Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

Nao 193/2016 - 29

- 30

pokračování

U S N E S E N Í

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Dagmar Nygrínové a soudců Mgr. Aleše Roztočila a JUDr. Jaroslava Vlašína v právní věci žalobce: M. M., zast. Mgr. Jaroslavem Topolem, advokátem, se sídlem Na Zlatnici 301/2, Praha 4, proti žalovanému: Městský úřad Rosice, se sídlem Palackého nám. 13, Rosice, v řízení o námitce podjatosti soudce ve věci vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. ,

t a k t o :

Soudce Krajského soudu v Brně Mgr. Petr Sedlák, Ph.D., n e n í v y l o u č e n z projednávání a rozhodnutí věci vedené Krajským soudem v Brně pod sp. zn. .

O d ů v o d n ě n í :

[1] Žalobce se žalobou proti nečinnosti domáhal vydání rozsudku, kterým by Krajský soud v Brně uložil žalovanému vydat rozhodnutí v řízení vedeném pod sp. zn. ODSČ-42796/14-JR/PŘ a to do 15 dnů od právní moci rozsudku. Krajský soud v poučení o složení senátu a o možnosti namítat podjatost ze dne 4. 7. 2016 žalobce informoval, že věc v souladu s platným rozvrhem práce Krajského soudu v Brně pro rok 2016 projedná a rozhodne senát 31 A složený z předsedkyně senátu JUDr. Jaroslavy Skoumalové a soudců Mgr. Petra Sedláka, Ph.D., a JUDr. Lukáše Hloucha, Ph.D.

[2] V podání doručeném krajskému soudu dne 26. 7. 2016 žalobce uvedl, že žádá soud o osvobození od soudního poplatku, jelikož senát 31 A měl na jiném jednání za přítomnosti minimálně 4 svědků konstatovat, že je-li žalobce zastoupen Mgr. Jaroslavem Topolem, nebude mu soud přiznávat náhradu nákladů řízení. Žalobce dále vznesl námitku podjatosti soudce Mgr. Petra Sedláka, jelikož z vyjadřování tohoto soudce na soudních jednáních, webových diskuzích i sociální síti Facebook je zřejmá osobní nevraživost proti osobám, které spolupracují s projektem www.nechcipokutu.cz, mezi něž se řadí i žalobce. Proto má žalobce za to, že Mgr. Petr Sedlák při rozhodování věci nemůže postupovat nestranně.

[3] Ve vyjádření k námitce podjatosti Mgr. Petr Sedlák uvedl, že osoba žalobce mu vůbec není známa a nejsou mu známy ani vazby žalobce na projekt www.nechcipokutu.cz. Nepamatuje si, že by žalobce kdy figuroval ve věcech, na jejichž rozhodování se spolupodílel v rámci výkonu funkce soudce. Pokud je mu známo, vedl jediné soudní jednání, které by mohlo být spojeno s činností projektu www.nechcipokutu.cz, přičemž je přesvědčen, že jednání vedl korektně. Mgr. Petr Sedlák dále konstatoval, že na žádných webových diskuzích se k činnosti projektu www.nechcipokutu.cz nevyjadřoval. Na svém profilu na sociální síti Facebook vyvíjí minimální aktivitu, která je navíc přísně soukromá, a nevyjadřuje se k pracovním otázkám. Na jiných sociálních sítích profil nemá, s výjimkou profesní sítě LinkedIn. Závěrem Mgr. Petr Sedlák zdůraznil, že tvrzení žalobce jsou zcela nepodložená.

[4] Podle „[s]oudci jsou vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je dán důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. Vyloučeni jsou též soudci, kteří se podíleli na projednávání nebo rozhodování věci u správního orgánu nebo v předchozím soudním řízení. Důvodem k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech.“

[5] Podle „[ú]častník nebo osoba zúčastněná na řízení může namítnout podjatost soudce, soudní osoby, tlumočníka nebo znalce. Námitku musí uplatnit do jednoho týdne ode dne, kdy se o podjatosti dozvěděl; zjistí-li důvod podjatosti při jednání, musí ji uplatnit při tomto jednání. K později uplatněným námitkám se nepřihlíží. Námitka musí být zdůvodněna a musí být uvedeny konkrétní skutečnosti, z nichž je dovozována. O vyloučení soudce rozhodne usnesením po jeho vyjádření Nejvyšší správní soud, a je - li namítána podjatost soudní osoby, tlumočníka nebo znalce, senát po jejich vyjádření.“

