel dne 13. 10. 2016 návrh Městského soudu v Praze (dále jen „městský soud“) na přikázání shora uvedené věci k projednání jinému krajskému soudu, a to z důvodu vhodnosti [ , (dále jen „“)]. Návrh městský soud odůvodnil tím, že o podané žalobě je podle a 2 místně příslušný rozhodovat tentýž soud, jenž je zároveň podle , o svobodném přístupu k informacím, povinným subjektem a tedy správním úřadem, který ve věci samé vydal rozhodnutí v prvním stupni.

Nejvyšší správní soud z předloženého spisu zjistil, že dne 15. 9. 2016 u městského soudu napadla žaloba proti rozhodnutí žalovaného ze dne 31. 8. 2016, č. j. MSP-291/2014-OT-OSV/3. Tímto rozhodnutím žalovaný zamítl odvolání žalobkyně a potvrdil rozhodnutí městského soudu ze dne 28. 3. 2014, sp. zn. , jímž městský soud rozhodl o odmítnutí poskytnutí informace požadované žalobkyní.

Přípisem ze dne 23. 9. 2016, č. j. - 13, byli účastníci řízení městským soudem vyrozuměni o záměru předložit věc Nejvyššímu správnímu soudu s návrhem na postup podle V souladu s městský soud účastníky poučil o právu vyjádřit se k tomu, kterému soudu má být věc přikázána. Žalobkyně již v žalobě navrhla, aby věc byla postoupena Krajskému soudu v Plzni. Žalovaný ve svém vyjádření navrhl, aby věc byla přikázána Krajskému soudu v Praze jakožto soudu místně nejbližšímu žalovanému a současně též geograficky bližšímu také žalobkyni.

Podle Nejvyšší správní soud přikáže věc jinému než místně příslušnému krajskému soudu, jestliže pro vyloučení soudců specializovaných senátů místně příslušného soudu nelze sestavit senát. Podle Nejvyšší správní soud může věc přikázat jinému než místně příslušnému krajskému soudu, je-li to pro rychlost nebo hospodárnost řízení nebo z jiného důležitého důvodu vhodné.

Podle jsou soudci vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je dán důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. Vyloučeni jsou též soudci, kteří se podíleli na projednávání nebo rozhodování věci u správního orgánu nebo v předchozím soudním řízení. Důvodem k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech.

Nejvyšší správní soud se obdobnými případy již dříve zabýval. Své judikaturní závěry shrnul například v usnesení ze dne 6. 10. 2016, č. j. - 24, v němž konstatoval: „Nejvyšší správní soud při posouzení věci vycházel zejména z usnesení zdejšího soudu ze dne 29. 2. 2008, č. j. Nad 4/2008 - 2 (všechna zde uvedená rozhodnutí jsou dostupná na www.nssoud.cz), v němž Nejvyšší správní soud ve skutkově obdobné věci, judikoval, že „směřuje-li žaloba proti rozhodnutí, kterým bylo potvrzeno rozhodnutí soudu vystupujícího v pozici správního orgánu I. stupně, jsou z projednávání a rozhodování takové věci vyloučeni všichni soudci specializovaných správních senátů tohoto soudu ( )“ a rozhodl o postoupení věci Krajskému soudu v Praze, přičemž mimo jiné konstatoval, že „je vhodné poukázat i na obecnou právní zásadu „nemo iudex in causa sua“, podle které nikdo nesmí být soudcem ve vlastní věci, a ve sporu mezi dvěma subjekty musí vždy rozhodovat nezávislý třetí subjekt. Tato obecná pravidla jsou obecně uznávána jako zásady spravedlnosti a to i tehdy, jestliže nejsou normativně vyjádřena v pozitivním právu (srov. Knapp, V. Teorie práva, C. H. Beck, Praha 1995, str. 83).“ […] Poukázat lze i na judikaturu vztahující se přímo k identickým účastníkům jako v nyní projednávané věci, ve kterých Nejvyšší správní soud s odkazem na rovněž věci odňal Městskému soudu v Praze a přikázal je Krajskému soudu v Praze (k tomu srv. např. řízení ve věcech sp. zn. Nad 100/2015, Nad 236/2015, Nad 312/2015).“

Citovaná východiska plně dopadají také na nyní posuzovanou věc, neboť žaloba směřuje proti rozhodnutí žalovaného, kterým bylo rozhodnuto o odvolání žalobkyně proti rozhodnutí městského soudu jako správního orgánu prvního stupně. Nejvyšší správní soud tak dospěl k závěru, že návrh městského soudu na přikázání věci jinému než místně příslušnému krajskému soudu je důvodný, byť nikoli z důvodů dle (delegace vhodná), ale z důvodů podle (delegace nutná), neboť městský soud již ve věci rozhodoval jako správní orgán prvního stupně, přičemž se jedná o subjekt totožný se správním soudem, který by měl ve věci rozhodnout o žalobě. Lze tak mít objektivní pochybnost o nepodjatosti všech soudců tohoto soudu, kteří tak jsou vyloučeni z projednávání a rozhodnutí této věci ( ).

Nejvyšší správní soud přikázal shora označenou věc k projednání a rozhodnutí Krajskému soudu v Praze. S ohledem na skutečnost, že žalobkyně neuvedla bližší důvody, pro které by měla být věc přikázána Krajskému soudu v Plzni, považuje zdejší soud přikázání věci Krajskému soudu v Praze za vhodnější, neboť tak bude lépe vyhověno kritériím rychlosti a hospodárnosti řízení.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 20. října 2016

JUDr. Jakub Camrda

předseda senátu