Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

9 Azs 207/2016 - 28

[7] S ohledem na uvedené má důvodné obavy, že v případě návratu bude pronásledován pro svoji národnost a pohlaví a bude vystaven nutnosti zapojit se do ozbrojeného konfliktu, obává se, že bude zmrzačen a usmrcen. Důvodnost svých obav prokázal v řízení před krajským soudem z obecně známých mediálních zpráv a z informací zveřejněných na internetu a je nepochopitelné, proč k nim krajský soud nepřihlédl, jakož nepřihlédl ani k Úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod a ke kvalifikační směrnici.

[8] Proto navrhuje, aby Nejvyšší správní soud napadený rozsudek, jakož i rozhodnutí žalovaného, zrušil a věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení.

[9] Žalovaný ve vyjádření ke kasační stížnosti uvedl, že kasační námitky považuje za zcela neopodstatněné, neboť neprokazují nezákonnost výroku jeho rozhodnutí. Vyjádřil se k i aktuální situaci na Ukrajině, která má být dle dostupných informací klidná, došlo ke standardizaci systému výkonu vojenské služby a v systému vysílání do oblasti bojů na východě země, včetně přístupu státních orgánů k postihu za nenastoupení k vojenské službě v rámci částečné mobilizace.

III. Posouzení Nejvyšším správním soudem

[10] Nejvyšší správní soud nejprve posoudil formální náležitosti kasační stížnosti a shledal, že kasační stížnost byla podána včas a stěžovatel je zastoupen advokátkou ( ).

[11] Ve věcech mezinárodní ochrany se poté v souladu s zabývá otázkou, zda podaná kasační stížnost svým významem podstatně přesahuje zájmy stěžovatele. Není-li tomu tak, soud takovou kasační stížnost odmítne jako nepřijatelnou. Pro vlastní vymezení institutu nepřijatelnosti a jeho dopadů do soudního řízení správního odkazuje na své usnesení ze dne 26. 4. 2006, č. j. - 39, publ. pod č. 933/2006 Sb. NSS, v němž vyložil neurčitý právní pojem „přesah vlastních zájmů stěžovatele“.

[12] Kasační soud nespatřuje v namítaných skutečnostech přesah vlastních zájmů stěžovatele, a to v mezích vytyčených výše citovaným usnesením prvního senátu.

[13] Stěžovatel namítal, že krajský soud nepřihlédl k obecně známým skutečnostem ohledně probíhajícího ozbrojeného konfliktu na Ukrajině, k Úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod, k Úmluvě o právním postavení uprchlíků ani ke kvalifikační směrnici. Tato tvrzení nijak nekonkretizoval. Nejvyšší správní soud ověřil, že žalovaný i krajský soud vycházely ze všech skutečností, které v řízení vyšly najevo, včetně skutkových tvrzení stěžovatele, mediální zprávy považoval krajský soud zjevně za nadbytečné. Soud tak nemá krajskému soudu ani žalovanému co vytknout, neboť jejich závěry týkající se bezpečnostní situace na Ukrajině (pouze těch se týkaly kasační námitky) jsou v souladu s ustálenou a jednotnou judikaturou.

[14] Plyne z ní, že k udělení mezinárodní ochrany nestačí pouze existence ozbrojeného konfliktu na území země původu žadatele, ale musí mu v důsledku takového konfliktu hrozit reálná újma, např. v podobě vážného a individuálního ohrožení života nebo tělesné integrity z důvodu svévolného násilí. V situacích tzv. totálního konfliktu hrozí vážná újma v zásadě každému žadateli přicházejícímu z této země původu či postiženého regionu, neboť pouhá přítomnost na území této země nebo regionu jej vystavuje reálnému nebezpečí ohrožení života a tělesné integrity (srov. zejména rozsudek ze dne 13. 3. 2009, č. j. – 68, publ. pod č. 1840/2009 Sb. NSS). Situaci na Ukrajině však nelze klasifikovat jako totální konflikt (srov. usnesení ze dne 15. 1. 2015, č. j. – 17, ze dne 31. 3. 2015, č. j. – 28, ze dne 30. 4. 2015, č. j. – 69, či ze dne 17. 6. 2015, č. j. – 31). Stěžovatel by proto musel prokázat dostatečnou míru individualizace, a to např. tím, že již vážnou újmu utrpěl nebo byl vystaven přímým hrozbám způsobení vážné újmy, že konflikt probíhá v části země, kde pobýval, a nemůže najít účinnou ochranu v jiné části, nebo že jsou dány jiné faktory, které zvyšují riziko, že terčem svévolného (nerozlišujícího) násilí bude právě on (srov. shora citovaný rozsudek sp. zn. ). Žádné takové skutečnosti nevyšly v řízení najevo.

