Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

10 As 188/2016 - 14

- 10

pokračování

U S N E S E N Í

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Daniely Zemanové a soudců Zdeňka Kühna a Pavla Molka v právní věci žalobce: A. H., proti žalovanému: Městský soud v Praze, pracoviště Hybernská 18, Praha 1, proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 27. 8. 2015, čj. -28, o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 8. 7. 2016, čj. -27,

takto:

I. Kasační stížnost s e o d m í t á .

II. Žádný z účastníků řízení n e m á právo na náhradu nákladů řízení.

O d ů v o d n ě n í :

[1] Žalobce se podáním označeným jako „správní žaloba“ domáhal u Krajského soudu v Brně zrušení usnesení Městského soudu v Praze označeného v záhlaví. Krajský soud podaný návrh podle jako nepřípustný odmítl, neboť rozhodnutí soudu není úkonem správního orgánu ve smyslu

[2] Žalobce (dále též „stěžovatel“) podal proti usnesení krajského soudu kasační stížnost.

[3] Nejvyšší správní soud konstatuje, že nyní projednávaná kasační stížnost je další z řady věcí, v nichž stěžovatel podává opakované žaloby a další podání, které směřuje proti aktům rozhodovací činnosti soudů. Jak je zdejšímu soudu známo z jeho činnosti, stěžovatel obdobný postup volil i v mnoha jiných věcech (srov. např. řízení vedená u tohoto soudu pod sp. zn. , , , , , , , , atd.). Stěžovatel v těchto věcech podává „správní žaloby“ proti rozhodnutím soudů vydaným (zejména) ve správním soudnictví. Po odmítnutí žaloby krajským soudem stěžovatel buď usnesení o odmítnutí napadne další žalobou, nebo proti němu podá kasační stížnost. Nejvyšší správní soud kasační stížnosti stěžovatele v těchto věcech opakovaně odmítá, případně řízení o nich zastavuje pro nezaplacení soudního poplatku (po zamítnutí žádosti stěžovatele o osvobození od soudních poplatků z důvodu „zjevně neúspěšného návrhu“ ve smyslu ). Tato rozhodnutí Nejvyššího správního soudu stěžovatel napadá dalšími „správními žalobami“, čímž v konečném důsledku vytváří jakýsi „bludný kruh“, v němž se zcela ztrácí podstata věci, ve které se původně soudil. Nejvyšší správní soud tuto situaci popsal například v usnesení ze dne 29. 10. 2014, čj. -42, „z procesního postupu stěžovatele, a to nejen v nyní posuzované věci, je zřejmé, že mu jde zejména o generování dalších a dalších soudních rozhodnutí, o (…) bezobsažné souzení se pro souzení.“; a též v usnesení ze dne 18. 2. 2015, čj. -36: „z podání stěžovatele nelze dovozovat, že by jeho snahou byla ochrana jeho veřejných subjektivních práv, ale pouze zpochybňování jednotlivých rozhodnutí soudů v nekonečně se řetězícím procesu, jevícím znaky obstrukční hry bez smysluplného významu“.

[4] V projednávané věci stěžovatel podává kasační stížnost opět proti usnesení, kterým krajský soud odmítl jeho „správní žalobu“ proti usnesení Městského soudu v Praze. Přestože je kasační stížnost formálně přípustná, s ohledem na okolnosti, za nichž stěžovatel uplatňuje svá práva (a to zejména právo na soudní ochranu), nelze považovat podání kasační stížnosti za výkon subjektivního práva v souladu s právním řádem. Chování stěžovatele naopak naplňuje znaky zneužití práva, které Nejvyšší správní soud vymezil např. v rozsudku ze dne 10. 11. 2005, čj. - 48, č. 869/2006 Sb. NSS. Zneužitím práva se rozumí „situace, kdy někdo vykoná své subjektivní právo k neodůvodněné újmě někoho jiného nebo společnosti; takovéto chování, jímž se dosahuje výsledku nedovoleného, je jenom zdánlivě dovolené“ (srov. k tomu též usnesení NSS ze dne 13. 11. 2014, čj. -16).

[5] Z výše uvedených důvodů soud kasační stížnost jako nepřípustnou odmítl podle za použití (shodně též cit. usnesení NSS čj. -16). V souladu se zásadou hospodárnosti řízení NSS nepřistoupil k provedení dalších procesních úkonů, tj. stěžovatele nevyzýval k zaplacení soudního poplatku, ani k doložení zastoupení advokátem.

[6] S ohledem na nepřípustnost podaného návrhu se Nejvyšší správní soud nezbýval namítanou podjatostí soudců krajského soudu ani podnětem k zahájení kárného řízení.

[7] O náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti soud rozhodl v souladu s věty první za použití

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 31. srpna 2016

Daniela Zemanová

předsedkyně senátu