Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

7 As 93/2016 - 25

- 26

pokračování

U S N E S E N Í

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Davida Hipšra a soudců JUDr. Tomáše Foltase a Mgr. Petry Weissové v právní věci žalobce: Mgr. et Mgr. J. T., proti žalovanému: Generální ředitelství cel, se sídlem Budějovická 7, Praha 4, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 12. 4. 2016, č. j. – 57,

t a k t o :

I. Kasační stížnost s e o d m í t á .

II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení.

III. Žalobci s e v r a c í zaplacený soudní poplatek ve výši 5.000 Kč, který mu bude vyplacen z účtu Nejvyššího správního soudu do 30 dnů od právní moci tohoto usnesení.

O d ů v o d n ě n í :

I.

[1] Městský soud v Praze usnesením ze dne 12. 4. 2016, č. j. – 57, odmítl pro opožděnost žalobu proti rozhodnutí generálního ředitele Generálního ředitelství cel ze dne 21. 7. 2014, č. j. -302, kterým bylo zamítnuto odvolání žalobce a potvrzeno rozhodnutí ředitele odboru 40 – Řízení lidských zdrojů Generálního ředitelství cel ze dne 2. 4. 2014, č. j. 4508-10/2014-900000-401, o převedení na jiné služební místo v jiné služební hodnosti.

II.

[2] Žalobce (dále jen „stěžovatel“) podal proti usnesení městského soudu v zákonné lhůtě blanketní kasační stížnost. Usnesením Nejvyššího správního soudu ze dne 6. 6. 2016, č. j. - 13, byl proto vyzván, aby ve lhůtě jednoho měsíce ode dne doručení tohoto usnesení uvedl rozsah a důvody kasační stížnosti a návrh výroku rozsudku.

[3] V doplnění kasační stížnosti stěžovatel uvedl, že se ztotožňuje se závěrem městského soudu o opožděnosti jím podané žaloby. „Bylo ostatně jeho záměrem takto opožděně správní žalobu podat, aby při zachování nezbytné míry stavovské loajality důstojníka bezpečnostního sboru tímto způsobem upozornil na nepravosti, které jednotlivé osoby v rámci celní správy vůči němu a dalším činily, aniž by přímo diskreditoval celní správu jako státní orgán.“ Domníval se, že v mezidobí bude jeho záležitost uvedena kontrolními mechanismy a novým vedením celní správy do souladu s právem i bez dlouhodobých a veřejných soudních sporů.

[4] Stěžovatel dále uvedl, že již od samého počátku správního řízení poukazoval na nicotnost žalobou napadených rozhodnutí a takto činil i v žalobě. Ačkoliv je podle konstantní judikatury i zákona jak správní orgán, tak i soud povinen k nicotnosti přihlížet z úřední povinnosti, městský soud se stěžovatelem namítanou nicotností správních rozhodnutí vůbec nezabýval a s tímto žalobním bodem se v napadeném usnesení nevypořádal.

[5] V další části kasační stížnosti se stěžovatel věcně zabýval tvrzenou nicotností žalobou napadených rozhodnutí, kterou spatřoval v tom, že rozhodnutí správního orgánu I. stupně bylo v rozporu se , o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů, vydáno osobou, která nebyla ve služebním poměru příslušníka bezpečnostního sboru, ale občanským zaměstnancem Generálního ředitelství cel.

[6] Závěrem stěžovatel navrhl, aby Nejvyšší správní soud napadené usnesení městského soudu zrušil a případně podle vyslovil nicotnost žalobou napadených rozhodnutí.

III.

[7] Žalovaný ve vyjádření ke kasační stížnosti uvedl, že ji považuje za nedůvodnou. Názor stěžovatele, že soud přezkoumává nicotnost žalobou napadeného rozhodnutí i v případě nedodržení lhůty pro podání žaloby, je nesprávný. Povinnost (a vlastně i možnost) soudu zabývat se nicotností z úřední povinnosti podle platí pouze tehdy, pokud jsou splněny procesní předpoklady pro projednání žaloby, tedy i včasnost jejího podání. V dané věci však byla žaloba bezesporu podána opožděně a soudní řízení ani nedospělo k jejímu projednání a přezkoumání žalobou napadeného rozhodnutí.

