Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

1 As 122/2016 - 53

R O Z S U D E K

J M É N E M R E P U B L I K Y

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Lenky Kaniové a soudců JUDr. Filipa Dienstbiera a JUDr. Marie Žiškové v právní věci žalobce: Š. M., zastoupeného Mgr. Václavem Strouhalem, advokátem se sídlem tř. Přátelství 1960, Písek, proti žalovanému: Policie ČR, Krajské ředitelství policie Jihočeského kraje, Územní odbor Jindřichův Hradec, Obvodní oddělení Dačice, se sídlem Havlíčkovo náměstí 98/I, Dačice, o žalobě na ochranu před nezákonným zásahem, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 4. 4. 2016, č. j. – 47,

t a k t o :

Rozsudek Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 4. 4. 2016, č. j. – 47, s e z r u š u j e a věc s e v r a c í krajskému soudu k dalšímu řízení.

O d ů v o d n ě n í :

I. Vymezení věci

[1] Žalobce podal u Krajského soudu v Českých Budějovicích žalobu na ochranu před nezákonným zásahem žalovaného. Domáhal se, aby soud (1) určil, že předvolání žalobce k provedení identifikačních úkonů podle , o Policii České republiky, vydané v souvislosti s trestním řízením vedeným žalovaným pod sp. zn. KRPC-154261/TČ-2015-2020310 je nezákonné, (2) určil, že získávání osobních údajů žalobce pro účely budoucí identifikace v souvislosti s uvedeným trestním řízením je nezákonné, (3) zakázal žalovanému získávat osobní údaje žalobce pro účely budoucí identifikace v souvislosti s týmž trestním řízením a (4) a přikázal žalovanému, aby obnovil stav před zásahem.

[2] Krajský soud rozsudkem ze dne 4. 4. 2016, č. j. – 47, žalobu zamítl (rozsudek krajského soudu je dostupný na www.nssoud.cz a soud na něj pro stručnost odkazuje).

II. Obsah kasační stížnosti a vyjádření žalovaného

[3] Žalobce (dále jen „stěžovatel“) brojil proti rozsudku krajského soudu kasační stížností z důvodů uvedených v , b) a d) , (dále jen „s. ř. s“).

[4] Napadený rozsudek je podle stěžovatele nepřezkoumatelný, protože krajský soud se nevypořádal s nesouhlasem stěžovatele s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. V poučení o procesních právech ze dne 23. 3. 2016, č. j. – 45, krajský soud vyzval stěžovatele, aby ve lhůtě dvou týdnů sdělil, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez jednání. Výzva byla stěžovateli doručena dne 28. 3. 2016. Stěžovatel odpověděl na výzvu podáním ze dne 11. 4. 2016, v němž vyjádřil nesouhlas s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Krajský soud ke sdělení nepřihlédl a vydal napadený rozsudek, aniž by nařídil jednání. Soud tak porušil ústavně zaručené právo stěžovatele na spravedlivý proces ( a d, dále jen „Listina“) a znemožnil mu reagovat na vyjádření žalovaného.

[5] Dále stěžovatel namítl nesprávné posouzení věci krajským soudem, zejm. nesouhlasil s tím, že s ním soud zacházel jako s pachatelem trestné činnosti a odepřel mu ochranu před neoprávněným shromažďováním osobních údajů žalovaným. Závěry napadeného rozsudku považoval za nedostatečně odůvodněné. S ohledem na níže uvedený procesní postup Nejvyšší správní soud nepovažuje za účelné tyto další kasační námitky v této fázi řízení podrobně rekapitulovat.

[6] Žalovaný ve vyjádření ke kasační stížnosti odkázal na své vyjádření k žalobě.

III. Posouzení věci Nejvyšším správním soudem

[7] Kasační stížnost je přípustná. Důvodnost kasační stížnosti soud posoudil v mezích jejího rozsahu a uplatněných důvodů a zkoumal přitom, zda napadené rozhodnutí netrpí vadami, k nimž je povinen přihlédnout z úřední povinnosti ( a 4 ).

[8] Kasační stížnost je důvodná.

[9] Nejvyšší správní soud přisvědčil stěžovateli, že řízení před krajským soudem bylo zatíženou vadou, která mohla mít vliv na zákonnost rozhodnutí ve věci samé.