[6] Součástí práva na spravedlivý proces, vymezeného v d a v Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, je garance toho, aby ve věci rozhodoval nezávislý a nestranný soudce. Nestrannost a nezaujatost soudce je jedním z klíčových předpokladů spravedlivého rozhodování a jednou z hlavních premis důvěry občanů a jiných subjektů v právo a právní stát ( y). Požadavek nestrannosti a nezaujatosti soudce je natolik zásadní, že umožňuje prolomení ústavní zásady, podle níž nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci ( d).

[7] Vyloučení soudce z projednávání a rozhodování věci má být založeno nikoliv na skutečně prokázané podjatosti, ale již tehdy, jestliže lze mít pochybnost o jeho nepodjatosti. Subjektivní hledisko účastníků řízení o podjatosti může být podnětem k jejímu zkoumání; rozhodování o této otázce se však musí dít výlučně na základě hlediska objektivního (srov. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 13. 4. 2010, č. j. – 68, shodně též Ústavní soud ve věci sp. zn. ). Ústavní soud ve své judikatuře dále vyslovil, že „[d]ůvodné pochybnosti o soudcově nestrannosti jsou kategorií objektivní povahy a jako takové musí být založeny skutečnostmi objektivitě soudcovského rozhodování protiřečícími, a to natolik, že nikoli z pohledu účastníků řízení, ale v objektivním smyslu ústavně chráněnou nestranností soudcovského rozhodování otřásají“ (srov. usnesení Ústavního soudu ze dne 9. 3. 2000, sp. zn. ). Při posouzení otázky podjatosti soudce je třeba akcentovat též tzv. zdání nezávislosti a nestrannosti nejen ve vztahu k účastníkům řízení, nýbrž i ke třetím osobám (srov. nález Ústavního soudu ze dne 15. 11. 2010, sp. zn. ).

[8] Nejvyšší správní soud zdůrazňuje, že důvodem pro vyloučení soudce z projednávání a rozhodnutí věci může být pouze jeho poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům. Poměr k věci může vyplývat především z přímého právního zájmu soudce na projednávané věci, zejména v případech, kdyby mohl být rozhodnutím soudu přímo dotčen ve svých právech. Poměr soudce k účastníkům nebo k jejich zástupcům (ať již přátelský či nepřátelský) může být založen příbuzenským nebo jemu obdobným vztahem, může jít i o vztah ekonomické závislosti, apod.

[9] V posuzovaném případě však nebyla objektivně zjištěna žádná z těchto skutečností a podmínky k vyloučení soudce podle nejsou dány. Žalobce svá tvrzení nijak nedoložil a neuvedl ani žádné konkrétní příklady údajných vyjádření Mgr. Petra Sedláka, která by měla zakládat jeho podjatost. Nepodložená a zcela nekonkrétní tvrzení předložená žalobcem tak neprokazují poměr soudce k projednávané věci, který by mohl zakládat pochybnosti o jeho nestrannosti a nezaujatosti. Nad rámec výše uvedeného Nejvyšší správní soud dodává, že totéž platí o tvrzení žalobce, že senát 31 A měl na jiném jednání konstatovat, že je-li žalobce zastoupen Mgr. Jaroslavem Topolem, nebude mu soud přiznávat náhradu nákladů řízení. Nejvyšší správní soud poznamenává, že i kdyby Mgr. Sedlák takto v minulosti v jiné věci rozhodl, což se nepodařilo ověřit vzhledem k tomu, že žalobce nijak nespecifikoval, v jaké věci tomu tak mělo být, nepředstavovalo by to důvod pro jeho vyloučení z projednávání a rozhodování věci. Podle poslední věty totiž důvodem k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech.

[10] Vzhledem k tomu, že se soudce Mgr. Petr Sedlák necítí být podjatý a jeho podjatosti nenasvědčují ani jiné skutečnosti vyplývající ze spisu, rozhodl Nejvyšší správní soud tak, že není vyloučen z projednávání a rozhodnutí věci vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. .

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 25. srpna 2016

JUDr. Dagmar Nygrínová

předsedkyně senátu