Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

9 As 181/2016 - 37

– 38

pokračování

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Radana Malíka a soudců JUDr. Barbary Pořízkové a JUDr. Petra Mikeše, Ph.D., v právní věci žalobce: Nejvyšší státní zástupce, se sídlem Jezuitská 4, Brno, proti žalovanému: Magistrát hl. m. Prahy, se sídlem Mariánské nám. 2/2, Praha 1, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 12. 2. 2014, č. j. MHMP 192428/2014/Cho, za účasti osoby zúčastněné na řízení: K. B., zast. JUDr. Hanou Nenadálovou, advokátkou se sídlem Apolinářská 445/6, Praha 2, v řízení o kasační stížnosti osoby zúčastněné na řízení proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 28. 6. 2016, č. j. – 58,

takto:

Kasační stížnosti se nepřiznává odkladný účinek.

Odůvodnění:

[1] Osoba zúčastněná na řízení (dále jen „stěžovatel“) se podanou kasační stížností domáhá zrušení v záhlaví označeného rozsudku Městského soudu v Praze, kterým bylo k žalobě Nejvyššího státního zástupce zrušeno rozhodnutí žalovaného specifikované tamtéž. Žalovaný jím rozhodl, že stěžovatel je vinen z přestupků podle a . , o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění pozdějších předpisů, za což mu uložil pokutu ve výši 6 000 Kč a zákaz činnosti spočívající v zákazu řízení motorových vozidel všeho druhu na dobu šesti měsíců.

[2] Společně s doplněním kasační stížnosti stěžovatel podal návrh na přiznání odkladného účinku. Odůvodnil jej tím, že je nezbytné, aby bylo postaveno najisto, zda bylo rozhodnutí žalovaného zrušeno po právu. Zrušení tohoto rozhodnutí totiž otvírá možnost obnovení správního řízení, případně trestního řízení, a to po téměř třech letech od skutku, o kterém bylo rozhodováno, což nepřiměřeně zasahuje do jeho právní jistoty. Z tohoto důvodu by pro něj výkon napadeného rozsudku znamenal nenahraditelnou újmu. Přiznání odkladného účinku se nepřiměřeným způsobem nedotkne nabytých práv třetích osob a není v rozporu s veřejným zájmem.

[3] Nejvyšší státní zástupce k návrhu na přiznání odkladného účinku uvedl, že situace, kdy podle , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “), podá správní žalobu, je sice obecně určitým zásahem do právní jistoty, nikoli však nepřiměřeným a už vůbec ne způsobujícím nenahraditelnou újmu. V otázce zásahu do práv třetích osob a souladu s veřejným zájmem stěžovateli přisvědčil.

[4] Žalovaný k návrhu pouze uvedl, že s přiznáním odkladného účinku kasační stížnosti nesouhlasí.

[5] Kasační stížnost nemá podle odkladný účinek. Nejvyšší správní soud jej však může na návrh stěžovatele přiznat; užije přiměřeně ustanovení až 5 Podle lze přiznat odkladný účinek, jestliže by výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí znamenaly pro žalobce nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a jestliže to nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem.

[6] Při posuzování návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti je proto třeba, aby se soud primárně zaměřil na zkoumání, zda stěžovatel uvádí skutečnosti, které by dokládaly možnost vzniku jeho nepoměrně větší újmy oproti jiným osobám. Tyto skutečnosti jsou vždy individuální, závislé pouze na osobě a situaci stěžovatele. Povinnost tvrdit a prokázat vznik újmy má proto stěžovatel, který musí konkretizovat, jakou újmu by pro něj znamenal výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí, z jakých konkrétních okolností to vyvozuje a uvést její intenzitu. Vylíčení podstatných skutečností o nepoměrně větší újmě musí svědčit tomu, že negativní následek, jehož se stěžovatel v souvislosti s napadeným rozsudkem městského soudu obává, by pro něj byl zásadním zásahem.

[7] Důvodem k přiznání odkladného účinku nemůže být pouze skutečnost, že na základě zrušení napadeného rozhodnutí dojde k pokračování ve správním nebo trestním řízení, samotné vedení řízení totiž stěžovateli žádnou újmu nezpůsobuje a žádné konkrétní skutečnosti, které by s ním byly spojeny a které by případně újmu způsobit mohly, netvrdil. Nejvyšší správní soud přisvědčuje jeho názoru pouze v tom směru, že zrušení správního rozhodnutí vždy určitým způsobem zasahuje do právní jistoty jeho adresátů, přičemž tento důsledek je obzvlášť patrný v situacích, kdy se tak stane k žalobě Nejvyššího státního zástupce. Jedná se však o zásah, který není nepřiměřený ve vztahu k nezákonnosti, kterou musí městský soud shledat, aby ke zrušení správního rozhodnutí přistoupil. Ze stěžovatelova návrhu je patrné, že s napadeným rozsudkem městského soudu nesouhlasí, zda jsou jeho výtky opodstatněné, však bude předmětem meritorního posouzení věci a ve fázi posuzování důvodnosti návrhu na přiznání odkladného účinku nelze jeho výsledek předjímat.

[8] Nejvyšší správní soud dospěl s ohledem na výše uvedené k závěru, že stěžovatel neprokázal existenci podmínek pro přiznání odkladného účinku stanovených v Z tohoto důvodu nebylo možno odkladný účinek kasační stížnosti podle ustanovení ve spojení s přiznat.

Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 2. září 2016

JUDr. Radan Malík

předseda senátu