[10] Podle „[s]oud může rozhodnout o věci samé bez jednání, jestliže to účastníci shodně navrhli nebo s tím souhlasí. Má se za to, že souhlas je udělen také tehdy, nevyjádří-li účastník do dvou týdnů od doručení výzvy předsedy senátu svůj nesouhlas s takovým projednáním věci; o tom musí být ve výzvě poučen.“ Nezbytnými předpoklady fikce souhlasu, na základě které soud může o návrhu rozhodnout bez jednání, je tedy doručení výzvy k vyjádření, zda účastník souhlasí s tímto postupem, a marné uplynutí lhůty k vyjádření. Rozhodne-li soud ve věci samé bez nařízení jednání před uplynutím dvoutýdenní lhůty pro vyjádření nebo nepřihlédne-li k řádně a včas uplatněnému nesouhlasu, dopustí se vady řízení, která může mít za následek nezákonné rozhodnutí o věci samé ve smyslu (srov. např. rozsudky ze dne 29. 11. 2005, č. j. – 58, nebo ze dne 30. 9. 2009, č. j. – 62). Současně tím soud poruší také právo účastníka řízení na veřejné projednání věci v jeho přítomnosti, včetně možnosti vyjádřit se k věci, které je v ústavněprávní rovině zaručeno y.

[11] Byť krajský soud v napadeném rozsudku uvedl, že „[p]odle nebylo třeba k projednání žaloby nařizovat jednání, protože účastníci projevili s takovým procesním postupem souhlas“, toto tvrzení nemá oporu v obsahu soudního spisu. Na č. listu 44 se nachází pokyn k odeslání „poučení o procesních právech a povinnostech“ zástupci stěžovatele, samotné poučení obsahující i výzvu podle se nachází na č. listu 45. Z doručenky datové zprávy zaslané zástupci stěžovatele připojené k č. listu 44 vyplývá, že zpráva byla doručena v pondělí 28. 3. 2016. Dvoutýdenní lhůta k vyjádření podle uplynula v pondělí 11. 4. 2016. Napadený rozsudek byl vydán dne 4. 4. 2016, tedy celý týden před uplynutím lhůty, v níž stěžovatel mohl uplatnit svá procesní práva.

[12] Souhlas stěžovatele k rozhodnutí věci bez nařízení jednání není obsažen v žalobě ze dne 7. 2. 2016, v návrhu na vydání předběžného opatření ze dne 26. 2. 2016, ani v jiném dokumentu, který by stěžovatel doručil soudu před vydáním napadeného rozsudku. Na č. listu 57 se naopak nachází nesouhlas stěžovatele s rozhodnutím věci bez jednání, který byl podle doručenky na č. listu 58 odeslán soudu dne 11. 4. 2016, tedy poslední den zákonné lhůty pro vyjádření k rozhodnutí věci bez nařízení jednání.

[13] Výzva podle obsažená v přípisu na č. listu 23 byla podle pokynu na č. listu 21 i údajů na doručence (připojené k témuž listu) zaslána pouze žalovanému.

[14] V posuzované věci nebyly naplněny ani jiné okolnosti, výslovně předvídané , kdy by soud mohl rozhodnout o věci samé bez jednání, neboť žaloba byla zamítnuta (srov. ve spojení s a contrario). Krajský soud proto pochybil, rozhodl-li ve věci samé již dne 4. 4. 2016, aniž by vyčkal uplynutí lhůty podle

[15] Nejvyšší správní soud se v tomto okamžiku nemůže vyjádřit k dalším námitkám uplatněným stěžovatelem v kasační stížnosti vztahujícím se k věcnému posouzení nebo nedostatkům odůvodnění, protože nelze předjímat další vývoj věci v návaznosti na jednání před krajským soudem. Vypořádání těchto námitek by bylo předčasné a potvrzení nebo popření správnosti závěrů krajského soudu by postrádalo svůj význam.

IV. Závěr a náklady řízení o kasační stížnosti

[16] Nejvyšší správní soud uzavřel, že krajský soud zatížil řízení vadou, která mohla mít za následek nezákonné rozhodnutí o věci samé, proto napadený rozsudek zrušil a vrátil věc krajskému soudu k dalšímu řízení ( . ). V něm krajský soud rozhodne vázán právním názorem Nejvyššího správního soudu vysloveným v tomto rozsudku ( ). Krajský soud rozhodne v novém rozhodnutí rovněž o nákladech řízení o této kasační stížnosti ( ).

P o u č e n í : Proti tomuto rozsudku n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 27. září 2016

JUDr. Lenka Kaniová

předsedkyně senátu