Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

9 As 165/2016 - 27

- 22

pokračování

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Barbary Pořízkové a soudců JUDr. Radana Malíka a JUDr. Petra Mikeše, Ph.D., v právní věci žalobců: a) P. S., zast. JUDr. Oldřichem Navrátilem, advokátem se sídlem Svatoborská 363, Kyjov, b) nezl. J. S., zast. opatrovníkem Městskou částí Praha 1, Úřadem městské části, se sídlem Vodičkova 681/18, Praha 1, proti žalovanému: Ministerstvo zemědělství, se sídlem Těšnov 65/17, Praha 1, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 30. 4. 2013, č. j. 15025/2013-MZE-14141, v řízení o kasační stížnosti Městské části Praha 1, Úřadu městské části, zast. Mgr. Lukášem Duškem, advokátem se sídlem Rubešova 162/8, Praha 2, proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 25. 5. 2016, č. j. – 49, o návrhu na přiznání odkladného účinku,

takto:

Kasační stížnosti se odkladný účinek nepřiznává.

Odůvodnění:

[1] Podanou kasační stížností se Městská část Praha 1, Úřad městské části, se sídlem Vodičkova 681/18, Praha 1 (dále jen „stěžovatelka“), domáhá zrušení výroku II. v záhlaví uvedeného usnesení Městského soudu v Praze (dále jen „městský soud“), kterým byl Úřad městské části Praha 1 ustanoven opatrovníkem nezl. J. S.

[2] Stěžovatelka současně s podáním kasační stížnosti podala návrh na přiznání odkladného účinku. Svůj návrh odůvodnila tím, že by opatrovnictvím v řízení vznikly nepřiměřeně vysoké náklady, které by pro zjevnou nesprávnost usnesení a s tím souvisejícím jeho možným zrušením byly vynaloženy neefektivně.

[3] Žalobkyně a) v přípise ze dne 10. 8. 2016 k návrhu na přiznání odkladného účinku uvedla, že jej považuje za nedůvodný.

[4] Kasační stížnost nemá podle , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “), odkladný účinek. Nejvyšší správní soud jej však může na návrh stěžovatele přiznat; užije přiměřeně ustanovení až 5 Podle lze přiznat odkladný účinek, jestliže by výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí znamenaly pro žalobce nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a jestliže to nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem.

[5] Při posuzování návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti je proto třeba, aby se Nejvyšší správní soud primárně zaměřil na zkoumání, zda stěžovatel uvádí skutečnosti, které by dokládaly možnost vzniku nepoměrně větší újmy stěžovatele oproti jiným osobám. Tyto skutečnosti jsou vždy individuální, závislé pouze na osobě a situaci stěžovatele. Povinnost tvrdit a prokázat vznik újmy má proto stěžovatel, který musí konkretizovat, jakou újmu by pro něj znamenal výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí, z jakých konkrétních okolností to vyvozuje a uvést její intenzitu. Vylíčení podstatných skutečností o nepoměrně větší újmě musí svědčit tomu, že negativní následek, jehož se stěžovatel v souvislosti s napadeným rozhodnutím soudu obává, by pro něj byl zásadním zásahem. Hrozící újma musí přitom být závažná a reálná, nikoliv pouze hypotetická a bagatelní.

[6] Uvedená kritéria pro přiznání odkladného účinku návrh stěžovatelky nesplňuje. Stěžovatelka se odvolává pouze na neefektivní vynaložení nepřiměřeně vysokých nákladů. Nekonkretizuje však, o jak vysoké náklady by se mělo jednat a za co konkrétně by měly být vynaloženy. Nelze tedy ověřit, zda případná újma stěžovatelky může být nepoměrně větší, než újma jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám.

[7] Nejvyšší správní soud dodává, že není povinen ani oprávněn za stěžovatelku dovozovat, jaká újma jí může výkonem nebo právními následky rozhodnutí městského soudu vzniknout.

[8] Nejvyšší správní soud s ohledem na výše uvedené vyhodnotil, že stěžovatelka neprokázala existenci podmínek pro přiznání odkladného účinku stanovených v Z tohoto důvodu nebylo možno odkladný účinek kasační stížnosti podle ustanovení ve spojení s přiznat.

Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 18. srpna 2016

JUDr. Barbara Pořízková

předsedkyně senátu