IV.

[8] Nejvyšší správní soud se kasační stížností musel zabývat nejprve z hlediska

její přípustnosti. Pouze přípustná kasační stížnost může být soudem věcně projednána.

[9] Podle je kasační stížnost opravným prostředkem proti pravomocnému rozhodnutí krajského soudu ve správním soudnictví, jímž se účastník řízení domáhá zrušení soudního rozhodnutí. Podle je možno kasační stížnost podat pouze z vymezených důvodů, přičemž důvod, o který se kasační stížnost opírá, musí stěžovatel v kasační stížnosti uvést ( ). Z podstaty věci (jde o návrh na zrušení pravomocného rozhodnutí soudu) vyplývá, že důvody kasační stížnosti směřují vůči postupu soudu: stěžovatel tak může napadat nezákonnost spočívající v nesprávném posouzení právní otázky soudem [písm. a) ], popřípadě může tvrdit, že správní řízení trpělo takovými vadami, že to mohlo ovlivnit zákonnost, a proto měl soud takové rozhodnutí zrušit [písm. b)], dále považuje za důvody kasační stížnosti zmatečnost řízení před soudem [písm. c)], vady soudního řízení, pokud mohly mít za následek nezákonnost rozhodnutí ve věci samé [písm. d)] a konečně může být důvodem kasační stížnosti též tvrzená nezákonnost rozhodnutí o odmítnutí žaloby nebo o zastavení řízení [písm. e)].

[10] Podle kasační stížnost není přípustná, opírá-li se jen o jiné důvody, než které jsou uvedeny v , nebo o důvody, které stěžovatel neuplatnil v řízení před soudem, jehož rozhodnutí má být přezkoumáno, ač tak učinit mohl.

[11] Stěžovatel napadl kasační stížností usnesení městského soudu, kterým soud odmítl jeho žalobu pro opožděnost a věcí samou se vůbec nezabýval. Stěžovatelem uplatněné důvody kasační stížnosti však nesměřují vůči napadenému rozhodnutí městského soudu, ale výlučně proti rozhodnutím správních orgánů. Tomu pak odpovídá i rozsudečný návrh, jímž se stěžovatel domáhá zrušení a vyslovení nicotnosti žalobou napadených rozhodnutí. Stěžovatel tedy v kasační stížnosti neuvádí, v čem spočívalo pochybení městského soudu, které by mělo být důvodem, jehož oprávněnost by měl Nejvyšší správní soud posuzovat. Takovým důvodem by v posuzované věci mohla být tvrzená nezákonnost rozhodnutí o odmítnutí žaloby, pokud by stěžovatel zpochybnil skutková zjištění městského soudu nebo jeho právní hodnocení, pokud šlo o včasnost podání žaloby, neboť to byla jediná otázka, kterou městský soud posuzoval. Jen k tomu bylo lze upínat důvody kasační stížnosti. Stěžovatel však naopak přitakal městskému soudu v tom, že žaloba byla podána opožděně s vysvětlením, které bylo citováno v úvodu odůvodnění tohoto usnesení.

[12] S poukazem na výše uvedené Nejvyšší správní soud podle ve spojení s kasační stížnost odmítl, protože je nepřípustná podle

[13] Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ve spojení s , podle kterého žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, byla-li kasační stížnost odmítnuta.

[14] Podle věta třetí , o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, byl-li návrh na zahájení řízení před prvním jednáním odmítnut, soud vrátí z účtu soudu zaplacený poplatek. Protože kasační stížnost byla odmítnuta, aniž by bylo nařízeno jednání, Nejvyšší správní soud rozhodl o vrácení soudního poplatku.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 17. srpna 2016

Mgr. David Hipšr

předseda senátu