[15] Také problematikou služby v armádě se Nejvyšší správní soud opakovaně zabýval např. v rozsudku ze dne 29. 3. 2004, č. j. – 49, či v rozsudku ze dne 7. 8. 2012, č. j. - 44, a dospěl k závěru, že samotné odmítání této služby, byť by její výkon byl spojen s rizikem účasti při bojových akcích ve válečném konfliktu, není azylově relevantní.

[16] Soud k tomu pro úplnost dodává, že uvedená obava může být azylově relevantní pouze tehdy, pokud je odůvodněna reálně projeveným politickým nebo náboženským přesvědčením (srov. posledně citovaný rozsudek kasačního soudu). Ani jedna z těchto situací však nebyla v posuzovaném případě dána. Ze stěžovatelovy žádosti a pohovorů je zřejmé, že se v jeho případě jedná o „běžný“ nesouhlas s nástupem vojenské služby (aniž by soud jeho důvody jakkoli bagatelizoval). Uvedl, že nechce do války a obává se trestního postihu za odmítání vojenské služby. Stěžovatelovy důvody jsou lidsky pochopitelné, to ale neznamená, že se jedná o důvody výjimečné, které by bylo možné kvalifikovat jako ryzí přesvědčení v intencích citované judikatury.

[17] Soudu nejsou známy ani žádné jiné relevantní informace, na jejichž základě by vyvstaly pochybnosti, že by neudělením mezinárodní ochrany došlo k porušení zásady non-refoulement.

IV. Závěr a náklady řízení

[18] Z výše uvedeného je zřejmé, že Nejvyšší správní soud neshledal přesah vlastních zájmů stěžovatele ani zásadní pochybení v postupu krajského soudu, které by mohlo mít dopad do hmotněprávního postavení stěžovatele. Nejvyšší správní soud proto kasační stížnost odmítl jako nepřijatelnou podle

[19] Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o , větu první, , ve spojení s , dle kterého nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, bylo-li řízení zastaveno nebo žaloba odmítnuta.

[20] V řízení před krajským soudem byla stěžovateli ustanovena advokátka JUDr. Anna Romanová, která ho zastupovala i v řízení o kasační stížnosti ( , věta poslední, ). V takovém případě platí hotové výdaje a odměnu za zastupování stát. Nejvyšší správní soud přiznal ustanovené zástupkyni za řízení o kasační stížnosti odměnu za jeden úkon právní služby (kasační stížnost) podle , o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “). Za jeden úkon právní služby náleží mimosmluvní odměna ve výši 3 100 Kč [ ve spojení s bodem 5. advokátního tarifu], která se zvyšuje o 300 Kč paušální náhrady hotových výdajů dle advokátního tarifu. Celkem tedy za jeden úkon právní služby náleží 3 400 Kč. JUDr. Anna Romanová je plátkyní daně z přidané hodnoty. K nákladům řízení se tedy přičítá daň v sazbě platné ke dni ukončení řízení o kasační stížnosti, tj. ve výši 714 Kč. Náhrada nákladů řízení tak činí 4 114 Kč a bude vyplacena z účtu Nejvyššího správního soudu do 60 dnů ode dne právní moci tohoto rozhodnutí. O odměně a náhradě hotových výdajů ustanovené zástupkyně za řízení před krajským soudem rozhodl krajský soud.

Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 27. října 2016

JUDr. Radan Malík

předseda senátu