Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

2 Azs 192/2016 - 18

[11] Tvrzení o předchozím pronásledování pro šíření náboženské víry jsou proto ve světle stěžovatele samotným popsaného dlouhodobého úsilí o přicestování do České republiky málo věrohodná.

[12] Navíc intenzita údajného pronásledování pro šíření křesťanské víry, i kdyby vskutku bylo pravdivé, v jeho případě nedosahovala hranice potřebné pro udělení azylu. Pokud byl stěžovatel vskutku nábožensky aktivní, pak jeho aktivita při šíření víry nepřesáhla úroveň běžného věřícího; rozhodně nešlo o výraznou nábožensky orientovanou osobnost, náboženského vůdce či jinak profilovaného a obecněji známého náboženského aktivistu, u něhož by byla systematická pozornost ze strany vietnamské státní moci již představitelná (viz k tomu rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 30. 9. 2008, čj. -70, č. 1749/2008 Sb. NSS). O tom, že údajné odsouzení na kratší podmíněný trest za nepovolené náboženské aktivity, pokud k němu vskutku došlo, nemělo za následek systematickou pozornost vůči stěžovateli ze strany vietnamských úřadů, svědčí též okolnost zmíněná již žalovaným i následně městským soudem, a sice že se stěžovateli podařilo bez problémů získat vietnamský pas a ze země odcestovat a že v odcestování přímo do České republiky mu nebránily vietnamské úřady, nýbrž to, že přes více měsíců trvající úsilí se mu nepodařilo získat české vstupní vízum.

[13] Spojování údajného odsouzení za náboženské aktivity s účastí na demonstraci proti Číně spojené s ničením čínsko-tchajwanské továrny pak rovněž má znaky účelovosti. V první řadě by stěží bylo možno považovat za azylový důvod případné potrestání stěžovatele vietnamskými úřady za to, že při zřejmě nacionalisticky pojaté demonstraci ničil cizí majetek. Jakkoli lze účast na takové demonstraci považovat za formu politické aktivity, přiměřené potrestání za protiprávní jednání (ničení majetku) by rozhodně nebylo možno považovat za politické pronásledování. Ani pokud by při takovém případném hypotetickém postihu úřady vzaly v potaz, že již předtím byl stěžovatel odsouzen, neměla by taková skutečnost zásadně azylovou relevanci.

[14] Pro úplnost Nejvyšší správní soud uvádí k obecné námitce bagatelizace veškerých stěžovatelových tvrzení městským soudem a nezohlednění změny jeho poměrů za dobu dvouletého pobytu v České republice, že městský soud tvrzení stěžovatele nebagatelizoval, naopak je uvážil a vypořádal se s nimi ve svém rozsudku. S námitkou nezohlednění změny poměrů stěžovatele v rámci pobytu v České republice se nemohl městský soud vypořádat, neboť stěžovatel nic takového v řízení o žalobě nenamítal. Navíc ze samotné okolnosti, že v průběhu azylového řízení pobytem v České republice přivykl stěžovatel zdejším poměrům, v žádném případě neplyne právo získat azyl. Naopak, právě s tím související tvrzení stěžovatele v kasační stížnosti, že do České republiky již přesídlila značná část jeho rodiny, zesiluje dojem účelovosti stěžovatelovy žádosti o azyl a potvrzuje, že jeho zájem přibýt na území České republiky nebyl primárně vyvolán pronásledováním ve Vietnamu, nýbrž snahou začít žít v České republice. To však azylovým důvodem není.

[15] Ustálená a vnitřně jednotná judikatura Nejvyššího správního soudu poskytuje tedy dostatečnou odpověď na stížní námitky a Nejvyšší správní soud neshledal žádné další důvody pro přijetí kasační stížnosti k věcnému projednání. Za těchto okolností kasační stížnost svým významem nepřesahuje vlastní zájmy stěžovatele.

IV. Závěr a náklady řízení

[16] Nejvyšší správní soud s ohledem na výše uvedené podanou kasační stížnost podle odmítl pro nepřijatelnost, aniž se mohl zabývat její důvodností.

[17] Výrok o nákladech řízení se opírá o věta první za použití , podle něhož žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, byl-li návrh odmítnut.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 17. srpna 2016

JUDr. Karel Šimka

předseda senátu