Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

2 As 211/2016 - 14

- 15

pokračování

U S N E S E N Í

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Miluše Doškové a soudců Mgr. Evy Šonkové a JUDr. Karla Šimky v právní věci žalobce: B. V., proti žalovanému: Krajský úřad Středočeského kraje, se sídlem Zborovská 11, Praha 5, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 28. 4. 2015, č. j. 065918/2015/KUSK, o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 13. 7. 2016, č. j. - 49,

t a k t o :

I. Kasační stížnost s e o d m í t á .

II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.

O d ů v o d n ě n í :

[1] Nejvyšší správní soud obdržel prostřednictvím Krajského soudu v Praze (dále jen „krajský soud“) dne 3. 8. 2016 kasační stížnost žalobce (dále jen „stěžovatel“) proti v záhlaví uvedenému usnesení krajského soudu, jímž bylo podle , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “), ve spojení s , o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, zastaveno řízení o žalobě proti v záhlaví označenému rozhodnutí žalovaného pro nezaplacení soudního poplatku. Stěžovatel podal spolu se žalobou i žádost o osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce, kterou krajský soud zamítl usnesením ze dne 2. 2. 2016, č. j. – 30 (potvrzeným rozsudkem zdejšího soudu č. j. – 31). Stěžovatel následně ve stanovené lhůtě a ani dodatečně po jejím uplynutí soudní poplatek nezaplatil.

[2] Nejvyšší správní soud usnesením ze dne 9. 8. 2016, č. j. – 7, stěžovatele vyzval, aby ve lhůtě jednoho týdne od doručení usnesení zaplatil soudní poplatek za kasační stížnost a předložil soudu plnou moc udělenou advokátovi k zastupování v řízení o kasační stížnosti, nebo ve stejné lhůtě prokázal, že má vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Zároveň stěžovatele poučil o tom, že nebude-li ve stanovené lhůtě doloženo splnění podmínky podle , soud kasační stížnost odmítne.

[3] Usnesení Nejvyššího správního soudu č. j. – 7 bylo stěžovateli doručeno v pondělí 15. 8. 2016 (viz doručenka na č. l. 8 spisu zdejšího soudu). Posledním dnem lhůty k doložení splnění podmínky dle bylo tudíž pondělí 22. 8. 2016. Stěžovatel na výzvu reagoval žádostí o plné osvobození od soudních poplatků, plnou moc udělenou advokátovi ve stanovené lhůtě (a ani dodatečně) nedoložil.

[4] Podle stěžovatel musí být zastoupen advokátem; to neplatí,

má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

[5] Podle nestanoví-li tento zákon jinak, soud usnesením odmítne návrh, […] nejsou-li splněny jiné podmínky řízení a tento nedostatek je neodstranitelný nebo přes výzvu soudu nebyl odstraněn, a nelze proto v řízení pokračovat.

[6] Stěžovatel byl řádně vyzván k doložení plné moci udělené advokátovi za účelem splnění podmínky povinného zastoupení advokátem v řízení o kasační stížnosti a byl rovněž poučen o následcích spojených s nesplněním této podmínky. Jelikož stěžovatel na výzvu k předložení plné moci udělené advokátovi nereagoval, a tedy nedoložil splnění podmínky povinného zastoupení (ani nepožádal o ustanovení zástupce pro řízení o kasační stížnosti), nezbylo Nejvyššímu správnímu soudu než kasační stížnost odmítnout. Vzhledem k tomu, že Nejvyšší správní soud nemohl v řízení pro nesplnění jedné ze zákonných podmínek pro jeho vedení pokračovat a o věci meritorně rozhodnout, nebyl povinen toto řízení dále vést a rozhodnout o žádosti o osvobození od soudních poplatků (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 30. 9. 2008, č. j. – 48, publ. pod č. 1741/2009 Sb. NSS, dostupný tak jako ostatní zde uvedená rozhodnutí na www.nssoud.cz).

[7] Pokud jde o námitku podjatosti směřující proti členům rozhodujícího senátu krajského soudu, jež byla součástí kasační stížnosti, konstatuje Nejvyšší správní soud, že námitku podjatosti je třeba vznést v souladu s ustanovením zásadně ještě za trvání řízení, na kterém se údajně podjatý soudce podílí. Jestliže to není z objektivních důvodů možné, například dozví-li se účastník řízení o důvodu podjatosti soudce až poté, kdy bylo ve věci samé rozhodnuto, lze se nápravy domáhat cestou kasační stížnosti [srov. za dodržení podmínky dle ]. Vypořádání takové kasační námitky je však součástí posouzení důvodnosti kasační stížnosti, ke kterému v důsledku nedoložení plné moci udělené advokátovi a následného odmítnutí kasační stížnosti nemohlo dojít.

[8] Pro úplnost Nejvyšší správní soud uvádí, že stěžovatel ve své kasační stížnosti namítal „podjatost NSS jako celku“, a to z důvodů údajného krytí zločinů komunismu JUDr. Josefem Baxou během jeho působení na Ministerstvu spravedlnosti. Po poučení o složení rozhodujícího senátu stěžovatel v podání ze dne 16. 8. 2016 tuto námitku zopakoval a jmenovitě rozšířil na JUDr. Petra Průchu. Jiné argumenty na podporu svého návrhu na vyloučení všech soudců zdejšího soudu z rozhodování o kasační stížnosti stěžovatel neuvedl. Dle ustálené judikatury Nejvyššího správního soudu obecně formulované námitce podjatosti všech soudců daného soudu, která není podpořena žádnými konkrétními důvody pro vyloučení jednotlivých soudců, nelze vyhovět a není třeba se jí zabývat samostatně (viz rozsudky ze dne 29. 3. 2012, č. j. – 52, ze dne 27. 3. 2013, č. j. -14, či usnesení ze dne 19. 6. 2014, č. j. - 54). Ostatně nahlíženo logikou takto uplatněné námitky, by na Nejvyšším správním soudě nebyl žádný soudce, který by o podjatosti mohl rozhodnout (viz usnesení ze dne 1. 7. 2009, č. j. Vol 4/2009 – 13). O námitce podjatosti vznesené stěžovatelem vůči soudcům JUDr. Josefu Baxovi a JUDr. Petru Průchovi není třeba samostatně rozhodovat, neboť stěžovatel tyto své námitky nijak nekonkretizoval, a nadto žádný z nich není podle rozvrhu práce členem senátu, jemuž přísluší rozhodnout ve věci (srov. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 18. 5. 2006, č. j. Nao 32/2005 – 34). JUDr. Baxa by se mohl v souladu s rozvrhem práce stát členem senátu rozhodujícího v této věci pouze za situace, kdyby nemohl rozhodovat některý ze soudců 2. senátu, kterému věc napadla, neboť je členem 1. senátu, který 2. senát podle přesně určených pravidel zastupuje. Taková situace však nenastala.

[9] O nákladech řízení rozhodl Nejvyšší správní soud v souladu s ve spojení s , podle kterého žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, byla-li kasační stížnost odmítnuta.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 25. srpna 2016

JUDr. Miluše Došková

předsedkyně senátu